První část článku týkajícího se přínosů a dopadů změn v nemocenském pojištění se zabývala dopady na zaměstnance - především v oblasti výplaty nemocenského a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost (dále jen "DPN"). Téměř každoroční změny v nemocenském pojištění se netýkají pouze zaměstnanců, kteří jsou v tomto systému v současnosti pouze příjemci dávek nemocenského pojištění. Významný subjekt v nemocenském pojištění představují zaměstnavatelé.
Změny v nemocenském pojištění
Ing.
Gabriela
Kukalová
Ing.
Jaroslav
Šura
Definice pojmů
Zaměstnavatelem se pro účely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZNP"), rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Zaměstnavatelem jsou též např. organizační složky státu, složky bezpečnostních sborů apod.
Taxativní
výčet je uveden v § 3 písm. b) ZNP.Úkoly a povinnosti zaměstnavatelů v oblasti pojistného a nemocenského pojištění jsou uvedeny v ZNP.1 Patří mezi ně např. povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů, oznámit okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen "OSSZ") den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, vést předepsanou evidenci apod.
Z hlediska nemocenského pojištění je jednou z hlavních povinností zaměstnavatelů platit pojistné. Zaměstnavatel je plátcem i poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Za
poplatníky
pojistného jsou považovány fyzické nebo právnické osoby, které jsou povinny platit (za podmínek stanovených zákonem) ze svých příjmů pojistné. Poplatníky lze rozdělit do čtyř základních skupin:*
zaměstnavatelé,
*
zaměstnanci,
*
osoby samostatně výdělečně činné (dále jen "OSVČ"),
*
osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění2.
Plátci
pojistného jsou fyzické nebo právnické osoby, které mají povinnost vypočítat pojistné a odvést je na účet místně příslušné OSSZ. Plátcem pojistného jsou:
*
zaměstnavatelé,
*
OSVČ,
*
osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.
Změny v oblasti pojistného
Výše pojistného, sazby pojistného
Výše pojistného
se stanoví procentní sazbou3 z vyměřovacího základu4
zjištěného za rozhodné období.5 Pro zaměstnance, zaměstnavatele a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, za které se pojistné platí, pro OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok. Vyměřovací základ
lze charakterizovat jako částku, ze které se platí pojistné. Pro jednotlivé skupiny poplatníků se vyměřovací základ stanovuje odlišně. Např. vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním zakládajícím účast na nemocenském pojištění, resp. jen na důchodovém pojištění. Obecně je možné konstatovat, že do vyměřovacího základu se zahrnují veškeré příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů6 a nejsou od této daně osvobozeny. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení uvádí
taxativní
výčet příjmů, které se do vyměřovacího základu nezahrnují.7 Od 1. 1. 2008 byl zaveden
maximální vyměřovací základ
pro placení pojistného - pro roky 2008 a 2009 se jednalo se o částku ve výši 48násobku průměrné mzdy, v roce 2010 a 2011 byla tato hranice stanovena na 72násobek průměrné mzdy. Pro rok 2012 je maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění stanoven opět ve výši 48násobku průměrné mzdy, a to ve výši 1 206 576 Kč. Pokud úhrn příjmů přesáhne v kalendářním roce výše uvedenou částku, není již v daném kalendářním roce placeno pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ. Maximální vyměřovací základ je uvedeným způsobem určen pro zaměstnance i OSVČ.Sazby pojistného
jsou stanoveny procentuálně z vyměřovacího základu a pro jednotlivé skupiny poplatníků se liší. Tyto sazby prošly během několika posledních let řadou změn, které se bezprostředně týkají zaměstnavatelů.Tab. 1 - Sazby pojistného v roce 2008
+------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+ | sazba poplatník | nemocenské | důchodové | příspěvek na státní | sazba celkem (%) | | | pojištění(%) | pojištění (%) | politiku zaměstnanosti (%) | | +------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+ | zaměstnavatel | 3,3 | 21,5 | 1,2 | 26 | | zaměstnanec | 1,1 | 6,5 | 0,4 | 8 | +------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+
Tab. 2 - Sazby pojistného v roce 2009 a 2010
+------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+ | sazba poplatník | nemocenské | důchodové | příspěvek na státní | sazba celkem (%) | | | pojištění(%) | pojištění (%) | politiku zaměstnanosti (%) | | +------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+ | zaměstnavatel | 2,3 | 21,5 | 1,2 | 25 | | zaměstnavatel* | 0 | 21,5 | 0 | 21,5 | | zaměstnanec | 0 | 6,5 | 0 | 6,5 | +------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+
*
zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance uvedené v § 3 odst.1 písm. b) bodech 14 a 15 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Tab. 3 - Sazby pojistného v roce 2011
+------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+ | sazba poplatník | nemocenské | důchodové | příspěvek na státní | sazba celkem (%) | | | pojištění(%) | pojištění (%) | politiku zaměstnanosti (%) | | +------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+ | zaměstnavatel | 2,3 | 21,5 | 1,2 | 25 | | zaměstnavatel* | 3,3 | 21,5 | 1,2 | 26 | | zaměstnavatel** | 0 | 21,5 | 0 | 21,5 | | zaměstnanec | 0 | 6,5 | 0 | 6,5 | +------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+
*
zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci - v případě, že zvolil variantu pojistného s možností odečtu 1/2 vyplacené náhrady mzdy
*
** zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance uvedené v § 3 odst.1 písm. b) bodech 14 a 15 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
Tab. 4 - Sazby pojistného v roce 2012
+------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+ | sazba poplatník | nemocenské | důchodové | příspěvek na státní | sazba celkem (%) | | | pojištění(%) | pojištění (%) | politiku zaměstnanosti (%) | | +------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+ | zaměstnavatel | 2,3 | 21,5 | 1,2 | 25 | | zaměstnavatel* | 3,3 | 21,5 | 1,2 | 26 | | zaměstnanec | 0 | 6,5 | 0 | 6,5 | +------------------+--------------+---------------+----------------------------+-------------------+
*
zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci - v případě, že zvolil variantu pojistného s možností odečtu 1/2 vyplacené náhrady mzdy
Vývoj sazeb pojistného na nemocenské pojištění je dobře patrný z výše uvedených tabulek. Zásadní změna přišla v roce 2009 - zaměstnanec již není poplatníkem pojistného na nemocenské pojištění (ani příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) a zaměstnavatel má povinnost odvádět na nemocenské pojištění o 1 % méně (snížení sazby z 3,3 % na 2,3 %). Tak se celková sazba pojistného, které je zaměstnavatel povinen odvádět, snižuje z 34 % na 31,5 %. Tato změna souvisí především s povinností zaměstnavatele vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dní trvání DPN.
Jednotlivé sazby pojistného pro roky 2011 a 2012 zůstávají ve stejné výši jako v r. 2009 a 2010. Přesto ale došlo od 1. 1. 2011 k významné změně v oblasti pojistného na nemocenské pojištění, a to především z hlediska zaměstnavatelů. Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci již nemá možnost odečtu x částky vyplacené zaměstnanci na náhradě mzdy za dobu prvních 21 kalendářních dní trvání DPN. Zaměstnavatel, který zaměstnává 25 a méně zaměstnanců má možnost zvolit mezi dvěma variantami sazeb - nižší (2,3 %) bez možnosti odečtu x vyplacené náhrady mzdy a vyšší (3,3 %) s možností odečtu x vyplacené náhrady mzdy od pojistného.
Dopady změn
Uvedené změny mají samozřejmě určité dopady na zaměstnavatele. Kromě změn některých povinností zaměstnavatelů, změn formulářů apod., jsou to především dopady finanční. Pozitivní změnou z hlediska zaměstnavatele je zcela jistě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění.
Pojistné na sociální zabezpečení
Pro účely porovnání částek pojistného byl stanoven model zaměstnavatele s 10 zaměstnanci (zaměstnavatel, který nezaměstnává žádné zaměstnance uvedené v § 3 odst.1 písm. b) bodech 14 a 15 zákona č. 589/1992 Sb.),8 vyměřovacím základem každého zaměstnance je ve všech porovnávaných rocích 20 000 Kč.
Tab. 5 - Pojistné v jednotlivých letech
+---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+ | rok | 2008 | 2009 a 2010 | 2011 a 2012 | 2011 a 2012 | +---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+ | 1 zaměstnanec | 1 600 Kč | 1 300 Kč | 1 300 Kč | 1 300 Kč | | 10 zaměstnanců | 16 000 Kč | 13 000 Kč | 13 000 Kč | 13 000 Kč | | zaměstnavatel | 52 000 Kč | 50 000 Kč | 50 000 Kč | - | | zaměstnavatel* | - | - | - | 52 000 Kč | | celkem odvod pojistného/měsíc | 68 000 Kč | 63 000 Kč | 63 000 Kč | 65 000 Kč | +---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+
*
zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci - v případě, že zvolil variantu pojistného s možností odečtu 1/2 vyplacené náhrady mzdy
Z tabulky je patrné, že celkový měsíční odvod pojistného za 10 zaměstnanců se od 1. 1. 2009 v důsledku snížení sazeb pojistného na nemocenské pojištění snížil. Méně tak platí zaměstnanec (snížení z 1 600 Kč/měs. na 1 300 Kč/měs.) i zaměstnavatel (snížení z 52 000 Kč/měs. na 50 000 Kč/měs.). Pojistné ve výši 52 000 Kč/měs. však platí v r. 2011 a 2012 zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci, který si zvolil sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (celkem sazba pojistného 26 %) - varianta s možností odečtu ; vyplacené náhrady mzdy za DPN.
Náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem za DPN
Od 1. 1. 2009 vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za DPN (dále jen "náhrada mzdy"); v r. 2009 a 2010 poskytuje náhradu mzdy za prvních 14 dní, v r. 2011 a 2012 za prvních 21 dní DPN.
Pokud se jeden ze zaměstnanců (u zaměstnavatele z výše uvedeného modelového příkladu, tj. s méně než 26 zaměstnanci) stane na dobu 14 dní dočasně práce neschopným z důvodu nemoci, vyplatí mu zaměstnavatel na náhradě mzdy 3 601 Kč. V r. 2009 a 2010 si zaměstnavatel odečte 1/2 této částky od celkového odvodu pojistného. V r. 2011 a 2012 má tuto možnost pouze v případě, že si zvolil sazbu pojistného ve výši 26 % (sazba 2).
V následujících tabulkách je uvedený přehled částek, které vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci za 1, 2 nebo 3 týdny DPN. Pro celkový přehled je uvedeno, zda a kolik si zaměstnavatel odečte od celkového pojistného. V tomto případě bylo počítáno se mzdou zaměstnance ve výši 20 000 Kč/měs.
Tab. 6 - Náhrada mzdy vyplacená zaměstnavatelem za 7 dní DPN a odpočet od pojistného
+---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+ | rok | 2008 | 2009 a 2010 | 2011 a 2012 | 2011 a 2012 | | | | | (sazba 1) | (sazba 2) | +---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+ | 20 000 Kč - hrubá měsíční mzda zaměstnance | - | 1 029 Kč | 1 029 Kč | 1 029 Kč | | odpočet od pojistného | - | 515 Kč | - | 515 Kč | +---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+
Tab. 7 - Náhrada mzdy vyplacená zaměstnavatelem za 14 dní DPN a odpočet od pojistného
+---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+ | rok | 2008 | 2009 a 2010 | 2011 a 2012 | 2011 a 2012 | | | | | (sazba 1) | (sazba 2) | +---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+ | 20 000 Kč - hrubá měsíční mzda zaměstnance | - | 3 601 Kč | 3 601 Kč | 3 601 Kč | | odpočet od pojistného | - | 1 801 Kč | - | 1 801 Kč | +---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+
Tab. 8 - Náhrada mzdy vyplacená zaměstnavatelem za 21 dní DPN a odpočet od pojistného
+---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+ | rok | 2008 | 2009 a 2010 | 2011 a 2012 | 2011 a 2012 | | | | | (sazba 1) | (sazba 2) | +---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+ | 20 000 Kč - hrubá měsíční mzda zaměstnance | - | 3 601 Kč | 6 172 Kč | 6 172 Kč | | odpočet od pojistného | - | 1 801 Kč | - | 3 086 Kč | +---------------------------------------------+-----------+--------------+--------------+-------------+
*
v r. 2009 a 2010 je částka vyplacená zaměstnavatelem za 21 dní DPN totožná s částkou za 14 dní - zaměstnavatel platí pouze 14 dní
Pro zaměstnavatele, který zaměstnává alespoň 26 zaměstnanců, je v současnosti sazba pojistného na nemocenské pojištění jasně stanovena, a tento zaměstnavatel tedy nemusí "přemýšlet" jakou variantu pojistného zvolit.
Zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci, který si může zvolit variantu sazby pojistného, se bude pravděpodobně rozhodovat podle toho, která varianta se mu "vyplatí." Musí proto zvážit řadu faktorů: kolik má zaměstnanců, výši pojistného, a zejména jak často a jak dlouho jsou zaměstnanci nemocní.
příklad
Zaměstnavatel zaměstnává 10 zaměstnanců, každý z nich má hrubou mzdu 20 000 Kč/měs. 1 zaměstnanec se v daném měsíci stane DPN na dobu 14 dní. Zaměstnavatel mu vyplatí mzdu pouze za odpracované dny ve výši 10 000 Kč (zaměstnance nebude nikdo zastupovat), za dobu DPN mu vyplatí náhradu mzdy ve výši 3 601 Kč.
+----------------------------------------------------+-----------------+-----------------+ | | sazba 1 (25 %) | sazba 2 (26 %) | +----------------------------------------------------+-----------------+-----------------+ | vyměřovací základ zaměstnavatele | 190 000 Kč | 190 000 Kč | | pojistné - zaměstnavatele | 47 500 Kč | 49 400 Kč | | náhrada mzdy za DPN (14 dní) | 3 601 Kč | 3 601 Kč | | odpočet od pojistného (1/2 vyplacené náhrady mzdy) | - | 1 801 Kč | | zaplacené pojistné - zaměstnavatel 47 500 Kč | 47 599 Kč | | +----------------------------------------------------+-----------------+-----------------+
Z výpočtů vyplývá, že pojistné v sazbě 2 zaplacené zaměstnavatelem by i po odečtu 1/2 vyplacené náhrady mzdy bylo o něco vyšší, než pojistné v základní sazbě.
příklad
Zaměstnavatel zaměstnává 10 zaměstnanců, každý z nich má hrubou mzdu 20 000 Kč/měs. 1 zaměstnanec se v daném měsíci stane DPN na dobu 21 dní. Zaměstnavatel mu vyplatí mzdu pouze za odpracované dny ve výši 5 000 Kč (zaměstnance nebude nikdo zastupovat), za dobu DPN mu vyplatí náhradu mzdy ve výši 6 172 Kč.
+----------------------------------------------------+-----------------+-----------------+ | | Sazba 1 (25 %) | Sazba 2 (26 %) | +----------------------------------------------------+-----------------+-----------------+ | vyměřovací základ zaměstnavatele | 185 000 Kč | 185 000 Kč | | pojistné - zaměstnavatele | 46 250 Kč | 48 100 Kč | | náhrada mzdy za DPN (14 dní) | 6 172 Kč | 6 172 Kč | | odpočet od pojistného (1/2 vyplacené náhrady mzdy) | - | 3 086 Kč | | zaplacené pojistné - zaměstnavatel | 46 250 Kč | 45 014 Kč | +----------------------------------------------------+-----------------+-----------------+
V tomto případě by se tedy zaměstnavateli zvýšená sazba pojistného "vyplatila". Ovšem pouze v tomto daném měsíci. Je nutné vzít v úvahu, že zvýšené pojistné se platí každý měsíc (tedy i v měsících, kdy žádný zaměstnanec nemocný není).
Obdobně si může každý zaměstnavatel (s méně než 26 zaměstnanci) propočítat několik různých variant a na základě toho se rozhodnout pro jednu ze sazeb pojistného. Za dobu existence tohoto systému náhrad mezd a sazeb pojistného jistě získal zkušenost s tím, jak často a jak dlouho jsou zaměstnanci nemocní. Přestože nelze nemocnost a délku nemoci spolehlivě předpovídat, četnost a délka trvání DPN z předcházejících období může zaměstnavateli mnohé napovědět.
2 § 3 odst. 1-5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
3 § 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
4 § 5-5d zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
5 § 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
6 §6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
7 § 5 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
8 zákon č. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů