Paušál na dopravu

Paušál na dopravu si může poplatník zvolit. To znamená, že je založen na dobrovolnosti. Pokud si jej nezvolí, může uplatnit výdaj (náklad) na dopravu v prokázané výši. Každý by tedy měl zvážit, co je pro něj výhodnější. Například při velkém množství ujetých kilometrů to budou výdaje (náklady) ve skutečné výši. Zákonnou úpravu paušálu na dopravu nalezneme v § 24 odst. 2 písm. zt) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Za jedno silniční motorové vozidlo činí paušál na dopravu 5 000 Kč měsíčně, tedy 60 000 Kč za kalendářní rok. Paušální výdaj na dopravu lze uplatnit maximálně u tří vozidel, a to jak osobních, tak i nákladních, popřípadě i motocyklů.

Pokud by poplatník používal své auto rovněž pro soukromé účely, je povinen paušál zkrátit na 4 000 Kč měsíčně, tedy 48 000 Kč za rok. Pozor, vedle toho si může poplatník daňově uplatnit 80 % dalších výdajů spojených s používáním vozidla.

Jestliže použije poplatník vozidlo k soukromým účelům jen některé měsíce, tak se na 80 % krátí výdaje jen za tyto měsíce. Odpisy vozidla je však třeba v tomto případě zkrátit za celý rok. Vycházíme přitom ze znění § 28 odst. 6 ZDP.

Jestliže bude mít poplatník 3 automobily a u jednoho přizná, že jej využívá pro osobní potřebu, tak zkrátí paušál pouze u tohoto automobilu i v případě, že u dalších dvou také přizná, že je využíval pro osobní potřebu.

Dále je třeba si uvědomit, že v průběhu roku nelze způsob výdajů měnit. Pokud se poplatník rozhodne pro paušální výdaje, tak je v průběhu roku nemůže měnit na výdaje ve skutečné výši.

V měsíci pořízení nebo vyřazení vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje. Poplatník si pořídil automobil 25. ledna 2012, tak za tento měsíc si může uplatnit paušál ve výši (5 000 Kč/31) x 6 Z 968 Kč.

Úvodem si řekněme, že poplatník zároveň prokázané výdaje na pohonné hmoty (má-li auto v obchodním majetku nebo v pronájmu) ani náhradu za spotřebované hmoty (zprůměrovaná částka v závislosti na průměrné spotřebě, ujetých kilometrech a ceně pohonných hmot u auta, které není v majetku).

Poplatníci, kteří nemají auto zařazeno v obchodním majetku, dát si do výdajů takzvané "kilometrovné", to jest sazba 3,70 Kč za ujetý kilometr. Poplatníci však musejí v tomto případě správci daně prokázat kilometry ujeté pro služební účely, tedy vést takzvanou knihu jízd. Pozor, novela ZDP tuto daňovou výhodu s účinností od 1. 1. 2015 zrušila. Nevíme však, zda se zákon do té doby opět nezmění.

Poplatník, který má auto v obchodním majetku, kromě paušálu uplatnit další výdaje spojené s používáním silničního motorového vozidla, např. odpisy, výdaje na opravy a údržbu, silniční daň, zákonné či havarijní pojištění apod.

U vozidla, které v obchodním majetku není, zmíněné daňově výhodné kilometrovné a dále také silniční daň, a to i tehdy, pokud byla zaplacena druhým z manželů.

Opět pozor, daňově uznatelným výdajem při pracovních cestách.

Paušál na dopravu si může uplatnit poplatník s příjmy podle § 7 ZDP, který vede daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví. Dále je to poplatník s příjmy podle § 9 ZDP, který vede evidenci příjmů a výdajů, popřípadě podvojné účetnictví.

Paušál si může uplatnit i právnická osoba, kromě občanských sdružení a některých dalších neziskových subjektů. Paušál si naopak nemohou uplatnit poplatníci s příjmy podle § 10 ZDP (ostatní příjmy).

Paušál si může uplatnit poplatník, který má vozidlo ve vlastnictví, spoluvlastnictví nebo v nájmu (leasing).

Poplatník si nemůže paušální výdaj uplatnit, pokud vozidlo používá na základě smlouvy o výpůjčce.

Dále platí, aby si mohl poplatník paušál uplatnit, nemůže vozidlo přenechat k užívání jiné osobě, a to ani po část příslušného kalendářního měsíce. Například, pokud poplatník půjčí na dva měsíce automobil svému bratrovi, nemůže si po tyto dva měsíce paušál uplatnit.

Mají-li automobil manželé ve společném jmění a každý z nich užívá automobil pro své podnikání, mohou si oba dohromady uplatnit paušál ve výši 5 000 Kč. Tedy každý poměrnou část z této částky.

Jestliže by ve firmě používali automobil zaměstnanci pro služební i soukromé jízdy, je nutné paušál na dopravu v příslušných měsících krátit.

Daně z přidané hodnoty se paušál na dopravné nijak nedotkl. Plátce musí i nadále nárok na odpočet prokázat výhradně na základě zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Nejprůkaznějším způsobem doložení oprávněnosti nároku na odpočet z jednotlivých daňových dokladů na nákup pohonných hmot tak zůstává i nadále kniha jízd.

Používá-li poplatník osobní automobil i k soukromým účelům, odpočet z přijatých dokladů o nákupu pohonných hmot může uplatnit jen v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro služební účely.