IFRS a jejich aplikace v zemědělství, 5. část - Biologická aktiva užívaná k zemědělské činnosti (IAS 41)

Předmětem standardu IAS 41 - Zemědělství není, jak by se mohlo z názvu standardu zdát, komplexní úprava účetnictví a účetního výkaznictví v zemědělském podniku. Mezinárodní standardy obecně nejsou specializované podle určitých oborů podnikání (tedy pro obchodní a výrobní podniky, pro finanční instituce či pojišťovny), na rozdíl od právní úpravy v ČR, kde jsou pro specifické obory podnikání vytvářena odlišná pravidla daná vyhláškami a účetními standardy, navazujícími na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, například vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a České účetní standardy pro podnikatelské subjekty, na ní navazující, vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, a České účetní standardy pro finanční instituce atd. V prostředí IFRS platí, že pravidla pro sestavení účetní závěrky jsou společná všem typům podnikatelských subjektů. Samotný název standardu "IAS 41 - Zemědělství" je tedy z tohoto pohledu poněkud zavádějící.

Cílem standardu je úprava pravidel pro oceňování a vykazování biologických aktiv v účetní závěrce. Základní příčinou vydělení biologických aktiv (krátkodobých i dlouhodobých) z rámce dlouhodobých aktiv k používání a zásob je zejména potřeba jiného přístupu k ocenění tě