Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je řádné placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností. Jestliže zaměstnavatel platí pojistné za své zaměstnance včas (tj. za příslušný kalendářní měsíc nejpozději ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) a ve správné výši (sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu, případně s přihlédnutím k minimálnímu či maximálnímu vyměřovacímu základu), pak nemusí mít obavu, jestliže obdrží od zdravotní pojišťovny vyúčtování pohledávek a plateb. V takovém případě zdravotní pojišťovna neeviduje dluhy na pojistném ani na penále.
Zaměstnavatelé - jak na vyúčtování zaslané zdravotní pojišťovnou?
Ing.
Antonín
Daněk
Zaměstnavatel jako dlužník
Jestliže však zaměstnavatel platí pojistné opožděně, nebo jej dokonce neplatí vůbec, pak je jasné, že se z tohoto důvodu stává středem zájmu zdravotní pojišťovny, která se v jejím vlastním zájmu věnuje právě dlužícím subjektům. Tlak na zaměstnavatele vychází mimo jiné i z povinnosti plošně nárokovat jak dlužné pojistné, tak penále, k čemuž sloužila do 30. 11. 2011 pětiletá promlčecí doba, která se od 1. 12. 2011 prodloužila na deset let, čímž se pro zdravotní pojišťovny výrazně rozšířil prostor pro legitimní "ošetření" jejích pohledávek.
Řešení situace neodkládat
Prvním upozorněním dlužníka na problém s placením pojistného může být právě zaslané vyúčtování, pokud se ovšem zdravotní pojišťovna nerozhodne vykonat u zaměstnavatele - dlužníka kontrolu, kterou by si relevantně ověřila výši svých pohledávek. Jakmile se však zaměstnavatel dostane od situace, kdy dluží, pak doporučuji nečekat na příslušné kroky zdravotní pojišťovny (které na sebe určitě nedají dlouho čekat), ale v rámci svých možností přijmout odpovídající opatření. Tento "konstruktivní" přístup je pro zdravotní pojišťovnu signálem, že zaměstnavatel hodlá svoji problémovou situaci řešit. V této souvislosti bych však chtěl upozornit, že na rozdíl od posuzování penále v rámci institutu odstranění tvrdosti není zdravotní pojišťovna oprávněna posunout zaměstnavateli (ani jinému plátci) termín úhrady některé platby nebo dokonce nějakou platbu odpustit, neboť splatnost stanovených pohledávek je právní úpravou jednoznačně určena.
Dluhy nové nebo i dřívější
V relativně příznivější situaci se ocitá ten zaměstnavatel, který dosud u zdravotní pojišťovny žádné dluhy neměl, a tudíž se dostává do tohoto stavu poprvé. Jestliže však má již vyměřené dluhy z dřívějšího období a nadále mu narůstají nové závazky, pak mimo jiné nastupuje pravidlo, podle kterého je zaměstnavatel povinen platit své dluhy vůči zdravotní pojišťovně v tomto pořadí:
1)
pokuty,
2)
přirážka k pojistnému,
3)
nejstarší nedoplatky pojistného,
4)
běžné platby pojistného,
5)
penále.
Podotýkám, že pokud není dluh uhrazen dobrovolně, vyměřují zdravotní pojišťovny v další fázi svoje pohledávky buď vystavením platebního výměru, nebo vystavením výkazu nedoplatků.
Jednání se zdravotní pojišťovnou
Má-li zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny dluh na pojistném, pak není důvod vyčkávat, nýbrž je nutno začít jednat. Nečekejte, až u vás zaklepe exekutor, pak už bývá zpravidla hodně pozdě. Standardně se lze se zdravotní pojišťovnou domluvit na splátkovém kalendáři na evidované pohledávky, ovšem za podmínek oboustranně akceptovatelných.
Zdravotní pojišťovny celkem běžně sjednávají s dlužníky splácení (zpravidla pravomocných a vykonatelných) pohledávek formou splátkových kalendářů, případně lze dohodu o splátkách uzavřít již na základě zaslaného vyúčtování, ze kterého výše příslušných pohledávek vyplývá. Základním smyslem tohoto postupu zdravotních pojišťoven je jednak umožnit plátci určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace, jednak je při uzavírání takových dohod zapotřebí přihlížet k vývoji bilance systému veřejného zdravotního pojištění, jinými slovy postupné úhrady by neměly zásadním způsobem narušit vyrovnanost systému veřejného zdravotního pojištění. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží.
Na uzavření dohody o splátkách dluhu ovšem není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro splátky dluhu mohou být například závažná (a odůvodněná) osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první případ splátek. V případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak (ne)dodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména negativní zkušenosti z předcházejících let.
Pokud se zaměstnavateli podaří zajistit určité finanční prostředky, pak by měl ve svém vlastním zájmu platit na pojistném i více, než kolik ukládá sjednaná splátková dohoda, protože tímto zaměstnavatel snižuje svoje zatížení z titulu běžícího penále.
Trestní odpovědnost
Pokud zaměstnavatel opakovaně a dlouhodobě neplatí pojistné, může se dostat do situace, kdy orgány činné v trestním řízení začnou přezkoumávat, zda toto jednání plátce naplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle ustanovení § 241 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Závěr
Pokud zaměstnavatel obdrží vyúčtování, ze kterého nevyplývají žádné dluhy vůči zdravotní pojišťovně, neměl by chápat tuto situaci v absolutní rovině - jinými slovy provedenou kontrolou mohou být zjištěny určité nedostatky, ve svých důsledcích zakládající nárok zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné a případně i na penále, eventuálně může naopak vzniknout přeplatek na pojistném. Výjimkou jsou případy, kdy zdravotní pojišťovna neuplatňuje aktuální dlužné pojistné do částky 50 Kč a rovněž nepředepíše penále, pokud jeho výše nepřesáhne 100 Kč za kalendářní rok.