Zdravotní pojištění - když zaměstnanec začíná podnikat

Vydáno: 8 minut čtení

Různými důvody bývá motivován postup zaměstnance v situaci, kdy se kromě výkonu svého zaměstnání rozhodne začít současně i podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Někdy bývá tento krok téměř nutností, zpravidla za situace, kdy je příjem v zaměstnání nízký, čímž se toto zaměstnání fakticky stává vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce. Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění je rozhodující, kterou činnost bude osoba považovat za hlavní zdroj svých příjmů. Ostatně, jak se ve zdravotním pojištění posuzuje pro účely placení pojistného hlavní a vedlejší zdroj příjmů? V podstatě záleží na skutečnosti a individuálním posouzení pojištěnce, kdy hlavním zdrojem příjmů mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Tyto důležité skutečnosti uvádí pojištěnec v rámci komunikace se zdravotní pojišťovnou jednak při plnění oznamovací povinnosti (při zahajování podnikání, případně v jeho dalším průběhu) jednak ji uvádí titulní straně Přehledu, podávaného osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen "OSVČ").

Zdravotní pojištění - když zaměstnanec začíná podnikat
Ing.
Antonín
Daněk
 
Hlavní zdroj příjmů - zaměstnání
Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč, tedy nejméně v částce 1 080 Kč. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo a rovněž není povinností pojištěnce (zaměstnance) platit zálohy na pojistné.
 
Hlavní zdroj příjmů - samostatná výdělečná činnost
Pokud se pojištěnec rozhodne, že hlavním zdrojem jeho příjmů bude samostatná výdělečná činnost, pak:
*
jako OSVČ platí pravidelné m