Důchodová reforma - II. pilíř - dotazy

Drobní podnikatelé neboli osoby výdělečně činné budou moci do systému II. pilíře penzijního připojištění také vstoupit. Struktura jejich příspěvků, respektive pojistného, bude obdobná jako u zaměstnanců, tedy osoba samostatně výdělečně činná (dále jen "OSVâ") bude v případě účasti ve 2. pilíři platit pojistné ve výši 25 % vyměřovacího základu do státního průběžně financovaného pilíře a 5 % vyměřovacího základu do systému důchodového spoření. Což v praxi znamená, že OSVâ bude odvádět 2 % navíc ze svého do soukromých důchodových fondů a 3 % procenta budou převedena ze státního důchodového fondu na účet soukromých fondů.

Účastník je svázán povinností odvádět pojistné a daná 2 % navíc z hrubého platu tehdy, jestliže je v zaměstnaneckém nebo v jiném výdělečném poměru. V případě ztráty zaměstnání se povinnost odvádět pojistné po dobu, kdy je účastník bez zaměstnání, automaticky přerušuje. Když účastník najde novou práci, jsou jeho povinné odvody znovu obnoveny. Podobný postup je i v případě rodičovské nebo mateřské dovolené, po kterou je přerušena povinná platba.

V případě rozhodnutí pro určitou strategii, která potenciálnímu klientovi nebude vyhovovat, bude možné tuto strategii jednou ročně bezplatně změnit. V případě, že bude požadovat změnu rychlejší či častější, bude tato změna zpoplatněna, výši zpoplatnění určuje každá penzijní společnost samostatně.

Současné nastavení důchodového systému není vhodné pro občany v předdůchodovém věku. Charakter II. pilíře je na bázi dlouhodobého spoření a přispívání do důchodového fondu. Minimální hranice pro jeho efektivnost a určitou míru návratnosti je dle mého názoru alespoň deset let před důchodovým věkem. Pro občany, kteří nesplňují požadovanou hranici, je prozatím nejefektivnějším nástrojem, jak zvýšit svůj důchod, zůstat v pracovním poměru i po dosažení důchodové hranice. Zde je za každé tři měsíce navíc důchod zvýšen o určité procento. Další alternativou, jak vylepšit svůj budoucí důchod, je možnost využít současný doplňkový penzijní fond.

Přesný výpočet budoucích důchodů není zcela možný, rozhodným faktorem pro stanovení důchodu je vývoj výše celorepublikového průměrného hrubého příjmu, který není možné v současné době jednoznačně určit. Dalším důležitým faktem je vývoj redukčních hranic, které stanovuje vláda, a který rovněž není znám. Určit budoucí důchod můžeme jen přibližně a velmi nepřesně, ovšem hrubé rozdíly mezi vstupem do II. pilíře anebo setrváním při současném průběžném systému jsou patrné. V případě věku 30 let, tedy roku narození 1982 a průměrného hrubého příjmu 30 000 Kč bude předpokládaná výše následná (počítáme s volbou tzv. konzervativní strategie, tedy s 3–4 % zhodnocení investice).

  Důchod při účasti pouze v I. pilíři – státní důchod (z 28 %) Důchod celkem               13 525 Kč  Důchod při účasti i ve II. pilíři – státní důchod (z 25 %)    11 876 Kč Fondová složka (3 %)         1 918 Kč  Důchod z veřejného pojištění (25 + 3 %)                  13 794 Kč Fondová složka (2 %)         1 279 Kč  Důchod celkem               15 073 Kč  Další důležité informace: potřebný důchodový věk:     67 let 10 měsíců potřebná doba pojištění:    47 let potřebná doba spoření:      38 let zdroj: důchodová kalkulačka 

Důchodové ústavy budou vyžadovat určité poplatky, tyto poplatky by však měly být ošetřeny zákonem. Předpoklad je, že jejich strop bude nastaven na takovou výši, aby neměly za následek snížení výnosnosti důchodů.

Při uzavírání smlouvy s důchodovým fondem bude mít účastník možnost vybrat si ze tří typů možných výplat budoucího důchodu. Prvním typem je tzv. doživotní důchod, další typ je doživotní důchod s následnou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu tří let a posledním typem je starobní důchod na dobu 20 let. První typ neumožňuje dědictví. Druhý typ, jak již z názvu vyplývá, umožňuje pozůstalým dostávat ještě tříletou rentu po smrti účastníka. Poslední typ je ze všech nejvýhodnější, účastník dostává nejvyšší měsíční výplatu a v případě brzkého úmrtí se nevyčerpané úspory stávají předmětem dědictví jeho pozůstalých. Ovšem u tohoto typu nastává problém, jestliže účastník přesáhne lhůtu dožití 20 let, v tom případě účastník přichází o fondovou složku ke státnímu důchodu, a jeho důchod se výrazně sníží. Dědit úspory bude možné také v případě, že dojde k úmrtí účastníka v době spoření, tedy v aktivním pracovním věku.

Státní penze se vlivem vstupu do II. pilíře sníží až o 10–15 %, výše snížení záleží na tom, kdy daný účastník do systému vstoupil, a také na jeho výši příjmu. Ročně toto snížení odpovídá zhruba procentní sazbě 0,3 % ze státního důchodu.

Příspěvek do fondu je proměnlivý a roste s výší hrubého měsíčního příjmu.

Otázka porovnání II. a III. pilíře důchodového systému je poměrně rozsáhlá. Základní rozdíl, můžeme říci i výhoda, z pohledu III. pilíře (současného dobrovolného penzijního pojištění) tkví v jistotě, že o dané peníze nepřijdete, daný fond se nemůže dostat do záporných čísel. Ovšem na druhou stranu se tyto fondy vyznačují velmi nízkou výnosností a nemá příliš volné pole působnosti, jak s těmito penězi naložit. V novém systému může více riskovat a vložené peníze lépe a efektivněji zhodnotit, ovšem s vědomím možné ztráty vložených investic. Fondy ve III. pilíři jsou určeny pro všechny, nejsou a zatím ani nebudou omezeny věkovou hranicí ani jinými limity pro vstup jako fondy ve II. pilíři. Tyto fondy se vyznačují také možností získat státní příspěvek a daňové úlevy včetně příspěvku zaměstnavatele.

Podle současných dostupných informací se skutečně vstup do II. pilíře penzijního připojištění nevyplatí skupinám obyvatel s příjmem, který nedosahuje výše alespoň 24 000 Kč hrubého – u takové měsíční částky je výhodnost vstupu neutrální nebo jen málo zisková, od 35 000 Kč měsíčně je vstup do systému výhodný a rentabilní.

Pro občany starší 35 let byla stanovena hraniční doba

1. 7. 2013, po tomto datu již nebude možné vstoupit do plánovaného důchodového systému. Občané, kteří nedovršili hranici 35 let, mohou do systému vstoupit i po tomto datu bez omezení.

III. pilíř neboli doplňkový penzijní fond bude i po reformě nadále fungovat. Daňové úlevy zůstanou zachovány, státní příspěvky doznají mírného navýšení. Od 1. 1. 2013 bude příspěvek počítán dle následného vzorce. Jestliže vlastní měsíční příspěvek je v rozmezí 300–999 Kč, tak státní příspěvek bude 90 Kč + 20 % z částky přesahující 300 Kč měsíčně. Z částky přesahující 1 000 Kč bude státní příspěvek ve výši 230 Kč, 2 760 Kč ročně. Tedy pro příklad, jestliže vlastní měsíční příspěvek je ve výši 500 Kč, státní příspěvek bude činit částka 130 Kč měsíčně.