Není žádným tajemstvím, že zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je při řešení řady dílčích problémů složitý a nejednoznačný, což stresuje jak daňové subjekty, tak i správce daně. Zákon neupravuje a ani nemůže upravovat všechny pestrosti podnikatelského nebo soukromého života, a protože v daních z příjmů jde často o nemalé peníze, provází tyto daně hodně sporů, které posléze musejí řešit odvolací a soudní orgány. Potvrzením problémů s praktickým uplatňováním ZDP je ostatně také značně obsáhlá metodická pomůcka Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) Pokyn č. D-6 snažící se o jednotný výklad tohoto zákona.
Metodický pokyn k daním z příjmů D-6 (1. část)
Ing.
Martin
Děrgel
Pohled do historie aneb „Bylo... nebylo...“
Obecně platí, že daňová problematika je při uplatňování v praxi poměrně složitá, zejména co se týče daní z příjmů a DPH. Proto již léta vydává Ministerstvo financí (dále jen „MF“), resp. od roku 2011 GFŘ ve Finančním zpravodaji (dále jen „FZ“) nebo jen na internetových stránkách (www.mfcr.cz, www.cds. mfcr.cz -Česká daňová správa)
metodické pokyny řady D
pro sjednocení praxe. Do konce roku 2010 MF vydalo 349 pokynů řady D, načež od roku 2011 převzalo tento „štafetový kolík“ GFŘ, které pokyny prozatím šetří a má jich za sebou jen osm. Tyto pokyny sice nejsou obecně závazným právním předpisem, ale nižší správci daně (finanční úřady a ředitelství) se jimi zpravidla řídí, takže je dobré vědět i o tomto zdroji informací. Významným mezníkem přitom bylo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého
mají charakter tzv. závazné správní praxe
. Což zjednodušeně řečeno znamená, že jde-li pokyn sice nad rámec zákona, ale ve prospěch daňových subjektů, má právní závaznost, a jeho uplatnění je tudíž pro daňové subjekty bezpečnou volbou. Poznamenejme, že kromě toho jsou vydávány také pokyny řady DS, které ale nejsou veřejně dostupné a jsou určeny pouze pro nižší správce daně. Dlouhodobě nejvýznamnější postavení mezi pokyny řady D mají nejobsáhlejší metodické výklady
„K jednotnému postupu při uplatňování
některých ustanovení ZDP“, kdy postupně spatřily světlo světa:*
Pokyn MF č. D-98
platný pouze pro rok 1995 (FZ č. 12/1/1994, měl jen 9 stran);*
Pokyn MF č. D-132
platný pro roky 1996 až 1998 (FZ č. 12/1/1995, měl již 12 stran) *
posléze byl doplněn Pokynem D-153 (FZ č. 1/1997);
*
Pokyn MF č. D-190
platný pro roky 1999 až 2006 (FZ č. 1-2/1999, mírně ztloustl, měl 15 stran) *
bylo možno jej použít již za zdaňovací období roku 1998;
*
Pokyn MF č. D-300
platný od roku 2007 (FZ č. 11-12/2006, narostl na 25 stran), kromě D-190 nahradil i: *
Pokyn D-223 - K jednotnému postupu při uplatňování příspěvku na další hlavní jídlo u zaměstnavatelů (FZ č. 1/2001),
*
Pokyn D-267 - Sdělení k vymezení pojmu „Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství“ pro účely daně z příjmů fyzických osob (FZ č. 7-8/2004);
*
Pokyn GFŘ č. D-6
(dále jen „Pokyn D-6“ anebo pouze „Pokyn“) využitelný již od roku 2011, povinně od roku 2012 (FZ č. 7/2011, povyrostl už jen mírně na 27 stran), kromě D-300 a jeho oprav nahradil také: *
Pokyn D-324 k výkladu pojmu „bytové potřeby“ pro účely uplatnění úroků z úvěrů jako nezdanitelné části základu DPFO1 (FZ č. 4/2009) a
*
přejímá Sdělení č. 25 k pokynu č. D-300 ohledně peněžního plnění vedle mzdy, zajištění závodního stravování zaměstnanců a dočasného přidělení zaměstnance (FZ č. 8-9/2007).
Co najdeme v Pokynu D-6
Jak známo, ZDP upravuje dvě daně z příjmů - DPFO a DPPO2. Pro přehlednost je tento daňový zákon rozčleněn do šesti částí:
1. část- DPFO (§ 2 až 16),
2. část- DPPO (§ 17 až 21),
3. část- Společná ustanovení (§ 22 až 38fa),
4. část - Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů (§ 38g až 38t),
6. část- Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 40 až 42).
Text zákona dále doplňují tři přílohy:
1. příloha
Třídění hmotného majetku do odpisových skupin,
2. příloha
Postup při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska DPFO,
3. příloha
Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska DPFO.
A s ohledem na četné novelizace ZDP
nelze zapomínat ani na přechodná ustanovení
jednotlivých novel, která často stanovují speciální pravidla přechodu na novelizovanou právní úpravu. Pro některé případy tak přitom mohou být zachovány dřívější daňové postupy, zatímco na jiné již plně dolehnou nová pravidla apod.Struktura probírané metodické pomůcky k uplatňování ZDP odpovídá členění předmětného zákona, takže komentář postupuje podle čísel jednotlivých paragrafů, případně v jemnějším členění na odstavce, písmena a body. Pokyn ale již neopakuje samotný text zákona - který je proto nutné znát nebo si jej vyhledat samostatně - a nevyjadřuje se úplně ke všem ustanovením ZDP, ale pouze k těm, u nichž správci daně zpravidla v reakci na dotazy odborné veřejnosti došli k závěru, že vyžadují upřesnění. Protože jde obvykle o obsáhlejší komentáře, jsou pro přehlednost a lepší čtivost členěny na číslované odstavce, obdobně jako je to běžné v právních předpisech.
příklad
Jak vypadá komentář zákona v Pokynu
Uveďme si konkrétní podobu komentáře, kterým celý Pokyn začíná. V § 2 odst. 4 ZDP se dozvíme, že:
„
Bydlištěm
na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt
za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
“ Zákon už ale nijak neupřesňuje, co se konkrétně považuje za „stálý byt“ a jak posuzovat úmysl zdržovat se v něm, takže by mohly vznikat pochybnosti o obsahu těchto pojmů. Proto jsou blíže vymezeny v Pokynu D-6: „K § 2
1.
Stálým bytem
se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní, či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě
se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. žije-li v něm rovněž např. s manželkou, dětmi, rodiči, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.).“ S ohledem na značný rozsah metodického pokynu D-6 si dále uvedeme jen ve stručnosti, co důležitého v něm můžeme nalézt z pohledu převažující podnikatelské i privátní praxe, a to v členění podle částí ZDP.
Metodika k 1. části ZDP -DPFO
První části daňového zákona určené pouze fyzickým osobám se pokyn věnuje velmi podrobně a komentuje více či méně téměř každý její paragraf. Ve stručnosti si uvedeme, co se v této metodice především dozvíme, přičemž pro praxi významnější sdělení si ocitujeme a přidáme příklad využití těchto informací.
+---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 k 1. části ZDP - DPFO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 2 | Poplatníci DPFO | Jak jsme si již výše citovali, upřesňuje se pojem „stálý byt" a „úmysl | | | | poplatníka se v něm trvale zdržovat", což jsou hlavní kritéria pro určení | | | | daňové rezidence. | | | | Dále se dozvíme, jak postupovat, když ke změně daňové rezidence dojde | | | | v průběhu kalendářního roku - je-li důvodem změna bydliště, tak se posuzuje | | | | každá část roku samostatně, v případě rezidence kvůli „obvyklému zdržování | | | | se v ČR“ - kdy se naopak poplatník považuje za rezidenta Česka po celý | | | | kalendářní rok. | | § 4 | Osvobození od daně | Pokyn dává do souvislosti tři nejčastější možné důvody osvobození příjmu | | odst. 1 | | z prodeje nemovitosti od daně - bydliště nejméně dva roky před prodejem, | | | | jinak vlastnictví nejméně pět let anebo využití peněz k uspokojení bytové | | | | potřeby. Je-li ad 3) osvobozena pouze část příjmů, lze uplatnit jen odpovídající | | | | část výdajů. | | | | Velmi přínosné jsou konkrétní příklady „dne nabytí, resp. prodeje", které | | | | jsou v řadě případů rozhodující pro možnost osvobození příjmu z prodeje od | | | | daně. | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
Dnem „nabytí“ se rozumí zejména (výběr zajímavějších případů):
*
Pro nabytí nemovitosti pořízené ve vlastní režii je rozhodující, že dosáhla takového stupně rozestavěnosti, kdy
je již patrné stavebně-technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží
. Tuto stavbu lze podle § 2 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, evidovat v katastru nemovitostí.*
U movitých věcí zděděných den úmrtí zůstavitele, u movitých věcí darovaných den, kdy byl dar přijat, u koupených movitých věcí den převzetí zakoupené věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, u movitých věcí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený, a není-li určen, den právní moci rozhodnutí.
*
U podílů (účasti) společníka na společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti:
*
den vzniku společnosti, tj. den zápisu do obchodního rejstříku u zakládajícího účastníka společnosti,
*
den zápisu zvýšení kapitálu společnosti do obchodního rejstříku v případě nového společníka, který přebírá závazek k novému vkladu do již existující společnosti,
*
den účinnosti smlouvy o převodu obchodního podílu při nabytí podílu převodem od jiného společníka,
*
den nabytí podílu (podle předchozích variant) i v případě, že společník zvýší svůj obchodní podíl
např. převodem podílu od jiného společníka.příklad
Osvobození příjmu z prodeje obchodního podílu na s. r. o.
Adam, Beáta a Cyril založili ABC, s. r. o., které vzniklo 1. 7. 2007. V červenci 2012 prodala Beáta svůj podíl Adamovi. Protože k prodeji došlo po pěti letech od nabytí, bude podle § 4 odst. 1 písm. r) ZDP příjem osvobozen od DPFO. V lednu 2013 celý svůj podíl prodá Adam nově příchozímu panu Davidovi, i tentokrát půjde o příjem osvobozený od daně, a to v plném rozsahu, nejen poměrná část původního podílu Adama. Aby měl i nově příchozí společník - pan David - příjem z prodeje svého obchodního podílu na ABC, s. r. o., osvobozen od daně, musel by počkat dalších pět let od ledna 2013, tedy až do ledna 2018.
+---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 k 1. části ZDP - DPFO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 4 | Osvobození od daně | Do obchodního majetku je nutno zahrnout vždy celou nemovitost, případně | | odst. 1 | | celý spoluvlastnický podíl, přičemž není podstatné, zda je využívaná | | | | k podnikání. | | | | Platbou přijatou náhradou za ztrátu na výdělku - která proto není | | | | osvobozena od daně - je např. také náhrada za zničené, poškozené nebo | | | | odcizené zásoby. | | | | Převodem členských práv družstva se rozumí i prodejaliaspřevod práva | | | | užívání (nájmu) družstevního bytu na jiného či nového člena bytového | | | | družstva. | | | | Nebude-li přijatá náhrada (odstupné) za uvolnění bytu využita plně | | | | k obstarání bytové potřeby v zákonné lhůtě (do roka), půjde o zdanitelný | | | | příjem v tomto roce. | | § 5 | Daňová ztráta | Ztrátou se rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu podnikání nebo | | odst. 3 | | pronájmu nedosáhl v daném roce příjmů, ale měl pouze daňově uznatelné | | | | výdaje. | | § 5 | Výlohy se zahájením | Rokem, v němž poplatník zahájil podnikání nebo pronájem, se rozumí rok, ve | | odst. 7 | podnikání/pronájmu | kterém začal činnost skutečně provozovat nebo majetek pronajímat. | | § 6 | Příjmy ze závislé činnosti | Pro přidanění 1 % ceny auta poskytnutého zaměstnanci k soukromému | | odst. 6 | | využití měsíčně není podstatné, zda jej takto skutečně v daném měsíci využil, | | | | nebo ne. | | § 6 | Příjmy ze závislé činnosti | Předmětem zdanění u zaměstnance není mj. ani tzv. jednotné pracovní | | odst. 7 | | oblečení poskytnuté zaměstnavatelem, přičemž pokyn stanoví jeho | | | | charakteristické znaky. | | § 6 | Příjmy ze závislé činnosti | Osvobození od daně u plnění zaměstnavatele pro „rodinné příslušníky" | | odst. 9 | | zaměstnance lze uplatnit i na partnery zaměstnance, jeho družku/druha, | | | | příbuzné. | | § 7 | Příjmy z podnikání | Za příjmy z podnikání se považují i příjmy z pronájmu majetku vloženého do | | | | obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z nakládání s tímto | | | | majetkem. | | | | Za tyto příjmy se ale nepovažují příjmy z činností vykazujících znaky podnikání, | | | | vykonávané bez potřebného povolení, registrace nebo jiného souhlasu | | | | orgánu, v tomto případě se jedná o ostatní příjmy zdaňované (přísněji) podle | | | | § 10 ZDP. | | § 7 | Příjmy z podnikání | Aby poplatníci nemuseli pátrat v zákoně o zemědělství a o lesích, tak pokyn | | odst. 1 | | konkretizuje, co se považuje za „zemědělskou výrobu a hospodaření | | | | v lesích". Nejde-li o zemědělského podnikatele, spadají tyto příjmy mezi | | | | ostatní dle § 10. | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
Zemědělskou výrobou včetně hospodaření v lese a na vodních plochách se rozumí:
a)
rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozované bez pozemku,
b)
živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní,
c)
produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu a získávání zárodečných produktů, pokud jde o zvířata uvedená v písmenu b),
d)
výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin,
e)
úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby,
f)
chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin ve vodním útvaru povrchových vod na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu,
g)
hospodaření v lese podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu,
h)
hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely.
Zemědělský podnikatel je oprávněn rovněž poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělskému podnikateli k jeho zemědělské výrobě.
+---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 k 1. části ZDP - DPFO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 7 | Paušální výdaje | Pokud poplatník využije daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto | | odst. 7 | z podnikání | výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) | | | | a odst. 2 ZDP. | | | | Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník vedoucí účetnictví, | | | | přičemž vychází z evidence příjmů, tj. včetně přijatých záloh (nikoli z výnosů). | | § 7b | Daňová evidence | Příjmy a výdaje v cizí měně evidované v daňové evidenci se přepočítají podle | | | | § 38 ZDP. Ke konci „roku“ se neprovádí přepočet zůstatku devizového účtu | | | | nebo valutové pokladny, ani se nepřeceňují pohledávky/závazky v cizí | | | | měně. | | | | | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
V daňové evidenci lze cizoměnové příjmy a výdaje přepočítávat na českou měnu třemi způsoby:
1)
jednotným kursem,
*
Ministerstvo financí, resp. nově GFŘ, jej zveřejňuje vždy v lednovém Finančním zpravodaji za uplynulý rok. Pro rok 2011 to byl Pokyn GFŘ D-8 (FZ č. 1/2012).
*
Příklady jednotných kursů roku 2011:
24,60 Kč/EUR
, 5,96 Kč/PLN, 17,60 Kč/USD a 28,25 Kč/GBP;2)
aktuálním denním kursem
ČNB k datu přijetí peněz, resp. peněžité úhrady (případně k datu zápočtu či směny);3)
pevným kursem
ČNB platným pro poplatníka po určité zvolené časové období, *
nejjednodušší je stanovit pevné období celý rok, kdy se pracuje jen s kursem ČNB k 1. lednu roku.
Podstatné je, že se ve všech případech přepočítávají cizoměnové příjmy/výdaje na českou měnu pro daňové účely jen jednou - při inkasu/úhradě - takže
nemohou vznikat kursové rozdíly.
příklad
Variantní přepočet cizí měny
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci uskutečnil v roce 2011, mj. i tyto obchody v cizí měně:
*
10. 6. 2011 příjem zálohy 1 000 EUR na zboží,
*
21. 6. 2011 nákup zboží za 1 000 EUR,
*
25. 6. 2011 příjem doplatku 100 EUR za zboží.
Zkoumejme postupně všechny tři alternativy přepočtu cizí měny na Kč (u neplátce DPH).
A) Poplatník využívá jednotný kurs.
Pak celý rok 2011 vedl vedle sebe jakoby dva peněžní deníky - jeden pro korunové příjmy a výdaje a druhý pro eurové příjmy a výdaje. Přičemž cizoměnové příjmy a výdaje přepočte až jednotným (průměrným) kursem 24,60 Kč/EUR, který byl zveřejněn ve FZ v lednu 2012. Tento „druhý“ peněžní deník v eurech mohl vypadat např. takto: +----------------------------------------------------+--------------------------+---------+--------+ | Peněžní deník 2011 č. 2: EUR | Pokladna EUR | | | +-----+----------+---------+-------------------------+---------+--------+-------+ Daňový | Daňový | | Č. | Datum | Doklad | Popis | Příjem | Výdej | Stav | příjem | výdaj | +-----+----------+---------+-------------------------+---------+--------+-------+---------+--------+ | 1 | 10. 6. | P-xx | Příjem zálohy na zboží | 1 000 | | 1 000 | 1 000 | | | 2 | 21. 6. | V-yy | Nákup zboží | | 1 000 | 0 | | 1 000 | | 3 | 25. 6. | P-zz | Doplatek za zboží | 100 | | 100 | 100 | | | 4 | 31. 12. | - | Celkem | 1 100 | 1 000 | 100 | 1 100 | 1 000 | +-----+----------+---------+-------------------------+---------+--------+-------+---------+--------+
Teprve v lednu 2012 (po zveřejnění jednotných kursů za rok 2011) mohl poplatník dopočíst daňové příjmy a výdaje cizoměnového peněžního deníku č. 2 pro účely daňové evidence. Např. tak, že doplní poslední, páté řádky.
Poznámka: konečné stavy cizích měn ve valutových pokladnách není nutno přepočítávat k 31. 12.
+------------------------------------------------------------+--------------------------+-----------+-----------+ | Peněžní deník 2011 č. 2: EUR | Pokladna EUR | | | +-------+------------+---------+-----------------------------+---------+--------+-------+ Daňový | Daňový | | Č. | Datum | Doklad | Popis | Příjem | Výdej | Stav | příjem | výdaj | +-------+------------+---------+-----------------------------+---------+--------+-------+-----------+-----------+ | 4 | 31.12.2011 | - | Celkem | 1 100 | 1 000 | 100 | 1 100 | 1 000 | | 5 | 1.12 | ID-aa | Jednotný kurs 24,60 Kč/EUR | - | - | - | 27 060 Kč | 24 600 Kč | +-------+------------+---------+-----------------------------+---------+--------+-------+-----------+-----------+
B) Poplatník využívá aktuální denní kurs ČNB
(www.cnb.cz). Pak vede jen jeden peněžní deník a cizoměnové položky přepočte na českou měnu ihned při inkasu/úhradě kursem daného dne. +----------------------------------------------------------+--------------+---------------+--------+--------+ | Peněžní deník 2011 | Pokladny | | | | +-------+----------+---------+-----------------------------+-----+--------+ Pevný (roční) | Příjem | Výdaj | | Poř. | Datum | Doklad | Popis | Kč | EUR | kurs ČNB | (Kč) | (Kč) | +-------+----------+---------+-----------------------------+-----+--------+---------------+--------+--------+ | X | 10. 6. | P-xx | Příjem zálohy na zboží | | 1 000 | 24,135 | 24 135 | | | Y | 21. 6. | V-yy | Nákup zboží | | -1 000 | 24,210 | | 24 210 | | Z | 25. 6. | P-zz | Doplatek za zboží | | 100 | 24,375 | 2 438 | | | - | 31. 12. | - | Celkem za položky X, Y a Z | - | 100 | - | 26 573 | 24 210 | +-------+----------+---------+-----------------------------+-----+--------+---------------+--------+--------+
C) Poplatník využívá pevný kurs ČNB po celý kalendářní rok 2011.
K 1. 1. 2011 (resp. k 31. 12. 2010, protože 1. 1. 2011 byl státní svátek) vyhlásila ČNB 25,060 Kč/EUR. Podnikatel opět povede jediný peněžní deník a cizoměnové položky přepočte na českou měnu hned při inkasu, resp. úhradě. +----------------------------------------------------------+--------------+---------------+--------+--------+ | Peněžní deník 2011 | Pokladny | | | | +-------+----------+---------+-----------------------------+-----+--------+ Pevný (roční) | Příjem | Výdaj | | Poř. | Datum | Doklad | Popis | Kč | EUR | kurs ČNB | (Kč) | (Kč) | +-------+----------+---------+-----------------------------+-----+--------+---------------+--------+--------+ | X | 10. 6. | P-xx | Příjem zálohy na zboží | | 1 000 | 25,06 | 25 060 | | | Y | 21. 6. | V-yy | Nákup zboží | | -1 000 | 25,06 | | 25 060 | | Z | 25. 6. | P-zz | Doplatek za zboží | | 100 | 25,06 | 2 506 | | | - | 31. 12. | - | Celkem za položky X, Y a Z | - | 100 | - | 27 566 | 25 060 | +-------+----------+---------+-----------------------------+-----+--------+---------------+--------+--------+
Je nasnadě, že daňové výsledky poplatníka v každém z těchto případů - A, B a C - budou trochu jiné.
+---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 k 1. části ZDP - DPFO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 8 | Příjmy z kapitálového | Podle § 8 odst. 1 písm. c) ZDP se posuzují i úroky z peněžních prostředků | | odst. 1 | majetku | na vkladovém účtu zřízeném pro potřeby podnikání fyzické osoby. Což | | | | znamená, že je zdaní banka srážkovou daní a poplatník je už neuvádí do | | | | přiznání k DPFO. | | | | Zdanitelnou tzv. diskontní částkou směnky se rozumí úrok počítaný ode dne | | | | koupě nebo vystavení směnky do dne její splatnosti, případně dalšího prodeje. | | § 9 | Příjmy z pronájmu | Příjmy z nájemného patří do příjmů z podnikání podle § 7 ZDP, jsou-li byt, | | | | nebytový prostor či nemovitost vloženy do obchodního majetku nebo se | | | | jedná o příjem z činnosti provozované na základě živnostenského oprávnění | | | | (registrace). | | | | Součástí nájemného z bytů podle § 686 a 696 občanského zákoníku nejsou | | | | úhrady za ceny služeb spojených s užíváním bytu, nejde vůbec | | | | o zdanitelné příjmy. | | § 9 | Paušální výdaje | Ve výdajích procentem z příjmů jsou zahrnuty veškeré daňové výdaje | | odst. 5 | z pronájmu | související s pronájmem, tedy i odpisy majetku, jehož odpisování bylo | | | | v minulosti zahájeno. | | | | Pokud poplatník uplatní „paušální výdaje", uplatní takto výdaje ze všech | | | | příjmů z pronájmu, které má podle § 9 odst. 1 ZDP a které tvoří jeden dílčí | | | | základ daně. | | § 9 | Skutečné výdaje | Pronajímaný majetek evidovaný podle § 9 odst. 6 ZDP, tj. u něhož se uplatňují | | odst. 6 | u pronájmu | skutečné výdaje, se nepovažuje za obchodní majetek podle § 4 odst. 4 ZDP. | | | | | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
Obdobně jako u příjmů z podnikání mají poplatníci DPFO také u příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP
dva možné způsoby uplatnění daňových výdajů:
1.
Výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, v souladu s § 23 až 33 ZDP,
prokázané:
a)
Záznamy o výdajích
v časovém sledu, přičemž dále musejí vést: *
záznamy o příjmech v časovém sledu,
*
evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat,
*
evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí,
*
evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období ukončení pronájmu, a
*
mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.
b)
Vedením (podvojného) účetnictví
, pokud se k tomu dobrovolně rozhodnou: *
pak ale musejí postupovat podle příslušných účetních předpisů, a to po celé zdaňovací období.
c)
Majetek, o kterém jsou vedeny záznamy nebo o němž je účtováno, není považován za obchodní majetek
ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP, takže záznamy ani účtování nejsou překážkou osvobození příjmů z jeho prodeje od daně dle § 4 odst. 1 ZDP, ani zde stanovené podmiňující časové lhůty neprodlužuje.2.
Tzv. paušální (neprokazované) výdaje v jednotné výši 30 % z příjmů z pronájmu:
a)
Odpadá tedy složitá administrativa a častá nejistota ohledně toho, zda správce daně uzná ten který uplatněný daňový výdaj jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Paušální výdaje ve výši 30 % příjmů přitom vůbec nezávisí na skutečně vynaložených výdajích z pronájmu.
b)
Uplatní-li poplatník paušální výdaje, jsou v nich zahrnuty veškeré výdaje v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP, takže již nelze daňově uplatnit žádné další (ani odpisy, opravy atd.).
c)
Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vždy vést:
*
záznamy o příjmech a
*
evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.
d)
Ani tentokrát
se pronajímaný majetek nestává obchodním majetkem
ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP.Pozor ale na to, že u příjmů z pronájmu
nelze oba způsoby uplatnění výdajů kombinovat
! U příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP totiž platí pravidlo - buď se u všech takovýchto příjmů
poplatníka v daném zdaňovacím období (kalendářním roce) uplatní skutečné výdaje, nebo u všech příjmů uplatní poplatník paušální výdaje.
příklad
Režim výdajů u pronájmu nelze kombinovat Paní Jana nepodniká a měla v roce 2011 dva druhy příjmů z pronájmu svého nemovitého majetku:
1)
Z pronájmu bytu, který loni zdědila po otci, který jej vlastnil deset let, a s nímž počítá pro dceru:
*
skutečné příjmy 100 000 Kč,
*
skutečné
(prokázané) výdaje 20 000 Kč,*
paušální
(neprokazované) výdaje 30 000 Kč.2)
Z pronájmu rekreační chaty, kterou si se zesnulým manželem postavili před šesti lety svépomocí:
*
skutečné příjmy 100 000 Kč,
*
skutečné
(prokázané) výdaje 50 000 Kč,*
paušální
(neprokazované) výdaje 30 000 Kč. Je jasné, jaká kombinace režimu daňových výdajů by byla pro paní Janu optimální:
*
z pronájmu bytu paušální ve výši 30 % příjmů, tj. 30 000 Kč,
*
z pronájmu chaty skutečné (odpovídající 50 % příjmů), tj. 50 000 Kč.
Pak by její dílčí základ daně z příjmů z pronájmu byl pouze Z 70 000 Kč + 50 000 Kč Z 120 000 Kč.
Takovou možnost uplatnění výdajů ovšem ZDP nedovoluje. U příjmů z pronájmu v rámci jednoho roku nelze kombinovat paušální a skutečné výdaje, je nutno se rozhodnout a vybrat si jeden způsob uplatnění výdajů.
Jaké možnosti tedy dotyčná paní má ohledně zdanění příjmů z pronájmu za rok 2011:
1)
U všech příjmů z pronájmu uplatní skutečné výdaje:
*
Příjmy z pronájmu bytu a chaty Z 100 000 Kč + + 100 000 Kč Z 200 000 Kč.
*
Skutečné výdaje u všech těchto příjmů Z Z 20 000 Kč + 50 000 Kč Z 70 000 Kč.
*
Dílčí základ daně z pronájmu Z příjmy - výdaje Z
130 000 Kč
.2)
U všech příjmů z pronájmu uplatní paušální výdaje:
*
Příjmy z pronájmu bytu a chaty Z 100 000 Kč + + 100 000 Kč Z 200 000 Kč.
*
Paušální výdaje u všech těchto příjmů Z 30 % z příjmů Z 0,30 x 200 000 Kč Z 60 000 Kč.
*
Dílčí základ daně z pronájmu Z příjmy - výdaje Z Z
140 000 Kč
. Pokud by se rozhodla paní Jana uvedené nemovitosti prodat, bude se jednat o příjem osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, jelikož je vlastnila (případně její otec - zůstavitel) déle než pět let. Čemuž není na překážku ani jejich pronájem, protože u něj nikdy nemůže vzniknout obchodní majetek bránící osvobození.
+---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 k 1. části ZDP - DPFO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 10 | Dílčí základ daně | Jednotlivým druhem příjmu se rozumí např. příjem z prodeje nemovitostí, | | odst. 4 | z ostatních příjmů | z prodeje movitých věcí, příjem z prodeje cenných papírů, příjem | | | | z příležitostných činností a příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí, | | | | dále příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným a další druhy | | | | podle § 10 odst. 1 ZDP. | | | | Pro stanovení toho, zda jsou výdaje na dosažení příjmů spojené s jednotlivým | | | | druhem příjmu uvedeným v § 10 odst. 1 ZDP vyšší než příjem, se posuzuje | | | | každý jednotlivý druh příjmů samostatně. | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
U tzv. ostatních zdanitelných příjmů podle § 10 ZDP natrefíme na dvě specifická pravidla zdanění:
1)
Lze uplatnit
pouze výdaje na dosažení příjmu
, nikoli na jeho zajištění či udržení, jako je tomu u příjmů z podnikání a z pronájmu. Což fakticky vylučuje např. odpisy. Podrobnosti stanoví § 10 odst. 5 až 7 ZDP.2)
Výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu lze daňově uplatnit pouze do výše úhrnu příjmů z tohoto jednotlivého druhu plynoucích poplatníkovi v jednom zdaňovacím období (tj. v jednom kalendářním roce). Neboli
nelze daňově uplatnit ztrátu z jednotlivého druhu příjmu
, a to ani za celý dílčí základ daně podle § 10 ZDP. Ovšem v rámci jednotlivého druhu příjmu lze kompenzovat dílčí ziskové a ztrátové transakce!příklad
Sestavní dílčího základu daně podle § 10 ZDP Pan Jiří (nepodnikatel) dosáhl v kalendářním roce (zdaňovacím období) těchto zdanitelných ostatních příjmů podle § 10 ZDP - žádný z těchto příjmů přitom nesplňuje podmínky osvobození od daně podle § 4 ZDP:
a)
z prodeje nemovitosti:
*
chaty A zisku 600 000 Kč,
*
pozemku B ztráty 400 000 Kč;
b)
z prodeje akcií:
*
firmy C zisku 20 000 Kč,
*
firmy D ztráty 50 000 Kč;
c)
z převodu obchodního podílu s. r. o. E zisku 40 000 Kč.
O ztrátu z prodeje nemovitosti B (400 000 Kč) se sníží zisk z prodeje nemovitosti A (600 000 Kč). O část ztráty z prodeje akcií D lze snížit zisk z akcií C (20 000 Kč), ovšem jen do výše tohoto zisku (tedy ztráta 30 000 Kč z prodeje akcií D zůstane daňově neúčinná). Celý zisk z prodeje obchodního podílu na s. r. o. E se zdaní, bylo by jej možno snížit, kdyby byla realizována ztráta u téhož druhu příjmu, tedy z prodeje účasti v jiné s. r. o. Nelze jej ale uplatnit proti nevyužité ztrátě z prodeje akcií D, protože jde o jiný jednotlivý (vyjmenovaný) druh příjmu.
Dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP tedy u pana Jiřího bude činit 240 000 Kč. Sestává přitom z 200 000 Kč zisku z prodejů nemovitostí A a B a 40 000 Kč zisku z převodu účasti na s. r. o. Nevyužitá část ztráty z prodeje cenných papírů (akcií firmy D po částečné kompenzaci se ziskem z akcií C) ve výši 30 000 Kč není možno nijak daňově zohlednit; a to ani v dalších zdaňovacích obdobích proti ziskům z akcií.
Poznámka: Pokud by se jednalo o příjmy z podnikání, nebylo by možno kompenzovat ztrátu z pozemku se ziskem z chaty, ani ztrátu z akcií D se ziskem z akcií C, což by znamenalo vyšší dílčí základ daně 660 000 Kč.
+---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 k 1. části ZDP - DPFO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 12 | Výpočet příjmu ze sdružení | Rozdělením příjmů a výdajů mezi účastníky sdružení rovným dílem se | | | | rozumí, že u každého účastníka je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů. | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
Sdružení bez právní subjektivity nemůže svým jménem přijímat ani zdaňovat příjmy dosažené společnou činností jeho účastníků. Tyto příjmy je třeba evidenčně i daňově převést jednotlivým účastníkům sdružení, kteří budou na ně připadající podíly na společných příjmech a společných výdajích přiznávat k dani.
V souladu s § 12 ZDP se
příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání
nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti na základě smlouvy o sdružení a výdaje
vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak.
příklad
Rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem Rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem znamená, že podíl na společných příjmech každého účastníka bude stejný jako jeho podíl na společných výdajích. Tyto podíly ale nemusejí mít všichni účastníci stejné.
Např. pokud se tři účastníci sdružení - A, B, C -- dohodli, že společné příjmy dosažené v rámci činnosti ve sdružení si rozdělí v poměru 60 : 30 : 10, tak aby se jednalo o rozdělení příjmů a výdajů tzv. rovným dílem, musely by být ve stejném poměru rozděleny rovněž jejich společné výdaje. Takže výsledek by byl následující:
*
na účastníka A bude převedeno 60 % společných příjmů a současně 60 % společných výdajů,
*
na účastníka B bude převedeno 30 % společných příjmů a současně 30 % společných výdajů,
*
na účastníka C bude převedeno 10 % společných příjmů a současně 10 % společných výdajů.
Rozdělení rovným dílem je samozřejmě také přiznání stejných podílů každému účastníkovi, tedy při třech účastnících by pak každému připadla jedna třetina společných příjmů i výdajů, což je v praxi nejčastější.
Naproti tomu o rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem se nebude jednat např. v těchto případech:
*
příjmy se rozdělí v poměru 60 : 30 : 10, zatímco výdaje v poměru 50 : 30 : 20, nebo
*
příjmy se rozdělí v poměru 60 : 30 : 10, a výdaje rovnoměrně - každému jedna třetina, anebo
*
příjmy se rozdělí rovnoměrně - každému jedna třetina - zatímco výdaje v poměru 60 : 20 : 20.
Pokud nejsou společné příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem
, mohou tito uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši. Neboli když není podíl každého účastníka sdružení na společných příjmech stejný jako jeho podíl na společných výdajích, nemůže - a to žádný z nich! -- využít paušální výdaje
podle § 7 odst. 7 ZDP, ale jen skutečné výdaje prokázané daňovou evidencí nebo účetnictvím. Kdyby neexistovalo toto omezení, mohlo by účelově docházet k nekalým daňovým spekulacím účastníků sdružení. +---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 k 1. části ZDP - DPFO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 13 | Výpočet příjmů | Příjmy dosažené při společném podnikání se rozdělují na spolupracující osoby | | | spolupracujících osob | i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy | | | | podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných | | | | zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na | | | | způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu. | | § 15 | Odpočet za poskytnuté | Od základu daně lze hodnotu poskytnutých darů odečíst v tom „roce“, ve | | odst. 1 | dary | kterém byly prokazatelně poskytnuty. Za dary se považují i nepeněžní | | | | dary včetně služeb, které se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami | | | | „obvyklými“ podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění | | | | pozdějších předpisů. Pokud již byla hodnota darovaného výkonu - služby - | | | | - zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje. | | | | Poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, kde musí být jasné: kdo je | | | | příjemcem daru, hodnota a předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut, | | | | a datum darování. | | § 15 | Odpočet úroků z úvěrů | Za jiné úvěry poskytnuté v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo | | odst. 3 | na bydlení | s hypotečním úvěrem se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry), | | a 4 | | předhypoteční úvěr nebo tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům. | | | | Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci | | | | přejímají práva a povinnosti úvěrové smlouvy nebo které závazek z úvěru | | | | převzaly nebo k němu přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy | | | | o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako | | | | strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. | | | | Nepatří sem ručitelé! | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
Metodika ke 2. části ZDP - DPPO
Poměrně stručnou druhou část daňový zákon věnuje výlučně právnickým osobám, takže i komentář pokynu k této části není nikterak obsáhlý. Opět si stručně uvedeme, co se v této metodice především dozvíme.
+---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 ke 2. části ZDP - DPPO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 19 | Osvobození příjmů | Pro splnění podmínek osvobození dividend vyplácených českou dceřinou | | odst. 1 | z podílů na zisku | společností je určující den rozhodnutí valné hromady společnosti | | | | o výplatě dividendy nebo den rozhodný pro určení osob majících právo na | | | | dividendu, pokud je v souladu s obchodním právem stanoven k jinému dni než | | | | ke dni rozhodnutí valné hromady o výplatě dividendy. | | | | To platí i při postoupení samostatně převoditelného práva na výplatu | | | | konkrétní dividendy na jinou osobu po tomto dni, kdy je pro účely daňového | | | | posouzení dividendy rozhodující režim na straně držitele majetkové účasti | | | | k tomuto dni. | | | | Vyloučení osvobození příjmů z podílu na zisku, případně z převodu podílu | | | | v případě dceřiné společnosti, která je v likvidaci, se použije na příjmy, | | | | o jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán po vstupu | | | | společnosti do likvidace. | | | | Při splnění podmínek pro osvobození podílů na zisku lze osvobodit i plnění | | | | plynoucí do zahraničí ze zdrojů na území ČR posuzovaná jako podíly na | | | | zisku dle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 ZDP. Jde o zjištěný rozdíl mezi | | | | sjednanou cenou a cenou obvyklou a o úroky neuznané jako náklad dle § 25 | | | | odst. 1 písm. w) ZDP. | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
Pokyn D-6 potvrzuje, že z hlediska testování splnění podmínek pro
osvobození příjmů mateřských společností z podílů na zisku
je stěžejní den příslušného rozhodnutí valné hromady. Takže testování splnění podmínek pro osvobození těchto kapitálových příjmů od DPPO - zejména minimální podíl na základním kapitálu 10 % a minimální doba držby 12 měsíců - se provádí vždy podle stavu ke dni rozhodování valné hromady o výplatě dividend. Což přiměřeně platí i pro případ postoupení (převod) práva na výplatu takovéto dividendy. Á propos pro podrobnější vhled do problematiky převodu práva na výplatu dividend lze doporučit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 5 AFS 106/2009, kde je precizováno, co musí být splněno, jak se tento převod práva provádí, a je jasně řečeno, že daňové posouzení se odvíjí od majitele dané akcie. Zjednodušeně řečeno, převádí se až netto dividenda
dle daňových podmínek - osvobozeno/zdaněno - platících pro převodce. Osvobození
příjmů mateřské společnosti z podílů na zisku se neuplatní
, když:*
vyplácející dceřinou společností je česká firma v likvidaci, a
*
příjemcem není mateřská společnost sídlící v jiném členském státě EU.
Poznámky:
Český ZDP se samozřejmě netýká zdanění příjmů mateřské společnosti v zahraničí (tenká šipka), kde tak zdanění nebo osvobození dividendy záleží na právní úpravě daného státu. Pojmy mateřská a dceřiná společnost jsou ustanoveními § 19 odst. 3 až 6 ZDP definovány pouze v rámci EU, vůči ostatním státům se tyto definiční podmínky uplatní pouze obdobně (přiměřeně), proto používáme k odlišení uvozovky u pojmu „mateřská společnost“ sídlící ve Švýcarsku, Norsku nebo Islandu.
Naproti tomu
osvobození příjmů z převodu podílu
mateřské („mateřské“) společnosti v dceřiné společnosti se nevztahuje na příjmy z převodu podílů na české dceřiné společnosti - v likvidaci
, ať už plynou mateřské společnosti v Česku, jinde v EU, ve Švýcarsku, Norsku či Islandu. +---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 ke 2. části ZDP - DPPO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 19 | Osvobození licenčních | Podmínkou osvobození licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček | | odst. 1 | poplatků a úroků z úvěrů | dle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk) ZDP je vydání rozhodnutí o přiznání | | | | osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček podle | | | | § 38nb ZDP. Toto rozhodnutí se vydává, když příslušná smlouva | | | | o zamezení dvojího zdanění umožňuje zdanit tento typ příjmů v zemi | | | | zdroje, a je závazné pro poplatníka i plátce daně. | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
Ust. § 19 odst. 1 písm. zj), odst. 5 až 8 ZDP,
implementují Směrnici 2003/49/ES o společném systému zdanění licenčních poplatků a úroků vyplácených mezi spojenými osobami z různých členských států EU.
Cílem směrnice je vyloučit dvojí zdanění vznikající v rámci skupin spojených osob při přeshraničních úhradách úrokových příjmů a licenčních poplatků. Tyto platby jsou v rámci EU + Švýcarska, Norska a Islandu osvobozeny od daně z příjmů ve státě zdroje. Přirozeně, jsou-li takto licenční poplatky osvobozeny od daně dle § 19 ZDP, nebude uplatňováno v ČR zdanění, ani kdyby to dvoustranná mezinárodní smlouva Česku umožňovala. Osvobozeny jsou ovšem pouze
licenční poplatky plynoucí od přímo kapitálově spojené společnosti v Česku nebo
od zdejší stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného státu EU. Přičemž přímým kapitálovým spojením se rozumí alespoň 25% podíl trvající nejméně 24 měsíců (lze splnit i dodatečně).Věcnou podmínkou ovšem je, aby příjemce licenčních poplatků měl příslušné rozhodnutí správce daně o přiznání osvobození těchto příjmů od daně v souladu s § 38nb ZDP. Naproti tomu daňové výhody plynoucí z dvoustranných mezinárodních daňových smluv jsou v Česku přiznávány automaticky, a není třeba o ně žádat.
+---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Pokyn D-6 ke 2. části ZDP - DPPO | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v Pokynu D-6 | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+ | § 19 | Právní formy firem | Pokyn pro ulehčení praxe a jednoznačnost konkretizuje druhy kapitálových | | odst. 8 | ze Švýcarska, Norska | společností sídlících ve Švýcarsku, Norsku a Islandu, u nichž je možno - | | a 10 | a Islandu | - při splnění dalších podmínek - uplatnit osvobození určitých kapitálových | | | | příjmů. | | § 20 | Odpočet za poskytnuté | Hodnotu daru lze odečíst od základu daně v tom zdaňovacím období, ve | | odst. 8 | dary | kterém byl dar prokazatelně poskytnut. U nepeněžitého daru je hodnotou | | | | daru daňová zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku, | | | | u ostatního majetku účetní hodnota, a to včetně DPH, kterou je plátce daně | | | | povinen odvést. | | | | Poskytnuté dary prokáže dárce dokladem osvědčujícím, kdo je příjemcem | | | | daru, hodnotu, předmět a účel, na který byl dar poskytnut, a datum darování. | | | | Pokud je 5 (10) % základu daně méně než 2 000 Kč, lze při splnění | | | | podmínky minimální hodnoty daru 2 000 Kč odpočítat jen částku představující | | | | 5 (10) % základu daně. | +----------+-----------------------------+----------------------------------------------------------------------------------+
1 daň z příjmů fyzických osob
2 daň z příjmů právnických osob