Daně v daňových výdajích (nákladech)

Daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob není daňově uznatelná s jedinou výjimkou, kterou nalezneme v § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 ZDP výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po tomto zdaňovacím období, nebo v období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku.

V případě metody zápočtu je zahraniční příjem ponechán v základu daně rezidenta a zaplacená zahraniční daň je započtena na výslednou daňovou povinnost.

DPFO¹

Hrubá mzda stejně jako sociální a zdravotní pojištění je nákladem zaměstnavatele. V případě poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b ZDP, je hrubá mzda zaměstnanců a sociální a zdravotní pojištění, obdobně jako ve výše uvedeném případě, kdy daňový subjekt vede účetnictví, daňovým výdajem. Avšak do daňově uznatelných výdajů se promítne až po zaplacení. Do doby, než je daň uhrazena, jde u zaměstnavatele o závazek.

Podle § 24 odst. 2 písm. u) ZDP je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů . Jedná se o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch) ZDP, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36 ZDP), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění.

Jedná se např. o výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 3 písm. b) ZDP a v § 4 ZDP. Dále jsou to ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, opět s výjimkou uvedenou v § 4 ZDP.

Výjimky, tedy příjmy od daně osvobozené, jsou kromě osvobození uvedeného v § 4 ZDP uvedeny v § 10 odst. 3 písm. b) ZDP. Jedná se o výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 202/1990 Sb.“), nebo na základě podobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo v dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor.

Podle § 4 odst. 1 písm. f) ZDP jsou od daně osvobozeny ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zákona č. 202/1990 Sb. cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8 ZDP). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1 ZDP (dary).

Jestliže má být vybrána daň zvláštní sazbou daně (v případě výhry fyzickou osobou), má plátce daně povinnost provést srážku daně při výplatě výhry nebo při předání ceny. Sraženou daň plátce odvede svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl povinen provést srážku.

Silniční daň je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Její uznatelnost není vázána na podmínku, že se musí jednat o daň zaplacenou. Daňová uznatelnost tedy souvisí s tím, zda je daňový subjekt účetní jednotkou, či nikoliv.

V případě, že vede daňovou evidenci podle § 7b ZDP, lze uznat jako daňový výdaj pouze zaplacenou silniční daň (včetně případných doměrků), a to bez ohledu na to, ke kterému zdaňovacímu období se platba silniční daně vztahuje.

Pokud silniční daň zaplatí jeden z manželů, který je v technickém průkazu zapsán jako držitel motorového vozidla, ale vozidlo je používáno pro podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost druhým z manželů, který v technickém průkazu vozidla zapsán není, pak se tato zaplacená silniční daň uznává u druhého z manželů jako daňový výdaj (náklad).

Avšak pozor, není možné uznat jako daňový výdaj (náklad) zaplacenou silniční daň za jiného poplatníka. Ať se jedná o syna, otce, tchýni, známého apod. A to ani v případě, že se jednalo o výpůjčku nebo nájemní smlouvu.

Daňově uznatelným nákladem je též daň silniční zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo za komplementáře komanditní společnosti, kteří pro pracovní cestu používají své vozidlo. Zaplacená silniční daň bude nákladovou položkou, která sníží základ daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.

Výdajem (nákladem) poplatníka může být daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí.

ZDP v § 24 odst. 2 písm. ch) vymezuje, kdy je daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí daňovým výdajem. Jedná se o případ, kdy je tato daň zaplacená. V případě daně z převodu nemovitostí i tehdy, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka.

Daň z nemovitostí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDN“). Poplatníkem daně z nemovitostí je dle § 8 odst. 1 ZDN vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Z platného znění § 13 ZDN je zřejmé, že poplatníkem daně z nemovitostí v daném roce je vždy ten majitel nemovitosti, který ji vlastní k 1. 1. daného kalendářního roku. Dojde-li ke změně majitele v průběhu roku, tak se k této skutečnosti z hlediska placení daní z nemovitostí nepřihlíží.

Již jsme uvedli, že je možné uznat daň z nemovitostí jako výdajovou (nákladovou) položku na daních z příjmů, pokud se jedná o daň zaplacenou [vyplývá to z § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP]. Tato podmínka je shodná jak pro poplatníky, kteří účtují v podvojném účetnictví, tak i pro ty, kteří vedou pouze daňovou evidenci podle § 7b ZDP.

Pokud poplatník vede pouze daňovou evidenci podle § 7b ZDP, je zaplacená daň z nemovitostí výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to bez ohledu na to, za které zdaňovací období byla tato daň zaplacena. Podmínkou je pouze fakt, aby nemovitost sloužila pro dosahování zdanitelných příjmů. Poplatník, který má příjmy podle § 7 ZDP, by měl nemovitost zahrnout do svého obchodního majetku. Poplatník, který je fyzickou osobou a nemovitost využívá pro příjmy z pronájmu, by měl tuto nemovitost zaevidovat jako hmotný majetek, který lze odepisovat.

Taktéž v podvojném účetnictví jsou zaplacené částky daně z nemovitostí daňově uznatelné bez ohledu na to, se kterým účetním obdobím věcně a časově souvisejí. To znamená, jestliže v určitém účetním období proúčtuje poplatník předpis na daň z nemovitosti a daňovou povinnost neuhradí, musí v daňovém přiznání za toto zdaňovací období zvýšit o předepsanou částku daňové povinnosti k dani z nemovitostí základ daně. Naopak za zdaňovací období, ve kterém tuto částku zaplatil, základ daně o zaplacenou daň z nemovitostí sníží.

Daňová povinnost k dani z nemovitosti MD 53x

Ostatní daně a poplatky D 34x

V souvislosti s uplatněním daně z převodu nemovitostí jako daňově uznatelného výdaje (nákladu) je potřebné si připomenout, kdo je jejím poplatníkem.

Daň z převodu nemovitostí upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPN“).

Dle znění § 8 ZDPN je poplatníkem daně z převodu nemovitostí:

Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do společného jmění manželů, je každý z manželů samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu.

Obdobně jako je daňovým výdajem (nákladem) zaplacená daň z nemovitostí, tak podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP je rovněž daňovým výdajem (nákladem) daň z převodu nemovitostí. Daňově uznatelná bude i v případě, že ji zaplatí ručitel za původního vlastníka. Ručitelem je podle § 8 odst. 1 písm. a) ZDPN, nabyvatel nemovitostí. Podle § 171 a 172 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, musí ručitel plnit svou ručitelskou povinnost tehdy, jestliže byl k tomu správcem daně vyzván.