Důchodová reforma – penzijní připojištění
Tomáš
Kořínek
Současný důchodový systém
Důchodový systém patří mezi vlajkovou loď celého
sociálního systému v České republice. Jedná se vůbec o jednu z nejdůležitějších dávek, kterou stát
vyplácí. Výdaje na tento systém zaujímají 10 % HDP, což peněžně vyjádřeno představuje sumu o objemu
28 % státního rozpočtu, tedy téměř 300 mld. Kč. Ovšem od roku 2008 přestává být financování systému
vyrovnané a začínají se objevovat počátky problémů v podobě rostoucího dluhu, který se nyní
pohybuje okolo 30-40 mld. Kč ročně, což je částka tvořící téměř čtvrtinu ročního schodku
rozpočtu.
Financování důchodového systému
Nejvíce využívanou metodou financování a hlavním
pilířem důchodových systémů je systém průběžného financování, tzv. pay as you go - PAYG. Tento
systém funguje na bázi fondu odděleného od státního rozpočtu. Do tohoto fondu přispívají
ekonomicky aktivní jedinci částmi svých příjmů a ty jsou hned přerozdělovány mezi současné
důchodce. Jedná se o systém, který vychází z myšlenky mezigenerační solidarity.
Problémem průběžného systému je však jeho citlivost na demografické
a ekonomické změny, které se ve většině zemí začínají v současnosti projevovat. Tyto výkyvy mohou
být způsobeny nedostatečnými zdroji, které se musí dofinancovávat ze státních rozpočtů.
Dlouhodobější prognózy demografického vývoje také nejsou tomuto systému příliš nakloněny a
předpovídají další prohlubování schodků.
Tento problém se současná vláda rozhodla řešit financováním důchodového systému tzv.
fondovou složkou. Zde si pojištěnci sami budou vytvářet rezervy v soukromých pojišťovacích
ústavech, které jim budou po dosažení důchodového věku postupně vypláceny.
Plánovaný důchodový systém – velká důchodová
reforma
Podle přijatého současného vládního návrhu by měla od 1. ledna 2013 začít platit tzv.
velká důchodová reforma, která zásadním způsobem změní důchodový systém v České republice a dle
vlády pomůže finančně stabilizovat současný problémový systém.
Hlavní principy plánované důchodové reformy
Nově přijatá důchodová reforma je zásadním krokem v
nasměrování budoucího vývoje důchodů. Jedním z nejvýznamnějších změn je zavedení tzv. II.
kapitalizačního pilíře financování.
Tento systém bude fungovat na bázi dobrovolnosti, tedy vstup do tohoto systému nebude
povinný, ale jestliže se občan rozhodne do tohoto systému vstoupit, již nebude možné z něj
vystoupit. Pojištěnci mladší 35 let budou mít možnost se rozhodnout, jestli chtějí vyvázat část své
pojistné sazby do fondového pilíře nebo nikoliv. Občané starší 35 let získají šestiměsíční lhůtu,
ve které musí učinit rozhodnutí. Princip financování druhého pilíře bude spočívat na vyvázání
části peněz z I. (průběžného) pilíře, přesněji 3 %. Tedy z původních 28 % bude pojistná sazba
snížena na 25 % a 3 % budou převedena na účty důchodových fondů. Ovšem k této sumě je účastník
povinen převést na účet fondu další 2 % z vlastních prostředků. Tedy celková výše odvodu pojistného
bude pro účastníky, kteří se rozhodnou do systému vstoupit, nejméně 30 %. Pro zaměstnance to
znamená zvýšení pojistné částky z 6,5 % o 2 % na 8,5 %.
Správu finančních prostředků budou provádět penzijní společnosti. Povinně budou nabízeny
čtyři druhy fondů, které se budou lišit strukturou spravovaného portfolia, a tedy mírou rizika.
Jedná se o fondy: všeobecný, který bude povinně investovat pouze do státních dluhopisů nebo zemí
OECD či EU, dále konzervativní, vyvážený a dynamický.
S odvodem části peněz z průběžného pilíře financování vznikne citelný peněžní výpadek na
financování současných důchodů. Tyto náklady podle rozhodnutí vlády budou sanovány sjednocením
sazby DPH (daň z přidané hodnoty) na 17,5 %, zde však výše může dále růst vzhledem k vývoji
ekonomiky a růstu zadlužování státu. Negativní dopad zvýšení cen bude kompenzován například
zvýšením slevy na dítě, zvýšením důchodů nebo zvýšením částky životního minima.
Další změnou, která bude součástí důchodové reformy, je zvýhodnění
rodičů s dětmi. V rámci tzv. rodinné solidarity bude každá fyzická osoba, která je plátcem daně,
moci převést částku odpovídající 1 % ze svého vyměřovacího základu pro pojistné na sociální
zabezpečení a politiku zaměstnanosti na účet svých rodičů. Toto zvýšení nebude mít vliv na příjem
poplatníka z průběžného nebo spořicího pilíře a bude plně hrazeno ze státního rozpočtu.
Poznámka redakce:
Sněmovna
schválila dne 13. 6. 2012 novelu o důchodovém pojištění, která nyní míří k posouzení do Senátu. Do
normy se nepodařilo vložit tzv. mezigenerační (rodinnou) solidaritu. (Zdroj:
ČTK)
Druhy fondů ve II. pilíři
Výši částky z fondové složky může občan do určité míry
ovlivnit sám. Každý bude mít možnost volby ze tří alternativních fondů. Jejich rozdíl je ve výši
rizika a výši zisku.
Konzervativní fond
Konzervativní fondy jsou nejmírnější fondy. Nabízejí malé riziko, ale také nízké
zhodnocení. Většinou zhodnocení jen kopíruje míru inflace. Uvažované reálné zhodnocení po odečtení
inflace je 0,5 % (předpokládaná míra inflace 3 %).
Vyvážený fond
Vyvážené fondy představují jakýsi „kompromis“ mezi dynamickou a konzervativní variantou.
Při nižším tržním riziku, než jakému se vystavují dynamické fondy, nabízejí vyšší zhodnocení než
konzervativní. Uvažované reálné zhodnocení po odečtení inflace je 1 %.
Dynamický fond
Dynamické fondy představují nejvyšší riziko, avšak také s nejvyšší mírou zhodnocení.
Uvažované reálné zhodnocení po odečtení inflace je 3 %.
Studie výhodnosti II. pilíře u nízkopříjmových skupin
Příklad
Pan Stanislav se narodil v roce 1960, celý
život pracoval za podprůměrnou mzdu v zemědělství. Jeho hrubý příjem dosahuje nyní výše 15 000 Kč.
Pan Stanislav stojí před volbou, zda vstoupit do fondu penzijního připojištění či
nikoliv.
Výpočty jsou provedeny za pomoci kalkulačky Ministerstva financí.
Řešení:
Pan Stanislav dosáhne důchodového věku v 64 letech a 2 měsících. Tedy v roce 2024. Aby mu
mohl být přiznán důchod, musí odvádět sociální pojištění minimálně 44 let. Jestliže se rozhodne v
roce 2012 vstoupit do penzijního připojištění (konzervativní strategie 3,5 % předpokládaný výnos),
bude muset po dobu 12 let platit navíc 2 % ze svého hrubého příjmu. Tedy navíc bude muset pan
Stanislav odvést 300 Kč měsíčně z platu na fondové konto. Jestliže přepočteme 300 Kč měsíčně na
dobu 12 let, odvede pan Stanislav celkem 43 200 Kč.
Struktura klasického důchodu bez vstupu do II. pilíře by vypadala následovně:
+------------------------------------------+-----------+ | Státní důchod (z 28 %) | 10 006 Kč | | Fondová složka (3 %) | 0 Kč | | Fondová složka (2 %) | 0 Kč | | Důchod celkem | 10 006 Kč | +------------------------------------------+-----------+
Struktura důchodu, kdyby se rozhodl vstoupit
do fondu penzijního připojištění:
+------------------------------------------+-----------+ | Státní důchod (z 25 %) | 9 583 Kč | | Fondová složka (3 %) | 318 Kč | | Důchod z veřejného pojištění (25 + 3 %) | 9 901 Kč | | Fondová složka (2 %) | 212 Kč | | Důchod celkem | 10 113 Kč | +------------------------------------------+-----------+
Rozdíl v důchodech pana Stanislava tvoří částka 107 Kč
měsíčně.
Jestliže částku převedeme na roční zisk (1 284 Kč) a touto částkou vydělíme celkovou
sumu, kterou pan Stanislav odvedl na penzijní připojištění (43 200 Kč), vyjde nám doba zhruba 33,5
roku. Po tuto dobu pan Stanislav nebude profitovat ze svého penzijního připojištění. Tedy prvního
zisku by se dočkal ve svých necelých 98 letech.
Studie výhodnosti vstupu do II. pilíře u středněpříjmových
skupin
Příklad
Pan Jaroslav je bývalý spolužák pana Stanislava ze základní školy, tedy narodil se také v
roce 1960. Ovšem pan Jaroslav je na tom platově o poznání lépe, celý život pracoval za lehce
nadprůměrný plat, který nyní dosahuje výše 30 000 Kč. Pan Jaroslav podobně jako pan Stanislav
uvažuje o výhodnosti penzijního připojištění.
Výpočty jsou provedeny za pomoci kalkulačky Ministerstva financí.
Řešení:
Pan Jaroslav dosáhne důchodového věku v 64 letech a 2 měsících. Tedy v roce 2024. Stejně
jako pan Stanislav musí odvádět sociální pojištění minimálně 44 let. Jestliže se rozhodne pro
variantu penzijního připojištění, musí po dobu 12 let odvádět 2 % ze svého hrubého příjmu navíc ve
prospěch penzijního fondu. Jestliže by se pan Jaroslav rozhodl vstoupit do II. pilíře, uvažoval by
rovněž o konzervativní strategii (3,5 % předpokládaný výnos). Navíc by pan Jaroslav musel odvést
600 Kč měsíčně na penzijní fond. Tato částka v celkovém součtu 12 let znamená odvod 86 400
Kč.
Struktura klasického důchodu bez vstupu do II. pilíře:
+------------------------------------------+-----------+ | Státní důchod (z 28 %) | 12 580 Kč | | Fondová složka (3 %) | 0 Kč | | Fondová složka (2 %) | 0 Kč | | Důchod celkem | 12 580 Kč | +------------------------------------------+-----------+
Struktura důchodu se vstupem do kapitálového pilíře:
+------------------------------------------+-----------+ | Státní důchod (z 25 %) | 12 018 Kč | | Fondová složka (3 %) | 635 Kč | | Důchod z veřejného pojištění (25 + 3 %) | 12 653 Kč | | Fondová složka (2 %) | 423 Kč | | Důchod celkem | 13 076 Kč | +------------------------------------------+-----------+
Rozdíl v těchto dvou variantách důchodů činí částka 496 Kč
měsíčně.
Jestliže částku obdobně jako v předchozím příkladu převedeme na roční zisk (5 952 Kč) a
tuto částku vydělíme celkovou sumou, kterou pan Jaroslav odvedl na penzijní fond (86 400 Kč), vyjde
nám doba, po kterou pro něj nebude penzijní připojištění rentabilní, tedy zhruba po dobu necelých
15 let. V praxi to znamená, že do svých 79 let pro něj penzijní připojištění nebude
výhodné.
Studie výhodnosti vstupu do II. pilíře u vysokopříjmových
skupin
Příklad
Třetím spolužákem pana Jaroslava a Stanislava byl pan Petr. Narodil se obdobně jako jeho
spolužáci v roce 1960. Avšak svým hrubým příjmem se od spolužáků lišil. Celý život vydělával
nadstandardní příjem, který nyní dosahuje výše 80 000 Kč.
Výpočty jsou provedeny za pomoci kalkulačky Ministerstva financí.
Řešení:
Výše důchodového věku se u pana Petra neliší a obdobně jako jeho spolužáci dosáhne
důchodu v 64 letech a 2 měsících, tedy v roce 2024. Sociální pojištění musí pan Petr také odvádět
44 let. Varianta penzijního připojištění by pro pana Petra znamenala měsíční platbu 2 % z hrubého
platu na účet penzijního fondu. Podobně jako jeho spolužáci uvažuje pan Petr nad fondem
konzervativním, kde se výnos pohybuje okolo 3,5 %. Navíc by pan Petr musel odvést 1 600 Kč z platu
na penzijní fond. Tato částka v celkovém součtu 12 let činí sumu 230 400 Kč.
Struktura klasického důchodu bez vstupu do II. pilíře:
+------------------------------------------+-----------+ | Státní důchod (z 28 %) | 21 160 Kč | | Fondová složka (3 %) | 0 Kč | | Fondová složka (2 %) | 0 Kč | | Důchod celkem | 21 160 Kč | +------------------------------------------+-----------+
Struktura důchodu se vstupem do kapitálového pilíře:
+------------------------------------------+-----------+ | Státní důchod (z 25 %) | 20 133 Kč | | Fondová složka (3 %) | 1 693 Kč | | Důchod z veřejného pojištění (25 + 3 %) | 21 826 Kč | | Fondová složka (2 %) | 1 129 Kč | | Důchod celkem | 22 955 Kč | +------------------------------------------+-----------+
Rozdíl těchto dvou variant tvoří suma 1 795 Kč
měsíčně.
Jestliže částku podobně jako v předchozích dvou příkladech převedeme na roční zisk (21
540 Kč) a touto částkou vydělíme celkovou sumou, kterou pan Petr odvedl na penzijní fond (230 400
Kč), vyjde nám doba necelých 11 let, kdy pan Petr nebude ze svého penzijního připojištění
profitovat. Tedy prvního zisku se dočká ve svých 75 letech.
Grafické znázornění rozdílů v důchodech u konzervativního
fondu
+----------------------------+---------------------------------------+---------------------------------------+--------------+ | Hrubý měsíční příjem (Kč) | Důchod bez vstupu do II. pilíře (Kč) | Důchod se vstupem do II. pilíře (Kč) | Rozdíl (Kč) | +----------------------------+---------------------------------------+---------------------------------------+--------------+ | 15 000 | 10 006 | 10 113 | 107 | | 30 000 | 12 580 | 13 076 | 496 | | 80 000 | 21 160 | 22 955 | 1 795 | +----------------------------+---------------------------------------+---------------------------------------+--------------+
Závěr
Z výsledných výpočtů vyplývá, že daný systém je vhodný pro občany s vyššími příjmy, tedy
alespoň 35 až 40 tisíc Kč. Samozřejmě se dá výše důchodu ovlivnit druhem fondu, ale musíme brát v
úvahu, že s vyšším úročením stoupá i riziko možné ztráty.