Chov koz - odpisy

V dotazu jsou určité nejasnosti. Tazatel píše, že má 1 kozla a 10 ovcí. Dále se narodilo 16 kůzlat, i když kozy nemá. Zřejmě jde o překlep, asi má jít o 10 koz. V účetnictví jsou zvířata účtována na dvou účtech podle účelu chovu v zemědělském podniku. Na jednom účtu se účtují zvířata, která jsou chována za účelem výroby produktu, např. mléko, za účelem získávání mláďat, např. kozel, kanec prasnice a za účelem využívání jejich práce, např. tažní koně. Jedná se tedy o dospělá zvířata, náklady na jejich chov se účtují do nákladů a v případě, že odpovídají definici dlouhodobého hmotného majetku se odepisují. Uvedený účet je umístěn v účtové skupině 02. Na druhém účtu se účtují mladá zvířata a zvířata ve výkrmu. Jde tedy o zvířata jejichž hodnota v průběhu chovu neustále roste. Proto také se veškeré přímé náklady na ně vynaložené do jejich dospělosti účtují jako zvýšení jejich pořizovací ceny.

V našem případě by narozená kůzlata měla být účtována do zásob, tj. na příslušný účet v účtové skupině 12 - Zásoby vlastní výroby, např. na účet 124-Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny. Narozené kůzle se ocení reprodukční pořizovací cenou, tj. cenou, za kterou by se narozené kůzle mohlo nakoupit (tento způsob ocenění se volí proto, že vlastní náklady na narozené kůzle by se zjišťovaly velmi obtížně) a dále veškeré přímé náklady na chov kůzlete do jeho dospělosti se účtují jako zvýšení jeho pořizovací ceny.

Problematičtější je účtování dospělých zvířat, chovaná pro účely výroby produktu (mléko, vlna, práce). Ta mají charakter dlouhodobého hmotného majetku. Ovšem dlouhodobý hmotný majetek je u zvířat definován, že jde o dospělá zvířata a jejich skupiny s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Definice v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je obdobná s tím, že cenová hranice je stanovena na 40 000 Kč. Pokud zvířata neodpovídají této hranici, účtují se do zásob (analytika účtu 124) a neodpisují se a náklady na ně se účtují do nákladů. Pokud je v účetnictví stanovena hranice nižší než je uvedena v ZDP, je pro účely daně možno použít i účetní odpisy. Jinak se i tato zvířata účtují v zásobách a do nákladů se odúčtují až při jejich vyřazení. V současné době se projednává i možnost při převodu mladých zvířat do dospělých, vyúčtovat je do spotřeby a uvedený náklad časově rozlišit. Tento postup však ještě nebyl potvrzen a proto nedoporučuji jej uplatnit.

K dotazům lze uvést, že prodej živých kůzlat je zatížen sníženou sazbou DPH (příloha 1 k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). Mladé kozy v chovu se oceňují vlastními náklady, tj. v daném případě přímými náklady. Z uvedených příkladů jde o krmivo, veterinář a léky, stelivo. Oprava se týká zřejmě budovy, kde jsou kozy ustájeny a tato budova může sloužit i jiným účelům, a proto nepředpokládám, že náklad na opravu měl vstupovat do pořizovací ceny koz. Navíc zde jsou zřejmě ustájena i dospělá zvířata a veškeré náklady s nimi spojené se účtují přímo do nákladů, nezvyšují již jejich pořizovací cenu.

Pokud účtujete mladá zvířata jako skupinu, účtujete běžně přímé náklady jako zvýšení pořizovací ceny celé skupiny. Pokud dojde k prodeji části zvířat k určitému dni v průběhu účetního období, vypočítáte ocenění jednoho zvířete, tj. ocenění skupiny se dělí počtem zvířat ve skupině a takto vypočtené ocenění jednoho zvířete se vynásobí počtem prodávaných zvířat. Tato částka se vyúčtuje do nákladů na vrub účtu změny stavu a ve prospěch účtu 124. Prodej se vyúčtuje na vrub účtu pohledávek za kupujícím a ve prospěch účtu změny stavu. Po prodeji se nadále účtují náklady na zbylá zvířata jako zvýšení pořizovací ceny až do doby jejich dospělosti. Pak se převedou na příslušný účet dlouhodobého hmotného majetku, nebo na analytiku k účtu 124, pokud nemají parametr dlouhodobého hmotného majetku. Zbylá mladá zvířata a jejich ocenění k 31. 12. vyplývá přímo z příslušné analytiky k účtu 124.