Zálohy na daň z příjmů

Vydáno: 10 minut čtení

Povinnost platit zálohy na daň z příjmů vyplývá z § 174 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ), a to v případě, pokud daň ještě není známa. Daňový subjekt je povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách stanovených zákonem nebo rozhodnutím správce daně.

Zálohy na daň z příjmů
Ing.
Miloš
Kořínek
 
Zálohové období
Speciálně u daně z příjmů určuje podmínky, za kterých vzniká zálohová povinnost, a výši záloh § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Z ust. § 38a odst. 1 ZDP vyplývá, že zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Tj. v období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.
Výši a periodicitu záloh spočítá poplatník z poslední známé daňové povinnosti.
Za poslední známou daňovou povinnost se považuje částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností o