Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“ ), a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.
Kdo se nepovažuje v roce 2012 ve zdravotním pojištění za zaměstnance?
Ing.
Antonín
Daněk
Cílem současného pojetí je - s ohledem na potřebu zajištění potřebných zdrojů v systému veřejného zdravotního pojištění - vyčlenit (poměrně úzce omezený) okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci uvedeny nejsou.
V právních podmínkách roku 2012 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje:
1) Osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny
2) Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku
Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 ZDP, pojistné by se odvádělo.
Ve vazbě na účast zaměstnance na nemocenském (a návazně tedy i na zdravotním) pojištění jsou od 1. 1. 2012 rozhodnými částkami „započitatelného příjmu“ hodnoty 2 500 Kč, resp. 10 000 Kč, jak je dále uvedeno v bodech 3)-6).
3) Osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“)
Od 1. 1. 2012 platí ve zdravotním pojištění, že podle ust. § 5 písm. a) bodu 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance
osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč
. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 2 písm. d) cit. zákona a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné. Vzhledem k výši rozhodné částky neřeší zaměstnavatel problematiku minimálního vyměřovacího základu.Osoba pracující na základě dohody o provedení práce se z pohledu zdravotního pojištění nepovažovala za zaměstnance do 31. 12. 2011. Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce tak do konce roku 2011 nepodléhal odvodům pojistného a zaměstnavatel v tomto případě ani neplnil oznamovací povinnost. Na druhou stranu však pojištěnec neměl tímto zaměstnáním vyřešen ve zdravotním pojištění v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah.
U tří dále vyjmenovaných skupin zaměstnanců je rozhodnou částkou „započitatelného příjmu“ hodnota 2 500 Kč:
4) Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu
Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze z příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší.
5) Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu
Při zaměstnávání osoby na dohodu o pracovní činnosti může dojít k situaci, kdy je v případě trvající dohody zúčtován zaměstnanci za některý kalendářní měsíc příjem nižší než 2 500 Kč. V takové situaci přestává být tato osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel musí zaměstnance na příslušný měsíc odhlásit. Například, pokud v případě trvající dohody o pracovní činnosti poklesne příjem zaměstnance v měsíci únoru pod 2 500 Kč, přičemž v následujícím měsíci březnu bude výší příjmu dosaženo alespoň této částky, použije zaměstnavatel kód „O“ k datu 31. 1. (tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém účast na zdravotním pojištění ještě trvala) a následně pak kód „P“ k datu 1. 3.
Pokud zaměstnavatel nevěnuje této skutečnosti patřičnou pozornost v domnění, že neodhlášení (byť jen na jeden měsíc) nemůže zaměstnavateli ani zaměstnanci způsobit potíže, zjistí zdravotní pojišťovna při kontrole toto pochybení zaměstnavatele, které má především tyto důsledky:
*
zaměstnavatel musí dodatečně splnit oznamovací povinnost, to znamená odhlásit zaměstnance na příslušný měsíc od zdravotní pojišťovny a následně jej pak přihlásit,
*
zaměstnanci může vzniknout komplikace z hlediska řešení jeho pojistného vztahu, neboť odhlášením se osoba dostane do situace, kdy nemá v příslušném období kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním.
Problém nevznikne, pokud pojištěnec:
*
má současně jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve kterém dosahuje příjmu alespoň 8 000 Kč nebo
*
je v roce 2012 OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 1 697 Kč nebo,
*
patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.
Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, bude se muset pojištěnec se zpětnou platností přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a dodatečně zaplatit dlužné pojistné, kdy zdravotní pojišťovna bude zároveň uplatňovat zákonný nárok na penále, nehledě na novou desetiletou lhůtu, v rámci které mohou zdravotní pojišťovny svoje pohledávky vyměřit a následně vymáhat.
Obdobný postup se použije i při zaměstnávání osob na základě dohody o provedení práce, pokud příjem v některém měsíci nepřesáhne 10 000 Kč.
6) Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu
Splňují-li osoby uvedené v bodech 1)-6) stanovené podmínky, nepovažují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a pojistné neplatí ze zúčtovaného příjmu ani zaměstnavatel, ani tyto osoby jako zaměstnanci.
Členové volebních komisí
Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění již nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků. To znamená, že příjmy (odměny) členů těchto komisí, včetně předsedů a místopředsedů, již nebudou podléhat povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Závěr
Osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance mají tu nezanedbatelnou výhodu, že pokud jsou zaměstnány v zaměstnání, zakládajícím účast na zdravotním pojištění, mají vyřešen svůj pojistný vztah a samy se nemusí o placení pojistného starat. Tuto důležitou povinnost za ně plní jejich zaměstnavatel, který tyto osoby přihlašuje u zdravotní pojišťovny, čímž jí sděluje, od kterého data se stává plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. Pokud zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, může jednak zaměstnanci vzniknout komplikace, kdy nebude u zdravotní pojišťovny evidován v žádné z kategorií, jednak zaměstnavatel tímto porušuje zákon, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.