Z účetnictví firmy (s. r. o.) jsem zjistila, že vykazuje účetní rezervu na nevyčerpanou dovolenou. Podle mého názoru není tento postup zcela správný. Myslím si, že by firma měla nevyčerpanou dovolenou účtovat prostřednictví dohadných účtů zápisem: MD 521/D 389 a související pojistné na SZ a ZP zápisem: MD 524/D 389. Můžete mi můj názor potvrdit (nebo vyvrátit)? V této souvislosti mám další dotazy: Je nevyčerpaná dovolená účtovaná pomocí dohadných účtů daňově uznatelný náklad? V jaké výši mám odhad nákladů na dovolenou vyčíslit, jestliže: 1) průměrná mzda zjišťovaná za čtvrtletí je výrazně ovlivněna pololetně vyplácenými prémiemi, 2) zaměstnanci mají nárok na 1 týden dovolené navíc (na základě rozhodnutí firmy)?
Nevyčerpaná dovolená ke konci rozvahového dne
Ing.
Ivana
Pilařová
odpověď:
Rezerva je nástrojem zásady opatrnosti a užívá se v případě, kdy účetní jednotka musí ve své účetní závěrce zohlednit budoucí významná rizika, ztráty nebo znehodnocení. Základní úvahou je, zda právě nevyčerpaná dovolená (včetně dodatkového týdne) a náhrada za ni, je tímto rizikem. Pokud si zaměstnanci dovolenou v následujícím roce vyberou, rozhodně nevzniká riziko v nákladech, neboť rozdíl hodnoty řádné mzdy a mzdy za dovolenou není významný. V žádném případě při vybrání dovolené z minulého roku nedochází k duplicitě nákladů. Eventuelní riziko může vznikat ve výnosech, které mohou poklesnout tím, že zaměstnanci budou hromadně na dovolené. Pokud takové riziko vzniká, je tvorba rezervy v pořádku. I přes výše uvedené v některých společnostech dochází k plošné tvorbě rezervy na mzdy za dovolenou včetně nákladů na povinné pojištění, což lze označit za zbytečné, neboť riziko ve výši náhrad za dovolenou reálně nevzniká. Přijatelná by byla pouze tvorba rezervy na „odchylku“ vyšší náhrady za dovolenou a standardní hodnoty mzdy.
Jiná situace nastává, pokud bude nevyčerpaná dovolená zaměstnancům v následujícím roce proplacena. Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, toto vzniká jen ve vyjmenovaných případech (například odchod do důchodu, ukončení pracovního poměru, nástup na mateřskou dovolenou). Na tyto částky předem známých důvodů vyplacení mzdy za dovolenou bude firma tvořit dohadnou položku pasivní do daňově účinných nákladů. Na náklady vzniklé z titulu povinného pojistného bude tvořena rezerva do daňově neúčinných nákladů. Závazek z titulu pojištění totiž vzniká až v momentě, kdy jsou patřičné mzdové nároky zaměstnancům přiznány.