Zvláštní režim DPH obchodníků s použitým zbožím

Vydáno: 22 minut čtení

Princip uplatňování DPH je poměrně jednoduchý - při nákupu si plátce nárokuje odpočet daně z kupní ceny a při prodeji zatíží svou prodejní cenu odpovídající DPH, obě tyto daně vypořádá se správcem daně. V některých případech by ale takovýto postup byl nespravedlivě krutý a vedl by fakticky k dvojímu zdanění daní z přidané hodnoty jedné a téže hodnoty. Tím by pochopitelně docházelo k narušení svobodného trhu daňovým znevýhodněním určité oblasti podnikání, což by bylo nežádoucí. Proto je pro tyto případy umožněn - nikoli nařízen - tzv. zvláštní režim obchodníka s použitým zbožím, který toto daňové znevýhodnění odstraňuje.

Zvláštní režim DPH obchodníků s použitým zbožím
Ing.
Martin
Děrgel
 
Proč mají mít obchodníci s použitým zbožím zvláštní režim
Přibližme si nejprve, jak obíhá DPH z pohledu obchodníka, který je plátcem DPH a nakoupí zboží od jiného plátce (výrobce, dovozce nebo jiného prodejce), které je pochopitelně zatížené daní z prodejní ceny (v praxi poměrně výjimečné situace prodeje zboží plátcem bez DPH nás nyní nezajímají).
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=1831.jpg
Pro konkretizaci si dejme jednoduchý příklad, kdy výrobce prodává dané zboží za cenu 100 Kč, k níž musí připočíst 20 Kč DPH. Obchodník poté toto zboží dále prodává zákazníkovi za cenu 110 Kč, kterou opět musí navýšit o odpovídající DPH na výstupu ve výši 20 % ze 110 Kč = 22 Kč. Zákazníkem je občan neplátce, nemá tedy nárok na odpočet daně, proto
de facto
je tím jediným, kdo nese břemeno zdanění touto nepřímou daní.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=1828.jpg
Výrobce má výnos 100 Kč, přičemž jeho zisk z obchodu závisí na nákladech na výrobu daného zboží. Obchodník má výnos 110 Kč a po odečtení nákladů na koupi zboží je zřejmé, že jeho zisk činí 10 Kč. Zákazník, oběť nepřímé daně, zaplatil 132 Kč, z čehož 100 Kč připadá na výnos výrobce, 10 Kč na zisk obchodníka a 22 Kč je daň. Všimněme si, že stát vydělal na DPH z titulu těchto prodejů = + 20 Kč - 20 Kč + 22 Kč = 22 Kč.
Nyní pokračujme ve sledování možného osudu předmětného zboží. Zákazník si s ním již dost užil a chce jej nahradit novějším druhem zboží nebo se jej zkrátka už chce zbavit. Nabídne proto zboží obchodníkovi s použitým zboží, přičemž se dohodnou na ceně 50 Kč. Tato pochopitelně nebude zatížena další DPH na výstupu, protože zákazník není plátcem DPH. Obchodník ale plátcem DPH je. Proto při dalším prodeji zboží skromnějšímu zákazníkovi musí podle obecných pravidel přiznat odpovídající daň na výstupu. Ukažme si to opět ve zjednodušeném schématu, přičemž obchodník toto zboží dále prodává za 60 Kč + 20 % DPH, tedy 12 Kč.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=1822.jpg
Nový zákazník zaplatil 72 Kč, z čehož 50 Kč připadá na prodejní cenu původního zákazníka, 10 Kč na zisk obchodníka s použitým zboží a 12 Kč je daň. Všimněme si, že stát vydělal na DPH z titulu těchto prodejů rovných 12 Kč. Zdá se Vám to stejné jako v předešlém případě, nebo vidíte podstatný rozdíl? Podívejte se, kolik odvedl obchodník v předešlém příkladě na DPH: 22 Kč daně na výstupu (odvádí)
versus
20 Kč daně na vstupu (nárokuje na odpočet), takže prodejní cenu zatížil
de facto
jen 2 Kč DPH. Což odpovídá jeho „přidané hodnotě“
alias
zvýšení ceny bez daně, které u něj čini