Zálohy na daň z příjmů

Vydáno: 11 minut čtení

Z § 174 zákona číslo 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), vyplývá povinnost placení záloh na daň z příjmů, pokud daň ještě není známa. Daňový subjekt je povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách stanovených zákonem nebo rozhodnutím správce daně.

Zálohy na daň z příjmů
Ing.
Miloš
Kořínek
Podmínky, za kterých vzniká zálohová povinnost u daně z příjmů a výši záloh, určuje § 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Záloha na daň se spravuje jako daň podle DŘ.
 
Zálohové období
Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. To je v období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Vyplývá tak z ustanovení § 38a odst. 1 ZDP.
Při výpočtu výše a periodicity záloh vychází poplatník z poslední známé daňové povinnosti.
Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další z