Zdravotní pojištění a brigádnická činnost studentů

Zaměstnávání studentů - brigádníků se v mnohém odlišuje od standardních pracovněprávních vztahů. Podle zákoníku práce je v podstatě možné uzavřít se studentem jakýkoliv smluvní vztah, což znamená, že student, který si chce o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na „klasický“ pracovní poměr.

Dohodu o provedení práce může uzavřít zaměstnavatel se studentem tehdy, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda sjednává, není vyšší než 150 hodin v kalendářním roce. Těchto dohod může mít student uzavřených s jedním zaměstnavatelem i více, avšak součet hodin ze všech těchto dohod nesmí v kalendářním roce překročit 150 hodin. Osoby pracující na dohodu o provedení práce se nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, proto zaměstnavatelé zdravotní pojištění v takovém případě „neřeší“.

Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, neboli dohoda o pracovní činnosti může být sjednána maximálně na poloviční pracovní úvazek týdenní pracovní doby u daného zaměstnavatele. Dohoda musí být uzavřena písemně s uvedením sjednaných prací, sjednaného rozsahu pracovní doby práce včetně doby, na kterou se dohoda uzavírá.

Příjmy zúčtované zaměstnanému studentovi na základě dohody o pracovní činnosti podléhají v roce 2011 povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v případě, že příjem dosáhne za rozhodné období kalendářního měsíce alespoň 2 000 Kč, přičemž se nebere v úvahu, zda je tato dohoda sjednána na celý kalendářní měsíc nebo jen na jeho část. Vyměřovacím základem je u studentů vždy výše zúčtovaného příjmu, dopočet do minimálního vyměřovacího základu se neprovádí.

Naproti tomu zaměstnavatel vždy odvede pojistné ze skutečné výše hrubého příjmu v případě, kdy sjedná se studentem pracovní smlouvu, a to i v situaci, kdy je příjem nižší než 2 000 Kč.

Má-li zaměstnavatel potvrzením školy průkazně doloženo, že za studenta je plátcem pojistného stát (po celý kalendářní měsíc), odvádí pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. Studenti, kteří po prázdninách nadále pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost či nikoli. Naopak studenti, kteří po prázdninách již nebudou pokračovat ve studiu na vysoké škole (tzv. poslední prázdniny), jsou nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani nemají po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Kromě odvodu pojistného je zaměstnavatel povinen přihlásit se k platbě pojistného za zaměstnaného brigádníka ke zdravotní pojišťovně, u které je tento student pojištěn. Přihlášení se provede prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele (kódem „P“) s datem nástupu zaměstnance - brigádníka do zaměstnání, po ukončení brigády se zaměstnavatel odhlásí od placení pojistného za tohoto brigádníka (kódem „O“) s datem dne ukončení sjednaného pracovního vztahu. Bude-li se jednat o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát (což jsou právě tyto případy), oznamuje zaměstnavatel i tuto skutečnost. Použitím kódu „G“ se oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání (na brigádu, do pracovního poměru) v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání, zejména v souvislosti s počátkem studia na střední nebo vysoké škole.

Do vyměřovacího základu zaměstnaného brigádníka se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel uvádí tohoto brigádníka i v počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně každý měsíc v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, který je povinen předložit zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se mzdy zúčtovávají. Poskytne-li zaměstnavatel studentovi - brigádníkovi pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné se z tohoto neplaceného volna neplatí.

Při stanovení vyměřovacího základu existovala u studentů do 31. 7. 2004 možnost uplatnění nároku na odpočet od dosaženého příjmu. Podle aktuálně platné právní úpravy existuje nárok na odpočet pouze v případě zaměstnanců zaměstnavatele, zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců, přičemž tento nárok může být uplatněn pouze u osoby, které byl přiznán invalidní důchod. V této souvislosti lze konstatovat, že v drtivé většině případů nebude mít brigádnicky zaměstnaný student nárok na odpočet. Pokud je student evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.

Bude-li student zaměstnán v některém ze států Evropské unie, přičemž se bude jednat o zaměstnání z pohledu předpisů platných v tomto státě v oblasti sociálního zabezpečení, pak bude postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. Kdyby pracoval v některém ze států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku, vztahovala by se v této souvislosti se na něj nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72.

Pokud by nastala situace, že by brigádnická práce v některé z výše uvedených zemí nebyla považována za výdělečnou činnost, zůstává student nadále českým pojištěncem. V případě potřeby ošetření se pak prokazuje evropským průkazem zdravotního pojištění (EHIC) nebo náhradním papírovým dokladem, vydaným českou zdravotní pojišťovnou, a po dobu pobytu v tomto státě bude mít nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči.