Podvod na DPH - aktuální problematické okruhy

Vydáno: 24 minut čtení

Článek nemá ambici vysvětlovat teoretické základy institutu podvodu na DPH, ostatně v této oblasti již několik publikací existuje, mj. od autorů tohoto článku. V současnosti zaznívají názory, že oblast podvodů na DPH je z pohledu právních otázek vyřešena a spory se vedou pouze o skutkový stav případů. Tomu však plně neodpovídá praktická stránka věci, kde se dle našich zkušeností vedou spory o teoretické uchopení klíčových pojmů, se kterými se při řešení podvodu na DPH musí správce daně vypořádat. Dle našeho názoru je podstatná část zmíněných sporů vyvolána judikaturou, resp. její interpretací, kdy správní soud na základě velmi specifického skutkového stavu vyřkne určitý názor a tento je následně přebírán jako obecně aplikovatelný. Považujeme proto za nezbytné zabývat se spíše širším pozadím sporných otázek a hledat takové odpovědi, které umožní principiální posouzení sporných případů. V článku se budeme věnovat aktuálnímu pojetí tzv. příčinné souvislosti, účelovým úhradám chybějící daně a povinnosti sladit výsledky daňového řízení jednotlivých článků řetězce.

Podvod na DPH – aktuální problematické okruhy
Mgr.
Tomáš
Rozehnal,
Ph.D.,
Mgr. Bc.
David
Švancara,
Odvolací Finanční ředitelství
 
1. Příčinná souvislost chybějící daně a nárokovaného odpočtu daně
 
1.1 Historický vývoj
Už tomu budou bezmála čtyři roky, kdy Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“) akceleroval vývoj názorů v oblasti posuzování podvodů na DPH rozsudkem pátého senátu ve věci
Vyrtych
(rozsudek NSS ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 5 Afs 60/2017). Rozsudek přinesl několik zajímavých poznatků, které byly následně judikaturou upřesněny nebo rozvedeny. Jedním z nich je i pojem tzv. příčinné souvislosti, když v bodu 69 rozsudku je uvedeno, že nezbytnou součástí kvalifikace podvodného jednání je
hledání
skutkové a příčinné souvislosti
mezi neodvedením daně a nárokováním odpočtu. Tato část rozsudku byla nemalou částí odborné veřejnosti vykládána tak, že správce daně je povinen prokázat, že daň nebyla odvedena v důsledku jednání daňového subjektu, který v řetězci nárokuje odpočet daně. Tímto směrem byla vedena i argumentace v běžících daňových či soudních sporech. Bylo tak jen otázkou času, než bude problematika předmětem opětovného rozhodování NSS. Stalo se tak ve věci
EDGE
(rozsudek NSS ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 4 Afs 104/2018), kde NSS upřesnil, že skutková a příčinná souvislost vznikají i v případě, kdy daňový subjekt nárokující si odpočet daně nemá poznatky o subjektu, který daň do veřejného rozpočtu nakonec neodvede. Příčinná a skutková souvislost však vzniká v případě, kdy subjekty, se kterými daňový subjekt bezprostředně spolupracuje, vykazují podezřelé znaky, jež vedou k naplnění vědomostního testu alespoň ve formě „vědět mohl“ (viz bod 59 rozsudku). Zde NSS docela zřetelně a v souladu s přesvědčením autorů konstatoval, že podvod na dani z přidané hodnoty není představován pouze úmyslnou snahou o obohacení se na újmě, která vznikla veřejnému rozpočtu neodvedením daně kdekoliv v řetězci. Naopak, daňový subjekt nárokující si odpočet daně nemusí mít ani ponětí o faktu, že daň nebyla v řetězci odvedena, a nemusí si být vědom toho, kdo a v jaké výši daň neodvedl. Určující je zejména jednání samotného daňového subjektu, které zm&ia