Vědomá účast na podvodu

Vydáno: 1 minuta čtení

Krajský soud totiž v odstavci 23 napadeného rozsudku popsal skutečnosti, z nichž vyplývá, že manželé Bílkovi měli nad společností BIZOKAM TRANS kontrolu i po jejím prodeji panu S., který tak byl vlastníkem pouze ve formálním smyslu, avšak činnost společnosti nijak neovlivňoval. Důvodem neuznání odpočtů totiž nebyly pochybnosti o tom, zda k převodu vozidel na stěžovatelku skutečně došlo, nýbrž skutečnost, že z jejich prodeje nebyla společností BIZOKAM TRANS řádně odvedena DPH, o čemž stěžovatelka věděla. Uvedená zjištění přesvědčivě odůvodňují závěr, že pan S. nikdy neměl reálný zájem o podnikání ve společnosti BIZOKAM TRANS a jeho účast v ní byla ryze formální. Tento úsudek přitom spolehlivě vyplývá ze zjištěných skutečností a k jejich učinění nebyl výslech pana S. nezbytný. Je totiž zřejmé, že pokud nový jednatel ihned od počátku neplní své povinnosti vůči správci daně a rejstříkovému soudu, nezajímá se o to, kdo má dispoziční právo k bankovnímu účtu jeho společnosti a nesnaží se nijak předejít bezprostředně hrozící likvidaci společnosti, nelze racionálně uvažovat o tom, že by se společností chtěl aktivně vyvíjet podnikatelskou činnost. I kdyby tomu tak bylo, jen stěží si lze představit, že tuto činnost by zahájil prodejem prostředků (vozidel), které k jejímu provozu potřebuje. Jak však správně uvedl již krajský soud, důvodem nepřiznání nároku na odpočet DPH nebylo neprokázání faktické realizace prodeje vozidel, nýbrž zcela dostatečně prokázaná vědomá účast stěžovatelky na daňovém podvodu, ze které se nelze vyvinit předložením formálně správných dokladů. Výše uvedené podezřelé okolnosti (personální propojení, hotovostní platby, okolnosti založení stěžovatelky, povaha prodávaných aktiv a jejich vliv na činnost společnosti BIZOKAM TRANS, kontrola nad bankovním účtem, likvidace společnosti BIZOKAM TRANS, poskytnutí půjčky) jednoznačně svědčí ve prospěch závěru, že prodej uvedených vozidel byl součástí procesu vyvádění prostředků ze společnosti BIZOKAM TRANS. Přinejmenším do dne 22. 10. 2014 tato činnost byla organizována panem Bílkem, jehož jednání je stěžovatelce plně přičitatelné, neboť v uvedené době byl jejím statutárním orgánem. Z tohoto důvodu se Nejvyšší správní soud nezabýval potenciálně přijatými rozumnými opatřeními, jimiž by bylo možné vědomé účasti na daňovém podvodu ze strany stěžovatelky předejít. Její jednatel si totiž musel být své účasti na daňovém podvodu z uvedených důvodů evidentně vědom.

Vědomá účast na podvodu