Jsou však (za účelem posouzení, zda se jedná o opravu) nerozhodné detaily, jako např. zda starý septik měl kapacitu 2000 litrů a nový ji má 1950 litrů nebo 2100 litrů či kanalizační potrubí před stavební úpravou z oceli mělo průměr 10 cm a nové potrubí je z plastu a má průměr 12 cm. Oprava totiž musí být vždy pojímána především z funkčního hlediska; jedná se o udržení věci v řádném stavu (případně znovuuvedení do řádného stavu), a to bez podstatné změny jejích funkčních parametrů. Je přitom logicky zřejmé a není překážkou posouzení prací jako opravy, pokud nové či opravené díly budou „lepší“ než ty původní (staré, jež byly vyměněny či vyspraveny), neboť právě uvedení do perfektního (bezvadného), byť funkčně původního, stavu je smyslem opravy. Při jedné stavební akci totiž klidně může být část provedených zásahů opravou a jiná část technickým zhodnocením; argumentace založená pouze na způsobu účtování (resp. fakturování) předmětných prací přitom nemůže obstát.
Opravy vs. technické zhodnocení
Vydáno:
1 minuta čtení
Opravy vs. technické zhodnocení
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
K předpisům:
–
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2020, sp. zn. 2 Afs 335/2019, www.nssoud.cz
Rozeznat rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením je velmi obtížené. Přitom daňové důsledky jsou naprosto zásadní. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zase o trochu více poodhalil onu rozdílnost těchto dvou institutů. Důležitá je zejména jeho zmínka o tom, že na jedné stavební akci může docházet k souběhu obou institutů. Správce daně proto nemůže takovéto případy paušálně označit za technické zhodnocení.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.