Důvodná je i argumentace stěžovatele, dle které dospěl-li žalovaný k závěru, že nedisponuje dostatečnými údaji k identifikaci navržených svědků, nemohl to stěžovateli sdělit teprve v rozhodnutí, jímž bylo (odvolací) daňové řízení skončeno, neboť stěžovatel na takový závěr již nemohl jakkoli reagovat. Pokud žalovaný dospěl k závěru, že informace, které má k dispozici, mu k identifikaci navržených svědků nepostačují, byl vskutku povinen stěžovateli nejprve umožnit, aby tento nedostatek důkazního návrhu odstranil, a to kupříkladu výzvou k součinnosti, spočívající v přesnější identifikaci svědků.
Nedostatečná identifikace svědků
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
K předpisům:
–
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2020, sp. zn. 3 Afs 42/2019, www.nssoud.cz
Nezpochybnitelným právem daňového subjektu je navrhovat svědky. Správce daně je zpravidla povinen tyto vyslechnout. Problém může nastat tam, kde daňový subjekt svědky dostatečně neidentifikoval. V takovém případě je dle Nejvyššího správního soudu povinností správce daně se toto pokusit napravit. Jinak se dopustí nezákonnosti.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.