Nahlížení do soupisu písemností vyhledávací části spisu

V tomto rozhodnutí Nejvyšší správní soud navazuje na svoji již existující judikaturu, která připouští, že za určitých podmínek může být nezákonným zásahem napadnutelným žalobou podle § 82 a násl. soudního řádu správního i jednání správce daně v souvislosti s vedením vyhledávací části spisu. V nyní řešeném případě Nejvyšší správní soud především dospěl k závěru, že daňový subjekt má právo nahlížet do úplného soupisu písemností obsažených ve vyhledávací části spisu a právo obdržet opis či kopii takového soupisu nebo výpis z něho. Z položek soupisu týkajících se vyhledávací části musí být v každém jednotlivém případě patrno, o jakou konkrétní písemnost jde, a to v té míře, aby si z toho mohl daňový subjekt učinit alespoň rámcovou představu, zda konkrétní písemnosti mohou být uplatněny v řízení jako důkazní prostředek, jak s tím počítají § 65 odst. 1 písm. a) a odst. 2 daňového řádu, včetně s tím spojeného povinného přesunu písemnosti z vyhledávací do „nevyhledávací“ části spisu v okamžik stanovený zákonem. Dále lze upozornit na to, že Nejvyšší správní soud současně dovodil, že soupis písemností obsažených ve vyhledávací části spisu musí být veden jako seznam konkrétních písemností. O tom, zda budou písemnosti přesunuty do „nevyhledávací“ části spisu ve smyslu § 65 odst. 2 věta druhá daňového řádu, či zda bude umožněno do nich výjimečně nahlédnout dle § 66 odst. 3 daňového řádu, si správce daně musí učinit úsudek a svůj závěr sdělit daňovému subjektu tak, že vždy bude patrné, jaké konkrétní písemnosti (či více konkrétních písemností) jsou předmětem jeho postupu.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.