Změny v AML oblasti - správní dozor a trestání

V rámci zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“), je v rámci správního dozoru již od počátku nastaven paralelní systém správního dozoru pro některé povinné osoby. Zákon dává obecnou nad povinnými osobami jako obecnému garantu výkonu veřejné moci v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Dále pak je pro jednotlivá odvětví stanoven , který nad vymezenými povinnými osobami vykonává dozor i v AML oblasti, tj. nad rámec své působnosti svěřené mu sektorovým zákonem, a může v rámci výkonu správního dozoru podle jiných právních předpisů provádět i dozor podle AML zákona. Dozorčími úřady byly do účinnosti zákona č. 527/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „transpoziční novela“), podle § 35 AML zákona Česká národní banka pro úvěrové a finanční instituce, orgány Celní správy České republiky pro vymezenou část provozovatelů hazardních her a Česká obchodní inspekce pro obchodníky s použitým zbožím a obchodníky s uměleckými díly a předměty kulturní hodnoty. V případě právnických a ekonomicko-poradenských profesí, tj. advokátů, notářů, soudních exekutorů, daňových poradců a auditorů, pak byla zavedena jediná , a sice vyloučení Finančního analytického úřadu jako orgánu vykonávajícího správní dozor a jeho vytěsnění příslušnými samosprávnými profesními komorami.

Tento stav je nově na základě transpoziční novely částečně narovnán. Je však nezbytné, aby příslušníci právních a ekonomicko-poradenských profesí, vzhledem k tomu, že jsou garanty práva na spravedlivý proces v některých aspektech své činnosti, byli z důvodu zachování tohoto práva vystaveni „zvláštnímu zacházení“. Tento aspekt podtrhuje i , která je ze zákona spjata s každou jednotlivou profesí, vždy upravena v odlišném rozsahu tak, aby bylo alespoň právo na spravedlivý proces zachováno, byť ve většině případů pokrývá i jiné oblasti činnosti těchto profesí. Každý ze zákonů upravujících výkon příslušné právní nebo ekonomicky-poradenské profese¹⁾ povinnost mlčenlivosti prolamuje, a AML zákon pak při respektování práva na spravedlivý proces tento . Je proto zřejmé, že Finanční analytický úřad nemůže mít přístup ke všem údajům, které mají příslušníci právnických a ekonomicko-poradenských profesí k dispozici, a bylo proto nezbytné zvolit odlišný model výkonu správního dozoru, nežli u jiných povinných osob. Z těchto důvodů bylo zvoleno kompromisní hybridní řešení.

podle AML zákona i po transpoziční novele nadále primárně , a to jak v rámci běžné kontroly povinností členů právních a ekonomicko-poradenských profesí, tak i v případě, kdy Finanční analytický úřad příslušnou komoru o kontrolu požádá, resp. podá podnět ke kontrole. Pouze této konkrétní povinné osoby.

Samotná kontrola má vzhledem ke kontrolovaným osobám nastavené specifické parametry, které jsou obdobné daňové kontrole povinností daňových poradců a advokátů podle § 255 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Úřední osoby provádějící kontrolu povinností podle AML zákona jsou . V případě daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů se jedná o písemnosti obsahující informace, které získali během zjišťování právního postavení klienta či v souvislosti s jeho soudním řízením, a to včetně poradenství, které se soudního řízení týká. z tohoto pak činí případy, kdy měl daňový poradce, nebo soudní exekutor za to, že žádá o právní poradenství za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti nebo za účelem financování terorismu. V případě advokátů a notářů je rozsah písemností oproti předchozí skupině a výše uvedená výjimka se neuplatní. V případě, kdy pak kontrolovaná osoba sdělí úřední osobě provádějící kontrolu, že daná písemnost obsahuje výše uvedené informace, tak se s nimi může úřední osoba seznámit pouze , který lze nahradit souhlasem soudu podle § 341 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Nebude-li souhlas udělen, tak nemá Finanční analytický úřad možnost se k těmto informacím dostat.

V případě ustanovení upravujících sankční mechanismy přinesla transpoziční novela nejen do AML zákona řadu změn. V obecné rovině se tyto změny týkají doplnění skutkových podstat přestupků, rozsahu trestů a v poslední řadě také unifikace správního trestání povinných osob.

První změnou, která se dotýká správního trestání, je zavedení u vybraných „evropských“ přestupků kvalifikované skutkové podstaty, která spočívá , a to za předpokladu, že povinná osoba . Tato kvalifikovaná skutková podstata byla transpoziční novelou doplněna k přestupkům, které se týkají nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta (§ 44 AML zákona), nesplnění informační povinnosti (§ 45 AML zákona), nesplnění oznamovací povinnosti (§ 46 AML zákona), nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta (§ 47 AML zákona), nesplnění povinností k prevenci (§ 48 AML zákona), neplnění povinností skupiny a porušení povinností úvěrovými a finančními institucemi (§ 48a a § 49 AML zákona).

Z výše uvedených kritérií lze považovat v zásadě všechna za kontroverzní, jelikož podle § 38, resp. § 40 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“).

Ze všech tří kritérií je nejjednodušeji rozlišitelná recidiva, tedy . Toto kritérium je podle § 51 AML zákona naplněno v okamžiku, kdy v časovém intervalu 12 měsíců od pravomocného rozhodnutí spáchá povinná osoba tentýž přestupek. Zde je třeba klást důraz na fakticitu spáchání, samotné řízení a následné pravomocné rozhodnutí, jež roční lhůtu překročit mohou.

Kritérium staví orgán příslušný k projednání přestupku do nezáviděníhodné situace, jelikož samo o sobě posouvá význam, resp. hodnocení zdrojového přestupku. Vezmeme-li jakýkoliv z výše uvedených přestupků, tak do účinnosti transpoziční novely minimálně při posuzování závažnosti přestupku pro účely výměry pokuty mělo závažné porušení povinnosti za důsledek uložení pokuty v horní části stanoveného rozmezí. Současná úprava kvalifikované podstaty ale tyto případy zařadí automaticky do jiného přestupku, a v rámci horní sazby pokuty se tak budou řešit „nezávažné“ přestupky.

Poslední kritérium, , pak zřejmě míří na trvající a pokračující přestupky, kde opět není zcela zřejmá hranice pro zařazení přestupku pod kvalifikovanou skutkovou podstatu a není jasné, zda samo o sobě toto ustanovení zcela nevyprazdňuje základní skutkovou podstatu např. přestupku nezavedení nebo neuplatňování odpovídající strategie a postupů vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle § 48 odst. 1 AML zákona.

Z hlediska lze konstatovat, že bylo plně vyhověno požadavkům evropského práva, konkrétně čl. 59 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (dále jen „AML směrnice“), a zavádí se .

Konkrétně pak jde o možnost uložit podle toho, která částka je vyšší, a to pro všechny povinné osoby. Vyšší sankce lze uložit pouze finančním nebo úvěrovým institucím ve smyslu § 2 AML zákona, kdy horní hranice sankce vyšplhala k závratným 130 milionům korun, anebo při splnění dalších podmínek až do výše 10 % ročního obratu (z účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky). Zde je nutno uvést, že i když samotné horní hranice sankcí působí hrozivě a likvidačně, tak stále je v rámci správního trestání možné uplatňovat standardní postupy podle zákona o odpovědnosti za přestupky. Kromě pokuty lze za tento přestupek uložit též .

Jako další zásadní novum v oblasti AML je stanoven v souladu s čl. 59 odst. 2 AML směrnice přestupek fyzických osob, které jsou odlišné od povinných osob. Jedná se o osoby, jejichž jednání je přičitatelné povinným osobám a na základě jejichž jednání spáchala povinná osoba přestupek. Typicky půjde o zaměstnance, člena statutárního orgánu apod.²⁾ Materiálně se tak stávají zaměstnanci povinných osob spoluodpovědnými za porušení AML povinností, a to nikoliv nepatrnou spoluúčastí. , byť lze předpokládat, že takovéto sankce budou personálně dopadat na minimum osob (např. ředitelé uvěrových institucí záměrně rozbíjející AML systém). Jako další trest je pak jakékoli povinné osoby a výkonu závislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osoby,³⁾ a to až po dobu tří let.

Další změnou v této oblasti je pak (opět transpozice AML směrnice) automatické příslušného orgánu, který rozhodnutí o přestupku vydal, a to na pět let. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je nepřiměřenost takového jednání, a to v případech, kdy by zveřejnění vedlo k ohrožení stability finančních trhů či narušení vyšetřování, ať v rovině trestního práva, či AML práva, nebo pokud by se jednalo o nepřiměřený zásah do zájmů dotčených osob (což je značně široký pojem) a musel by přebít požadavek na předvídatelnost správního trestání.

Dalším tematickým blokem změn je příslušníků právnických a ekonomicko-poradenských profesí. Do transpoziční novely byli příslušníci těchto profesí z titulu svého postavení za porušení AML povinností trestáni v rámci disciplinárního řízení vedeném příslušnou profesní komorou. Samotná výše pokut, kdy horní hranice byla v některých případech až 100krát nižší než v případě „standardních“ povinných osob, ale i odlišný proces trestání, byl předmětem úvah o protiústavnosti.

Samotné pojetí správního trestání bylo předmětem mnoha diskusí a změn jak v rámci meziresortního připomínkového řízení, tak i v rámci jednání legislativní rady vlády, a dynamicky se měnilo. Ve finále transpoziční novela srovnala pokuty, resp. skutkové podstaty totožně pro člena právnických a ekonomicko-poradenských profesí a ostatních povinných osob. Z hlediska samotného procesu pak došlo k procesnímu , byť s jednotlivými odlišnostmi specifickými vždy pro konkrétní profese.

Příslušnost k projednání přestupku se v případě právních a ekonomicko-poradenských profesí opět částečně liší od zbytku povinných osob a částečně odpovídá jejich postavení v rámci správního dozoru. v případě advokátů, notářů, daňových poradců a auditorů. Finanční analytický úřad je příslušný k projednání přestupků soudních exekutorů, jejichž přestupky projednává bezpodmínečně a výlučně, sekundárně je příslušný, za naplnění následujících podmínek, k vedení přestupkového řízení u ostatních právnických a ekonomicko-poradenských profesí.

Z hlediska odpovědnosti za přestupek lze pak největší odchylku od standardní právní úpravy najít u daňových poradců (viz § 50b AML zákona). Tyto odchylky jsou reflexí . V předmětném ustanovení § 50b AML zákona je upraven možný z daňově poradenské společnosti podle zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců, ve znění pozdějších předpisů. V důsledku prokázání viny daňového poradce se pak tato samotná fyzická osoba nedopustí odvozeného přestupku podle § 50a AML zákona, nýbrž rovnou zdrojového přestupku s veškerými následky.

Další profesí hodnou pozornosti z hlediska dopadu odpovědnosti za přestupek jsou advokáti. Podle § 2 odst. 1 písm. g) AML zákona je povinnou osobou „osoba oprávněná k výkonu advokacie podle zákona o advokacii“. Zároveň v souladu s § 2 odst. 3 AML zákona je povinnou osobou advokát, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, tedy na rozdíl od zbytku povinných osob je . Zde je pak otázkou, zda je povinnou osobou vždy pouze advokát fyzická osoba ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), nebo zda je povinnou osobou i společnost podle § 15 zákona o advokacii s tím, že oprávnění k výkonu advokacie je odvozeno od podmínek kladených na takovouto společnost. lze říci, že obdobné podmínky mají např. auditorské společnosti, byť v jejich případě zákon přímo požaduje udělení oprávnění Komorou auditorů České republiky. V jakémkoliv případě se ale na advokáta – společníka advokátní společnosti ustanovení § 50a nevztahuje, jelikož je sám trestán jako povinná osoba. Samotná textace § 54a AML zákona pak nahrává interpretaci , jelikož stanoví paralelní strukturu pro plnění AML povinností, které váže na konkrétní společníky.

Z procesního hlediska je pak trestání advokátů, notářů, daňových poradců a auditorů řešeno v přestupkovém řízení, kdy se ze zákona o odpovědnosti za přestupky vždy použije část první a druhá, tj. dochází k jednoznačnému narovnání těchto kritérií minimálně v oblasti právní úpravy řešící posouzení daného přestupku. Nad rámec tohoto jsou , resp. oprávnění příslušné profesní komory stíhat i bývalé členy své profese. Ve zbytku proces upravuje normotvorba samotné příslušné profesní komory. Zde tedy nadále přetrvává jistá nerovnost a je otázkou, zda ji vyvažuje právě zájem na zachování specifik jednotlivých komorových procesů, resp. zda lze s těmito přestupky projednat souběžně v rámci společného řízení disciplinární delikty.

Nad rámec výše uvedeného je . Konkrétně se jedná o osoby, které jsou buď zaměstnanci komory a porušili mlčenlivost podle § 38 AML zákona, nebo jsou zaměstnanci jejich členů nebo jsou pro jejich členy činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, a to v rozsahu odpovědnosti za přestupek související s povinností mlčenlivosti (§ 43 AML zákona), nebo pokud zapříčinili přestupek povinné osoby podle § 50a AML zákona. Tato by měla po logice úzce souviset s dozorovou kompetencí týkající se povinných osob, jelikož se týká osob s nimi spjatými. Pokud se bude jednat o oblast zabezpečující právo na spravedlivý proces, tak by měly být nastaveny obdobné mantinely u zaměstnanců jako u samotných povinných osob. Z tohoto důvodu je vhodné, aby správní trestání bylo prováděno příslušnými profesními komorami, které mají přístup ke všem relevantním informacím a mohou posoudit případ bez zkreslení, jež je způsobeno nedostatkem informací.

Změny v AML oblasti - Část I.

Změny v AML oblasti - skuteční majitelé - Část III.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.