Písemnosti z trestního řízení v daňovém spisu

Vydáno: 1 minuta čtení

Tyto specifické okolnosti projednávané věci spočívají ve skutečnosti, že písemnost byla správci daně předána pověřeným celním orgánem jakožto orgánem činným v trestním řízení a pocházela z trestního řízení ve fázi prověřování, které bylo vedeno s jednatelem stěžovatelky. Obsahem Písemnosti byly skutečnosti důležité pro trestní řízení. Z povahy věci je tedy zřejmé, že daná listina nemohla být stěžovatelce poskytnuta, neboť její poskytnutí by mohlo ohrozit či zcela zmařit cíl sledovaný trestním řízením. Jak bylo již uvedeno shora, zásada dodržování práva na účinnou procesní obranu nepředstavuje absolutní právo, nýbrž může obsahovat omezení. Tato zásada sice vyžaduje, aby daňový subjekt měl v průběhu řízení přístup ke všem podkladům, které mohou být užitečné při jeho obhajobě, avšak, jak konstatoval Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí ze dne 16. 10. 2019 ve věci C-189/18 , výjimkou jsou případy, kdy je omezení přístupu k uvedeným podkladům odůvodněno cíli obecného zájmu. V projednávané věci přitom podle názoru Nejvyššího správního soudu převáží obecný zájem na náležitém zjištění trestné činnosti a spravedlivém potrestání pachatele trestných činů podle zákona, nad procesním právem stěžovatelky na přístup k daňovému spisu. Nejvyšší správní soud má tedy za to, že v nyní projednávaném případě byl důvod nezpřístupnění Písemnosti stěžovatelce legitimní a nepředstavoval libovůli daňových orgánů. Daňové orgány však pochybily, jestliže stěžovatelce odepřely přístup k Písemnosti, aniž si řádně ověřily, zda je utajení Písemnosti před stěžovatelkou v kontextu s trestním řízením stále relevantní. Ostatně sám žalovaný uznal, že správní spis neobsahuje žádné podklady, které by svědčily o tom, že by si daňové orgány ověřovaly, zda předmětnou listinu již mohou nebo nemohou stěžovatelce zpřístupnit. Z tohoto důvodu lze dospět k závěru, že právo stěžovatelky na spravedlivý proces, bylo porušeno, neboť v případě, že by důvod utajení Písemnosti již odpadl, daňové orgány by nezpřístupněním Písemnosti stěžovatelce bez legitimního důvodu znemožňovaly uplatnění celého souhrnu podstatných procesních práv, mezi něž patří zejména právo vyjádřit se k dosud shromážděným důkazům či jiným podkladům pro rozhodnutí, navrhnout jejich doplnění či činit další procesní návrhy (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2011, čj. 7 Aps 6/2011-132 ). Toto jednání správních orgánů tedy mohlo mít klíčový dopad z hlediska unesení důkazního břemene stěžovatelky v řízení. Zasáhlo tak do práva stěžovatelky na efektivní procesní obranu a způsobilo, že její postavení v daňovém řízení bylo nerovné (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 20. 11. 2006, sp. zn. IV. ÚS 360/05 , N 212/43 SbNU 369).

Písemnosti z trestního řízení v daňovém spisu