Krajskému soud lze dát zapravdu v tom, že většina žalobních námitek se shodovala s námitkami odvolacími. Pokud se žalovaný s těmito námitkami pečlivě vyrovná a soud shledá závěry žalovaného správnými, je možné, aby si tyto závěry osvojil, namísto aby se pokoušel jinými slovy říci totéž. Nepostačí však převzít obecnou část odůvodnění správních rozhodnutí a případně doplnit strany správního rozhodnutí, na kterých žalovaný vypořádal obdobně znějící námitky, jako námitky žalobní. Ačkoliv stěžovatelčina žaloba je rozsáhlá a ve velké míře obecná, obsahuje i konkrétní žalobní námitky, na něž krajským soudem citované části správních rozhodnutí nedávají odpověď.
Přezkum žalovaného rozhodnutí v mezích žalobních bodů
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 1 Afs 103/2019, www.nssoud.cz
V rámci daňového sporu velmi často dochází k tomu, že od počátku až do konce sporu daňový subjekt uplatňuje svou jednotnou argumentační linii. To má někdy za důsledek, že přezkumný orgán se ztotožní s vypořádáním vznesené námitky shodně s tím, jehož závěr přezkoumává. Tento přístup je, jak poukazuje Nejvyšší správní soud, možný. Nicméně má jedno úskalí, kterým je precizace argumentace rozporující názor předešlého orgánu, to s ohledem na vývoj v čase. Pokud je např. na věc nahlíženo v jiném úhlu, pak již prosté odkázání na dřívější vypořádání předešlým orgánem nemusí stačit. V takovém případě musí přezkumný orgán mimo odkaz ještě zřetelně vypořádat i ty skutečnosti, které dosud nezazněly – které vypořádány nebyly. V opačném případě by se přezkumný orgán dopustil nepřezkoumatelnosti.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.