Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. listopadu 2020 ve věci C-734/1, ITH Comercial Timişoara
Zmařená investice, použití komisionářské smlouvy
Ing.
Jan
Rambousek,
LL.M.,
daňový poradce
K předpisům:
–
§ 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
1.
Články 167, 168, 184 a 185 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) na vstupu z majetku – v projednávaném případě z nemovitého majetku – a služeb pořízených za účelem uskutečňování zdanitelných plnění je zachován, pokud bylo od původně plánovaných investičních projektů upuštěno z důvodu okolností nezávislých na vůli osoby povinné k dani, a že není namístě provést opravu této DPH, pokud má osoba povinná k dani stále v úmyslu využívat uvedený majetek pro účely zdanitelné činnosti.
2.
Směrnice 2006/112/ES, konkrétně její článek 28, musí být vykládána v tom smyslu, že v případě neexistence příkazní smlouvy s nepřímým zastoupením se neuplatní institut komisionáře, pokud osoba povinná k dani postaví budovu v souladu s potřebami a požadavky jiné osoby, která si má uvedenou budovu pronajmout.
Společnost ITH uzavřela smlouvy o koupi nemovitostí, jakož i dohody se třetími stranami, a zahájila dva investiční projekty na výstavbu několika budov, pro kterou byla vyžadována určitá povolení. ITH koupila pozemek a několik starých budov od výrobce výtahů. ITH tuto koupi provedla za účelem uskutečnění projektu výstavby kancelářské budovy a obchodních center, které si přála následně pronajmout (dále jen „první projekt“). Společnost ITH se s výrobcem výtahů dohodla, že najde a zřídí výrobní prostor, který mu pronajme po dobu alespoň deseti let. ITH jednak učinila kroky v souvislosti s tímto projektem za účelem získání povolení k demolici stávajících budov, jakož i stavebního povolení pro kancelářskou budovu a obchodní centra, a jednak zahájila projekt nazvaný „Dragomiresti Vale“ (dále jen „druhý projekt“) týkající se výstavby výrobního prostoru určeného pro výrobce výtahů, pro jehož pronájem společnost ITH využila možnost zdanění, přičemž podepsala smlouvy o poradních službách za účelem získání stavebního povolení a již uskutečnila vytyčovací práce.
Výdaje související s vykonanými činnostmi byly zaneseny do účetnictví jako „probíhající investice“ a ITH uplatnila nárok na odpočet příslušné DPH. Následně, a zejména z důvodu hospodářské krize, která nastala v roce 2008, byly oba projekty nejprve pozastaveny a poté byly příslušné investice zlikvidovány a zaneseny do účetnictví jako výdaje za předchozí roky.
Daňová správa měla konkrétně za to, že nárok na odpočet DPH musí být odmítnut, neboť ITH věděla od zahájení prvního projektu o skutečnostech, které mohly zabránit jeho dokončení, jelikož místní územní plán byl již schválen a společnost ITH nesla riziko vyplývající z toho, že její projekt nebude s tímto územním plánem v souladu.
Pokud jde o druhý projekt, daňová správa byla toho názoru, že služby byly ITH pořízeny na účet výrobce výtahů, přičemž transakce překvalifikovala tak, aby se uplatnil institut komisionáře. Společnost ITH tak podle daňové správy měla přefakturovat veškeré výdaje na výrobce výtahů a vybrat příslušnou DPH. Je vidět, že u nároků na odpočet je nutno velice podrobně zkoumat ekonomickou činnost plátce.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.