Tvrdí-li stěžovatelka, že zřízením zástavního práva došlo k zásahu do jejího vlastnického práva zaručeného čl. 11 Listiny základních práv a svobod , musí mít možnost dovolat se ochrany svého práva u soudu. Na rozdíl od daňové exekuce (viz § 179 daňového řádu ) právní úprava neumožňuje osobě odlišné od daňového subjektu, která tvrdí, že zástavní právo bylo zřízeno k věcem v jejím vlastnictví, možnost obrany přímo v daňovém řízení. Tato mezera v právní úpravě, která nepočítá s možností omylu ve vlastníku věci při zřizování správcovského zástavního práva, nemůže jít k její tíži a vést k odepření přístupu k soudu. Soud proto dospěl k závěru, že stěžovatelka byla oprávněna podat žalobu přímo proti rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva, aniž by měla vyčkávat na výsledek (případného) odvolacího řízení.
Možnosti obrany "nedaňového" subjektu
Vydáno:
1 minuta čtení
Možnosti obrany „nedaňového“ subjektu
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 9 Afs 316/2019, www.nssoud.cz
V této věci došlo k tomu, že zásahem správce daně bylo omezeno právo osoby odlišné od daňového subjektu (nedaňový subjekt). Zásah spočíval ve zřízení zástavního práva. Pro tyto případy přitom daňový řád nezná možnost obrany. Nejvyšší správní soud proto konstatoval, že v takovém případě lze rovnou sáhnout po žalobě proti rozhodnutí. To, aniž by bylo vyčerpáno odvolací řízení, což je významná odlišnost od postavení standardních daňových subjektů.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.