Odůvodnění zajišťovacího příkazu
JUDr.
Milan
Podhrázký,
Ph.D.,
Nejvyšší správní soud
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2020, čj.
6
Afs 125/2020-38
K předpisům:
–
§ 167 odst. 1 zákona č. 280/2009
Sb., daňový řád
V odůvodnění zajišťovacího příkazu, který byl vydán až po rozhodnutí o stanovení daně, není třeba
dovozovat přiměřenou pravděpodobnost, že daň bude v budoucnu v určité výši stanovena, a to ani
tehdy, pokud rozhodnutí o stanovení daně dosud nenabylo právní moci.
Tento
judikát
stojí za pozornost především proto, že zde Nejvyšší správní soud rozvinul
svoji již existující judikaturu k institutu zajišťovacího příkazu, a to konkrétně ve vztahu k
požadavkům na podobu odůvodnění takového příkazu. Z již existující judikatury plyne, že správce daně
může vydat zajišťovací příkaz na daň dosud nestanovenou pouze tehdy, existují-li objektivní
skutečnosti, které zakládají odůvodněnou obavu (tj. přiměřenou pravděpodobnost), že daň bude v
budoucnu v určité výši stanovena a zároveň že v době její vymahatelnosti bude tato daň nedobytná
nebo bude její vybrání spojeno se značnými obtížemi. To se však týká zajišťovacího příkazu na daň
dosud nestanovenou, zatímco jinou bude situace, kdy byl zajišťovací příkaz vydán až po dodatečném
platebním výměru na DPH, která byla předmětem zajištění. Podle Nejvyššího správního soudu za takové
situace není nutné pravděpodobnost budoucího stanovení daně posuzovat, neboť daň již byla stanovena
dodatečným platebním výměrem, a to i přesto, že platební výměr není dosud pravomocný a může být
zrušen v odvolacím řízení. To totiž nic nemění na skutečnosti, že doměřovací řízení skončilo vydáním
rozhodnutí o stanovení daně a zajišťovací příkaz byl vydán právě na základě této skutečnosti. V
tomto ohledu Nejvyšší správní soud připomněl, že již existující judikatura
počítá i se situacemi,
kdy je dodatečný platební výměr na daň zajištěnou zajišťovacím příkazem později zrušen, avšak
zajišťovací příkaz přesto v soudním přezkumu jako zákonný obstojí. Zdůraznil, že je třeba rozlišovat
mezi situací, kdy správce daně vydá platební výměr, z něhož daňový subjekt sezná důvody stanovení
daně v jiné než jím tvrzené výši, přičemž zajišťovací příkaz na tento platební výměr pouze navazuje,
a případem, kdy je zajišťovací příkaz prvním rozhodnutím, jímž správce daně dává najevo, že daňovému
subjektu stanoví daň. Ve druhém z těchto případů je pochopitelně na místě, aby byla úvaha správce
daně ohledně v budoucnu očekávaného stanovení daně přezkoumatelným způsobem v zajišťovacím příkazu
vyjádřena. Pokud však zajišťovací příkaz navazuje na platební výměr, daňový subjekt musí obranu
proti důvodům pro stanovení daně soustředit do řízení o odvolání proti platebnímu
výměru. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.