Prodej a zasílání zboží z jiného státu

Vydáno: 4 minuty čtení

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. června 2020 ve věci C-276/18 KrakVet Marek Batko

Prodej a zasílání zboží z jiného státu
Ing.
Jan
Rambousek,
LL.M.,
daňový poradce
K předpisům:
§ 8 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
§ 13 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
1.
Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, jakož i články 7, 13 a 28 až 30 nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby daňové orgány členského státu mohly jednostranně podrobit plnění jinému daňovému zacházení v oblasti daně z přidané hodnoty, než na základě kterého již byla tato plnění zdaněna v jiném členském státě.
2.
Článek 33 směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že je-li zboží prodané dodavatelem usazeným v členském státě pořizovatelům s bydlištěm v jiném členském státě dopraveno těmto pořizovatelům společností doporučenou tímto dodavatelem, se kterou však pořizovatelé tuto dopravu sjednat nemusí, je třeba mít za to, že toto zboží bylo odesláno nebo přepraveno „dodavatelem nebo na jeho účet“, pokud při iniciování odeslání nebo přepravy uvedeného zboží a organizaci jejich základních fází převažuje role dodavatele, což musí ověřit předkládající soud při zohlednění všech okolností sporu v původním řízení.
3.
Unijní právo, a zejména směrnice 2006/112, musí být vykládáno v tom smyslu, že není namístě konstatovat, že operace, jejichž prostřednictvím je zboží prodávané dodavatelem dopraveno k pořizovatelům společností, kterou tento dodavatel doporučuje, představují zneužití práva, když na jedné straně jsou uvedený dodavatel a tato společnost spojeni v tom smyslu, že uvedená společnost nezávisle na této dopravě zajišťuje některé logistické potřeby tohoto dodavatele, na druhé straně se však pořizovatelé mohou obrátit na jinou společnost nebo vyzvednout si zboží osobně, pokud tyto okolnosti nemohou ohrozit závěr, že dodavatel a zasílatelská společnost, kterou doporučuje, jsou nezávislé společnosti, které na vlastní účet vykonávají skutečnou hospodářskou činnost, a proto tyto operace nelze označit za zneužívající.
KrakVet je společností se sídlem v Polsku. V Maďarsku nemá kancelář ani sklad a maďarské daňové orgány nepopírají, že tam nemá provozovnu pro účely DPH. Její činnost spočívá v prodeji výrobků pro zvířata, které uvádí na trh především prostřednictvím svých internetových stránek. Prostřednictvím těchto stránek měla v Maďarsku řadu zákazníků.
V průběhu roku 2012 nabízela na internetových stránkách kupujícím možnost uzavřít smlouvu se zasílatelskou společností usazenou v Polsku za účelem dopravy zboží, které prodává, přičemž ona sama stranou této smlouvy nebyla. Kupující si však mohli, vedle vyzvednutí zakoupených výrobků přímo ve skladu společnosti KrakVet, svobodně zvolit jiného než doporučeného zasílatele. Kromě toho KrakVet využívala tuto zasílatelskou společnost pro některé vlastní logistické potřeby.
Dotčené výrobky byly případně přepraveny uvedenou zasílatelskou společností do skladů dvou provozovatelů doručovacích služeb usazených v Maďarsku, které je následně distribuovaly maďarským zákazníkům. Cena zakoupených výrobků byla hrazena při dodání doručovací službě nebo předem převodem na bankovní účet.
Společnost KrakVet si nebyla jistá, který členský stát je příslušný k výběru DPH v souvislosti s její činností, a obrátila se proto na daňový orgán svého sídla, aby k tomu zaujal stanovisko. Polský daňový orgán v daňovém rozhodnutí
ex ante
konstatoval, že místo plnění uskutečňovaných společností KrakVet se nachází v Polsku a že tato společnost musí odvést DPH v tomto členském státě.
Rozsudek je překvapující proto, že umožňuje daňovým správám v různých státech použít jiný daňový režim. Asi je na místě zamyslet se nad tím, zda v takovém případě není porušena daňová neutralita. Další důležitý moment je přesné vymezení mezi zajištěním dopravy a doporučením dopravy, což, jak je vidět, je pro určení daňového režimu podstatné. A zejména v případě e-shopu nemusí být tato hranice přesně vymezena.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty