Nejvyšší správní soud tedy nesouhlasí s názorem stěžovatele o „podmíněném“ prodloužení lhůty vydáním výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, na niž bylo daňovým subjektem reagováno negativně, přičemž důvodnost prodloužení lhůty by se mohla prokázat až daňovou kontrolou zahájenou právě v době tohoto „podmíněného“ prodloužení. Výzva podle § 145 odst. 2 daňového řádu vytváří nezbytný prostor pro toto podání, tedy pro dobrovolné splnění daňové povinnosti daňovým subjektem, a tento prostor mu musí být poskytnut. Pokud výslovně odmítne využít této možnosti a je-li třeba k prokázání správcem daně ve výzvě tvrzeného podezření provedení daňové kontroly, musí být i ta zahájena včas, tedy v původní lhůtě. Operuje-li stěžovatel názorem, že se neumožněním podmíněného prodloužení lhůty dostává správce daně do neřešitelné situace, je třeba poukázat na to, že tato „neřešitelnost“ plyne zcela z jeho postupu, ponechá-li nezbytné úkony na konec lhůty.
Výzva k podání dodatečného tvrzení a její vazba na prekluzi
Vydáno:
2 minuty čtení
Výzva k podání dodatečného tvrzení a její vazba na prekluzi
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2020, sp. zn. 2 Afs 388/2019, www.nssoud.cz
Vydá-li správce daně výzvu k podání dodatečného daňového tvrzení ke konci lhůty pro stanovení daně, může se prodloužit o 12 měsíců. To ale neplatí vždy. Pro dosažení tohoto prodloužení musí následovat ještě doměření daně. A toto doměření daně musí být v příčinné souvislost s výzvou. Nejvyšší správní soud přitom ukázal, že tato příčinná souvislost není dána tam, kde po výzvě dojde k zahájení daňové kontroly. V takovém případě platí, že daňová kontrola musí být zahájena v původní lhůtě. Onen časový úsek 12 měsíců je tak jen a pouze pro účely podání dodatečného přiznání a jeho případného přezkumu v rámci postupu k odstranění pochybností (který se nakonec může přetavit v daňovou kontrolu). Pokud ale daňový subjekt s výzvou nesouhlasí, svůj nesouhlas řádně sdělí, pak k prodloužení lhůty nedochází. Je na správci daně, aby si udělal dostatečný časový prostor k tomu, aby takovéto případy po nevyslyšené výzvě řešil zahájením daňové kontroly v původní lhůtě. Jak velice trefně poznamenal Nejvyšší správní soud, ponechávání výzev na poslední chvíli je třeba vždy vykládat v neprospěch správce daně.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.