Okamžik uskutečnění zdanitelného plnění u dodání zboží
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
Nejvyšší správní soud pak v přímé reakci na uvedený rozsudek Soudního dvora rozsudkem čj.
9 Afs 137/2016-176
korigoval názor vyslovený v rozsudku čj.
5 Afs 24/2016-40.
Shrnul, že převod práva nakládat s věcí jako vlastník nelze sice zcela ztotožnit s převodem
vlastnického práva podle příslušných vnitrostátních předpisů, ale ve většině případů k dodání zboží
dochází převodem vlastnického práva. Z tohoto obecného pravidla existují výjimky, pokud jsou na
nabyvatele převedena taková práva, která ho opravňují nakládat se zbožím v obdobném rozsahu, jako
může činit vlastník, ačkoliv na něj vlastnické právo podle vnitrostátního práva převedeno nebylo.
Převod vlastnického práva tedy zásadně představuje „dodání zboží“, ale nevyčerpává je. Není pravda,
že by se k vnitrostátní úpravě převodu vlastnictví za žádných okolností nemělo přihlížet. … Převod
vlastnického práva dle vnitrostátních předpisů je zásadně dodáním zboží dle
zákona o DPH.
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2020. sp. zn.
8 Afs 74/2019,
www.nssoud.cz
Je známým pravidlem, že k uskutečnění zdanitelného plnění dochází ve chvíli, kdy odběratel
může se zbožím zacházet jako vlastník. V tomto ohledu není důležité, aby zároveň došlo k převodu
vlastnického práva podle vnitrostátních předpisů. Na tomto místě ale Nejvyšší správní soud osvětlil,
jaký je vztah mezi převodem vlastnictví a převodem nakládat se zbožím jako vlastník. Z rozsudku
vyplývá, že převod vlastnického práva je v tomto nadřazen. Jinými slovy, pokud dojde k převodu
vlastnického práva, jedná se vždy o dodání ve smyslu ustanovení
§ 13 odst. 1 ZDPH. To i v případě,
pakliže by odběratel ještě nemohl se zbožím fakticky disponovat (např. zboží by bylo na
cestě).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.