Daňová trestná činnost ve světle novely č. 333/2020 Sb.

Předně v trestním zákoníku¹⁾ se výslovně zdůrazňuje²⁾ v případech, kdy pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Do oblasti daňové trestné činnosti tak nepochybně tato změna cílí, byť tlak odborné veřejnosti na ukládání peněžitých trestů tu již byl v minulosti, ovšem soudy toto často nereflektovaly a raději ukládaly odpovědným osobám např. toliko podmíněné tresty, což se mohlo v některých případech jevit jako zcela neúčelné. Výhodou pro případného pachatele z hlediska jeho ekonomické aktivity je skutečnost, že pokud se nejedná o „zvlášť závažný zločin“, uplatní se tzv. ³⁾ neodsouzení v případě, že byl peněžitý trest vykonán, tedy bylo zaplaceno stanovené peněžité plnění.

Významnou změnou, která se v médiích probírala klasicky v souvislosti s krádežemi zboží v obchodech, jsou hranice škody, kdy už se (při splnění dalších podmínek) může jednat o spáchání trestného činu, které definuje § 138 trestního zákoníku a které se zvyšují na dvojnásobek. Tato změna samozřejmě významně zasahuje do daňové trestné činnosti, a to jak té bagatelní, tak té zvlášť závažné. , který zákon označuje jako „větší“, nyní v základní skutkové podstatě startuje na nejméně 100 tisících Kč (dříve 50 tisíc Kč). Jinými slovy bagatelní případy, byť by zde byly o úmyslu, nedosahující tohoto rozsahu budou muset být do budoucna řešeny ve správní linii, tedy na úrovních jednotlivých správců daně. Teoreticky je pak možné se z nižších částek dostat do roviny trestní nějakým soustavným pokračujícím protiprávním jednáním daňového subjektu, které by v součtu přesáhlo zákonem požadovanou hranici. Takové jednání pak samo o sobě může být mnohem škodlivější než některá jednání jednorázová (excesivní), což vůbec na celý koncept formalistického škatulkování základní hranice škody nevrhá příliš dobré světlo, na druhou stranu to lze chápat jako určitou bariéru proti možnému zahlcení systému. Kvalifikovaná skutková podstata zkrácení (neodvedení) daně pak v typickém⁴⁾ případě startuje až na hranici 1 mil. Kč (dříve 500 tisíc Kč), tedy až od této hranice může v podstatě ohledně trestněprávního jednání jít orgán činný v trestním řízení v rámci prověřování s ohledem na běh promlčecí doby hlouběji do minulosti. A těmto případům by se do budoucna měly tyto orgány primárně věnovat, když bagatelní daňovou trestnou činnost v širším slova smyslu by měla řešit finanční správa co nejvíce samostatně. Předmětná změna může sehrát svou roli i v rovině dotační⁵⁾ trestné činnosti, kdy se rovněž zvyšuje na dvojnásobek např. minimální rozsah případné neoprávněně použité . Naopak se novela 333/2020 Sb. žádným způsobem nedotýká trestných činů ohrožovacích, a to jak na poli daní, tak dotací. Po procesní stránce pak samozřejmě kvalifikace trestněprávních jednání z hlediska jejich následku mohou mít vliv na zákonnou možnost použití různých prostředků k zajištění důkazního materiálu.

Z mnoha změn trestního řádu⁶⁾ bych jako významnou uvedl v podobě uzavření dohody o vině a trestu. Z novelizovaného ustanovení § 175a odst. 8 trestního řádu totiž vypadlo omezení tuto uzavřít v případě „zvlášť závažného zločinu“. Státní zástupce tak má v případě návrhu obviněného (nebo i bez něj) široký prostor k uzavření dohody o vině a trestu. Na danou změnu navazuje i nové ustanovení § 206b trestního řádu, kdy možnost uzavření dohody je možné i po zahájení hlavního líčení, a to zpravidla z podnětu předsedy senátu, který za účelem uzavření dohody hlavní líčení přeruší, popř. jej může i odročit. Osobně si myslím, že toto je z hlediska rychlosti řízení primárně věcí přípravného řízení a aktivity státního zástupce, který by zároveň vždy měl adekvátně zastupovat zájmy poškozených osob.

Lze konstatovat, že novela 333/2020 Sb. přináší poměrně dost (spíše dílčích) změn trestněprávní legislativy, ale i tak bude při řešení konkrétního problému nepochybně vhodné podívat se do aktuálního znění zákona. Významnou změnu zcela jistě představují jednotlivé hranice škody, které se pak průřezově propisují do skutkových podstat jednotlivých trestných činů, ale rovněž např. do aplikace některých zákonných oprávnění orgánů činných v trestním řízení, a nakonec i do jejich budoucí věcné příslušnosti. Bude zajímavé sledovat, jak se tyto změny nejen v oblasti daňové trestné činnosti prakticky projeví.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.