Jiří Soukop

  • Článek
Lhůty pro řádné stanovení a placení daně mají de lege své časové limity. Vezmeme-li však v úvahu případy, kdy v souvislosti s úmyslným porušením daňové povinnosti souběžně probíhá trestní řízení, pak ona stanovená či v budoucnu stanovená daň může obíhat okolo daňového subjektu jako satelit i po pěknou řádku let následujících. Pojďme si tedy nyní, a to i v souladu s aktuální judikaturou, projít některé důležité vazby správy daní a trestního řízení. Ponechme nyní stranou bagatelní daňové delikty, které musí být řešeny výhradně ve sféře správy daní.
Vydáno: 21. 06. 2022
  • Článek
    Několik poznámek k odpovědnosti státu za škodu – konec paušalizace? Mgr. Jiří Soukop V souvislosti nejen s odpovědností státu za škodu jsem v poslední době v judikatuře zaznamenal,...
Vydáno: 12. 04. 2022
Ve skupině rozsáhlých příspěvků odborníků ohledně právní problematiky náhrady škody a rozsáhlé judikatury vydávané vrcholnými soudy se dle mého názoru stále příliš nezdůrazňuje hledisko základní racionální (taktéž ekonomické) úvahy, jak s jednotlivými škodními událostmi v životě konkrétního subjektu, ať již člověka či obchodní společnosti, zacházet z hlediska jejich potenciálního řešení, a to zejména časového a nákladového. Tomuto náhledu, který se ke mně dostal poprvé při studiu na Univerzitě v Postupimi v roce 2008 ve spojení s tzv. tvorbou smluv (Vertragsgestaltung) a které snad poprvé u nás přímo v souvislosti s deliktním právem nedávno otevřel svojí knihou1) až advokát Martin Sztefek, bych se chtěl v následujícím článku věnovat, byť jsem si vědom toho, že zmíním pouze malý zlomek aspektů, které by se slušelo k danému tématu uvést.
Vydáno: 20. 12. 2021
Jaká bude role bankomatů v platebním styku, co čekat od dalšího vývoje růstu cen nemovitostí a jak je u nás zdaněna kultura? Během probíhající letní sezóny jsem se zaměřil na tyto samostatné jevy, nechci říct leckdy až paranormální, které kolem nás probíhají a které by bylo vhodné okomentovat, a pokusit se racionálně nastínit jejich budoucí vývoj.
Vydáno: 23. 08. 2021
Platba včas učiněná 23:59? Není problém! Dostupnost služby okamžitých plateb se v poslední době na českém trhu značně rozšířila, ovšem nějakou větší publicitu, jako měly svého času např. bezkontaktní platby, nebylo možné ani ve zlomku zaznamenat, přičemž tato služba může často velmi ulehčit život.
Vydáno: 30. 03. 2021
  • Článek
V průběhu roku 2020 se problematika náhrady škody posunula více do pozornosti jednotlivých subjektů a případně jejich právních zástupců, a to nejen v souvislosti s kompenzacemi, které mají svůj původ v opatřeních vydaných vládou kvůli šíření onemocnění covid-19. Soudy v poslední době vydaly několik poměrně zajímavých rozhodnutí, kde mimo jiné obiter dictum včleňují právě i úvahy vyvěrající ze současného stavu ekonomického života. Pojďme tedy s mírným časovým odstupem stručně zmínit některé konkrétní závěry ve vybraných oblastech náhradové agendy.
Vydáno: 10. 03. 2021
Koncem minulého týdne prošel Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR návrh tzv. pandemického zákona, konkrétně zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID 19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který by předběžně měl nabýt účinnosti dne 1. 3. 2021.
Vydáno: 23. 02. 2021
S nastávajícím koncem roku 2020 považuji za vhodné se v obecné rovině zpětně zamyslet nad stavem platné legislativy v České republice za poslední desetiletí, ale taktéž nad fungováním obecné soustavy soudů či orgánů státní správy.
Vydáno: 27. 12. 2020
  • Článek
Dnem 1. 10. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 333/2020 Sb. , kterým se mění trestní zákoník , trestní řád a některé další zákony (dále jen „novela 333/2020 Sb. “), který přinesl zdánlivě kosmetické změny trestněprávních předpisů, ovšem v širších souvislostech nepochybně změny poměrně zásadní. Pojďme si ty nejpodstatnější změny, které mají samozřejmě přesah i do trestního práva daňového, ve stručnosti představit.
Vydáno: 21. 10. 2020
  • Článek
Lze jen těžko odhadovat, jak často se v praxi právních zástupců a jejich klientů objevuje problematika sporů s bankami či nebankovními poskytovateli úvěrů (dále jen „finanční instituce“) a např. agendy platebního styku. Jistým indikátorem toho, že se jedná o rozsáhlou a velmi důležitou oblast, ze které vyvěrají různé sporné situace, by mohly být statistiky o zadlužení domácností 1) spotřebitelskými úvěry, úvěry na bydlení (dále jen „hypotéky“), a zejména pak závratné počty lidí v exekucích, jež mají velmi často svůj prapůvod právě v nějakém zdánlivě velmi výhodném spotřebitelském úvěru. Předmětem tohoto příspěvku je nástin toho, jak může právním zástupcům (či samotným spotřebitelům) při hájení práv jejich klientů proti finančním institucím napomoci zpracování návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem.
Vydáno: 17. 09. 2020
  • Článek
O povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku nejen ve smyslu § 180 daňového řádu a možných trestněprávních dopadech nesplnění této povinnosti toho bylo napsáno již poměrně dost, ovšem jelikož zákon umožňuje poměrně široký výklad subjektů, které by potenciálně mohly být pachateli přečinu dle § 227 trestního zákoníku , považuji za vhodné k tomu uvést několik upřesňujících poznámek a judikatorních závěrů, a to zejména s důrazem na možnou trestní odpovědnost zmocněnce povinného subjektu.
Vydáno: 10. 09. 2020
Dne 19. 6. 2020 byla zveřejněna výzva Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) s tím, že zájemci o tuto pomoc budou moci žádosti podávat elektronicky přes informační systém na stránkách MPO od 26. 6. 2020.
Vydáno: 25. 06. 2020
  • Článek
Jak bude stát postupovat při vypořádání následků zakazujících a omezujících opatření souvisejících s nákazou Covid-19 v současnosti není zcela jasné, byť již v médiích zaznívá, že by to ze strany státu bylo ekonomicky neúnosné. Na zodpovězení této otázky, zda stát bude dobrovolně ochoten alespoň zčásti nést konkrétní náklady, které jednotlivým ekonomicky aktivním subjektům v souvislosti s nutnými a dle mého soudu naprosto správnými opatřeními vlády vznikly, si budeme muset počkat. Z dosavadních kroků vlády je jasné, že se vydala cestou paušálních úlev živnostníkům či poskytování bezúročných úvěrů, což je zajisté cesta nejjednodušší a nejrychlejší, ale následně je potřeba si zodpovědět i otázku, zda dostatečná a správně cílená.
Vydáno: 11. 05. 2020
Dne 27. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání.
Vydáno: 29. 04. 2020
  • Článek
Dne 17. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 177/2020 Sb. , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19.
Vydáno: 16. 04. 2020
  • Článek
Jak bude stát postupovat při vypořádání následků zakazujících a omezujících opatření souvisejících s nákazou Covid-19 v současnosti není zcela jasné, byť již v médiích zaznívá, že by to ze strany státu bylo ekonomicky neúnosné. Na zodpovězení této otázky, zda stát bude dobrovolně ochoten alespoň zčásti nést konkrétní náklady, které jednotlivým ekonomicky aktivním subjektům v souvislosti s nutnými a dle mého soudu naprosto správnými opatřeními vlády vznikly, si budeme muset počkat. Z dosavadních kroků vlády je jasné, že se vydala cestou paušálních úlev živnostníkům či poskytování bezúročných úvěrů, což je zajisté cesta nejjednodušší a nejrychlejší, ale následně je potřeba si zodpovědět i otázku, zda dostatečná a správně cílená.
Vydáno: 31. 03. 2020