Chybějící daň

Skutečnost, že existuje neuhrazená daň na výstupu, nastala až v důsledku následného postupu příslušného správce daně v rámci daňové kontroly u společnosti DILA, nikoli v důsledku existence podvodného řetězce. Stěžovateli lze přisvědčit, že chybějící daň je třeba chápat jako narušení daňové neutrality představující v podstatě nekonečnou množinu situací odvislou právě a jen od vynalézavosti organizátorů podvodu. Tato skutečnost však nemůže správce daně zprostit jeho povinnosti unést důkazní břemeno stran prokázání konkrétních skutkových okolností daňového podvodu v konkrétním případě, a to včetně identifikace chybějící daně. Kasační tvrzení, podle kterého lze v případě dalších článků obchodního řetězce (společnosti OCELA, Open Space a Black Service), které se staly nekontaktními, dospět k závěru, že u nich byla identifikována chybějící daň, nemá žádnou oporu v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nadto již v předcházejícím rozsudku kasační soud stěžovatele upozornil, že konstatování, podle nějž společnosti Open Space a OCELA, které měly stát na počátku celého řetězce, jsou pro správce daně nekontaktní, není pro objasnění otázky chybějící daně dostačující. Ani stěžovatelem popisované „nestandardnosti“ obchodní spolupráce mezi uvedenými společnostmi nemohou nahradit odůvodnění existence chybějící daně.