Nesmyslné plnění za nesmyslnou cenu - podvod na DPH

Vydáno: 2 minuty čtení

František Vrba dále uvedl, že předmětem fakturace byly webové reklamy, průzkumy trhu a marketingové studie, přičemž z těchto činností byly realizovány jen webové reklamy formou zobrazení bannerů na webových stránkách business-inform.com. Faktury za reklamu byly nadhodnoceny. Společnost APM Agency neměla žádné zaměstnance, pouze vystavovala faktury. Smyslem těchto činností bylo podle Františka Vrby pro odběratele získat volné finanční prostředky v hotovosti prostřednictvím předmětných nepravdivých dokladů. Pro APM Agency vystavovala fiktivní nákladové faktury jako subdodavatel INTERNATIONAL BUSINESS CONSULTING, s.r.o. Se stěžovatelkou jednal pouze Ing. J. S. Platba za vystavenou fakturu stěžovatelce byla převedena na účet APM Agency, hotovost poníženou o provizi vybíral František Vrba a předával ji Ing. J. S., který ji dále předával zástupci stěžovatelky. Provize APM Agency činila 7 až 10 %. Reklama na webových stránkách business-inform.com probíhala, hotovost ponížená o provizi se vracela objednateli služby. Webové stránky přitom pro reklamu registroval František Vrba sám, software na provoz vytvořili programátoři na objednávku, bannery grafici na web design a statistiky návštěvnosti zpracovávala do roku 2012 INTERNATIONAL BUSINESS CONSULTING, s.r.o. přes portál „Sto reklam“, následně je zpracovával František Vrba v Excelu, přičemž šlo o smyšlené hodnoty a údaje. Údaje ve statistikách byly navýšené oproti skutečnosti (předtím byla návštěvnost několik desítek), na předmětné stránky neprobíhala nikde reklama, jednalo se v zásadě pouze o návštěvy techniků, případně klientů kontrolujících si zobrazení jejich bannerů.

Nesmyslné plnění za nesmyslnou cenu – podvod na DPH
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 4 Afs 166/2019, www.nssoud.cz
Na tomto místě je velice jednoduše popsán
modus operandi
jednoho z častých daňových podvodů. Daňový subjekt, který chce ušetřit na daních, nakoupí nesmyslné plnění za nesmyslnou cenu od někoho, kdo daň nepřizná a neodvede. Podstatná část z peněz (mínus provize „krátitele“) se přitom vrátí zpět daňovému subjektu, to zpravidla v hotovosti.
Tyto případy podvodů by neměly být problém řešit jak pro správce daně, tak pro orgány činné v trestním řízení. Podmínkou ale zejména pro trestní řízení je, že vrácení finančních prostředků je v řízení řádně prokázáno.
Problém nastává tam, kde se buďto nejedná o nesmyslné plnění, nebo cena není nesmyslná. Jinými slovy, pokud je nakupováno plnění potřebné pro ekonomickou činnost (byť za vysokou cenu), nebo je nakupováno za reálnou cenu (byť se jedná o na první pohled nesmyslné plnění), tak nahlížet na celou věc jako na jasný podvod není možné. Obzvláště, pokud není prokázáno, že se peníze vracely pokoutnou cestou zpět (v takovém případě se o podvod skutečně jednat bude). Nesmyslná cena může mít ve výsledku racionální vysvětlení (např. se může jednat o výdaje na reprezentaci, které jsou sice daňově neuznatelné, ale u nichž nejde o podvod). Stejně tak nesmyslné plnění může mít ekonomické vysvětlení. Každá věc se totiž dá v budoucnu se ziskem prodat. Z tohoto důvodu je tak třeba varovat před zkratkovitými úvahami o tom, že nějaké jednání je jasný podvod.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.