Účinky žádosti o změnu doručovací adresy

V této věci řešené Nejvyšším správním soudem se spor týkal toho, zda měl správce daně výzvy a platební výměr doručovat na adresu dle podání učiněného daňovým subjektem za účinnosti zákona o správě daní a poplatků vůči Finančnímu úřadu v Karlových Varech v řízení o dani darovací vedeném Finančním úřadem pro hl. město Prahu již za účinnosti daňového řádu. Nejvyšší správní soud v tomto ohledu dovodil, že v případě, kdy daňový subjekt učinil podání (požádal o doručování na jím zvolenou adresu) u jednoho konkrétního správce daně, nemohl důvodně předpokládat, že tento úkon bude účinný vůči všem správcům daně na území ČR ve všech daňových řízeních, a to i pro případy daňových řízení zahajovaných v budoucnu, ačkoli vůči nim žádný takový úkon neučinil. Takový výklad by znamenal, vzhledem k tomu, že místně příslušnými mohou být v daňových řízeních téhož daňového subjektu odlišní správci daně, že by příslušný správce daně dříve, než provede určitý úkon v řízení, musel oslovit všechny ostatní správce daně, zda u nich v minulosti nebyla podána žádost o doručování na zvolenou adresu. Takový výklad však nemá v zákoně o správě daní a poplatků žádnou oporu a nelze jej dovozovat ani z obecné povinnosti součinnosti správních orgánů navzájem. Pro daňový subjekt by podle Nejvyššího správního soudu předestřený postup správce daně byl zcela nepředvídatelný. Naopak povinnost daňového subjektu činit podání u místně příslušného správce daně (tedy u správce daně příslušného k vedení konkrétního daňového řízení) recipročně stanoví předpoklad, že takové podání je účinné právě (a pouze) vůči tomuto správci daně. Není přitom podstatné, že v podání samotném není vymezeno, že směřuje pouze vůči konkrétnímu správci daně.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.