Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2020, čj. 10 Afs 171/2019-51
Stanovení základu daně z příjmů při postoupení pohledávek ze smluvních sankcí
JUDr.
Milan
Podhrázký,
Ph.D.,
Nejvyšší správní soud
K předpisům:
–
§ 23 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
V případě postoupení pohledávky ze smluvních sankcí, která byla v minulém zdaňovacím období položkou snižující výsledek hospodaření (základ daně z příjmů), se výsledek hospodaření zvyšuje o částku příjmu plynoucího z postoupení pohledávky ze smluvních sankcí, nikoliv o celou jmenovitou hodnotu postoupené pohledávky.
Sporná otázka, kterou se Nejvyšší správní soud zabýval, se v dané věci týkala stanovení základu daně z příjmů v případě postoupení pohledávek ze smluvních sankcí, které byly v předchozích zdaňovacích obdobích položkami snižujícími základ daně. Vyřešení této otázky je významné z toho důvodu, že v závislosti na zvoleném výkladu při postoupení pohledávky ze smluvních sankcí daňový subjekt odvede daň z příjmů buď z celé jmenovité hodnoty postoupené pohledávky, nebo pouze z příjmu plynoucího z postoupení pohledávky. Nejvyšší správní soud v dané věci uzavřel, že dojde-li k postoupení pohledávky ze smluvních sankcí, která byla v minulém zdaňovacím období položkou snižující výsledek hospodaření (základ daně z příjmů), výsledek hospodaření podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 zákona o daních z příjmů se zvyšuje o částku příjmu plynoucího z postoupení pohledávky ze smluvních sankcí, nikoliv o celou jmenovitou hodnotu postoupené pohledávky. Postupitel pohledávky tak ve svém důsledku odvede daň jen z příjmu plynoucího z postoupení pohledávky.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.