Při výpočtu pokuty za opožděné dodatečné daňové tvrzení na daň vyšší než poslední známou daň musí tedy správce daně od konečné výše daně odečíst včasně tvrzenou (a vyměřenou) daň; ta není předmětem deliktu a nemůže se projevit ve výši uložené pokuty. Teprve z takto zjištěného rozdílu lze odvodit výši pokuty dle pravidel stanovených v § 250 daňového řádu .
Pokuta za opožděné tvrzení daně
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
–
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 1 Afs 54/2019, www.nssoud.cz
Podání dodatečného daňového přiznání na daň vyšší je ovládáno určitou lhůtou. Mohlo by se zdát, že s touto lhůtou není spojen žádný následek. Opak je ale pravdou. Následek je obsažen v pokutě za opožděné tvrzení daně. Pokud tak daňový subjekt podá dodatečné daňové přiznání po lhůtě, lze jej za toto pokutovat. Výše pokuty se odvíjí od rozdílu daně nově tvrzené a daně v minulosti již vyměřené. Pokud poslední známá daňová povinnost činila 10 000 Kč, kdy daňový subjekt podal opožděně dodatečné daňové přiznání na daň ve výši 30 000 Kč, bude se pokuta odvíjet od částky 20 000 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.