Příslušnost k vyměření spotřební daně v případě porušení režimu podmíněného osvobození

V popisované věci mělo dojít k přepravě lihu z Německa do daňového skladu v Rakousku a ten měl být teprve následně přepraven do ČR. Bylo nicméně zjištěno, že líh byl přepraven přímo do ČR a do Rakouska vůbec nebyl dopraven. Spor se v dané věci týkal především toho, zda popsaný postup vedl ke ztrátě podmíněného osvobození od spotřební daně z lihu a zda české celní orgány byly příslušné tuto skutečnost konstatovat a spotřební daň vyměřit. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že stočením lihu na území ČR došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od spotřební daně z lihu a nejedená se přitom o pouhý formalismus, který lze překlenout s poukazem na to, že finální destinací dopravovaného lihu měla být právě ČR a došlo pouze k „vynechání zastávky“ v Rakousku. Takový přístup by totiž zcela odhlížel od smyslu celého režimu podmíněného osvobození od spotřebních daní. Tímto smyslem je na straně jedné umožnit a usnadnit dopravu vybraných výrobků mezi členskými státy, ovšem zároveň zajistit, aby pohyb nezdaněného zboží byl stále pod daňovým dohledem. Nejvyšší správní soud pak především v návaznosti na výše uvedené dospěl k závěru, že došlo-li během dopravy lihu mezi členskými státy EU popsaným způsobem k porušení režimu podmíněného osvobození od spotřební daně z lihu ve smyslu § 28 odst. 1 zákona o spotřebních daních, je státem příslušným k vyměření spotřební daně ČR.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.