353/2003 Sb. o spotřebních daních

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upravuje

a) podmínky zdanění vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků a surového tabáku spotřebními daněmi,

b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků,

c) způsob barvení a značkování vybraných minerálních olejů,

d) způsob značkování některých dalších minerálních olejů,

e) sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji a

f) nakládání se surovým tabákem.

(2) Vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí

a) minerální oleje,

b) líh,

c) pivo,

d) víno a meziprodukty,

e) tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(3) Spotřebními daněmi jsou

a) daň z minerálních olejů,

b) daň z lihu,

c) daň z piva,

d) daň z vína a meziproduktů,

e) daň z tabákových výrobků,

f) daň ze zahřívaných tabákových výrobků a

g) daň ze surového tabáku.

(4) Orgány Celní správy České republiky vykonávají

a) správu spotřebních daní; správu spotřebních daní při dovozu vykonávají podle právních předpisů upravujících správu cla,

b) další působnosti podle tohoto zákona související s vybranými výrobky a se surovým tabákem; při jejich výkonu postupují podle daňového řádu s výjimkou řízení o přestupcích.

§ 2

Daňové území

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) daňovým územím České republiky území České republiky,

b) daňovým územím Evropské unie území stanovené směrnicí Rady o obecné úpravě spotřebních daní^1a),

c) členským státem členský stát Evropské unie,

d) jiným členským státem členský stát s výjimkou České republiky,

e) třetí zemí země mimo daňové území Evropské unie,

f) třetím územím území uvedené v odstavcích 3 a 4.

(2) Pro účely tohoto zákona se

a) území Monackého knížectví považuje za území Francouzské republiky,

b) území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) považuje za území Spolkové republiky Německo,

c) území ostrova Man považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,

d) území San Marina považuje za území Italské republiky a

e) výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia považují za území Kypru.

(3) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá členský stát, území Kanárských ostrovů, Alandských ostrovů, britských Normanských ostrovů a francouzská území uvedená v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla a Livigno.

(5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro vstup vybraných výrobků na celní území Evropské unie se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Evropské unie z území uvedených v odstavci 3.

(6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro výstup vybraných výrobků z celního území Evropské unie se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Evropské unie na území uvedená v odstavci 3.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zrušeno

b) dovozem

1. vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie, pokud tyto vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové území Evropské unie dočasně uskladněny nebo propuštěny do zvláštního celního režimu s výjimkou celního režimu konečného užití,

2. propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu,

3. propuštění vybraných výrobků ze zvláštních celních režimů s výjimkou celního režimu konečného užití, pokud nejde o opětovné propuštění do těchto režimů,

c) vývozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropské unie,

d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků, na něž se nevztahuje zvláštní celní režim nebo dočasné uskladnění, do volného daňového oběhu,

e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,

f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a 99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; správce daně může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,

g) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu; provozovatel daňového skladu je daňovým subjektem,

h) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; oprávněný příjemce je daňovým subjektem,

i) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "uživatel") právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 52a nebo 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat,

j) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa vývozu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^6a); tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu podle § 3 písm. g),

k) uvedením do volného daňového oběhu

1. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,

2. každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,

3. každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,

4. každé skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,

l) daňovou povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,

m) klasifikací NACE klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění,

n) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že tato osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit správci daně adresu pro doručování,

o) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách⁹⁾ uvedených v § 47, 69, 84 nebo 95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu,¹⁰⁾

p) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen „kritéria udržitelnosti biopaliv“) nebo na základě hydrogenovaných rostlinných olejů splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu a splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí,

q) nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením takové znehodnocení, úplné zničení nebo nenahraditelná ztráta vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,

r) výrobou proces, při kterém

1. vybraný výrobek vznikne,

2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,

3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,

s) společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

§ 3a

Kombinovaná nomenklatura

(1) Kódem nomenklatury se pro účely

a) daně z lihu, daně z piva a daně z vína a meziproduktů rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku⁸⁾, ve znění platném k 1. lednu 2002,

b) daně z minerálních olejů, značkování a barvení vybraných minerálních olejů, značkování některých dalších minerálních olejů a sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku⁸⁾, ve znění platném k 1. lednu 2018.

(2) Pokud Evropská komise na základě směrnice Rady 2003/96/ES vydá prováděcí rozhodnutí upravující kódy nomenklatury v této směrnici, vláda v nařízení v souladu s tímto rozhodnutím stanoví kódy nomenklatury, které se použijí namísto kódů nomenklatury uvedených v tomto zákoně do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti zákona, kterým se kódy nomenklatury v souladu s tímto rozhodnutím upraví.

§ 4

Plátce daně

(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,

a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)],

b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit

1. při dovozu (§ 9 odst. 2),

2. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)],

3. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)],

4. v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků [§ 9 odst. 3 písm. d)],

c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 15, 15a, 55 až 57),

d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu [§ 9 odst. 3 písm. f) a § 28]; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na porušení tohoto režimu podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,

e) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných výrobků určených pro účely podnikání [§ 9 odst. 3 písm. g)],

f) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na uvedeném skladování nebo dopravě podílela,

g) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při pozbytí vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo

h) která je zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky; pokud osoba uvedená v § 33 odst. 2 neustanoví zástupce pro zasílání vybraných výrobků nebo pokud ustanovený zástupce pro zasílání vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené v § 33e odst. 1, stává se plátcem daně příjemce.

(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.

(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. a) také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela.

(4) V případě dovozu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 1 také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky dovezeny. V případě, že dovoz vybraných výrobků byl neoprávněný, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto dovozu podílela.

(5) Pro účely odstavce 1 písm. f) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u

a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,

b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,

c) lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin 10 l konečných výrobků,

d) piva 110 l,

e) meziproduktů 20 l,

f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,

g) cigaret 800 kusů,

h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,

i) ostatních doutníků 200 kusů,

j) tabáku ke kouření 1 kg.

(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. f) jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce 5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2, 4 a 5 obdobně.

§ 5

Prokázání zdanění vybraných výrobků

(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5).

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo plátce,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nabyvatele,

c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení daňového dokladu,

f) číslo daňového dokladu.

(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího,

c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení dokladu o prodeji,

f) číslo dokladu o prodeji.

(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesilatele,

b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,

c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení dokladu o dopravě,

f) číslo dokladu o dopravě.

(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo jiným rozhodnutím správce daně o vyměření daně.

(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě nebo rozhodnutím podle odstavce 5. Na vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravované bez

a) daňového dokladu, dokladu o prodeji nebo dokladu o dopravě se hledí, jako by byly dopravovány s příslušným dokladem, pokud byl příslušný doklad před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně, nebo

b) rozhodnutí podle odstavce 5 se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno..

(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány osobě se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.

§ 6

Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně

(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 53 odst. 5.

(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesílajícího plátce, popřípadě uživatele,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, přijímajícího uživatele,

c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň,

e) místo odeslání,

f) místo přijetí,

g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,

h) číslo dokladu o osvobození od daně.

(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo jiným rozhodnutím správce daně o vyměření daně.

(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50). Na vybrané výrobky osvobozené od daně dopravované bez dokladu o osvobození od daně se hledí, jako by byly dopravovány s tímto dokladem, pokud byl tento doklad před zahájením dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně.

§ 7

Předmět daně

Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unie vyrobené nebo na daňové území Evropské unie dovezené.

§ 8

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské unie nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropské unie.

§ 9

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(2) Při dovozu vybraných výrobků na daňové území České republiky vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví celní předpisy. Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle odstavce 1.

(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení, s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení,

b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,

c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,

d) dnem zúčtování ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků, nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění ztráty nebo znehodnocení, s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení; do ztrát a znehodnocení se nezahrnují ztráty a znehodnocení ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při skladování,

e) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v § 4 odst. 1 písm. f) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve,

f) okamžikem porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků v tomto režimu (§ 28),

g) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které jsou určeny pro účely podnikání na daňovém území České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky,

h) dnem zániku nebo zrušení povolení k provozování daňového skladu nebo povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez tohoto povolení, nebo na vybrané výrobky, pro které toto povolení zaniklo podle § 13b a které jsou dnem zániku tohoto povolení uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,

i) dnem přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které byly zaslány osobě, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, na daňové území České republiky, nebo

j) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.

(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem pozbytí nebo dnem propachtování obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku, ke kterým náleží nezdaněné vybrané výrobky nacházející se mimo režim podmíněného osvobození od daně.

§ 10

Sazby a výpočet daně

Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.

§ 11

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty^31a), anebo osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do celního režimu volného oběhu,

b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137,

c) zrušeno

d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly států, které jsou členy Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropské unie,^17a)

e) dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v § 15 odst. 1; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropské unie,^17a)

f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty,

g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty.

(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.

(3) Vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavce 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

§ 12

Uplatnění nároku na osvobození od daně

(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit písemně u plátce nebo uživatele, a to nejpozději před jejich vydáním, jinak nárok na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne. To se netýká uživatelů uvedených v § 53 odst. 5.

(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to v celním prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu.

(3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, pokud nelze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat bez tohoto povolení; neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.

(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez daně předložení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové povolení předloží k nahlédnutí.

(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

§ 13

Přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

(1) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat a užívat pouze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(2) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat pouze od dodavatele uvedeného v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně novým, lze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

§ 13a

Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

(1) Je-li v návrhu na vydání povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně uvedeno více dodavatelů, správce daně vydá toto povolení ke každému dodavateli samostatně.

(2) Správce daně zašle stejnopis povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně dodavateli těchto vybraných výrobků.

§ 13b

Zánik povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně zaniká rovněž dnem, kdy nabude právní moci povolení k provozování daňového skladu pro prostorově ohraničené místo, ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

§ 13c

Zrušení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně z moci úřední

Správce daně zruší povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně rovněž, pokud

a) byl vybraný výrobek osvobozený od daně použit na jiný účel, než který byl v tomto povolení uveden, a uživatel ve stanovené lhůtě nezaplatil daň, nebo

b) uživatel po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neuskuteční nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto povolení.

§ 14

Vracení daně plátci

(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem

a) jejich propuštění do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropské unie,

b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.

(2) Plátci, který dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek, že

a) před odesláním vybraných výrobků správci daně oznámí, že uplatní nárok na vrácení daně,

b) vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30),

c) předloží navrácené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu řádně potvrzené příjemcem,

d) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána a zaplacena,

e) předloží doklad o

1. zaplacení daně v členském státě určení,

2. zaplacení daně v členském státě, ve kterém došlo ke ztrátě během dopravy nebo ve kterém byla ztráta během dopravy zjištěna s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení, nebo

3. skutečnosti, že vybraný výrobek není v členském statě určení předmětem daně nebo že je od daně osvobozen, vydaný příslušnými orgány členského státu určení,

f) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.

Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech podmínek uvedených v písmenech a) až f).

(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu (§ 33), a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla přiznána v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. V případě ztráty během dopravy s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení musí být nárok na vrácení daně doložen také dokladem o tom, že daň byla zaplacena v členském státě, ve kterém ke ztrátě došlo nebo ve kterém byla ztráta zjištěna.

(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení.

(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).

(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.

(7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.

(8) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.

(9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy, § 54 až 57 pro případy týkající se vrácení daně z minerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z lihu.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla vrácena daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.

§ 15

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,²²⁾ (dále jen "osoba požívající výsad a imunit") rozumí:

a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen "konzulární úřad"), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) zastoupení mezinárodní organizace,

d) orgány Evropské unie,

e) člen diplomatické mise²³⁾ nebo konzulárního úřadu²⁴⁾ se sídlem na daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

f) úředník zastoupení mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,

g) člen rodiny osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společně hospodařící domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Zaplacená daň se vrací

a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e), včetně členů jeho rodiny podle odstavce 1 písm. g) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,

b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a členům jeho rodiny podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok,

c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,

d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,

e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak,

f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení,

g) osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně členů její rodiny podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.

(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.

(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.

(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.

(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství uvedené v § 4 odst. 5, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) jméno kupujícího,

c) název a množství vybraných výrobků,

d) datum vystavení dokladu,

e) datum uskutečnění prodeje,

f) sazbu daně,

g) výši daně,

h) výši ceny včetně daně.

(9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.

(10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) kalendářní rok a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.

(12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:

a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a zvláštní mise podle odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

b) člen diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, včetně členů jeho rodiny, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),

c) zastoupení mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

d) orgán Evropské unie se sídlem na daňovém území České republiky podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně místně příslušnému podle jeho sídla na daňovém území České republiky,

e) úředník zastoupení mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f), včetně členů jeho rodiny, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky,

f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a), včetně jejich členů podle odstavce 1 písm. e) se sídlem v jiném členském státu, podávají daňové přiznání správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy,

g) orgán Evropské unie se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy,

h) za členy rodiny osob uvedených v odstavci 1 písm. e) nebo f) podávají daňové přiznání tyto osoby.

(13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené správcem daně vady nebo pochybnosti odstranila. Daň správce daně nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.

(14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný správce daně žádost o vrácení daně obdržel.

(15) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15a, 54 až 57.

§ 15a

Vracení daně ozbrojeným silám cizích států

(1) V rozsahu, v jakém ozbrojené síly vysílajícího státu^24a), který je členem Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír, nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen, vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně; toto vracení daně se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky.

(2) Zaplacená daň se vrací ozbrojeným silám vysílajícího státu maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok. Tento limit se nepoužije pro minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle § 45 odst. 2 písm. c) až e) a j) nakoupené pro služební vozidla, letadla a lodě na daňové území České republiky, kdy se zaplacená daň vrací bez omezení.

(3) Zaplacená daň se vrací civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok.

(4) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavcích 2 a 3 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo d) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené ozbrojeným silám vysílajícího státu nebo civilním zaměstnancům doprovázejícím tyto ozbrojené síly ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.

(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5.

(6) Vojenské orgány ozbrojených sil^24a) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský personál a civilní zaměstnance vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u správce daně vykonávajícího působnost na území hlavního města Prahy, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

(7) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro účel vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

(8) Správce daně daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u správce daně uvedeného v odstavci 6 nejpozději posledního dne dvanáctého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

(9) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany správci daně uvedenému v odstavci 6 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost nastala.

(10) Ozbrojené síly vysílajícího státu, které uplatnily nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemohou uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15, 54 až 57.

§ 16

Zánik nároku na vrácení daně

Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

§ 17

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.

§ 18

Daňové přiznání a splatnost daně

(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.

(3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 88 odst. 4 a 5). Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.

(4) Daňové přiznání, které se podává v průběhu insolvenčního řízení²⁰⁾, je upraveno v § 136a.

(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.

(8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti.

§ 19

Podmíněné osvobození od daně

(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je

a) umístěn v daňovém skladu podle § 3 písm. f),

b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz (§ 24 až 27f).

(2) Za daňový sklad se považuje

a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 a § 78 odst. 3), nebo

b) sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 89 a 99).

(3) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. a), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 2, § 78 odst. 3, § 89 odst. 3, § 99 odst. 3 a 5 a § 100a odst. 1). Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.

(4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 5 a § 59 odst. 3).

(5) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v prostorově ohraničeném místě [§ 3 písm. f)] v de