353/2003 Sb.
ZÁKON
ze dne 26. září 2003
o spotřebních daních
Změna: 479/2003 Sb. (část)
Změna: 479/2003 Sb.
Změna: 353/2003 Sb., 237/2004 Sb.
Změna: 313/2004 Sb.
Změna: 558/2004 Sb.
Změna: 693/2004 Sb.
Změna: 179/2005 Sb.
Změna: 217/2005 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 217/2005 Sb. (část)
Změna: 545/2005 Sb.
Změna: 217/2005 Sb. (část)
Změna: 310/2006 Sb.
Změna: 217/2005 Sb. (část), 379/2005 Sb., 575/2006 Sb.
Změna: 575/2006 Sb. (část)
Změna: 270/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.
Změna: 37/2008 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 245/2008 Sb.
Změna: 309/2008 Sb.
Změna: 87/2009 Sb.
Změna: 292/2009 Sb.
Změna: 362/2009 Sb.
Změna: 362/2009 Sb. (část)
Změna: 59/2010 Sb. (část)
Změna: 59/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 95/2011 Sb.
Změna: 95/2011 Sb. (část), 221/2011 Sb., 420/2011 Sb.
Změna: 457/2011 Sb., 18/2012 Sb., 407/2012 Sb., 500/2012 Sb.
Změna: 308/2013 Sb.
Změna: 407/2012 Sb. (část), 500/2012 Sb. (část), 458/2011 Sb. (část), 344/2013
Sb.
Změna: 201/2014 Sb. (část)
Změna: 201/2014 Sb.
Změna: 331/2014 Sb.
Změna: 157/2015 Sb. (část)
Změna: 157/2015 Sb.
Změna: 315/2015 Sb., 382/2015 Sb.
Změna: 382/2015 Sb. (část)
Změna: 243/2016 Sb.
Změna: 315/2015 Sb. (část), 188/2016 Sb.
Změna: 453/2016 Sb.
Změna: 65/2017 Sb.
Změna: 382/2015 Sb. (část), 453/2016 Sb. (část), 183/2017 Sb.
Změna: 315/2015 Sb. (část)
Změna: 453/2016 Sb. (část)
Změna: 4/2019 Sb. (část)
Změna: 4/2019 Sb.
Změna: 80/2019 Sb. (část)
Změna: 80/2019 Sb.
Změna: 80/2019 Sb. (část), 364/2019 Sb.
Změna: 229/2020 Sb.
Změna: 299/2020 Sb.
Změna: 343/2020 Sb.
Změna: 229/2020 Sb. (část)
Změna: 382/2015 Sb. (část), 229/2020 Sb. (část), 584/2020 Sb., 609/2020 Sb.
Změna: 609/2020 Sb. (část)
Změna: 609/2020 Sb. (část)
Změna: 93/2022 Sb.
Změna: 131/2022 Sb.
Změna: 179/2022 Sb. (část)
Změna: 93/2022 Sb. (část)
Změna: 131/2022 Sb. (část), 286/2022 Sb.
Změna: 179/2022 Sb. (část)
Změna: 609/2020 Sb. (část)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) podmínky zdanění vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků
a surového tabáku spotřebními daněmi,
b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků,
c) způsob barvení a značkování vybraných minerálních olejů,
d) způsob značkování některých dalších minerálních olejů,
e) sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji a
f) nakládání se surovým tabákem.
(2) Vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí
a) minerální oleje,
b) líh,
c) pivo,
d) víno a meziprodukty,
e) tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(3) Spotřebními daněmi jsou
a) daň z minerálních olejů,
b) daň z lihu,
c) daň z piva,
d) daň z vína a meziproduktů,
e) daň z tabákových výrobků,
f) daň ze zahřívaných tabákových výrobků a
g) daň ze surového tabáku.
(4) Orgány Celní správy České republiky vykonávají
a) správu spotřebních daní; správu spotřebních daní při dovozu vykonávají
podle právních předpisů upravujících správu cla,
b) další působnosti podle tohoto zákona související s vybranými výrobky
a se surovým tabákem; při jejich výkonu postupují podle daňového řádu s výjimkou
řízení o přestupcích.
§ 2
Daňové území
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) daňovým územím České republiky území České republiky,
b) daňovým územím Evropské unie území stanovené směrnicí Rady o obecné
úpravě spotřebních daní1a),
c) členským státem členský stát Evropské unie,
d) jiným členským státem členský stát s výjimkou České republiky,
e) třetí zemí země mimo daňové území Evropské unie,
f) třetím územím území uvedené v odstavcích 3 a 4.
(2) Pro účely tohoto zákona se
a) území Monackého knížectví považuje za území Francouzské republiky,
b) území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) považuje za území
Spolkové republiky Německo,
c) území ostrova Man považuje za území Spojeného království Velké Británie
a Severního Irska,
d) území San Marina považuje za území Italské republiky a
e) výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia považují za
území Kypru.
(3) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území, za jejichž
zahraniční vztahy odpovídá členský stát, území Kanárských ostrovů, Alandských ostrovů,
britských Normanských ostrovů a francouzská území uvedená v článku 349 Smlouvy o
fungování Evropské unie.
(4) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území ostrova
Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla a Livigno.
(5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro vstup vybraných
výrobků na celní území Evropské unie se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků
na celní území Evropské unie z území uvedených v odstavci 3.
(6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro výstup vybraných
výrobků z celního území Evropské unie se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků
z celního území Evropské unie na území uvedená v odstavci 3.
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zrušeno
b) dovozem
1. vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie,
pokud tyto vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové území Evropské unie dočasně
uskladněny nebo propuštěny do zvláštního celního režimu s výjimkou celního režimu
konečného užití,
2. propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu,
3.
propuštění vybraných výrobků ze zvláštních celních režimů s výjimkou celního režimu
konečného užití, pokud nejde o opětovné propuštění do těchto režimů,
c) vývozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu vývozu nebo
pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropské unie,
d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit
a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků, na něž se nevztahuje zvláštní celní
režim nebo dočasné uskladnění, do volného daňového oběhu,
e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového
oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,
f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České
republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem
vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon
nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a 99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny
s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; správce daně může
stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,
g) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které
bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu; provozovatel daňového skladu
je daňovým subjektem,
h) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem
daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově
nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované
z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného
osvobození od daně skladovat ani odesílat; oprávněný příjemce je daňovým subjektem,
i) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "uživatel")
právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 52a nebo 53
prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení
daňových subjektů bez povinnosti se registrovat,
j) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje
vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového
skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa vývozu v jiném členském
státě nebo příjemci v jiném členském státě podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních
daní6a); tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového
skladu podle § 3 písm. g),
k) uvedením do volného daňového oběhu
1. každé, i protiprávní, vyjmutí
vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,
2. každá, i protiprávní,
výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
3. každý, i protiprávní,
dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
4. každé skladování
nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné,
nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,
l) daňovou povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené
vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9; u vybraných
výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla
povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,
m) klasifikací NACE klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se
zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění
nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických
oblastech, v platném znění,
n) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky
nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že tato osoba nemá místo pobytu na území
České republiky, je povinna oznámit správci daně adresu pro doručování,
o) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství
vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách9) uvedených v § 47, 69, 84 nebo
95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu,10)
p) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější
palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího
kritéria udržitelnosti biopaliv podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen „kritéria
udržitelnosti biopaliv“) nebo na základě hydrogenovaných rostlinných olejů splňujících
kritéria udržitelnosti biopaliv nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých
paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu a splňujících
kritéria udržitelnosti biopaliv; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního
prostředí a Ministerstvem financí,
q) nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením takové znehodnocení, úplné
zničení nebo nenahraditelná ztráta vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně
nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem
daně podle tohoto zákona,
r) výrobou proces, při kterém
1. vybraný výrobek vznikne,
2. z vybraného
výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem
daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
3. z minerálního oleje, který je uvedený
pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným
kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
s) společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které
spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) dopravou vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském
státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území odlišného členského státu
nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu,
b) jedinečným číslem pro dopravu ve volném daňovém oběhu jedinečné číslo
podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71),
které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu,
c) evidovaným příjemcem osoba,
1. která oznámila správci daně, že hodlá
na daňovém území České republiky přijímat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém
oběhu mezi členskými státy, a
2. které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků dopravovaných
ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky přiděleno správcem daně
jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
d) evidovaným odesílatelem osoba,
1. která oznámila správci daně, že
hodlá odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy, a
2. které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků přiděleno správcem daně
na daňovém území České republiky jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
e) zasíláním doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu v jednom členském státě na daňové území členského státu od něj odlišného
1.
osobou podnikající nebo vykonávající jinou samostatnou hospodářskou činnost a mající
místo pobytu nebo sídlo v členském státě, ve kterém je zahájena tato doprava, nebo
na účet takové osoby a
2. osobě s místem pobytu nebo sídlem na území členského státu
odlišného od státu podle bodu 1, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou
hospodářskou činnost,
f) zasílatelem osoba, která zasílá vybrané výrobky nebo jejímž jménem
se vybrané výrobky zasílají,
g) zástupcem pro zasílání vybraných výrobků osoba, která byla zasílatelem
pověřena pro plnění povinností souvisejících se zasíláním vybraných výrobků z jiného
členského státu na daňové území České republiky.
§ 3a
Kombinovaná nomenklatura
(1) Kódem nomenklatury se pro účely
a) daně z lihu, daně z piva a daně z vína a meziproduktů rozumí číselné
označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře
a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2019,
b) daně z minerálních olejů, značkování a barvení vybraných minerálních
olejů, značkování některých dalších minerálních olejů a sledování nakládání se zvláštními
minerálními oleji rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady
o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném
k 1. lednu 2018.
(2) Pokud Evropská komise na základě směrnice Rady 2003/96/ES vydá prováděcí
rozhodnutí upravující kódy nomenklatury v této směrnici, vláda v nařízení v souladu
s tímto rozhodnutím stanoví kódy nomenklatury, které se použijí namísto kódů nomenklatury
uvedených v tomto zákoně do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti zákona, kterým
se kódy nomenklatury v souladu s tímto rozhodnutím upraví.
§ 3b
neplatil
(6) Pokud není stanovena výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle
odstavce 2 nebo 5, je její výše nula.
§ 4
Plátce daně
(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,
a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným
odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti
s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti
se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného
osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)],
b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit
1. při dovozu (§ 9 odst.
2),
2. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než
na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)],
3. v případě použití
vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení
daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)],
4. v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných
výrobků [§ 9 odst. 3 písm. d)],
c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví
jinak (§ 15, 15a, 55 až 57),
d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu
podmíněného osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu [§ 9 odst.
3 písm. f) a § 28]; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická
osoba, která se na porušení tohoto režimu podílela, pokud si byla tohoto porušení
vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,
e) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných
výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání
nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných
výrobků určených pro účely podnikání [§ 9 odst. 3 písm. g)],
f) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se
jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo uvádí do volného daňového oběhu
vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud
neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně; za daň společně a nerozdílně odpovídá
také právnická nebo fyzická osoba, která se na uvedeném skladování nebo dopravě podílela,
g) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při pozbytí vlastnického
práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo
h) která je zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného členského
státu na daňové území České republiky; pokud osoba uvedená v § 33 odst. 2 neustanoví
zástupce pro zasílání vybraných výrobků nebo pokud ustanovený zástupce pro zasílání
vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené v § 33e odst. 1, stává se plátcem daně
příjemce.
(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a
písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce nejpozději do
dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení
daně je povinna se registrovat nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení
daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat
ke každé dani samostatně.
(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá
společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. a) také
právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového
oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu
bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická
osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela.
(4) V případě dovozu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně
uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 1 také právnická nebo fyzická osoba, jejímž
jménem byly vybrané výrobky dovezeny. V případě, že dovoz vybraných výrobků byl neoprávněný,
odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se
na tomto dovozu podílela.
(5) Pro účely odstavce 1 písm. f) se za množství vybraných výrobků pro
osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u
a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných
v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných
nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,
b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně
do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,
c) lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
definici a popis lihovin 10 l konečných výrobků,
d) piva 110 l,
e) meziproduktů 20 l,
f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,
g) cigaret 800 kusů,
h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,
i) ostatních doutníků 200 kusů,
j) tabáku ke kouření 1 kg.
(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. f) jedná o vybrané
výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce
5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2, 4 a 5 obdobně.
§ 5
Prokázání zdanění vybraných výrobků
(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků
uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem
o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento
zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu
již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní
spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5).
(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení
vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě
osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá,
musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo plátce,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, nabyvatele,
c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u
nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní
označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení daňového dokladu,
f) číslo daňového dokladu.
(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při
prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího,
c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě
obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o prodeji,
f) číslo dokladu o prodeji.
(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická
osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu,
přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat
daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě
musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, odesilatele,
b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující
polohu místa určení,
c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě
obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o dopravě,
f) číslo dokladu o dopravě.
(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím o propuštění
vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo jiným rozhodnutím správce
daně o vyměření daně.
(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze
s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě nebo rozhodnutím podle
odstavce 5. Na vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravované bez
a) daňového dokladu, dokladu o prodeji nebo dokladu o dopravě se hledí,
jako by byly dopravovány s příslušným dokladem, pokud byl příslušný doklad před zahájením
dopravy přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně,
nebo
b) rozhodnutí podle odstavce 5 se hledí, jako by byly dopravovány s tímto
rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.
(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě,
které jsou zasílány osobě se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky,
která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, lze dopravovat
pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě,
ze kterého byly zaslány.
§ 6
Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje
povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, bylo-li vydáno,
a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje
na právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 53 odst. 5.
(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě
uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně,
musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, odesílajícího plátce, popřípadě uživatele,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, přijímajícího uživatele,
c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová
povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň,
e) místo odeslání,
f) místo přijetí,
g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,
h) číslo dokladu o osvobození od daně.
(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se
prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,
byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků
do celního režimu volného oběhu nebo jiným rozhodnutím správce daně o vyměření daně.
(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o
osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50). Na vybrané výrobky
osvobozené od daně dopravované bez dokladu o osvobození od daně se hledí, jako by
byly dopravovány s tímto dokladem, pokud byl tento doklad před zahájením dopravy
přijat správcem daně prostřednictvím elektronického portálu správce daně.
§ 7
Předmět daně
Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unie vyrobené
nebo na daňové území Evropské unie dovezené.
§ 8
Vznik daňové povinnosti
Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské
unie nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropské unie.
§ 9
Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem
uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.
(2) Při dovozu vybraných výrobků na daňové území České republiky vzniká povinnost
daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny
do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má
se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky
pro jeho vznik, které stanoví celní předpisy. Při dovozu vybraných výrobků, které
byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat
a zaplatit podle odstavce 1.
(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození
od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení, s výjimkou nepředvídatelné ztráty
nebo znehodnocení,
b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití
pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,
c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití
pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,
d) dnem zúčtování ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků, nejpozději
však do jednoho měsíce po zjištění ztráty nebo znehodnocení, s výjimkou nepředvídatelné
ztráty nebo znehodnocení; do ztrát a znehodnocení se nezahrnují ztráty a znehodnocení
ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při skladování,
e) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými
v § 4 odst. 1 písm. f) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu
držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve,
f) okamžikem porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy
vybraných výrobků v tomto režimu (§ 28),
g) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového
oběhu v jiném členském státě a které jsou určeny pro účely podnikání na daňovém území
České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České
republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto
výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě
a jsou dopravovány na daňové území České republiky,
h) dnem zániku nebo zrušení povolení k provozování daňového skladu nebo
povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje
na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez tohoto povolení, nebo na vybrané výrobky,
pro které toto povolení zaniklo podle § 13b a které jsou dnem zániku tohoto povolení
uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
i) dnem přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu
v jiném členském státě, které byly zaslány osobě, která nepodniká ani nevykonává
jinou samostatnou hospodářskou činnost, na daňové území České republiky, nebo
j) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.
(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem pozbytí nebo dnem propachtování
obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku, ke kterým
náleží nezdaněné vybrané výrobky nacházející se mimo režim podmíněného osvobození
od daně.
§ 10
Sazby a výpočet daně
Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný
vybraný výrobek.
§ 11
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky
a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu
zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných
hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty31a), anebo osvobození
od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území
České republiky a jsou propuštěny do celního režimu volného oběhu,
b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud
tak nařídí vláda podle § 137,
c) dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky
pro ozbrojené síly jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném
na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími
anebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského
státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození
od spotřební daně podle prováděcího nařízení Rady upravujícího prováděcí opatření
ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty17a) (dále jen "osvědčení o
osvobození od spotřební daně"), přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,
d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území
České republiky pro ozbrojené síly států, které jsou členy Organizace Severoatlantické
smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito
ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování
jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo
z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s potvrzeným osvědčením o osvobození
od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,
e) dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v § 15 odst.
1; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle
§ 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto
osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu,
f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci
omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny
od daně z přidané hodnoty,
g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou
tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami
zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny
od daně z přidané hodnoty.
(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky
a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely
tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.
(3) Vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavce 1 lze přijímat a užívat
bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
§ 12
Uplatnění nároku na osvobození od daně
(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné
ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit
písemně u plátce nebo uživatele, a to nejpozději před jejich vydáním, jinak nárok
na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne. To se netýká uživatelů uvedených
v § 53 odst. 5.
(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození
vybraného výrobku od daně uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to v
celním prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného
oběhu.
(3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje
předložením povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,
pokud nelze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat bez tohoto povolení;
neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl
uplatněn.
(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za
cenu bez daně předložení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených
od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli,
který takové povolení předloží k nahlédnutí.
(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený
od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně.
§ 13
Přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat a užívat pouze na základě
pravomocného povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
(2) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat pouze od dodavatele uvedeného
v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
(3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání
vybraných výrobků osvobozených od daně novým, lze vybrané výrobky osvobozené od daně
přijímat a užívat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
§ 13a
Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Je-li v návrhu na vydání povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně uvedeno více dodavatelů, správce daně vydá toto povolení ke
každému dodavateli samostatně.
(2) Správce daně zašle stejnopis povolení k přijímání a užívání vybraných
výrobků osvobozených od daně dodavateli těchto vybraných výrobků.
§ 13b
Zánik povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně zaniká
rovněž dnem, kdy nabude právní moci povolení k provozování daňového skladu pro prostorově
ohraničené místo, ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě
povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
§ 13c
Zrušení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od
daně z moci úřední
Správce daně zruší povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených
od daně rovněž, pokud
a) byl vybraný výrobek osvobozený od daně použit na jiný účel, než který
byl v tomto povolení uveden, a uživatel ve stanovené lhůtě nezaplatil daň, nebo
b) uživatel po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných
nebo objektivních důvodů neuskuteční nákup vybraných výrobků osvobozených od daně
podle tohoto povolení.
§ 14
Vracení daně plátci
(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu
vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem
a) jejich propuštění do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího
styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropské unie,
b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně;
daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného
daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím
nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze
v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel
nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.
(2) Plátci, který dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového
oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání
nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek,
že
a) před odesláním vybraných výrobků správci daně oznámí, že uplatní nárok
na vrácení daně,
b) vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem
(§ 30),
c) předloží navrácené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu řádně
potvrzené příjemcem,
d) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny
do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána
a zaplacena,
e) předloží doklad o
1. zaplacení daně v členském státě určení,
2. zaplacení
daně v členském státě, ve kterém došlo ke ztrátě během dopravy nebo ve kterém byla
ztráta během dopravy zjištěna s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení,
nebo
3. skutečnosti, že vybraný výrobek není v členském statě určení předmětem daně
nebo že je od daně osvobozen, vydaný příslušnými orgány členského státu určení,
f) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto
zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky,
předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto
zákona byla zničena nebo odstraněna.
Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech
podmínek uvedených v písmenech a) až f).
(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena
na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného
členského státu (§ 33), a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla přiznána v
tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů.
V případě ztráty během dopravy s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení
musí být nárok na vrácení daně doložen také dokladem o tom, že daň byla zaplacena
v členském státě, ve kterém ke ztrátě došlo nebo ve kterém byla ztráta zjištěna.
(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká
oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud
vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li k nepředvídatelné ztrátě
nebo znehodnocení.
(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).
(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené
daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku
do volného daňového oběhu.
(7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku
daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně
jako při vypořádání daňového přeplatku.
(8) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším
uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby
byl tento nárok uplatněn a přiznán.
(9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona pro
případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy, § 54 až 57
pro případy týkající se vrácení daně z minerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy
týkající se vracení daně z lihu.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla vrácena
daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky
vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.
§ 15
Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit
(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle
smluv, které jsou součástí českého právního řádu,22) (dále jen "osoba požívající
výsad a imunit") rozumí:
a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů
vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen "konzulární úřad"), akreditované
pro Českou republiku jako orgány cizích států,
b) zvláštní mise,
c) zastoupení mezinárodní organizace,
d) orgány Evropské unie,
e) člen diplomatické mise23) nebo konzulárního úřadu24) se sídlem na
daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné
osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území
České republiky,
f) úředník zastoupení mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu
na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je
trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky,
a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro
Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,
g) člen rodiny osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve
společně hospodařící domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15
let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních
věcí.
(2) Zaplacená daň se vrací
a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území
České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e), včetně členů jeho
rodiny podle odstavce 1 písm. g) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu,
v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,
b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území
České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží
a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise
nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000
Kč za kalendářní rok a členům jeho rodiny podle odstavce 1 písm. g) maximálně do
výše 50 000 Kč za kalendářní rok,
c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou
republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250
000 Kč za kalendářní rok,
d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou
republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše
10 000 Kč za kalendářní rok,
e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000
Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních
smluv nestanoví jinak,
f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení,
g) osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně členů její rodiny podle
odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní
smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše
daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a)
nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad
a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého
se uplatňovaný nárok týká.
(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u
osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení
daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v
příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.
(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající
výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil
nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této
osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním
roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající
výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a imunit uvedená
v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených
výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená
v odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených
výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.
(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací
daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně
daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu
o prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím
výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků,
pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v
jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší
než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů
nebo pro výrobu tepla.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji
podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství
uvedené v § 4 odst. 5, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající
povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto
údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) jméno kupujícího,
c) název a množství vybraných výrobků,
d) datum vystavení dokladu,
e) datum uskutečnění prodeje,
f) sazbu daně,
g) výši daně,
h) výši ceny včetně daně.
(9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém
přiznání, které se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové
přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení
prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího
kalendářního roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci
1 písm. d). Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit,
a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená
v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního
roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit
neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací
období nepodává.
(10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení
daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci
1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci
1 písm. d) kalendářní rok a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci
1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.
(12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad
a imunit takto:
a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a zvláštní
mise podle odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají
daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území
České republiky,
b) člen diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se sídlem
na daňovém území České republiky, včetně členů jeho rodiny, podává daňové přiznání
správci daně místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),
c) zastoupení mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává
daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území
České republiky,
d) orgán Evropské unie se sídlem na daňovém území České republiky podává
daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí správci daně místně příslušnému
podle jeho sídla na daňovém území České republiky,
e) úředník zastoupení mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm.
f), včetně členů jeho rodiny, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému
podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky,
f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a), včetně
jejich členů podle odstavce 1 písm. e) se sídlem v jiném členském státu, podávají
daňové přiznání správci daně vykonávajícímu působnost na území hlavního města Prahy,
g) orgán Evropské unie se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání
prostřednictvím Ministerstva financí správci daně vykonávajícímu působnost na území
hlavního města Prahy,
h) za členy rodiny osob uvedených v odstavci 1 písm. e) nebo f) podávají
daňové přiznání tyto osoby.
(13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci
1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně
vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti,
pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající
výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené správcem daně vady nebo pochybnosti odstranila.
Daň správce daně nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající
se podaného daňového přiznání.
(14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí
zaplacená daň do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný správce daně
žádost o vrácení daně obdržel.
(15) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle
tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky
podle § 14, 15a, 54 až 57.
§ 15a
Vracení daně ozbrojeným silám cizích států
(1) Nárok na vrácení daně vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu24a),
které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami nebo
civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud
jde o ozbrojené síly
a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném
na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
nebo
b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu
zúčastněného v Partnerství pro mír; tento nárok nevznikne ozbrojeným silám České
republiky.
(2) Zaplacená daň se vrací ozbrojeným silám vysílajícího státu maximálně
do výše 500 000 Kč za kalendářní rok. Tento limit se nepoužije pro minerální oleje
podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle § 45 odst. 2 písm. c) až e) a j) nakoupené
pro služební vozidla, letadla a lodě na daňové území České republiky, kdy se zaplacená
daň vrací bez omezení.
(3) Zaplacená daň se vrací civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené
síly vysílajícího státu maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok.
(4) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavcích 2 a 3 se započítává
i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1
písm. a), c) nebo d) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené ozbrojeným
silám vysílajícího státu nebo civilním zaměstnancům doprovázejícím tyto ozbrojené
síly ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji
podle § 5.
(6) Vojenské orgány ozbrojených sil24a) vysílajícího státu uplatní nárok
na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský personál a civilní zaměstnance vysílajícího
státu prostřednictvím Ministerstva obrany u správce daně vykonávajícího působnost
na území hlavního města Prahy, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.
(7) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro účel vracení
daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(8) Správce daně daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních
dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na
vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u správce daně uvedeného v odstavci 6 nejpozději
posledního dne dvanáctého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci,
ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.
(9) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které
byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský
orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím
Ministerstva obrany správci daně uvedenému v odstavci 6 ve výši daně na tyto výrobky
připadající, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost nastala.
(10) Ozbrojené síly vysílajícího státu, které uplatnily nárok na vrácení
daně podle tohoto ustanovení, nemohou uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané
výrobky podle § 14, 15, 54 až 57.
§ 16
Zánik nároku na vrácení daně
Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl
být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této
lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu,
aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto
vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani
nelze povolit navrácení v předešlý stav.
§ 17
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků
je kalendářní měsíc.
§ 18
Daňové přiznání a splatnost daně
(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni
předložit daňové přiznání samostatně za každou daň, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího
období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné
lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení,
jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
(3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného
nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula
lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové
přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn,
pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 88 odst. 4 a 5). Tuto lhůtu nelze prodloužit
ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit
u dovážených vybraných výrobků.
(4) Daňové přiznání, které se podává v průběhu insolvenčního řízení20),
je upraveno v § 136a.
(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla
povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných
výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu
podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději
první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a),
daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění
ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.
(8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f),
daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku
této povinnosti.
§ 19
Podmíněné osvobození od daně
(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže
je
a) umístěn v daňovém skladu podle § 3 písm. f),
b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz (§ 24 až 27f).
(2) Za daňový sklad se považuje
a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového
skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává,
skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 a § 78 odst.
3), nebo
b) sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za
podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá
nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 89 a 99).
(3) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných
výrobků podle odstavce 2 písm. a), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst.
2, § 78 odst. 3, § 89 odst. 3, § 99 odst. 3 a 5 a § 100a odst. 1). Porušení této
povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky
stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu
živnostenskému úřadu.
(4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného
osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 5 a § 59 odst. 3).
(5) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými
výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky
již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v prostorově ohraničeném
místě [§ 3 písm. f)] v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového
daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících
po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu
nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány
a evidovány samostatně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3).
(6) Na vybrané výrobky, na které se vztahuje zvláštní celní režim nebo dočasné
uskladnění, se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně.
(7) V případech podle § 13b jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě
povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně umístěné v
prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení
k provozování daňového skladu, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem
nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 19a
Provozování daňového skladu
(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě pravomocného povolení k
provozování daňového skladu.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k provozování daňového
skladu novým, lze daňový sklad provozovat na základě nového povolení ode dne jeho
oznámení.
§ 19b
Další podmínka pro vydání povolení k provozování daňového skladu
(1) Podmínkou pro vydání povolení k provozování daňového skladu je rovněž
poskytnutí zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem.
(2) Zajištění daně se poskytuje pro každý daňový sklad samostatně.
§ 19c
Povolení k provozování daňového skladu
(1) Správce daně v povolení k provozování daňového skladu přidělí evidenční
číslo rovněž daňovému skladu, nebylo-li přiděleno dříve.
(2) Je-li v návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu uvedeno
více daňových skladů, správce daně vydá povolení k provozování daňového skladu ke
každému daňovému skladu samostatně.
§ 20
Zrušení povolení k provozování daňového skladu z moci úřední
(1) Správce daně zruší povolení k provozování daňového skladu rovněž, pokud
provozovatel daňového skladu po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných
nebo objektivních důvodů neprovozuje daňový sklad.
(2) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladu zrušeno z moci úřední,
s výjimkou zrušení podle odstavce 1, správce daně zruší všechna ostatní povolení
k provozování daňového skladu, která byla tomuto provozovateli daňového skladu vydána.
(3) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladu zrušeno z moci úřední,
s výjimkou zrušení podle odstavce 1, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno,
podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu nejdříve po uplynutí
2 let od zrušení tohoto povolení.
§ 20a
Způsoby zajištění daně
(1) Daň lze zajistit pouze způsoby a ve výši stanovené tímto zákonem nebo
způsoby podle daňového řádu ve výši stanovené rozhodnutím správce daně.
(2) V rozhodnutí o zajištění daně způsobem podle daňového řádu správce daně
zohlední výši případného zajištění daně podle tohoto zákona tak, aby celková výše
zajištění byla přiměřená.
§ 20b
Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou
daň
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný
okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní
pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a
sepíše o tom úřední záznam.
§ 21
Zajištění daně
(1) Zajištění daně může být poskytnuto
a) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro
zajištění daně zřízený správcem daně, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze
složené částky,
b) finanční zárukou, kterou přijal správce daně, nebo
c) ručením, pokud osobu ručitele povolí správce daně.
(2) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru
a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem
splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině.
(3) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena
v zákonné lhůtě její splatnosti.
(4) Byla-li daň zajištěna ručením, správce daně vyzve ručitele ke splnění
jeho ručitelské povinnosti, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti
a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního
právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná.
(5) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi
jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi správci daně. Ručitel však ručí za
všechny nedoplatky na spotřební dani, které v období od okamžiku nabytí účinnosti
povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou.
(6) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento
zákon nestanoví jinak (§ 58 a 77),
a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel
daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období,
ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat
jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel
daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu
období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,
b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového
skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně
předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká
jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém
skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle
písmene a),
c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté
provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu
období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků,
které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného
osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b) nebo
jsou tyto výrobky přijaty v místě přímého dodání.
(7) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat
očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 6 za jednu dvanáctinu běžného
roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad
založen.
(8) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění
daně a předávat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k
daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků.
(9) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně.
Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 6 za tři
po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti,
která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tří dvanáctin výše daně,
která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném
roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní
ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo podle odstavce 11 rozhodnuto
o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.
(10) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných
výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu,
které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě
jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může požádat celní úřad
o snížení zajištění daně. Správce daně rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy
mu byla postoupena. Vznikne-li tak vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez
žádosti do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně.
(11) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně. Správce daně může rozhodnout o snížení zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o tom, že žadatel
vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti,
je schopen plně dostát svým peněžním dluhům a aktivně spolupracuje s orgány Celní
správy České republiky. Žadatel prokazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plnění
platebních povinností a schopnost dostát peněžním dluhům způsobem, který stanoví
prováděcí právní předpis.
(12) Správce daně rozhodne o žádosti o snížení zajištění daně nebo o upuštění
od zajištění daně ve lhůtě 60 dnů ode dne podání této žádosti; ve zvlášť složitých
případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení
lhůty správce daně žadatele vhodným způsobem vyrozumí.
(13) Rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně
se vydává nejdéle na dobu 1 roku ode dne vydání tohoto rozhodnutí. Provozovatel daňového
skladu může o vydání rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění
daně, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně, požádat nejpozději 3 měsíce před uplynutím
doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý
stav.
(14) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci
zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.
(15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit správci daně každou
změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně, a to do 5 kalendářních dní ode dne vzniku
změny.
(16) Správce daně může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění
daně nebo o upuštění od zajištění daně, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo
pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo
od něj upuštěno.
(17) Ustanovení o zajištění daně platí pro oprávněného příjemce pro opakované
přijímání vybraných výrobků obdobně, s výjimkou § 58 odst. 1, § 77 odst. 1 a 2, §
90 a 116a.
§ 21a
Povolení ručitele
(1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky
nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem správcem daně.
(2) Ručitelem nemůže být
a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník
dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka,
b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení
5 % nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka,
c) člen rodiny dlužníka.
(3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením,
o povolení ručitele rozhoduje správce daně, který také rozhoduje o povolení k provozování
daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování
daňového skladu.
(4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje správce daně,
v jehož územní působnosti se nachází daňový sklad (dále jen „správce daně místně
příslušný daňovému skladu“), který vybrané výrobky odesílá, pokud zajištění daně
pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování
daňového skladu.
(5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je
taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do
výše zaručené částky uvedené v záruční listině.
(6) Správce daně nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme
v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské
povinnosti.
(7) Správce daně je oprávněn požadovat po žadateli o povolení ručitele informace
týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podává
žádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.
(8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového
skladu, rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového
skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(9) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením pro dopravu vybraných
výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu,
rozhodnutí správce daně o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných
výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí
povolení nemá odkladný účinek.
(10) Zjistí-li kterýkoli orgán Celní správy České republiky nebo orgán Finanční
správy České republiky skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské
povinnosti ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění
správci daně, který vydal povolení k ručení.
§ 22
Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků
(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků může vybrané
výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně pouze na základě
pravomocného povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení pro opakované přijímání
vybraných výrobků novým, lze vybrané výrobky opakovaně přijímat na základě nového
povolení ode dne jeho oznámení.
§ 22a
Další podmínka pro vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků
Podmínkou pro vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků je
rovněž poskytnutí zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem.
§ 22b
Zrušení povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků z moci úřední
(1) Správce daně zruší povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků
rovněž, pokud oprávněný příjemce po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez
vážných nebo objektivních důvodů nepřijímá vybrané výrobky.
(2) Pokud bylo povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků zrušeno
z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, může osoba, jíž bylo toto povolení
zrušeno, podat návrh na vydání povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků
nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení.
§ 23
Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
(1) Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků může vybrané
výrobky jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daně pouze na základě
pravomocného povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků.
(2) Návrh na vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků lze
podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne oznámení předchozího povolení.
§ 23a
Podmínka pro vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
(1) Podmínkou pro vydání povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
je poskytnutí zajištění daně.
(2) Výše zajištění daně odpovídá výši daně, kterou je oprávněný příjemce
pro jednorázové přijetí vybraných výrobků povinen přiznat a zaplatit po uvedení těchto
výrobků do volného daňového oběhu.
(3) Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků
na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.
§ 23b
Povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
(1) Správce daně rozhodne o návrhu na vydání povolení pro jednorázové přijetí
vybraných výrobků nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně,
neobsahuje-li tento návrh vady nebo nemá-li správce daně pochybnosti o jeho správnosti
nebo úplnosti.
(2) Správce daně v povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků uvede
rovněž množství vybraných výrobků, které mají být přijaty.
§ 23c
Zánik povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
Povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků zaniká
a) okamžikem jednorázového přijetí vybraných výrobků, nebo
b) uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení pro jednorázové
přijetí vybraných výrobků.
§ 23d
Použití zajištění daně v případě zániku povolení pro jednorázové přijetí
vybraných výrobků
(1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede
na úhradu této daně.
(2) Pokud vznikl v důsledku zániku zajištění daně vratitelný přeplatek, správce
daně jej vrátí bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku.
§ 24
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém
území České republiky
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat,
pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58a),
a) z daňového skladu do jiného daňového skladu, do místa vývozu nebo
do místa přímého dodání, s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst.
1 písm. d),
b) z místa dovozu do daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa přímého
dodání s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d).
(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel
přijímajícího daňového skladu povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého
dodání. Místo přímého dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu povinen
oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní dny před zahájením dopravování vybraných
výrobků.
(3) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat
pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel
poskytne zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při
uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon
nestanoví jinak [§ 58 odst. 2, 3, 4 a § 58 odst. 5 písm. a)]. Pokud provozovatel
odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu,
může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných
výrobků s výjimkou dopravy podle odstavce 1 písm. b). Výjimka se nepoužije pro případ,
kdy oprávněný odesílatel je provozovatelem daňového skladu, do kterého jsou vybrané
výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. O použití zajištění
daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne správce
daně místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá
daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného
osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout
další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných
vybraných výrobků. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem,
poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť, a to převodem nebo složením
finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.
Po dobu zajištění daně poskytnutého podle tohoto odstavce nevzniká nárok na úrok
z částky složené na tomto depozitním účtu. Daň se považuje za zajištěnou ode dne
připsání příslušné částky na tento účet. Pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti
daně stanovené tímto zákonem, použije správce daně zajištění daně na úhradu daně
včetně jejího příslušenství.
(4) Správce daně může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu
nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce,
provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud
s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných
výrobků písemně souhlasí.
(5) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. a) je zahájena okamžikem,
kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány. Doprava vybraných
výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem propuštění vybraných výrobků
do celního režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm.
b) může být zahájena pouze po obdržení specifického správního referenčního kódu (dále
jen „referenční kód“) podle § 26 odst. 4 nebo po splnění podmínek uvedených v § 27c
odst. 1.
(6) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do
daňového skladu nebo do místa přímého dodání je ukončena okamžikem převzetí vybraných
výrobků příjemcem. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
do místa vývozu je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického
systému pro dopravu a sledování vybraných výrobků podle rozhodnutí Evropského parlamentu
a Rady o zavedení elektronického systému27c) (dále jen „elektronický systém“) pohraničním
celním úřadem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je
povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37 nebo
38 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně
do daňového skladu.
(7) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a
doprava byla ukončena, správce daně, kterému bylo poskytnuto zajištění daně, rozhodne
o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co odesílatel prokáže skutečnost,
že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
splněny (§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění
daně poskytla.
(8) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá
vybrané výrobky do daňového skladu nebo do místa vývozu, může prostřednictvím elektronického
systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje
podle § 27 odst. 7.
(9) Zahájenou dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně nelze v jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních
daní27d).
§ 25
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými
státy
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat
mezi členskými státy, pokud vybrané výrobky jsou dopravovány z daňového skladu umístěného
a) v jiném členském státě nebo od oprávněného odesílatele z jiného členského
státu
1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno
povolení na daňovém území České republiky,
2. do místa vývozu vybraných výrobků na
daňovém území České republiky, nebo
3. příjemci podle § 11 odst. 1 písm. c), d) nebo
e),
b) na daňovém území České republiky, nebo oprávněným odesílatelem z místa
dovozu na daňovém území České republiky
1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci
v jiném členském státě,
2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,
3.
příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském
státě,
c) v jiném členském státě, oprávněným odesílatelem z jiného členského
státu přes daňové území České republiky
1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci
v jiném členském státě,
2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,
3.
příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském
státě.
(2) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání, je provozovatel
přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných
výrobků povinen poskytnout správci daně seznam míst přímého dodání. Místo přímého
dodání je provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro
opakované přijímání vybraných výrobků povinen oznámit správci daně nejpozději 3 pracovní
dny před zahájením dopravování vybraných výrobků.
(3) Vybrané výrobky může z místa dovozu na daňovém území České republiky
dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. b) pouze
provozovatel daňového skladu. Pokud oprávněný odesílatel po uložení pokuty dále neplní
povinnosti stanovené tímto zákonem, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. b) nevydá
tomuto oprávněnému odesílateli referenční kód podle § 26 odst. 4 pro dopravu z místa
dovozu v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c odst. 2 po dobu dvou let
ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(4) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány podle odstavce 1 písm. b), provozovatel
daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen poskytnout zajištění daně ve
výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných
výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zajištění musí
být platné pro všechny členské státy. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu
poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito
pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou případu, kdy
jako oprávněný odesílatel dopravuje vybrané výrobky z místa dovozu na daňovém území
České republiky. Správce daně může na žádost provozovatele daňového skladu nebo oprávněného
odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných
výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Pokud
jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém
území České republiky, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť. Ve
věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 3.
(5) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem,
kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány, nebo okamžikem propuštění
vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle
odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 může být zahájena pouze po obdržení referenčního kódu
podle § 26 odst. 4 nebo v případě nedostupnosti elektronického systému po splnění
podmínek uvedených v § 27c odst. 1. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm.
b) bodu 3 může být zahájena pouze s osvědčením o osvobození od spotřební daně.
(6) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle
odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem.
Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě
ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37, 38 nebo 39 a, pokud
se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového
skladu. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce
1 písm. a) bodu 2 je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu pohraničním
celním úřadem.
(7) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce pro opakované přijímání
vybraných výrobků mohou ukončit dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání.
(8) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a
doprava byla ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních
dní poté, co je potvrzena příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny (§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo
27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.
(9) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá
vybrané výrobky z daňového území České republiky do daňového skladu, oprávněnému
příjemci nebo do místa vývozu v jiném členském státě, může prostřednictvím elektronického
systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje
podle § 27 odst. 7.
(10) Zahájenou dopravu vybraných výrobků podle odstavce 1 nelze v jejím průběhu
rozdělit podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní27d).
§ 26
Návrh elektronického průvodního dokladu při zahájení dopravy vybraných výrobků
v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození
od daně pouze s elektronickým průvodním dokladem. To se netýká dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c až 27f nebo § 100 nebo
dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným
v § 11 odst. 1 písm. d) nebo osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních
daní27e).
(2) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel
vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému.
(3) Návrh elektronického průvodního dokladu zašle pomocí elektronického
systému
a) provozovatel odesílajícího daňového skladu správci daně místně příslušnému
daňovému skladu,
b) oprávněný odesílatel celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění vybraných
výrobků do celního režimu volného oběhu.
(4) Orgán uvedený v odstavci 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených
v návrhu elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými
či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti provozovatele odesílajícího
daňového skladu nebo oprávněného odesílatele. Nevykazuje-li návrh elektronického
průvodního dokladu vady, přidělí orgán uvedený v odstavci 3 tomuto návrhu referenční
kód a sdělí jej provozovateli odesílajícího daňového skladu nebo oprávněnému odesílateli
bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle § 24 odst. 3 nebo
4 nebo § 25 odst. 4 a podmínka označení vybraných výrobků podle odstavce 7.
(5) Orgán uvedený v odstavci 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti
údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu podle odstavce 4 provést
fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto návrhu odpovídají skutečnosti.
(6) Náležitosti návrhu elektronického průvodního dokladu jsou uvedeny v nařízení
Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28). Pokud
má být na dopravované vybrané výrobky v jiném členském státě uplatněna snížená sazba
daně, je přílohou návrhu elektronického průvodního dokladu osvědčení pro účely uplatnění
snížené sazby daně v jiném členském státě vydané výrobci těchto vybraných výrobků.
Pokud výrobci těchto vybraných výrobků není v okamžiku předložení návrhu elektronického
průvodního dokladu takové osvědčení vydáno, musí být toto osvědčení přiloženo k návrhu
elektronického průvodního dokladu před zahájením dopravy.
(7) Orgán uvedený v odstavci 3 může nařídit před zahájením dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení
těchto výrobků.
§ 27
Elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy a během dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo podle § 25 odst. 1 písm.
b) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám uvedeným ve směrnici Rady o
obecné úpravě spotřebních daní27e), nebo je uskutečňována podle § 25 odst. 7, orgán
uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně příslušným
orgánům jiného členského státu, ve kterém má být doprava ukončena. Pokud je doprava
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24
do daňového skladu nebo do místa přímého dodání, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle
elektronický průvodní doklad bezodkladně provozovateli daňového skladu, který je
v elektronickém průvodním dokladu uveden jako příjemce.
(2) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo odst. 7, nebo příjemci
podle § 11 odst. 1 písm. e), správce daně, který obdržel od příslušného orgánu jiného
členského státu elektronický průvodní doklad, odešle tento doklad bezodkladně příjemci
uvedenému na tomto dokladu a správci daně místně příslušnému pro místo, ve kterém
má být doprava ukončena, je-li tento správce daně odlišný od správce daně, který
tento doklad obdržel.
(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, orgán uvedený v § 26 odst.
3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně
a) příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno celní prohlášení,
kterým bylo zboží propuštěno do celního režimu vývozu, není-li tímto členským státem
Česká republika, nebo
b) celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění dopravovaných vybraných
výrobků do celního režimu vývozu, je-li místo výstupu z daňového území Evropské unie
na daňovém území České republiky.
(4) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, správce daně, který obdržel
od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, propustí
dopravované vybrané výrobky do celního režimu vývozu a předá tento doklad bezodkladně
pohraničnímu celnímu úřadu.
(5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel
je povinen předat listinný stejnopis elektronického průvodního dokladu nebo obchodní
doklad, ve kterém je uveden referenční kód, osobě, která vybrané výrobky fyzicky
dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně je tato osoba povinna předložit příslušný doklad správci daně, který si jej
vyžádal.
(6) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel
může zrušit elektronický průvodní doklad nejpozději do okamžiku zahájení dopravy
podle § 24 odst. 5 nebo § 25 odst. 5.
(7) Provozovatel odesílajícího daňového skladu, který poskytl zajištění daně,
nebo oprávněný odesílatel, který poskytl zajištění daně, může v průběhu dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně změnit příjemce nebo místo ukončení
dopravy, pokud se nejedná o dopravu osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. c) nebo
e). Změna se provede postupem uvedeným v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice
Rady o obecné úpravě spotřebních daní28).
§ 27a
Elektronický průvodní doklad při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu
podmíněného osvobození od daně
(1) Po přijetí vybraných výrobků přijímajícím daňovým skladem, oprávněným
příjemcem nebo v místě přímého dodání podle § 24 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst.
7 předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle §
24 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu
podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického systému správci daně místně
příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo
v průběhu dopravy, s výjimkou nepředvídatelných ztrát nebo znehodnocení, příjemce
uvede v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně.
Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě
spotřebních daní28). Pokud má být na dopravené vybrané výrobky uplatněna snížená
sazba daně, je přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně osvědčení podle právních předpisů členského státu odeslání vydané
výrobci těchto vybraných výrobků příslušným orgánem tohoto členského státu obdobné
osvědčení podle § 132 odst. 1 nebo osvědčení vydané tímto výrobcem podle nařízení
Komise upravujícího požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu
zboží v případě vlastní certifikace. Pokud příjemce neobdržel do okamžiku předložení
oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně takové
osvědčení, musí být toto osvědčení přiloženo k oznámení o přijetí vybraných výrobků
nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
měsíci, ve kterém byla doprava ukončena.
(2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. c)
nebo e) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle
§ 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně a osvědčení o osvobození od spotřební daně správci daně místně
příslušnému podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li příjemce sídlo nebo místo pobytu
na daňovém území České republiky, předloží toto oznámení správci daně vykonávajícímu
působnost na území hlavního města Prahy. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v
průběhu dopravy, s výjimkou nepředvídatelných ztrát nebo znehodnocení, příjemce uvede
v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti
oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně stanoví
nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28).
(3) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. d)
předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25
odst. 1 písm. a) bodu 3 osvědčení o osvobození od spotřební daně správci daně vykonávajícímu
působnost na území hlavního města Prahy.
(4) Správce daně podle odstavce 1, 2 nebo 3 ověří správnost a platnost údajů
uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně
o této skutečnosti příjemce uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3 a stanoví lhůtu, ve
které tento příjemce nedostatky odstraní. Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků
v režimu podmíněného osvobození od daně neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle
odstavce 1 nebo 2 příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků
v režimu podmíněného osvobození od daně splněny.
(5) Správce daně podle odstavce 1, 2 nebo 3 je oprávněn kromě ověření správnosti
a platnosti údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené
v tomto oznámení odpovídají skutečnosti.
(6) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 zašle oznámení o přijetí vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příslušným orgánům jiného členského
státu odeslání. Správce daně podle odstavce 3 sdělí příslušným orgánům jiného členského
státu odeslání, že doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) byla ukončena.
(7) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány v režimu podmíněného osvobození
od daně z daňového území České republiky do jiného členského státu podle § 25 odst.
1 písm. b) bodu 1 nebo 3, zašle správce daně místně příslušný podle místa odeslání
vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně obdržené z jiného členského státu odesílateli bezodkladně po jeho obdržení.
(8) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 24, správce daně podle odstavce 1 zašle oznámení o přijetí
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přímo odesílateli.
§ 27b
Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, vyhotoví pohraniční celní
úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie. Potvrzení
zašle celnímu úřadu, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky
do celního režimu vývozu. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených
v potvrzení. Neobsahuje-li potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků
v elektronickém systému příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Ztráty
a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou nepředvídatelných ztrát
nebo znehodnocení, celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil vybrané
výrobky do celního režimu vývozu, uvede v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu
podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků stanoví
nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28).
(2) Pokud je doprava uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, celní
úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků zašle oznámení o vývozu
vybraných výrobků z daňového území Evropské unie, které obdržel z jiného členského
státu, odesílateli.
(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně do místa vývozu uskutečňována podle § 24 odst. 1, vyhotoví pohraniční celní
úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie. Potvrzení
zašle celnímu úřadu, který propustil vybrané výrobky do celního režimu vývozu. Tento
celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v potvrzení. Neobsahuje-li
potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků odesílateli. Ztráty a znehodnocení,
ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou nepředvídatelných ztrát nebo znehodnocení,
uvede celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky
do celního režimu vývozu, v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně.
§ 27c
Nedostupnost elektronického systému při zahájení dopravy a během dopravy
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nedostupný, zahájí provozovatel odesílajícího
daňového skladu nebo oprávněný odesílatel takovou dopravu pouze po splnění následujících
podmínek:
a) vybrané výrobky jsou dopravovány s dokladem, který obsahuje stejné
údaje jako návrh elektronického průvodního dokladu podle § 26,
b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí orgán uvedený v
§ 26 odst. 3 a předloží mu kopii dokladu uvedeného v písmeni a),
c) zajistí daň podle § 24 odst. 3 nebo 4 nebo § 25 odst. 4,
d) poskytne informace o důvodech nedostupnosti v případě, že za tuto
nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost.
(2) Doprava vybraných výrobků s dokladem podle odstavce 1 písm. a) může být
zahájena pouze se souhlasem orgánu uvedeného v § 26 odst. 3.
(3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel
podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh elektronického průvodního
dokladu v souladu s § 26 odst. 2.
(4) Orgán uvedený v § 26 odst. 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených
v návrhu elektronického průvodního dokladu, zejména porovnáním údajů uvedených v
dokladu podle odstavce 1 písm. a) s návrhem elektronického průvodního dokladu podle
odstavce 3. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí
bezodkladně o této skutečnosti odesílatele podle odstavce 1 a stanoví lhůtu, ve které
tento odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního
dokladu vady, orgán uvedený v § 26 odst. 3 přidělí tomuto návrhu referenční kód a
sdělí jej odesílateli podle odstavce 1. Elektronický průvodní doklad poté nahradí
doklad podle odstavce 1 písm. a). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními § 26
a 27.
(5) Do okamžiku, kdy je návrhu elektronického průvodního dokladu přidělen
referenční kód, který je sdělen odesílateli podle odstavce 1, považuje se doprava
vybraných výrobků za uskutečňovanou v režimu podmíněného osvobození od daně za použití
dokladu podle odstavce 1 písm. a).
(6) Odesílatel vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
uvedený v odstavci 1 je povinen uchovávat doklad uvedený v odstavci 1 písm. a) po
dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká.
(7) V případě nedostupnosti elektronického systému podle odstavce 1 provozovatel
odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel elektronicky sdělí orgánu
uvedenému v § 26 odst. 3 změny podle § 27 odst. 7 ještě před jejich uskutečněním.
Dále se postupuje v souladu s ustanoveními odstavců 3 až 5.
(8) Nedostupností elektronického systému se rozumí stav, kdy přístupové komunikační
prostředky správce daně k elektronickému systému jsou nefunkční nebo kdy je nefunkční
elektronický systém sám o sobě.
§ 27d
Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků
v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována
podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11
odst. 1 písm. d), a podle § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy do místa vývozu, a pokud
příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků
pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1 z důvodu
a) nedostupnosti elektronického systému v místě přijetí vybraných výrobků,
b) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků
z jiného členského státu, pokud příjemce do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel
elektronický průvodní doklad s přiděleným specifickým správním referenčním kódem,
nebo
c) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků
na daňovém území České republiky, pokud nebylo možno do okamžiku přijetí vybraných
výrobků použít postup podle § 27c odst. 3 až 5,
použije doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných
výrobků. Tento doklad se považuje za potvrzení ukončení dopravy. Příjemce jej bezodkladně
předloží správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků.
(2) Pokud příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží
z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných
výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému, správce
daně zašle kopii dokladu uvedeného v odstavci 1 příslušným orgánům členského státu
odeslání nebo odesílateli podle odstavce 1 na daňovém území České republiky.
(3) Správce daně místně příslušný podle místa přijetí vybraných výrobků předá
doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání z jiného členského
státu.
(4) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží příjemce
oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle
§ 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1. Dále se použije postup podle ustanovení
§ 27c odst. 3 až 5.
§ 27e
Nedostupnost elektronického systému při vývozu
(1) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech
vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 z důvodů nedostupnosti elektronického
systému v České republice nebo z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c)
nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie,
vyhotoví celní úřad, který propustil vybrané výrobky do celního režimu vývozu, doklad,
který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení a který potvrzuje, že doprava byla
ukončena.
(2) Celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle doklad podle odstavce 1 příslušným
orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky,
pokud nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků do konce dne, kdy celní
úřad uvedený v odstavci 1 obdržel potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového
území Evropské unie od pohraničního celního úřadu, jsou-li tyto celní úřady odlišné,
nebo kdy vybrané výrobky vystoupily z daňového území Evropské unie.
(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 správce daně místně
příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků předá kopii dokladu podle odstavce
1 vyhotoveného příslušným orgánem jiného členského státu vývozu odesílateli.
(4) Pokud je nedostupnost elektronického systému podle odstavce 1 odstraněna,
uplatní se postup podle § 27b.
(5) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech
vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 nelze prokázat ukončení dopravy vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně oznámením o vývozu vybraných výrobků
ani z důvodu nedostupnosti elektronického systému, ani z důvodů uvedených v § 27d
odst. 1 písm. b) nebo c), celní úřad uvedený v odstavci 1 vyhotoví náhradní oznámení
o vývozu vybraných výrobků, které nahradí tento doklad. Náhradní oznámení o vývozu
vybraných výrobků pak zašle příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli
na daňovém území České republiky.
§ 27f
Náhradní doklady při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována
podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3 nebo § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy k příjemci
podle § 11 odst. 1 písm. d) a s výjimkou dopravy do místa vývozu podle § 24 odst.
1, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných
výrobků pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo § 27b z důvodů jiných
než uvedených v § 27d odst. 1, takže tyto skutečnosti nelze prokázat postupy stanovenými
v případě nedostupnosti elektronického systému, je příjemce povinen předložit správci
daně místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí
vybraných výrobků, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných
výrobků.
(2) Neobsahuje-li náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků vady, správce
daně uvedený v odstavci 1 zašle tento doklad příslušným orgánům členského státu odeslání
nebo v případě dopravy podle § 24 odst. 1 správci daně místně příslušnému pro odesílatele.
Správce daně místně příslušný pro odesílatele pak zašle tento doklad přímo odesílateli.
(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) s výjimkou osob uvedených
ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e) správce daně příslušný podle
místa odeslání vybraných výrobků, který obdrží náhradní doklad o přijetí vybraných
výrobků od příslušných orgánů jiného členského státu, posoudí tento doklad a v případě
jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému.
§ 28
Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy
(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde,
s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, jestliže u dopravovaných vybraných výrobků
není ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu, oprávněnému příjemci,
na místo přímého dodání, na místo vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. c),
d) nebo e) nebo příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a)
v jiném členském státě.
(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné
ztráty nebo znehodnocení nebo v důsledku ztrát ve smyslu § 49 odst. 11 nebo § 71
odst. 2 a orgán uvedený v § 26 odst. 3 místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu
nebo místu dovozu, ze kterého byla doprava zahájena, byl o této události bezodkladně
informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného
osvobození od daně.
(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od
daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud odstavec 9 nestanoví
jinak.
(4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během
dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit
vzniká na daňovém území České republiky.
(5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu
podmíněného osvobození od daně během dopravy zahájené v jiném členském státě a není
možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém
území České republiky.
(6) Správce daně poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve
kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit
na daňovém území České republiky.
(7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republiky
podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad, který rozhodl o propuštění
těchto vybraných výrobků do celního režimu vývozu, nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců
ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropské unie, nebo
c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty
nebo znehodnocení,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození
od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo
ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b), uvědomí odesílající provozovatel
daňového skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladu nejpozději
do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti
ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do
celního režimu volného oběhu.
(8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republiky
podle § 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státu neprokáže nebo příslušný
orgán jiného členského státu vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání
vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropské unie,
c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné ztráty
nebo znehodnocení, nebo
d) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného
osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození
od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo
ke splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel
daňového skladu správce daně místně příslušného tomuto daňovému skladu nejpozději
do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti
ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do
celního režimu volného oběhu.
(9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět,
že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně nebyly dodány
na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn
správcem daně místně příslušným daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena,
nebo celním úřadem, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do celního
režimu volného oběhu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 6
nebo § 25 odst. 6 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně
během dopravy na území jiného členského státu.
(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy, že nedošlo k
porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském
státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském
státě a v tomto jiném členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok
na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně
se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 5. K tomuto daňovému přiznání musí
být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením
nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních
dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně během
dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy
zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republiky, postupuje se
podle odstavce 4. Po zaplacení daně uvědomí správce daně o této skutečnosti příslušné
orgány členského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od
daně během dopravy zjištěno.
§ 28a
Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
(1) Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
může být uskutečněna pouze mezi
a) evidovaným odesílatelem nebo osobou, které bylo pro účely odeslání
vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu z území jiného členského státu přiděleno
na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém
oběhu, a
b) evidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných
výrobků na území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského
státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu.
(2) Pokud je příjemcem vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu
v jednom členském státě a dopravovaných na daňové území odlišného členského státu
nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu osoba
veřejného práva, platí pro účely spotřebních daní, že účelem této dopravy je podnikání.
(3) Pokud jsou vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jednom
členském státě dopravované pro účely podnikání přes daňové území odlišného členského
státu zpět do tohoto členského státu, lze tyto výrobky dopravovat pouze po vhodné
trase.
(4) Dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
lze uskutečnit pouze se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem nebo náhradním
zjednodušeným průvodním dokladem.
(5) Za dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy
se nepovažuje doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v členském
státě a umístěných na palubě letadla nebo lodi dopravujících cestující na daňovém
území České republiky, pokud tyto vybrané výrobky nejsou určeny k prodeji na této
palubě.
§ 28b
Oznámení evidovaného příjemce
(1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání přijímat vybrané výrobky uvedené
do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravené na daňové území České
republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením
dopravy těchto vybraných výrobků.
(2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která
podala toto oznámení, jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí
jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil
k tomuto místu určení jako evidovanému odesílateli s výjimkou odesílatele podle §
28d.
§ 28c
Oznámení evidovaného odesílatele
(1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání odesílat vybrané výrobky uvedené
do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu,
je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením dopravy těchto
vybraných výrobků.
(2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která
podala toto oznámení, jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí
jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil
k tomuto místu odeslání jako evidovanému příjemci s výjimkou příjemce podle § 28d.
§ 28d
Oznámení dočasného evidovaného příjemce a evidovaného odesílatele
(1) V případě, že osoba hodlá přijímat nebo odesílat vybrané výrobky dopravované
ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy pouze v předem oznámeném množství a
pouze od jednoho odesílatele nebo jednomu příjemci, uvede v oznámení podle § 28b
odst. 1 nebo § 28c odst. 1 i množství vybraných výrobků, které mají být přijaty nebo
odeslány.
(2) Jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu přidělené na základě
oznámení podle odstavce 1 zanikne po jeho použití na přijetí nebo odeslání uvedeného
množství vybraných výrobků nebo nejpozději uplynutím 3 měsíců ode dne přidělení tohoto
čísla.
§ 28e
Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy
(1) Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi
členskými státy podle § 28b až 28d (dále jen "oznámení ve věci dopravy") lze podat
pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné
správcem daně.
(2) Oznámení ve věci dopravy kromě obecných náležitostí podání obsahuje
a) údaje označující správce daně,
b) údaje o tom, zda se oznamuje přijímání nebo odesílání vybraných výrobků
dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, případně údaj o dočasné
povaze této činnosti,
c) identifikační, kontaktní a platební údaje oznamovatele a
d) adresu místa určení nebo odeslání vybraných výrobků a v případě, že
to není možné, jiné údaje určující polohu tohoto místa.
(3) Oznámení ve věci dopravy může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby,
než je správcem daně přiděleno jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
pokud se toto číslo přiděluje.
§ 28f
Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení ve věci dopravy
Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení
ve věci dopravy, stává se oznámení ve věci dopravy dnem uplynutí lhůty stanovené
v této výzvě neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele.
Vyrozumění není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností
neučinil vůči správci daně žádný úkon.
§ 28g
Lhůta pro přidělení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu
Správce daně přidělí oznamovateli jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém
oběhu ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení ve věci dopravy, popřípadě
ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností správce daně o údajích v tomto oznámení.
§ 28h
Zrušení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu
(1) Správce daně zruší jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu
a) na základě oznámení evidovaného příjemce nebo evidovaného odesílatele,
nebo
b) z moci úřední.
(2) Evidovaný příjemce nebo evidovaný odesílatel podají správci daně oznámení
podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlají přijímat na místě určení ani odesílat
z místa odeslání, pro která jim byla přidělena jedinečná čísla pro dopravu ve volném
daňovém oběhu, vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy. Na toto oznámení se použijí § 28e odst. 1, § 28e odst. 2 písm. a), c) a d)
a § 28f obdobně.
(3) Správce daně zruší jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu
z moci úřední, pokud toto číslo není v elektronickém systému použito déle než 1 rok.
(4) O zrušení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu správce
daně evidovaného příjemce nebo evidovaného odesílatele vyrozumí.
§ 29
Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském
státě pro účely podnikání
(1) Právnická nebo fyzická osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského
státu pro účely podnikání je povinna před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených
do volného daňového oběhu v jiném členském státě se registrovat jako plátce daně
a oznámit správci daně množství vybraných výrobků a poskytnout zajištění daně.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 poskytuje zajištění daně ve výši, kterou by
byla povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného
daňového oběhu na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Tato osoba zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní
účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká
nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu pro zajištění daně. Se souhlasem
osoby, která poskytla zajištění daně, může správce daně poskytnutým zajištěním daně
uhradit daň. Pokud tak neučiní, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních
dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 3, 6 nebo 8 byla připsána na
určený účet správce daně, v jehož územní působnosti má osoba uvedená v odstavci 1
sídlo nebo místo pobytu.
(3) Po odběru vybraných výrobků nebo po ukončení dopravy je právnická nebo
fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň.
Pokud právnická nebo fyzická osoba nedodrží postup stanovený v odstavci 1, je povinna
podat daňové přiznání a zaplatit daň následující pracovní den po přijetí výrobků.
(4) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném
členském státě a jsou přijímány veřejnoprávním subjektem, se považují za vybrané
výrobky přijímané pro účely podnikání, přičemž veřejnoprávní subjekt postupuje podle
odstavců 1 a 2.
(5) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství,
pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu v jiném členském státě a určených pro účely podnikání na daňovém území České
republiky k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm.
d) a § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou
ztrátu nebo znehodnocení. V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění
daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti.
(7) Ustanovení § 29 se nepoužijí pro vybrané výrobky uvedené do volného
daňového oběhu v jiném členském státě
a) dopravované přes daňové území České republiky
do dalšího členského státu, nebo
b) umístěné na palubě letadla při mezipřistání na
daňovém území České republiky,
pokud při této dopravě nedojde ke ztrátě nebo znehodnocení
vybraných výrobků.(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných
výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení, povinnost daň přiznat
a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky bez ohledu na to, zda došlo k
jejich ztrátě nebo znehodnocení na daňovém území České republiky, nebo zda není možné
určit, kde k této skutečnosti došlo. To neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou
ztrátu nebo znehodnocení.
(9) Správce daně poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve
kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit
na daňovém území České republiky. Zároveň poskytne informaci o této skutečnosti příslušnému
daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena.
(10) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných
výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení,
správce daně poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být
doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.
§ 30
Zjednodušený průvodní doklad
(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě
a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání nebo určené k plnění
úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem.
(2) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě
a dopravované přes daňové území České republiky do tohoto jiného členského státu
pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po
vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a
pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským
státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České
republiky a dopravované přes území jiného členského státu na daňové území České republiky
pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po
vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a
pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským
státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(4) Plátce, který nabývá vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu
v jiném členském státě pro účely podnikání, musí na žádost odesílajícího dodavatele
bezodkladně po přijetí vybraných výrobků zaslat zpět potvrzené vyhotovení zjednodušeného
průvodního dokladu. Správce daně je povinen na žádost vydat potvrzení, že daň byla
přiznána nebo zaplacena.
(5) Vzor zjednodušeného průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny
v příslušném předpisu Evropské unie.30)
§ 31
Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém
území České republiky do jiného členského státu nebo přes území jiného členského
státu pro účely podnikání
(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České
republiky a dopravované do jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat
se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před
zahájením dopravy správce daně. V oznámení uvede datum zahájení dopravy.
(2) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních
a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel,
vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Odesílatel je povinen uchovávat potvrzené vyhotovení
č. 3, které obdržel od příjemce, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém
byly tyto doklady vystaveny.
(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České
republiky a dopravované přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro
účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je
povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy správce daně.
(4) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních
a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel,
vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a potvrdí
příjem vybraných výrobků na vyhotovení č. 3, které odešle nejpozději první pracovní
den po dni ukončení dopravy odesílateli.
(5) Jsou-li vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém
území České republiky dopravovány přes jiný členský stát na daňové území České republiky
pro účely podnikání často a pravidelně, může příslušný správce daně, za předpokladu
sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem, povolit zjednodušený postup
odchylný od odstavců 2 až 4.
(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu na daňovém území České republiky a určených pro účely podnikání v jiném členském
státě k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d)
a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu
nebo znehodnocení.
(7) Správce daně poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve
kterém má být doprava ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit
na daňovém území České republiky.
(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných
výrobků došlo k jejich nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, správce daně poskytne
příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci
o této skutečnosti.
§ 32
Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu
(1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném
členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu
a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně.
Tyto výrobky lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně.
(2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo
pro osobní spotřebu, správce daně vezme v úvahu zejména
a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané
výrobky nabyla,
b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,
c) doklady k vybraným výrobkům,
d) množství a povahu vybraných výrobků.
(3) Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu
na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky
nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru zasílaných
fyzickými osobami fyzickým osobám. Při posouzení, zda se jedná o drobnou zásilku
neobchodního charakteru, se použije ustanovení odstavce 2 a § 4 odst. 5 obdobně.
Vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru, jsou
osvobozeny od daně a lze je přijímat bez povolení k přijímání a užívání vybraných
výrobků osvobozených od daně.
(4) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení
se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5.
(5) Správce daně může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro
osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v odstavci 4, pokud
to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2.
§ 33
Zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky
(1) Zasílatel může pověřit pro plnění povinností vyplývajících ze zasílání
vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky zástupce
pro zasílání vybraných výrobků.
(2) Zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba se sídlem
nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s osobou,
které jsou vybrané výrobky zasílány.
(3) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je daňovým subjektem.
(4) Pokud je zástupce pro zasílání vybraných výrobků pověřen více zasílateli,
plní povinnosti vyplývající ze zasílání vybraných výrobků za každého zasílatele samostatně.
§ 33a
Oznámení zasílatele
(1) Osoba, která hodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na
daňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před
prvním zasláním těchto vybraných výrobků; toto oznámení lze podat pouze elektronicky
s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
(2) Oznámení podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání obsahuje
a) údaje označující správce daně a oznámení, které je činěno, a
b) identifikační, kontaktní a platební údaje oznamovatele.
(3) Pokud je pověřen zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je součástí
oznámení podle odstavce 1 plná moc s úředně ověřeným podpisem pro účely zasílání
vybraných výrobků na daňové území České republiky.
(4) Oznámení podle odstavce 1 může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby,
než je správcem daně osobě podle odstavce 1 přiděleno číslo pro účely zasílání, pokud
se toto číslo přiděluje.
(5) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě podle
odstavce 1 číslo pro účely zasílání a sdělí jej této osobě.
§ 33b
Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení zasílatele
Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení
zasílatele, stává se oznámení zasílatele dnem uplynutí lhůty stanovené v této výzvě
neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele. Vyrozumění
není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností neučinil vůči
správci daně žádný úkon.
§ 33c
Lhůta pro přidělení čísla pro účely zasílání
Správce daně přidělí číslo pro účely zasílání ve lhůtě 5 pracovních dnů ode
dne podání oznámení zasílatele, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností
správce daně o údajích v tomto oznámení.
§ 33d
Zrušení čísla pro účely zasílání
(1) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání
a) na základě oznámení zasílatele, nebo
b) z moci úřední.
(2) Zasílatel učiní oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlá
zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky.
Toto oznámení lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu
a struktuře zveřejněné správcem daně. Na toto oznámení se použijí § 33a odst. 2 a
§ 33b obdobně.
(3) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání z moci úřední, pokud toto
číslo nebylo použito déle než 1 rok.
(4) O zrušení čísla pro účely zasílání správce daně vyrozumí zasílatele.
§ 33e
Postup při zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky
(1) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen před každým odesláním
vybraných výrobků z jiného členského státu
a) oznámit správci daně
1. název, popřípadě obchodní označení, druh a
množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku
musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného
výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek
stanovena,
2. jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, osoby, které jsou vybrané výrobky zasílány, a
b) poskytnout zajištění daně.
(2) Výše zajištění daně odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných
výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na
daňovém území České republiky.
(3) Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem peněžních prostředků
na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.
§ 33f
Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit v případě zasílání vybraných výrobků
na daňové území České republiky
(1) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen po přijetí vybraných
výrobků osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány, na daňovém území České republiky
daň přiznat a zaplatit.
(2) Pokud zástupce pro zasílání vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené
v § 33e odst. 1, přechází povinnost daň přiznat a zaplatit na osobu, která zaslané
vybrané výrobky přijala.
(3) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České
republiky z jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se
podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná
o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení.
§ 33g
Daňové přiznání v případě zasílání vybraných výrobků na daňové území České
republiky
(1) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh zástupce
pro zasílání vybraných výrobků může správce daně rozhodnout, že vybrané výrobky přijaté
v jednom zdaňovacím období mohou být zahrnuty do jednoho daňového přiznání.
(2) K daňovému přiznání je zástupce pro zasílání vybraných výrobků povinen
připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v
členském státě, ze kterého byly odeslány.
§ 33h
Použití zajištění daně pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území
České republiky
(1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede
na úhradu této daně.
(2) Správce daně vrátí vratitelný přeplatek bez žádosti do 5 pracovních
dnů od jeho vzniku, pokud vznikl v důsledku
a) zániku zajištění daně, nebo
b) nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení, ke které došlo během dopravy
vybraných výrobků zasílaných na daňové území České republiky z jiného členského státu.
§ 33i
Evidence vedená zástupcem pro zasílání vybraných výrobků
(1) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen vést evidenci o přijatých
vybraných výrobcích a o osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány.
(2) Evidence musí obsahovat údaje uvedené v § 33e odst. 1 písm. a).
§ 33j
Potvrzení související se zasíláním vybraných výrobků na daňové území České
republiky
(1) Po zaplacení daně z přijatých vybraných výrobků zaslaných na daňové území
České republiky správce daně na žádost osoby, která daň zaplatila, vydá pro účely
vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány, potvrzení
o zaplacení této daně.
(2) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České
republiky z jiného členského státu k jejich nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení,
správce daně na žádost zástupce pro zasílání vybraných výrobků vydá pro účely vrácení
daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány, potvrzení o této
skutečnosti.
§ 33k
Zasílání vybraných výrobků na území jiného členského státu
(1) Osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může
zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky
osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského státu, která nepodniká
ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, pokud to před odesláním vybraných
výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému správci daně a v oznámení uvede název
a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.
(2) Osoba zasílající vybrané výrobky podle odstavce 1 je povinna vést evidenci
o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání
vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou
vybrané výrobky zasílány.
§ 33l
Doprava vybraných výrobků zasílaných na území jiného členského státu
(1) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území
České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje
se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se
jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení.
(2) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území
České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, správce
daně poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava zasílaných
vybraných výrobků ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit
na daňovém území České republiky.
(3) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území
České republiky do jiného členského státu k jejich nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení,
správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava
ukončena, informaci o této skutečnosti.
§ 36
Prodej za ceny bez daně
(1) Vybrané výrobky lze prodávat fyzické osobě při jejím bezprostředním
výstupu z daňového území Evropské unie za ceny bez daně pouze
a) na základě pravomocného povolení k prodeji za ceny bez daně,
b) v části tranzitního prostoru mezinárodního letiště vymezené v povolení
k prodeji za ceny bez daně nebo na palubě letadla během letu a
c) po ověření, že její cílová stanice je ve třetí zemi nebo na třetím
území.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k prodeji za ceny
bez daně novým, lze vybrané výrobky prodávat na základě nového povolení ode dne jeho
oznámení.
(3) V případě povolení k prodeji za ceny bez daně je místně příslušným správcem
daně správce daně místně příslušný mezinárodnímu letišti.
(4) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 nebo na paluby
letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně. Takto dodané vybrané výrobky
se považují za umístěné v režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich
prodeje.
(5) Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně je povinen zajistit, aby
při prodeji vybraných výrobků byly na prodejním dokladu vyznačeny tyto údaje:
a) číslo letu,
b) druh vybraných výrobků,
c) množství vybraných výrobků a
d) cena.
§ 36a
Povolení k prodeji za ceny bez daně
Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně stanoví rovněž část tranzitního
prostoru mezinárodního letiště, kde lze prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně.
§ 36b
Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně mezi držiteli povolení k prodeji
za ceny bez daně
Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně může vybrané výrobky přijaté
za ceny bez daně prodat za ceny bez daně jinému držiteli tohoto povolení, pokud
a) podal žádost o zrušení tohoto povolení,
b) správce daně s tímto prodejem souhlasí a
c) k tomuto prodeji dojde do dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení
povolení.
§ 37
Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků
(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen
vést evidenci vybraných výrobků
a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,
b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků,
c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků,
d) použitých pro vlastní spotřebu,
e) přijatých v místě přímého dodání,
f) vydaných z místa přímého dodání.
(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých
druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a
datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a
datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků
dovezených též identifikační údaje deklaranta, je-li deklarant jinou osobou než provozovatel
daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění
dovezených vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu, nebo je-li u nich možné
uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54 odst. 2 a § 78 odst.
6 a 7; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu,
c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách,
datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní
spotřebu, pro spotřebu členů jeho společně hospodařící domácnosti a osob jemu blízkých,
jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich společně hospodařících domácností
a osob jim blízkých,
d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a
datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky
převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační
údaje dopravce; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového
skladu,
e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách
vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do celního režimu vývozu, označení
celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,
f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo
§ 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).
(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání nebo použití vybraných
výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené správcem daně. Zápis do evidence po převzetí
vybraných výrobků musí být učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy.
(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém
byla tato evidence vyhotovena.
(5) Provozovatel daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků
ve
a) struktuře, kterou zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový
přístup, a
b) formátu, který zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový
přístup, pokud vede tuto evidenci elektronicky.
§ 38
Evidence ve skladu vybraných výrobků
(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen
vést evidenci vybraných výrobků
a) převzatých do skladu vybraných výrobků,
b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu provozovatele daňového
skladu,
c) vydaných ze skladu vybraných výrobků,
d) přijatých v místě přímého dodání,
e) vydaných z místa přímého dodání.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.
§ 39
Evidence vedená oprávněným příjemcem
(1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých
a vydaných.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.
§ 39a
Evidence vedená oprávněným odesílatelem
(1) Oprávněný odesílatel uvedený v § 3 písm. j) je povinen vést evidenci
vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu a vybraných výrobků, u kterých
byla doprava z místa dovozu ukončena.
(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých
druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu,
množství v měřicích jednotkách a datum zahájení dopravy,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu
ukončena, množství v měřicích jednotkách a datum ukončení dopravy.
(3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 až 5 obdobně.
§ 40
Evidence vedená uživatelem
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel povinen vést
evidenci vybraných výrobků
a) převzatých,
b) použitých pro účely uvedené v povolení k přijímání a užívání vybraných
výrobků osvobozených od daně,
c) použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny v povolení k přijímání
a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,
d) odesílaných jinému uživateli,
e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e), odst. 3 až 5 obdobně.
§ 41
Pravomoci správce daně
(1) Správce daně může nařídit daňovému subjektu provedení inventury ve lhůtě
stanovené správcem daně. O výsledku inventury informuje daňový subjekt správce daně
následující pracovní den po jejím skončení.
(2) Úřední osoby mohou na základě předchozího oznámení za účelem výkonu správy
daně být nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu, které jsou určeny pro
účely podnikání.
(3) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam
daňových subjektů. Tento seznam obsahuje tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo daňového
subjektu,
b) správce daně příslušného daňovému subjektu,
c) vybrané výrobky, které daňový subjekt vyrábí, zpracovává, skladuje,
přijímá nebo odesílá,
d) datum vydání povolení k činnosti.
(4) Správce daně vrátí odebrané vzorky vybraných výrobků osobě, od které
je získal, nejpozději do 60 dnů od jejich odebrání.
Řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
§ 42
nadpis vypuštěn
(1) Správce daně zajistí vybrané výrobky, popřípadě i dopravní prostředek,
který je dopravuje, jestliže zjistí, že
a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6, 27
a 27c, 30, 51, 100 nebo 100a s výjimkou uvedenou v § 50 odst. 8,
b) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5,
c) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) nebo b) jsou nesprávné
nebo nepravdivé, nebo
d) doklad uvedený v písmenu a) nebo b) je pozměněný nebo padělaný.
(2) Nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo není-li
prokázáno oprávněné nabytí vybraných výrobků za ceny bez daně, správce daně tyto
vybrané výrobky zajistí, jestliže
a) jsou skladovány bez dokladu uvedeného v § 5,
b) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) jsou nesprávné nebo nepravdivé,
nebo
c) doklad uvedený v písmenu a) je pozměněný nebo padělaný.
(3) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku podle odstavce
1 nebo 2 provede správce daně, který jako první zjistí důvody pro zajištění, a sepíše
o tom protokol. Stejnopis protokolu předá osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.
(4) Osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, vydá zajištěné vybrané
výrobky nebo dopravní prostředek správci daně; odmítne-li jejich vydání, správce
daně vybrané výrobky nebo dopravní prostředek odejme. Odnětí vybraných výrobků nebo
dopravního prostředku se uvede do protokolu.
(5) Správce daně určí místo a způsob uskladnění zajištěných vybraných výrobků
nebo dopravního prostředku. Náklady na uskladnění zajištěných vybraných výrobků a
dopravního prostředku hradí jejich vlastník, popřípadě osoba, u níž byly vybrané
výrobky zjištěny, pouze v případě, že správce daně rozhodne o propadnutí nebo zabrání
zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
§ 42a
(1) Účastníkem řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku je
a) osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny,
b) osoba, která má věcné právo k zajištěným vybraným výrobkům nebo
dopravnímu prostředku.
(2) Správce daně vydá nejpozději do 3 pracovních dní od vyhotovení protokolu
podle § 42 odst. 3 rozhodnutí o zajištění. Správce daně v rozhodnutí uloží zákaz
se zajištěnými vybranými výrobky nebo dopravním prostředkem jakýmkoli způsobem nakládat.
(3) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
se lze odvolat nejpozději do 7 pracovních dní od jeho doručení.
§ 42b
Řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku
(1) Správce daně, který rozhodl o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku, bezodkladně zahájí řízení, jehož cílem je prokázání, zda s vybranými
výrobky bylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2 nebo zda dopravní
prostředek takové výrobky dopravoval.
(2) Účastníkem řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním
prostředku jsou osoby uvedené v § 42a odst. 1.
§ 42c
Uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
(1) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištěných vybraných výrobků,
pokud
a) s nimi nebylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2,
b) vybrané výrobky, které byly dopravovány s dokladem podle § 42 odst.
1 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny nebo byly nabyty oprávněně
bez daně, nebo
c) vybrané výrobky, které byly skladovány s dokladem podle § 42 odst.
2 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny.
(2) Správce daně rozhodne o uvolnění dopravního prostředku, pokud
a) s vybranými výrobky, které tento dopravní prostředek dopravoval,
nebylo zacházeno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1, nebo
b) vybrané výrobky, které byly tímto dopravním prostředkem dopravovány
s dokladem podle § 42 odst. 1 obsahujícím nesprávné nebo nepravdivé údaje, byly zdaněny
nebo byly nabyty oprávněně bez daně.
(3) Správce daně může rozhodnout o uvolnění dopravního prostředku, je-li
hodnota dopravního prostředku ve zjevném nepoměru k výši daně, která měla být vyměřena
z vybraných výrobků, které byly zajištěny.
(4) Uvolněné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek se bez zbytečného
odkladu vrátí osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny. Nelze-li vybrané výrobky
nebo dopravní prostředek této osobě vrátit, vrátí se vlastníkovi. Správce daně, který
rozhodl o uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, sepíše
o jejich vrácení protokol.
§ 42d
Propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
(1) Pokud správce daně nerozhodne o uvolnění vybraných výrobků nebo
dopravního prostředku, rozhodne o jejich
a) propadnutí v případě, že je vlastník těchto výrobků nebo dopravního
prostředku znám, nebo
b) zabrání v ostatních případech.
(2) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního
prostředku je stát.
(3) S propadnutými nebo zabranými vybranými výrobky se naloží způsobem
stanoveným zvláštními právními předpisy68) nebo se tyto výrobky zničí; propadnuté
nebo zabrané tabákové výrobky se zničí vždy. Zničení vybraných výrobků se provede
na náklady původního vlastníka, popřípadě osoby, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.
§ 42e
Náhrada nákladů
(1) Náhradu nákladů za uskladnění zajištěných vybraných výrobků a dopravního
prostředku v řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku stanoví
správce daně nejpozději do 120 dní od právní moci rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání
vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
(2) Náhradu nákladů na zničení nebo fyzickou likvidaci vybraných výrobků
předepíše správce daně rozhodnutím nejpozději do 60 dní ode dne zničení nebo fyzické
likvidace těchto vybraných výrobků.
(3) Správce daně stanoví výši náhrady nákladů podle odstavce 1, dosahuje-li
tato výše alespoň 100 Kč.
(4) Náhrada nákladů podle odstavců 1 a 2 je splatná nejpozději do 30 dní
od právní moci rozhodnutí o předepsání náhrady nákladů k úhradě.
(5) Náhrada nákladů je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ USTANOVENÍ O POVOLOVACÍM ŘÍZENÍ
§ 43b
Návrh na vydání povolení
(1) Návrh na vydání povolení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem
financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání
údajů shodné s tímto tiskopisem.
(2) Návrh na vydání povolení lze učinit i elektronicky ve formátu a struktuře
zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Z tiskopisu podle odstavce 1 musí být patrné, které z předepsaných
údajů se uvádí v povolení a lze je změnit
a) pouze na žádost držitele povolení, nebo
b) z moci úřední.
(4) V návrhu na vydání povolení je navrhovatel povinen uvést
a) údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability,
b) další předepsané údaje potřebné pro správu daní.
§ 43c
Podmínky pro vydání povolení
(1) Podmínkami pro vydání povolení jsou
a) spolehlivost,
b) bezdlužnost,
c) ekonomická stabilita,
d) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti související
s povolením a
e) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku.
(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat
a) navrhovatel a
b) v případě, že je navrhovatelem právnická osoba, rovněž fyzická osoba,
která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu navrhovatele anebo vykonává
činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele.
(3) Podmínky pro vydání povolení musí být splňovány po celou dobu trvání
povolení.
§ 43d
Spolehlivost
(1) Za spolehlivou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
a) je bezúhonná a
b) v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové, celní nebo
účetní předpisy.
(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla
pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný čin hospodářský,
nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena.
(3) Pokud právnická osoba závažným způsobem poruší daňové, celní nebo účetní
předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti na osobu, která
byla v době tohoto porušení v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem
statutárního orgánu, jako by je rovněž porušila.
§ 43e
Prokazování bezúhonnosti
(1) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, cizincem,
nebo právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, prokazuje se bezúhonnost
výpisem z evidence trestů nebo rovnocennou písemností vydanou státem,
a) jehož je tato osoba státním občanem, nebo ve kterém sídlí a
b) ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala, nebo sídlila
nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce.
(2) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, státním občanem
České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší
než 3 měsíce na území jiného státu, prokazuje se bezúhonnost výpisem z evidence trestů
nebo rovnocennou písemností vydanou tímto státem.
(3) Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu než
České republiky, nebo osoba, která má nebo měla bydliště v jiném členském státě než
v České republice, může místo písemností podle odstavce 1 nebo 2 použít k prokázání
své bezúhonnosti jinou písemnost.
(4) Nevydává-li stát písemnost podle odstavce 1 nebo 2, lze tuto písemnost
nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu.
(5) Písemnost podle odstavců 1 až 4 nesmí být ke dni podání návrhu na vydání
povolení starší než 3 měsíce.
(6) Osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, musí na výzvu správce
daně předložit písemnost podle odstavců 1 až 3, která není starší než 3 měsíce, a
to ve lhůtě stanovené správcem daně.
§ 43f
Bezdlužnost
(1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá
evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady
nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
a) u orgánů Finanční správy České republiky,
b) u orgánů Celní správy České republiky,
c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo
d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti.
(2) Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. c) a d) se prokazuje potvrzeními,
která nejsou starší než 30 dnů přede dnem podání návrhu na vydání povolení.
§ 43g
Ekonomická stabilita
Ekonomicky stabilní je ten, kdo nevykazuje riziko, že nedostojí svým platebním
povinnostem vztahujícím se ke správě spotřební daně, na základě
a) hodnocení ukazatelů rentability, likvidity, finanční stability, aktivity
a produktivity práce posuzovaných na základě údajů oznámených navrhovatelem nebo
držitelem povolení anebo zjištěných správcem daně,
b) dalších skutečností významných pro posouzení tohoto rizika.
§ 43h
Postup k odstranění pochybností v údajích v návrhu na vydání povolení
(1) Správce daně prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o
jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje vysvětlil, doložil,
popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je navrhovatel povinen
tak učinit.
(2) Po marném uplynutí stanovené lhůty správce daně řízení zastaví.
§ 43i
Rozhodnutí o návrhu na vydání povolení
(1) Správce daně vydá navrhovateli povolení, pokud jsou splněny podmínky
pro vydání tohoto povolení. V opačném případě návrh na vydání povolení zamítne.
(2) Správce daně rozhodne o návrhu na vydání povolení ve lhůtě 60 dnů ode
dne podání tohoto návrhu, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností
o správnosti nebo úplnosti údajů v něm uvedených; ve zvlášť složitých případech může
tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty
správce daně navrhovatele vhodným způsobem vyrozumí.
(3) Správce daně v povolení
a) umožní držiteli povolení vykonávat činnost, která je předmětem povolení,
b) přidělí navrhovateli evidenční číslo, nebylo-li přiděleno dříve,
c) může stanovit další podmínky potřebné pro správu daní, případně den,
od kterého musí být tyto podmínky splňovány.
(4) Držitel povolení je povinen přidělené evidenční číslo uvádět při styku
se správcem daně.
§ 43j
Oznamovací povinnost držitele povolení
(1) Dojde-li ke změně údajů, které jsou uvedeny v povolení a které se uvádějí
v návrhu na vydání povolení, je držitel povolení povinen tuto změnu oznámit správci
daně do 5 dnů ode dne, kdy nastala.
(2) Držitel povolení je povinen ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani
z příjmů oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability;
to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc od sdělení těchto údajů při podání návrhu na
vydání povolení.
(3) Držitel povolení je povinen na výzvu správce daně oznámit další údaje
potřebné pro správu daní.
(4) Oznamovací povinnost držitele povolení se nevztahuje na údaje, které
má správce daně k dispozici, nebo jejichž změnu může automatizovaným způsobem zjistit
z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů
zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Správce daně prověří údaje uvedené v oznámení a v případě pochybností
o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve držitele povolení, aby údaje vysvětlil, doložil,
popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je držitel povolení
povinen tak učinit.
§ 43k
Změna povolení
(1) Správce daně nahradí dosavadní povolení novým, pokud
a) držitel povolení podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž
změně může dojít až na základě změny povolení,
b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v povolení, nebo
c) jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky potřebné pro
správu daní stanovené v dosavadním povolení.
(2) K nahrazení dosavadního povolení novým správce daně přistoupí pouze tehdy,
jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání povolení.
(3) V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu
povolení.
§ 43m
Zrušení povolení z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky pro vydání povolení
nebo podmínky potřebné pro správu daní stanovené v povolení, vyzve držitele povolení
k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto
splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Správce daně zruší povolení, pokud
a) držitel povolení na výzvu správce daně nezajistí ve stanovené lhůtě
splnění podmínek podle odstavce 1,
b) nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, k jejichž splnění správce
daně držitele povolení nevyzývá.
(3) Správce daně zruší povolení z důvodu nesplnění podmínek potřebných pro
správu daní stanovených v povolení pouze tehdy, pokud se jedná o závažné nesplnění
těchto podmínek.
(4) Při stanovení lhůty ke splnění podmínek pro vydání povolení správce
daně přihlédne zejména ke schopnosti držitele povolení závadný stav odstranit. Za
tím účelem může správce daně držiteli povolení rozhodnutím
a) zcela nebo zčásti omezit možnost přijímat, vyrábět nebo nakupovat
vybrané výrobky,
b) uložit povinnost poskytnout dodatečné zajištění daně ve výši odpovídající
závažnosti daného případu; je-li jako dodatečné zajištění daně zvoleno zajištění
daně způsobem podle tohoto zákona, může být výše tohoto zajištění daně stanovena
nad zákonem stanovenou výši, nebo
c) stanovit další podmínky potřebné pro správu daní.
(5) Rozhodnutí podle odstavce 4 pozbývá účinnosti
a) dnem oznámení nového rozhodnutí podle odstavce 4, kterým správce daně
nahradil dosavadní rozhodnutí podle odstavce 4, nebo
b) dnem, ve kterém je ukončeno řízení o zrušení povolení.
§ 43n
Odklad zrušení povolení
Správce daně může v odůvodněných případech v rozhodnutí o zrušení povolení
stanovit, že povolení se zrušuje k určitému dni, a současně může držiteli povolení
do doby, než je povolení zrušeno,
a) zcela nebo zčásti omezit možnost přijímat, vyrábět nebo nakupovat
vybrané výrobky,
b) stanovit další podmínky potřebné pro správu daní.
§ 43o
Zánik povolení
Povolení zaniká
a) skončením řízení o pozůstalosti, nebo
b) zánikem právnické osoby.
§ 43p
Povinnosti související se zrušením nebo zánikem povolení
(1) Dojde-li k zániku povolení nebo k jeho zrušení bez náhrady, jsou osoba,
která byla držitelem tohoto povolení, nebo její právní nástupce povinni provést za
přítomnosti úřední osoby správce daně do 5 dnů inventuru zásob vybraných výrobků;
tuto lhůtu může správce daně z důvodů hodných zvláštního zřetele prodloužit až na
10 dnů.
(2) Dojde-li k zániku povolení zánikem právnické osoby, která nemá právního
nástupce, provede inventuru zásob vybraných výrobků správce daně. Dotčené osoby jsou
povinny poskytnout úřední osobě, která provádí tuto inventuru, všechny přiměřené
prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení této inventury.
(3) Ten, kdo je povinen provést inventuru zásob vybraných výrobků podle odstavce
1, je povinen podat daňové přiznání a zaplatit daň nejpozději následující pracovní
den po uplynutí lhůty k provedení této inventury.
(4) Inventura zásob vybraných výrobků se provádí u vybraných výrobků,
a) které byly v okamžiku zrušení či zániku povolení uvedeny do volného
daňového oběhu, nebo
b) u nichž dnem zániku nebo zrušení povolení vznikla povinnost přiznat
a zaplatit daň.
§ 43q
Použití zajištění daně v případě zrušení nebo zániku povolení
(1) Dojde-li k zániku povolení nebo k jeho zrušení bez náhrady,
a) zaniká zajištění daně složením nebo převodem finančních prostředků
na depozitním účtu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně, nebo
b) v případě, že je zajištění daně poskytnuto finanční zárukou nebo ručením,
správce daně vyzve výstavce finanční záruky nebo ručitele k uhrazení nedoplatku na
dani.
(2) Přeplatek vzniklý převodem podle odstavce 1 písm. a) lze do doby, než
nastane poslední den splatnosti zajištěné daně, použít pouze na úhradu splatných
daňových pohledávek na témže osobním daňovém účtu. Pokud následně vznikne vratitelný
přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 30 dnů od jeho vzniku.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 44
Plátce daně z minerálních olejů
(1) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost
daň přiznat a zaplatit
a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba
daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba
daně,
b) při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon
dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§ 45 odst. 2
písm. b)],
c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
3 pro
1. pohon motorů,
2. výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen
„výroba tepla“), nebo
3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
5 pro pohon motorů,
e) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
6 pro výrobu tepla,
f) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů
(§ 45 odst. 7),
g) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v
§ 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů
nebo pro výrobu tepla, nebo
h) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které
nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(2) Plátcem není osoba, která nakládá s minerálními oleji výhradně podle
§ 58b.
§ 45
Předmět daně z minerálních olejů
(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:
a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 41 až 2710
12 59, ostatní benziny, kterými se pro účely spotřebních daní rozumí benziny jiné
než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 11 až 2710 12 25 a 2710 12 90,
a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31
a 2710 12 70,
b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury
2710 19 11 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod
kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při
teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně
ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát,
c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710
19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39,
d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,
e) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené
k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury
2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů a zkapalněného bioplynu
uvedených v písmenech f) a g),
f) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené
k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11
až 2711 19, nebo
g) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené
k prodeji nebo používané
1. pro stacionární motory,
2. v souvislosti s provozy a stroji
používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo
3.
pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou
schválená k používání převážně na veřejných silnicích
uvedené pod kódy nomenklatury
2711 12 11 až 2711 19.
(2) Předmětem daně jsou také
a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto
odstavci,
b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními
oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou
směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů,
nejde-li o směs obsahující ostatní benzin,
c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako
palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje splňujícími kritéria
udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl tohoto metylesteru řepkového oleje musí činit
nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,
d) směsi benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo
lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35), které obsahují nejméně 90 % objemových
benzinu a nejvýše 10 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného
nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35), přičemž obsah kyslíku nesmí
převýšit hodnotu 3,7 % hmotnostních,
e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného
bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35),
které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových etyl-terciál-butyl-éteru
včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,
f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané
pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému
minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech b)
až e) a g) až m),
g) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným
nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35) neuvedené v písmenech d), e),
l) a m), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně
denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35) určené k použití,
nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
h) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného
bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného
a s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně
denaturovaným35) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních35a),
které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových směsi etyl-terciál-butyl-éteru
včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru a lihu kvasného bezvodého
zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35),
i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu35a)
tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této
směsi musí činit nejméně 78 % objemových,
j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako
palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery mastných kyselin, přičemž podíl
metylesterů mastných kyselin nesmí činit více než 7 % objemových všech látek ve směsi
obsažených,
k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 %
hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
l) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným
splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným
splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmeni m), které obsahují
nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného
splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného
splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou účelem použití rovnocenné
minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické
normě35b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
m) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným
splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmenech d), e), i) nebo
l), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného
a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm.
b) a odpovídají příslušné technické normě35c), určené k použití, nabízené k prodeji
nebo používané pro pohon motorů,
n) směsi těžkých topných olejů uvedených v odstavci 1 písm. c) s minerálními
oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji uvedenými v odstavci
1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
nebo
o) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) s hydrogenovanými
rostlinnými oleji splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl těchto
hydrogenovaných rostlinných olejů musí činit nejméně 30 % objemových všech látek
ve směsi obsažených.
(3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury
a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla
nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
b) 2707,
c) 2709,
d) 2710 19 71 až 2710 19 99 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury
2710 20 90, které nejsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. b),
e) 2714 a 2715,
f) 2901 a 2902,
g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro
pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
h) 3403,
i) 3811,
j) 3817,
k) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících
jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky
a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
l) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících
jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky
a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
m) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu
tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.
(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného
daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití,
nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu
směsí uvedených v odstavci 2.
(5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích
1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Toto
se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých
dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv.
(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury
2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých
dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle
odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.
(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji
nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k
použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků,
které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.
(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1
písm. e), f) nebo g) je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového
oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud
tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití,
nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro
nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné
plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v
tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí
být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování
není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny
podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky
odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci
1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze
v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem35d),
pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 10). Toto omezení neplatí pro zkapalněné
ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o
hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci
1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.
(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se
rozumí taková úprava, kdy
a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené
v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí
zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g),
nebo
b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené
v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí
zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e).
(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních,
která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují
za minerální oleje použité pro výrobu tepla.
(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje
a) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu
v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích10a),
b) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu
ve skladovacích nádržích čerpacích stanic10a), pokud se jedná o minerální oleje,
u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž sazba daně není nižší než sazba
daně vzniklé směsi.
§ 46
Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba
daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba
daně,
b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon
dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,
c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
3 pro
1. pohon motorů,
2. výrobu tepla, nebo
3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst.
2,
d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
5 pro pohon motorů,
e) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst.
6 pro výrobu tepla,
f) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako
přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné
nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej,
g) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených
v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů
nebo pro výrobu tepla, nebo
h) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d),
které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká v případech podle § 58b.
§ 47
Základ daně z minerálních olejů
(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech
při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) a
pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách
čisté hmotnosti.
(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku
vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost,
se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
§ 48
Sazby daně z minerálních olejů
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
I--------------I-----------------------------------------I-------------------I I Kód I Text I Sazba daně I I nomenklatury I I I I--------------I-----------------------------------------I-------------------I I 2710 I motorové benziny, ostatní benziny a I 12 840 Kč/1 000 l I I I letecké pohonné hmoty benzinového typu I I I I podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem I I I I olova do 0,013 g/l včetně I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I motorové benziny, ostatní benziny a I 13 710 Kč/1 000 l I I I letecké pohonné hmoty benzinového typu I I I I podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem I I I I olova nad 0,013 g/l I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I střední oleje a těžké plynové oleje I 8 450 Kč/1 000 l I I I podle § 45 odst. 1 písm. b) I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I těžké topné oleje podle I 472 Kč/t I I I § 45 odst. 1 písm. c) I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I odpadní oleje podle I 660 Kč/1 000 l I I I § 45 odst. 1 písm. d) I I I--------------I-----------------------------------------I-------------------I I 2711 I zkapalněné ropné plyny podle I 3 933 Kč/t I I I § 45 odst. 1 písm. e) I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I zkapalněné ropné plyny podle I 0 Kč/t I I I § 45 odst. 1 písm. f) I I I I-----------------------------------------I-------------------I I I zkapalněné ropné plyny podle I 1 290 Kč/t I I I § 45 odst. 1 písm. g) I I I--------------I-----------------------------------------I-------------------I
(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi
a účelem použití nejvíce přibližují.
(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují
benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1 000 l.
(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují
benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1 000 l.
(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi
a účelem použití nejvíce přibližují.
(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují
benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1 000 l.
(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují
benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1 000 l.
(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi
a účelem použití nejvíce přibližují.
(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi
a účelem použití nejvíce přibližují.
(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako
minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce
přibližují.
(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako
minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce
přibližují.
(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se
zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto
výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro
které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.
(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují
benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1 000 l.
(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují
benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1 000 l.
(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují
stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).
(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm.
k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému
se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují
sazbou 12 840 Kč/1 000 l.
(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují
sazbou 8 450 Kč/1 000 l.
(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují
sazbou 8 450 Kč/1 000 l.
(20) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. o) se zdaňují
sazbou 8 450 Kč/1 000 l.
§ 49
Osvobození od daně z minerálních olejů
(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1,
2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto
nejsou osvobozeny
a) ostatní benziny,
b) minerální oleje používané k mineralogickým postupům nebo v metalurgických
procesech.
(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem
výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od
daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu
a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození
od daně zaniká.
(3) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické
procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních
výrobků".
(4) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování
rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená
v klasifikaci NACE pod kódem C 24 „výroba základních kovů“.
(5) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a
3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst.
2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však
nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou,
zejména pak pro pohon motorových vozidel.
(6) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené
pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 nebo tryskové palivo uvedené pod
kódem nomenklatury 2710 19 21 používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu,
letecké práce, zkoušení, opravu nebo údržbu letadel, s výjimkou minerálních olejů
používaných pro soukromé rekreační létání.
(7) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání
letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna
je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména
jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za
úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.
(8) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm.
b) nebo § 45 odst. 2 písm. j, používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota pro
plavby po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území
České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského
státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů
používaných pro soukromá rekreační plavidla.
(9) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv
plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je
oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné
správy.
(10) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a lihu kvasného
bezvodého zvláštně denaturovaného35) splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv
uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná
motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).
(11) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje maximálně do výše technicky
zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při dopravě a skladování. Správce
daně je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě minerálních olejů odpovídají
charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné
činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(12) Výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních
olejů, včetně jejich skladování v podniku na výrobu vybraných výrobků, a způsob jejich
výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.
(13) Od daně jsou osvobozeny hydrogenované rostlinné oleje splňující kritéria
udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány
pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených
v § 3 písm. p).
(14) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských
částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním
olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst.
2 písm. l), které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou určeny k použití,
nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v
rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).
§ 50
Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,
d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele,
e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených
od daně podle § 49 odst. 1, nebo
f) od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální
oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu
vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem,
nebo z důvodu jejich přepracování v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo
nezáměrného smíšení.
(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle
§ 49 odst. 1, 2, 6 a 8, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem
uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby
tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel
daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle
§ 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních
olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních
olejů rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na
žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto
minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto
ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud
jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a odst.
5 písm. a), a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e),
f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši
daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny
pro pohon motorů.
(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených
od daně uvědomit o tom správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení
dopravy. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka
označení vybraných výrobků podle § 26 odst. 7 a správce daně, který je místně příslušný
podle místa zahájení dopravy, nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může
zahájit dopravu. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena,
a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.
(5) Správce daně uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že
souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.
(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně
místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu
správci daně uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit
zaznamenání změny v dokladu podle § 6.
(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy
bezodkladně umístěny v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných
výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních
olejů podle odstavce 2, správce daně uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode
dne, kdy byl správci daně předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením
přijetí vybraných výrobků uživatelem.
(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající
fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává
ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.
§ 51
Prokázání zdanění minerálních olejů
(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5
odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury
minerálního oleje, kterého se doklad týká; v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí
být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební
daně. V dokladu o dopravě lze namísto výše spotřební daně celkem uvést příslušnou
sazbu spotřební daně. Pokud je místem určení čerpací stanice, musí být v dokladu
o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno její evidenční číslo, bylo-li Ministerstvem průmyslu
a obchodu přiděleno.
(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části
páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst.
2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst.
4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány
podle části šesté.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm.
f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle § 5 odst. 2, dokladu
o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem
o zajištění daně podle § 60 odst. 10.
§ 52
Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od
daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 5 doklad
o osvobození od daně nevyžaduje.
(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také
kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.
(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje
uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.
(4) Při dopravě minerálních olejů osvobozených od daně a značkovaných a
barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v dokladu
o osvobození podle § 6 odst. 2 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny
podle části páté nebo označkovány podle části šesté.
§ 52a
Povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě pravomocného povolení
k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně rovněž prodat uživateli,
který
a) je držitelem tohoto povolení, nebo
b) je oprávněn přijímat a užívat minerální oleje osvobozené od daně
bez tohoto povolení.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a
užívání minerálních olejů osvobozených od daně novým, lze tyto minerální oleje přijímat,
užívat nebo prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
(3) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle
§ 45 odst. 1 písm. d), se použije odstavec 1 obdobně.
(4) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny
podle § 49 odst. 10, 13 nebo 14, nelze podle odstavce 1 prodat.
§ 53
Nakládání s minerálními oleji osvobozenými od daně bez povolení k přijímání
a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 5, 6 a 8 a § 63
lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených
od daně, pokud nejsou přijímány za účelem dalšího prodeje.
(2) Provozovatel daňového skladu je oprávněn přijímat a užívat bez povolení
k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
a) odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1,
b) minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, pokud je
přijímá z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f).
(3) Uživatel je oprávněn prodávat nebo předávat odpadní oleje uvedené v
§ 45 odst. 1 písm. d) v množství menším než 10 000 l za 1 kalendářní rok bez povolení
k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud tyto oleje sám
vyrobil nebo vznikly při jeho činnosti.
(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém
balení o obsahu nejvýše 20 litrů lze v rámci podnikatelské činnosti přijímat a prodávat
bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně pouze za
účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli.
(5) Konečný spotřebitel je oprávněn přijímat bez povolení k přijímání a
užívání minerálních olejů osvobozených od daně minerální oleje osvobozené od daně
podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů mimo rámec své
podnikatelské činnosti.
(6) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití
nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům lze přijímat a užívat bez povolení
k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně.
§ 53a
Evidence minerálních olejů osvobozených od daně
Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v
§ 53 odst. 1 až 4, s výjimkou uživatelů, kteří přijímají a užívají minerální oleje
podle § 53 odst. 1 v množství větším než 10 000 l za jeden kalendářní rok.
§ 54
Vracení daně z minerálních olejů plátci
(1) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst.
5 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně
uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze
prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu
a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje
znečištěné nebo nezáměrně smíšené,
b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál
do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,
c) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické
účely přímo související s výrobou,
d) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného
daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to nejpozději druhý pracovní
den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu;
uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu
podmíněného osvobození od daně.
§ 55
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje v mineralogických
postupech a metalurgických procesech
(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně
daně, vyrobila pro vlastní spotřebu nebo přijala v režimu podmíněného osvobození
od daně minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2, 3 nebo 6 a prokazatelně tyto minerální
oleje použila k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech; to se nevztahuje
na osobu, které byla vrácena daň podle § 15, 15a, 56 nebo 56a.
(2) U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování
a barvení vybraných minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy,
pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části páté.
U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování některých dalších
minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální
oleje byly prokazatelně označkovány podle části šesté.
(3) Osoba, které vzniká nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro
tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby minerálních olejů v mineralogických
postupech nebo metalurgických procesech.
(5) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny minerálních
olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na minerální oleje vyrobené nebo
přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.
(6) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o
prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba
povinna prokázat, že minerální oleje, které byly použity podle odstavce 1, již nelze
dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2.
V případě, kdy osoba použije k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech
minerální oleje, které sama vyrobila nebo obarvila a označkovala v daňovém skladu,
prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(7) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit
nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto
náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo nebo datum narození prodávajícího,
b) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího,
c) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich
obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného
daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
g) číslo dokladu o prodeji.
(8) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,
b) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich
obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného
daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
f) číslo interního dokladu.
(9) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25.
dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději
však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě
nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze
prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku
na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní
ode dne následujícího po jeho vzniku.
(10) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat
nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn.
Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně
zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
§ 56
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu
tepla
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily
za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného
osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury
2710 19 43 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19 (dále jen "topné oleje"), které
byly jimi prokazatelně použity pro výrobu tepla a které byly prokazatelně označkovány
a obarveny podle části páté, pokud jsou předmětem značkování a barvení vybraných
minerálních olejů. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň
z nakoupených topných olejů podle § 15, 15a nebo 55.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám, které
nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu
podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny
(dále jen "topné oleje") a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.
To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich
použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro
minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c). Nárok na vrácení daně nevzniká osobám,
kterým byla vrácena daň podle § 55.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám,
které obarvily a označkovaly podle části páté topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo
2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.
(4) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají
pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu
tepla.
(6) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených
topných olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo
přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené o 660 Kč/1 000 litrů.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o
nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí
pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo obarvily a označkovaly v daňovém
skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(8) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit
nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto
náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo nebo datum narození kupujícího,
c) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní
označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného
daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
g) číslo dokladu o prodeji.
(9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,
b) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní
označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného
daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
f) číslo interního dokladu.
(10) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25.
dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději
však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě
nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze
prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku
na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní
ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat
nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn.
Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení
daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý
stav.
(12) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku
na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů
podle odstavců 7 až 9.
§ 56a
Vracení daně z ostatních benzinů
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily
za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného
osvobození od daně ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily v rámci podnikatelské
činnosti, a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým
byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a.
(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají
pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné
účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v §
45 odst. 2.
(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů
nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté
v režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o
nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat,
že ostatní benziny, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro
pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2. V případě, kdy právnické
a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla
nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2, ostatní benziny, které samy vyrobily
nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení
daně interním dokladem.
(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit
nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto
náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo nebo datum narození kupujícího,
c) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní
označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného
daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
g) číslo dokladu o prodeji.
(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,
b) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní
označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného
daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
f) číslo interního dokladu.
(8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25.
dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději
však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě
nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze
prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku
na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní
ode dne následujícího po jeho vzniku.
(9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat
nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn.
Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení
daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý
stav.
§ 57
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou
prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese
(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího
zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, nebo osobě, která provádí hospodaření
v lese podle lesního zákona. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila
minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) za cenu
obsahující daň nebo tyto oleje vyrobila a tyto nakoupené nebo vyrobené minerální
oleje použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.
(2) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na toho, komu byla vrácena daň
z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a. Nárok na vrácení daně se rovněž
nevztahuje na osobu, která je ke dni podání daňového přiznání v likvidaci, úpadku
nebo která je povinna vrátit veřejnou podporu v návaznosti na rozhodnutí Evropské
komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou
s vnitřním trhem.
(3) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely spotřebních daní rozumí
a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví,
pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin
na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích obhospodařovaných
z jiného právního důvodu,
b) chov hospodářských zvířat za účelem získávání, zpracování nebo výroby
živočišných produktů včetně produkce těchto chovných nebo plemenných zvířat evidovaných
podle plemenářského zákona; hospodářskými zvířaty se pro účely spotřebních daní rozumí
skot, koně, prasata, drůbež, ovce nebo kozy, a
c) rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství.
(4) Osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má pro tento účel postavení
daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů
pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.
(6) Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů,
nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto
minerálních olejů pro vlastní spotřebu, se ve výši
a) 7 300 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci
1 provozující
1. chov hospodářských zvířat za minerální oleje spotřebované při této
činnosti, pokud tato osoba neprovozuje rostlinnou výrobu,
2. rostlinnou výrobu se
zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 za minerální oleje spotřebované
při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje chov hospodářských zvířat,
3. rostlinnou
výrobu a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat nad 0,3 za minerální
oleje spotřebované při těchto činnostech, nebo
4. rostlinnou výrobu se zastoupením
citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 a chov hospodářských zvířat s intenzitou
chovu těchto zvířat do 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech,
b) 3 380 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci
1 provozující zemědělskou prvovýrobu, na kterou nelze uplatnit sazbu podle písmene
a), nebo provádějící hospodaření v lese za minerální oleje spotřebované při těchto
činnostech.
(7) Výše pevné částky vracené daně podle odstavce 6 je v případě směsí
minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) vypočtena z výše daně, která
byla zahrnuta do ceny těchto minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních
olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu,
snížené o výši daně odpovídající podílu biopaliva ve směsi.
(8) Pro účely spotřebních daní se rozumí
a) intenzitou chovu hospodářských zvířat podíl počtu hospodářských
zvířat, která jsou chována osobou uvedenou v odstavci 1, přepočteného na velkou dobytčí
jednotku, a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý
travní porost nebo trvalá kultura vedené pro tuto osobu v evidenci využití půdy podle
uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství,
b) citlivou plodinou plodina, na kterou je poskytována dobrovolná podpora
vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek
poskytování přímých plateb zemědělcům, a
c) zastoupením citlivých plodin a révy vinné podíl výměry zemědělské
půdy s citlivými plodinami a révou vinnou a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské
kultury orná půda nebo trvalá kultura zaznamenaných nebo vedených pro osobu uvedenou
v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona
upravujícího zemědělství.
(9) Nákup minerálních olejů se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení
daně prokazuje dokladem o prodeji minerálních olejů a jejich výroba interním dokladem.
(10) Na dokladu o prodeji minerálních olejů musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího,
c) množství minerálních olejů podle odstavce 1 v jednotkách podle §
47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů podle
odstavce 1 do volného daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
g) číslo dokladu o prodeji.
(11) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození výrobce,
b) množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 v jednotkách podle
§ 47 odst. 1, obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů uvedených
v odstavci 1 do volného daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
f) číslo interního dokladu.
(12) Doklady, kterými se prokazuje nákup nebo výroba minerálních olejů,
se vedou v časové souslednosti.
(13) Spotřeba minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění
hospodaření v lese se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje
evidencí o skutečné spotřebě. V případě rostlinné výroby nebo chovu hospodářských
zvířat lze spotřebu prokázat evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou
podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat
vedenou podle plemenářského zákona; spotřeba se má v tomto případě za prokázanou,
jsou-li pro osobu uvedenou v odstavci 1 v příslušné evidenci evidovány hospodářská
zvířata nebo zemědělská půda s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní
porost nebo trvalá kultura.
(14) Volbu způsobu prokazování spotřeby pro daný kalendářní rok provede
osoba uvedená v odstavci 1 prvním daňovým přiznáním podaným za tento kalendářní rok,
ve kterém uplatňuje nárok na vrácení daně za rostlinnou výrobu nebo chov hospodářských
zvířat. Tuto volbu nelze změnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání.
Zvolený způsob prokazování se použije pro všechny činnosti rostlinné výroby nebo
chovu hospodářských zvířat vykonávané touto osobou.
(15) Evidence o skutečné spotřebě obsahuje tyto údaje:
a) místo spotřeby minerálních olejů,
b) druh vykonávané práce, při níž došlo k použití minerálních olejů
pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese,
c) celkové množství spotřebovaných minerálních olejů,
d) jednoznačnou identifikaci právního důvodu, na jehož základě osoba
provádí hospodaření v lese podle lesního zákona, pokud se jedná o tuto osobu.
(16) Pokud osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, prokazuje spotřebu
minerálních olejů evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle
zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou
podle plemenářského zákona, platí, že za jednotlivé kalendářní měsíce spotřebovala
množství minerálních olejů odpovídající množství minerálních olejů stanovenému podílem
z ročního normativu minimální spotřeby. Roční normativ minimální spotřeby se stanoví
jako minimální spotřeba minerálních olejů na činnosti rostlinné výroby nebo chovu
hospodářských zvířat za kalendářní rok.
(17) Dojde-li ke změně skutečností, které jsou rozhodné pro určení výše
nároku na vrácení daně, hledí se na tuto změnu tak, že nastala uplynutím posledního
dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k ní došlo.
Pro určení kategorie normativu minimální spotřeby u rostlinné výroby pro daný kalendářní
rok je rozhodným dnem 15. květen tohoto roku; pokud k tomuto datu nebyla zemědělská
půda, pro kterou se kategorie normativu určuje, pro osobu uvedenou v odstavci 1 v
evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího
zemědělství evidována, je rozhodným dnem pro určení kategorie normativu minimální
spotřeby poslední den kalendářního měsíce, ve kterém nastaly účinky právního důvodu,
na jehož základě došlo ke změně osoby, pro kterou je v této evidenci zemědělská půda
evidována.
(18) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám
používajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření
v lese je
a) kalendářní čtvrtletí, pokud se spotřeba prokazuje evidencí o skutečné
spotřebě, nebo
b) kalendářní rok, pokud se spotřeba prokazuje evidencí využití půdy
podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední
evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona.
(19) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do
konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve
kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně
uplatněn, tento nárok zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit její
navrácení v předešlý stav.
(20) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat
nejpozději do konce pátého kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího
období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné
daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit
ani nelze povolit její navrácení v předešlý stav.
(21) Vznikne-li v důsledku vyměření nebo doměření nároku na vrácení
daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně osobě, které tento nárok vznikl,
bez žádosti do
a) 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního
výměru, nebo
b) 40 dnů ode dne, který se považuje za den doručení platebního výměru
nebo dodatečného platebního výměru v případě, kdy se výsledek vyměření nebo doměření
neoznamuje.
(22) Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání, kterými se uplatňuje
nárok na vrácení daně, podává osoba uvedená v odstavci 1 elektronicky s využitím
dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
(23) Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem financí stanoví
vyhláškou
a) způsob výpočtu výše nároku na vrácení daně z minerálních olejů spotřebovaných
v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese,
b) výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové
rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce,
c) způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat včetně přepočtu
hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky a
d) způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné.
§ 57a
Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně
Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě,
která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou
být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného
osvobození od daně, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období,
ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to
ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období.
§ 58
Zajištění daně z minerálních olejů
(1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 1 500 000
000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo
převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem
daně nebo finanční zárukou, kterou přijal správce daně.
(2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná
o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů
uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny
k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e),
f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným
v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny
byly určeny pro pohon motorů.
(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území
České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být
poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou
určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo
pro výrobu tepla anebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a na které se zároveň
vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.
(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje,
jestliže se doprava uskutečňuje
a) výhradně na daňovém území České republiky, nebo
b) mezi Českou republikou a jiným členským státem výhradně za předpokladu,
pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.
(6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere
v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem
je stát34), umístěných v tomto daňovém skladu.
(7) Výše zajištění daně pro daňový sklad u zkapalněných ropných plynů uvedených
v § 45 odst. 1 písm. e) až g) se stanoví za použití sazby daně, jako kdyby tyto plyny
byly určeny pro pohon motorů; obdobně se postupuje při stanovení výše zajištění daně
u těchto plynů u oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů.
§ 58a
Doprava minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém
území České republiky
Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat
rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud
tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu.
§ 58b
Doprava minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu na daňovém
území České republiky v jednotkovém balení do jiného členského státu
Doprava minerálních olejů mezi členskými státy pro účely podnikání
Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které jsou uvedeny
do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro jiné účely než pohon
motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou prokazatelně
dopravovány do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů včetně,
jsou dopravovány bez zjednodušeného průvodního dokladu.
§ 59
Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje
(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální
oleje uvedené pod kódy nomenklatury
a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon
motorů, pro výrobu tepla, nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
b) 2707
10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,
c) 2710 12 až 2710 19
68, 2710 20 až 2710 20 39 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20
90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje
méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň
65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát; podmíněné osvobození od daně se
pro tyto minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 21, 2710 12 25, 2710
19 29 a 2710 20 90 uplatní pouze při jejich hromadné obchodní přepravě,
d) 2711 s
výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,
e) 2901 10,
f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902
42, 2902 43 a 2902 44,
g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou
určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
h)
3811 11 10, 3811 11 90, 3811 19 00 a 3811 90 00,
i)
3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní
složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky,
pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených
v § 45 odst. 2,
j) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících
jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky
a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
k) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny
pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.
Pro
ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit
.(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje
ustanovení § 18 odst. 6 a § 19 odst. 3.
(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu
podmíněného osvobození od daně umístěny
a) minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1,
b) minerální oleje, které byly uvedeny do volného daňového oběhu, umístěné
v daňovém skladu za podmínek stanovených v § 19 odst. 5, nebo
c) minerální oleje, které byly zajištěny správcem daně nebo orgánem
Finanční správy České republiky nebo u kterých bylo rozhodnuto o jejich propadnutí
nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu;
o umístění minerálních olejů do daňového skladu orgán Finanční správy České republiky
bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu.
(4) Minerální oleje uvedené v odstavci 3 nemusí být odděleně skladovány,
ale musí být odděleně evidovány.
(5) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým
skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod,
v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek
minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem
evidenčně oddělena.
(6) Při dopravě minerálních olejů produktovodem, která se uskutečňuje mezi
Českou republikou a jiným členským státem, jsou průvodní doklady podle § 26 až 27f
nahrazeny elektronickou evidencí provozovatele produktovodu jako samostatného daňového
skladu nebo elektronickou evidencí provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod
součástí, pouze pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.
(7) Samostatným daňovým skladem minerálních olejů podle § 19 odst. 2 písm.
b) nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná
na území daňového skladu podle § 3 písm. f) je součástí tohoto daňového skladu.
(8) Daňovým skladem minerálních olejů může být pouze sklad,
a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je užíváno
v souladu se stavebním zákonem35d)
b) jehož skladovací zařízení jsou vybavena vhodným měřicím zařízením
na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu
a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii,
c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů;
to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita
musí být nejméně 200 000 litrů,
d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro
ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.
(9) Podmínka podle odstavce 8 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem
minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů
minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v
bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.
(10) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční
cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží
po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícímu
ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici
(ADR) vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového
skladu podle § 3 písm. f), považují se tato dopravní zařízení za součást daňového
skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně
daňový sklad se svolením správce daně místně příslušného daňovému skladu opustí.
V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí,
nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo.
(11) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna při výhradním
nakládání s minerálními oleji uvedenými v § 45 odst. 1 písm. c) nebo e) až g) v daňových
skladech, které jsou vybaveny vhodným měřicím zařízením na měření hmotnosti při příjmu
a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii.
(12) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna v daňovém
skladu minerálních olejů, který je vybaven
a) měřicím zařízením na měření
1. hmotnosti minerálních olejů při příjmu
a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii, nebo
2. objemu a teploty
minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii
a
b) laboratoří provozovanou provozovatelem daňového skladu s potřebnými
měřidly pro měření měrné hmotnosti vzorků podle požadavků zákona upravujícího metrologii,
která provádí odběr vzorků a měření měrné hmotnosti minerálních olejů jako činnost
v rozsahu akreditace udělené podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.
(13) Podmínka podle odstavce 12 písm. b) se nepovažuje za splněnou, pokud
není alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí osvědčeno, že systém odběru a nakládání
se vzorky splňuje stanovené požadavky. Toto osvědčení může provádět pouze oprávněná
osoba, která je držitelem akreditace v oblasti inspekční činnosti pro odběry vzorků
a laboratorního zkoumání paliv podle právního předpisu upravujícího požadavky na
akreditaci, je bezúhonná a bezdlužná. O splnění těchto podmínek rozhodne Generální
ředitelství cel na základě žádosti, ke které osoba přiloží doklady prokazující splnění
těchto podmínek. Seznam oprávněných osob zveřejní Generální ředitelství cel způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Přestane-li oprávněná osoba splňovat některou z uvedených
podmínek, Generální ředitelství cel rozhodne, že není oprávněnou osobou.
(14) Podmínka podle odstavce 8 písm. c) nemusí být splněna
a) při skladování minerálních olejů v prostoru letiště, nebo
b) v případě produktovodu, který je samostatným daňovým skladem.
(15) Podmínky podle odstavce 8 písm. a) až c) nemusí být splněny v daňovém
skladu podle § 19 odst. 2 písm. a), jehož
a) výrobní kapacita je alespoň 200 000 litrů minerálních olejů za kalendářní
měsíc a
b) výrobní zařízení pro nepřetržitou výrobu je napojeno na produktovod,
který je
1. vybaven vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů,
jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona
upravujícího metrologii, a
2. součástí daňového skladu.
§ 59a
Evidence minerálních olejů v daňových skladech
Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená
podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný
provozovatel a pro které je místně příslušný.
§ 60
Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného
daňového oběhu
(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné
ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za
účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení
k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Porušení
této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení
podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému
obecnímu živnostenskému úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické
osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o
hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné
ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou
přesahující 20 tun za jeden kalendářní rok, mohou tyto výrobky přijímat jen na základě
povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto
zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg
včetně.
(3) Právnické nebo fyzické osoby nesmějí vydat zkapalněné ropné plyny uvedené
v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných
ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
(4) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle
§ 40. Osoby uvedené v odstavci 1, které ve volném daňovém oběhu prodávají zkapalněné
ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) konečnému spotřebiteli, v evidenci neuvádí
údaje o tomto konečném spotřebiteli.
(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g),
které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené
na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené
na základě vyšší sazby daně.
(6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g)
přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem, kterému tak
vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit
daň vypočtenou na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně
daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g),
které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly
dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v
České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě nižší sazby daně,
nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.
(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí
být při dovozu po propuštění do celního režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do
režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné
ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm.
e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny
dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud
je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu
zkapalněných ropných plynů v technologicky oddělených soupravách dopravních prostředků,
u nichž je zajištěno evidování množství vydaných zkapalněných ropných plynů přes
ověřené stanovené měřidlo, a které neumožňují jakékoliv přečerpávání zkapalněných
ropných plynů mezi jejich částmi, a v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40
kg včetně.
(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f)
a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění
daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a
zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout
také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník
těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo
2, dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost
oznámí správci daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných
plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(11) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g)
může být zahájena jen tehdy, pokud osoba uvedená v odstavci 10 poskytla zajištění
daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných
ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(12) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g)
uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků
právnickou nebo fyzickou osobou.
(13) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné
ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které
byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění
daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny
byly určeny pro pohon motorů.
(14) Osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm.
f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně
zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém10)
(dále jen „hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická
evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná,
zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr
musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů,
a musí být opatřen závěrami správce daně.
§ 60a
Nákup zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu
(1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 60 odst. 1 nebo 2 může nakupovat
zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě
pravomocného povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového
oběhu.
(2) Zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 lze nakupovat pouze od dodavatele
uvedeného v povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového
oběhu.
(3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k nákupu zkapalněných
ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu novým, lze tyto zkapalněné ropné
plyny nakupovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
§ 60b
Podmínky pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených
do volného daňového oběhu osobám nakupujícím nebo získávajícím zkapalněné ropné plyny
pro vlastní spotřebu
Podmínkami pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených
do volného daňového oběhu právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 2 jsou
a) bezdlužnost a
b) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo úpadku.
§ 60c
Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového
oběhu
(1) Je-li v návrhu na vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedeno více dodavatelů, správce daně vydá toto povolení ke každému dodavateli samostatně.
(2) Správce daně zašle stejnopis povolení k nákupu zkapalněných ropných
plynů uvedených do volného daňového oběhu dodavateli těchto zkapalněných ropných
plynů.
§ 60d
Zrušení povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného
daňového oběhu z moci úřední
(1) Správce daně zruší povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedených do volného daňového oběhu rovněž, pokud držitel tohoto povolení
a) opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 11,
nebo
b) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo
objektivních důvodů neuskuteční nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení.
(2) Pokud bylo povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do
volného daňového oběhu zrušeno z moci úřední, může osoba, jíž bylo toto povolení
zrušeno, podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu nejdříve po
uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení; to se nevztahuje na zrušení podle odstavce
1 písm. b).
§ 63
Dovoz minerálních olejů
(1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové
území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných
nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských
a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.
(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí
a) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem motorovým dopravním prostředkům
téhož typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož běžné nádrži se minerální
oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálního
oleje k pohonu dopravního prostředku a případně k provozu pracovních strojů, klimatizačních,
chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,
b) nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do motorových dopravních
prostředků k přímému používání zkapalněného ropného plynu jako pohonné hmoty a také
nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do jiných zařízení, jimiž je motorový dopravní
prostředek vybaven, nebo
c) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem pracovním strojům, klimatizačním,
chladírenským a jiným podobným zařízením téhož typu, jako je zařízení, v jehož nádrži
se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání
minerálních olejů k provozu tohoto pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského
a jiného podobného zařízení.
§ 64
Vývoz minerálních olejů
Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového
území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních
olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních
strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich
vlastnímu pohonu a provozu.
HLAVA II
DAŇ Z LIHU
§ 66
Plátce daně z lihu
(1) Plátci jsou také
a) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky
obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), d), f) a i),
b) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou výrobky obsahující
líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. c),
c) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. f), které skladují
nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst.
1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. b) a e), nebo
d) právnické a fyzické osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu
lihu stanovené normy ztrát lihu.46)
(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit
v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh osvobozený
od daně podle § 71 odst. 1 písm. c) správci daně.
§ 67
Předmět daně z lihu
(1) Předmětem daně je líh (etanol)47) včetně neodděleného lihu vzniklého
kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury
2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než
1,2 % objemových etanolu.
(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého
kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206,
pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.
(3) Na líh se hledí jako na nedenaturovaný také, pokud
a) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek
pro zvláštní denaturaci, kterým by měl být tento líh zvláštně denaturován podle zákona
upravujícího líh, menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v zákoně
upravujícím líh, nebo je zvláštně denaturovaný líh použit pro jiný účel než účel
stanovený v zákoně upravujícím líh,
b) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek
pro obecnou denaturaci, kterým by měl být tento líh denaturován podle nařízení Komise
upravujícího vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození
od spotřební daně69), nebo menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno
v tomto nařízení,
c) došlo k daňovému zneužití výrobku obsahujícího líh zvláštně denaturovaný,
který je denaturován v souladu s právními předpisy jiného členského státu, nebo
d) došlo k daňovému zneužití lihu obecně denaturovaného, který je denaturován
v souladu s nařízením Komise upravujícím vzájemné uznávání postupů úplné denaturace
lihu pro účely osvobození od spotřební daně69).
(4) V případě odstavce 3 písm. c) nebo d) Ministerstvo financí po vyjádření
Ministerstva zemědělství rozhodne, že líh není osvobozen od daně, a dále postupuje
podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu
a alkoholických nápojů47a). Rozhodnutí Komise podle směrnice Rady upravující harmonizaci
struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a), podle kterého nemělo
Ministerstvo financí rozhodnout, že líh není osvobozen od daně, se použije ode dne
jeho platnosti.
(5) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo
uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle
§ 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo k dodatečnému
vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji
nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. d)].
§ 68
Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) dnem zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě
a oběhu lihu,46)
b) dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze
zásob nebo při dopravě,
c) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,
d) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými
nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který právnické
nebo fyzické osoby vyrobily bez oprávnění provozovat živnost, a to tím dnem, který
nastal dříve, nebo
e) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti
o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová
povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou
k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo
dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm.
b) a e).
§ 69
Základ daně z lihu
Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech
etanolu při teplotě 20 °C zaokrouhlené na dvě desetinná místa.
§ 70
Sazby daně z lihu
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
+--------------+-----------------------------+----------------------+ |Kód | Text | Sazba daně | |nomenklatury | | | +--------------+-----------------------------+----------------------+ |2207 | líh obsažený ve výrobcích | | | | uvedených pod kódem | 32 250 Kč/hl etanolu | | | nomenklatury 2207 | | +--------------+-----------------------------+----------------------+ |2208 | líh obsažený ve výrobcích | | | | uvedených pod kódem | | | | nomenklatury 2208 | 32 250 Kč/hl etanolu | | | s výjimkou ovocných | | | | destilátů z pěstitelského | | | | pálení v množství do 30 l | | | | etanolu pro jednoho | | | | pěstitele za jedno výrobní | | | | období podle zákona | | | | o lihu49) | | | +-----------------------------+----------------------+ | | líh obsažený v ovocných | | | | destilátech z pěstitelského | | | | pálení v množství do 30 l | 16 200 Kč/hl etanolu | | | etanolu pro jednoho | | | | pěstitele za jedno výrobní | | | | období podle zákona | | | | o lihu49) | | +--------------+-----------------------------+----------------------+ |ostatní | líh obsažený ve výrobcích | | | | uvedených pod ostatními | 32 250 Kč/hl etanolu | | | kódy nomenklatury | | +--------------+-----------------------------+----------------------+
(2) Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského
pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období se
použije pouze v případě, že pěstitel splňuje podmínky stanovené zákonem o lihu49)
a zároveň jsou dodrženy ostatní podmínky provozování pěstitelského pálení podle zákona
o lihu49).
§ 71
Osvobození od daně z lihu
(1) Od daně je také osvobozen líh
a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské
činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek
určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,50) s výjimkou výrobků uvedených
pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah
lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků
nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;51)
toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
c) v látkách určených k aromatizaci
1. nápojů, přičemž obsah etanolu
v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo
2. jiných potravin s výjimkou
výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,
d) pro výrobu a přípravu léčiv podle zákona o léčivech nebo nařízení
Evropského parlamentu a Rady upravujícího veterinární léčivé přípravky70),
e) obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou
tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,52)
f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný
určený k použití pro stanovený účel,52)
g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207, 2208, 3301 nebo
3302 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně nebo
za jejich přítomnosti zničených,
h) ve vzorcích odebraných správcem daně,
i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.53)
(2) Od daně je dále osvobozen líh ve výši technicky zdůvodněných skutečných
ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát.46)
§ 71a
Doprava denaturovaného lihu mezi členskými státy
(1) Obecně denaturovaný líh lze ve volném daňovém oběhu mezi členskými
státy dopravovat pro účely podnikání pouze se zjednodušeným průvodním dokladem.
(2) Na dopravu zvláštně denaturovaného lihu mezi členskými státy se použijí
ustanovení upravující dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně mezi členskými státy.
§ 72
Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu
(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na
které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i), nejpozději před
vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem.
(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně
u původního vlastníka v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle
odstavce 1, před nabytím vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu majetek
původního vlastníka, před
a) uzavřením smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části tvořící
samostatnou organizační složku původního vlastníka nebo
b) pozbytím obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační
složku původního vlastníka.
(3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku obchodního závodu
uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který
nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen
uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.
(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění
osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d)
a f), předložit povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od
daně; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického53a) určeného
k použití pro stanovený účel52). Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně
nebylo uplatněno.
§ 73
Povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně
(1) Líh osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. b), c), e), g), h)
nebo i) a podle § 71 odst. 1 písm. f), pokud se jedná o líh zvláštně denaturovaný
syntetický technický, lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání lihu
osvobozeného od daně.
(2) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání
lihu osvobozeného od daně nelze na základě tohoto povolení dále prodávat, pokud jiný
právní předpis nestanoví jinak.
§ 74
Prokázání zdanění lihu
Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu
nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen
uvést objemové procento lihu ve výrobku.
§ 75
Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně
(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od
daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.
(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle
§ 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a i) musí být na dokladu o osvobození lihu od daně
vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.
(3) V případech podle § 68 písm. a) až c), § 71 odst. 1 písm. b) a e) a
§ 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.
(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu
o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují
§ 76
Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně
(1) Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení
zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li
povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice55), daňové přiznání
se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
(2) Plátce, který je registrovanou osobou podle zákona o povinném značení
lihu, podává daňové přiznání elektronicky.
§ 77
Zajištění daně z lihu
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad,
zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní
účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 40 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový
sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na
depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik
daňových skladů provozuje, nejvýše 120 000 000 Kč.
(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere
v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát34), umístěného
v tomto daňovém skladu.
(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere
v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu52) umístěného v tomto
daňovém skladu.
§ 78
Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh
(1) Pokud je lihovar56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací
zařízení je zajištěno úředními závěrami správce daně, zajištění daně se nevyžaduje.
(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího
zařízení závěrami správce daně, stálá přítomnost úřední osoby správce daně nebo umožnění
přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními
předpisy.57)
(3) Daňovým skladem podle § 3 písm. f) nemůže být pěstitelská pálenice.55)
(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se nevztahuje ustanovení § 19
odst. 3.
(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely34), musí
být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.
(6) Správce daně může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu
zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za
opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového
skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok
na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká
ve lhůtě uvedené v § 16.
(7) Správce daně v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu, které
lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení
evidence tohoto lihu.
(8) V daňovém skladu může být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození
od daně umístěn líh, který byl zajištěn správcem daně nebo orgánem Finanční správy
České republiky nebo u kterého bylo rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, pouze
pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu. O takovém umístění
lihu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně
příslušného daňovému skladu. Takový líh musí být odděleně skladován a musí být odděleně
evidován.
§ 79
Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky
(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm.
a) a d) na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených
od daně, lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo
d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele.
(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout
zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen
přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem
provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového
skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně
pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového
skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne správce daně místně příslušný daňovému
skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl
dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně
souhlasí.
(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně
umístěn v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného
lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění
zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození
od daně (§ 6) potvrzený správcem daně místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.
(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu minerálních
olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém
území České republiky dopravuje se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30) vystaveným
odesílatelem.
§ 79a
Oznamování prodeje lihovin
(1) Osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny
uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu
částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, je povinna 15 dnů před
zahájením prodeje takový prodej oznámit správci daně.
(2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby,
která hodlá prodávat lihoviny,
b) množství a objem jednotkových balení lihovin s uvedením objemového
procenta lihu, v členění podle
1. jednotlivých druhů a skupin podle právního předpisu
upravujícího potraviny a tabákové výrobky,
2. kategorií podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin,
c) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby,
od které byly lihoviny nakoupeny,
d) označení výrobce lihovin,
e) místo a den zahájení prodeje,
f) důvody pro prodej lihovin.
HLAVA III
DAŇ Z PIVA
§ 80
Plátce daně z piva
(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní společně
hospodařící domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu,
pro spotřebu členů její společně hospodařící domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích
hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 2000 l za kalendářní rok, za podmínky,
že nedojde k jeho prodeji.
(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně
oznámit správci daně datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství
vyrobeného piva za kalendářní rok.
(3) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavci 1, je povinna
se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto
podmínek.
§ 81
Předmět daně z piva
(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než
0,5 % objemových alkoholu, nebo
b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené
pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.
(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní
obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova
vzorce.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení
extraktu původní mladiny. Pro účely metody určení extraktu původní mladiny se neberou
v potaz složky piva přidané po skončení kvašení.
§ 82
Malý nezávislý pivovar
(1) Malým nezávislým pivovarem je pivovar, jehož roční výroba piva,
včetně piva vyrobeného v licenci, není větší než 200 000 hl a splňuje tyto podmínky:
a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,
b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky,
či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.
(2) Pivovar je právně nebo hospodářsky závislý, pokud
a) vlastní více než 50 % podílu na čistém majetku nebo disponuje více
než 50 % hlasovacích práv jiného pivovaru,
b) chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru, nebo
c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou
hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru.58)
(3) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely daně z piva rozumí
varna, spilka a ležácký sklep, případně cylindrokonické tanky.
(4) Malý nezávislý pivovar může vyrábět pivo v licenci za podmínky,
že:
a) společná roční výroba pivovarů nepřevýší 200 000 hl,
b) výroba piva v licenci nepřekročí 49 % jeho roční výroby,
c) pivo vyráběné v licenci je vždy zdaněno základní sazbou daně.
(5) Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich
společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za
jeden malý nezávislý pivovar.
(6) Roční výrobou piva se pro účely tohoto zákona rozumí veškeré pivo,
které bylo v daném kalendářním roce vyrobeno.
§ 83
Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také plátci podle § 80 odst.
3 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného
od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo
místech k němu přilehlých, musí být z daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a)
dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech.
Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je správce
daně oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.
§ 85
Sazby a výpočet daně z piva
(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé
nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní
mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:
+--------------+-------------------------------------------------------------------------------+ | Kód | Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny | | nomenklatury +------------+------------------------------------------------------------------+ | | Základní | Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary | | | sazba +------------------------------------------------------------------+ | | | Velikostní skupina podle výroby v hl ročně | | | +------------+------------+------------+-------------+-------------+ | | | do 10 000 | nad 10 000 | nad 50 000 | nad 100 000 | nad 150 000 | | | | včetně | do 50 000 | do 100 000 | do 150 000 | do 200 000 | | | | | včetně | včetně | včetně | včetně | +--------------+------------+------------+------------+------------+-------------+-------------+ |2203, 2206 | 32,00 Kč | 16,00 Kč | 19,20 Kč | 22,40 Kč | 25,60 Kč | 28,80 Kč | +--------------+------------+------------+------------+------------+-------------+-------------+
(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se
nepřihlíží.
(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace, které bylo uvedeno do volného
daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné
výše procenta koncentrace piva a základní nebo snížené sazby.
(4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní
mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních
Plato (°P).
(5) Snížená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary se použije také
na pivo, které je dopraveno z jiného členského státu na daňové území České republiky,
pokud je vyrobeno osobou, které bylo příslušným orgánem jiného členského státu vydáno
osvědčení podle právních předpisů tohoto jiného členského státu obdobné osvědčení
podle § 132 odst. 1 nebo která vydala osvědčení podle nařízení Komise upravujícího
požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu zboží v případě vlastní
certifikace; toto osvědčení je přílohou daňového přiznání, pokud je v něm na pivo
uplatněna snížená sazba daně z piva.
§ 86
Osvobození od daně z piva
(1) Od daně je také osvobozeno pivo
a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,
b) pro výrobu a přípravu léčiv,
c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu
nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo
d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich
nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů
alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.
(2) Od daně je dále osvobozeno pivo ve výši technicky zdůvodněných skutečných
výrobních ztrát. Správce daně je oprávněn posoudit, zda tyto ztráty odpovídají charakteru
činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných plátců při stejné činnosti,
a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou
v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní
tvořících společně hospodařící domácnost, osob jí blízkých nebo jejích hostů, až
do množství, které nepřesáhne 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k
jeho prodeji.
(4) Od daně je dále osvobozeno pivo, které bylo v odůvodněných případech
zničeno za přítomnosti úředních osob správce daně.
(5) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné
rozbory53), nezbytné výrobní zkoušky, vědecké nebo analytické účely anebo jako vzorky
odebrané správcem daně. Dále je osvobozeno pivo určené k použití pro vědecký výzkum.
(6) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně.
Evidence se uchovává po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato
evidence vyhotovena.
§ 87
Přijímání a užívání piva osvobozeného od daně bez povolení k přijímání
a užívání piva osvobozeného od daně
Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 5 lze přijímat a užívat bez
povolení k přijímání a užívání piva osvobozeného od daně.
§ 87a
Prokázání zdanění piva
V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být uvedeno množství piva v členění
podle jednotlivých sazeb spotřební daně z piva a příslušné koncentrace piva vyjádřené
v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.
§ 88
Zařazení do velikostní skupiny
(1) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního
roku, oznámí správci daně své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž
zahájil výrobu. Předpokládaná roční výroba se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu
předpokládané výroby od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním
roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.
(2) Pokud dojde ke změně zařazení do velikostní skupiny, je povinen malý
nezávislý pivovar oznámit tuto skutečnost do 31. ledna kalendářního roku správci
daně.
(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být
nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečné výrobě v předchozím kalendářním
roce.
(4) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je vyšší než horní mez velikostní
skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce dodatečné daňové
přiznání za každé zdaňovací období daného kalendářního roku. Na dodatečném daňovém
přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu,
která odpovídá skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání
za stejné zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně,
pokud vznikl. Nárok na vrácení daně, ve smyslu tohoto odstavce, lze uplatnit za celý
kalendářní rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení
nevzniká.
(5) Jestliže skutečná výroba za kalendářní rok je nižší než dolní mez velikostní
skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce správci daně
nejpozději do 25. února následujícího kalendářního roku dodatečné daňové přiznání
za každé zdaňovací období kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede
rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá
skutečné výrobě, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné
zdaňovací období. Současně v tomto přiznání uplatní nárok na vrácení daně, pokud
vznikl. Nárok na vrácení daně ve smyslu tohoto odstavce lze uplatnit za celý kalendářní
rok. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání úrok z prodlení nevzniká.
§ 89
Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo
(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož
roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.
(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva,
které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.
(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku
na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].
(4) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele
daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu na daňovém území České
republiky, o opětovném uvedení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně
za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Toto pivo může být do režimu podmíněného
osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele,
který uvedl toto pivo do volného daňového oběhu; pokud tento provozovatel provozuje
více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto
pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva
do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.
(5) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele
daňového skladu o opětovném uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně
za účelem jeho likvidace nebo přepracování, pokud tento provozovatel dopravil v režimu
podmíněného osvobození od daně toto pivo z daňového území České republiky do jiného
členského státu, ve kterém bylo toto pivo uvedeno do volného daňového oběhu, a tento
provozovatel přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu zpět
na daňovém území České republiky. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození
od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který
přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky; pokud
tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady,
do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného
uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.
§ 90
Zajištění daně z piva
Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč,
jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem
finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.
§ 90a
Evidence piva v daňových skladech
Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37
a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel
a pro které je místně příslušný.
§ 91
Prokazování původu dováženého piva
(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.
(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno
sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu
původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující
200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není
původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou
daně.
(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (°P) je pro
účely tohoto zákona považována za koncentraci piva vyjádřenou v hmotnostních procentech
extraktu původní mladiny.
HLAVA IV
DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ
§ 92
Plátce daně z vína a meziproduktů
(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky
vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného
tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.
(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky
za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu
pro účely podnikání (§ 31).
(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky
za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození
od daně.
(4) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3,
je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne
porušení těchto podmínek.
§ 93
Předmět daně z vína a meziproduktů
(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a meziprodukty uvedené
pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových
alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.
(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky,
které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná
zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak
3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které
jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:
a) 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29
10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu podle nařízení Evropského parlamentu a
Rady upravujícího společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty60) (dále jen
"skutečný obsah alkoholu") přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových,
je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku
lihu,
b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21
06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod
písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje
13 % objemových, nebo
c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje
13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený
v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou
šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy
nomenklatury:
a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových,
ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku,
plně kvasného původu bez přídavku lihu,
b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových,
ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování
a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku
lihu,
c) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v písmenu a) nebo b), a 2206, nepodléhají-li
dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2 %
objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo
d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu
přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který
je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(4) Vínem se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí také
fermentovaný nápoj.
(5) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí
všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž
skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových,
které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.
§ 94
Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit
(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území
České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká,
pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3.
(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se
stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst.
1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku,
ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.
§ 95
Základ daně z vína a meziproduktů
Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.
§ 96
Sazby daně z vína a meziproduktů
Sazby daně jsou stanoveny takto:
+-----------------------------------+---------------------+ | Text | Sazba daně | +-----------------------------------+---------------------+ |Šumivá vína podle § 93 odst. 2 | 2 340 Kč/hl | +-----------------------------------+---------------------+ |Tichá vína podle § 93 odst. 3 | 0 Kč/hl | +-----------------------------------+---------------------+ |Meziprodukty podle § 93 odst. 5 | 2 340 Kč/hl | +-----------------------------------+---------------------+
§ 97
Osvobození od daně z vína a meziproduktů
(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty
a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,
b) pro výrobu a přípravu léčiv,
c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu
nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo
d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich
nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů
alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.
(2) Od daně jsou dále osvobozena vína a meziprodukty ve výši technicky
zdůvodněných skutečných výrobních ztrát. Správce daně je oprávněn posoudit, zda tyto
ztráty odpovídají charakteru činnosti plátce a obvyklé výši ztrát obdobných jiných
plátců při stejné činnosti, a vyžadovat prokázání ztrát a o zjištěný rozdíl upravit
základ daně.
(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako
vzorky pro povinné rozbory,53) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané
správcem daně.
(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty, které byly v odůvodněných
případech zničeny za přítomnosti úředních osob správce daně.
(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení
se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku,
ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 98
Přijímání a užívání vína osvobozeného od daně bez povolení k přijímání
a užívání vína osvobozeného od daně
(1) Tiché víno osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 lze přijímat a užívat
bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.
(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 lze přijímat a užívat
bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.
§ 98a
Daňové přiznání k dani z vína a splatnost této daně
(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické
osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3 nebo § 100a, daňové
přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost
vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení
tohoto zdaňovacího období.
(2) Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno
(§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst.
2), nejsou tyto osoby povinny sdělit tuto skutečnost správci daně.
§ 99
Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty
(1) Daňovým skladem podle § 19 odst. 2 písm. b) může být jen sklad, jehož
roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční
odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení
neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu,
popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.
(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí
množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce
1.
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle
§ 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst.
3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2
písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud
toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného
osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno
nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.
(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a
podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventuru
zásob tichého vína za přítomnosti úřední osoby správce daně. V den, kdy rozhodnutí
o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého
vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92
odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].
(6) Vedlejší produkty60d), které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě
tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a,
a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem60e), se na daňovém
území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst.
4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit
správci daně.
(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny
tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým
výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst.
3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché
víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození
od daně.
(8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché
víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí
oznámit do 5 dní správci daně místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu zasláním
kopie dokladu podle § 100a odst. 4.
§ 100
Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém
území České republiky
(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od
daně na daňovém území České republiky dopravovat bez dokladu uvedeného v § 27 nebo
27c, pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).
(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození
od daně bez dokladu podle odstavce 1 je právnická nebo fyzická osoba dopravující
tiché víno povinna na vyžádání předložit správci daně doklady provázející tiché víno
při dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní
doklady pro přepravu vinařských produktů.
§ 100a
Malý výrobce vína
(1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo
fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), přičemž průměrná
roční výroba podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího průvodní
doklady pro přepravu vinařských produktů tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno
není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].
(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového
skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění
podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.
(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového
skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.
(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se
použije doklad o dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů. Malý výrobce tichého vína je povinen
tento doklad na vyžádání předložit správci daně.
(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do
daňového skladu uvědomit správce daně místně příslušného místu, kde se tiché víno
vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.
(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost
(§ 8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen sdělit tuto skutečnost správci
daně.
HLAVA V
DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 100c
Plátce daně z tabákových výrobků
Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje
cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele
uvedená na tabákové nálepce (§ 112).
§ 101
Předmět daně z tabákových výrobků
(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.
(2) Tabákovými výrobky se pro účely daně z tabákových výrobků rozumí cigarety,
doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) cigaretami
1. tabákové provazce, které se kouří v nezměněném
stavu a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),
2. tabákové provazce, které
se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo
3.
tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového
papíru,
b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném
stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele jsou v nezměněném
stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují
1. krycí list ze surového tabáku, nebo
2.
trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného
tabáku, jenž kryje celý výrobek, případně i filtr, avšak nikoli náustek v případě
doutníků s náustkem, činí-li jejich jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně
2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,
c) tabákem ke kouření
1.
tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek, a který je
možné kouřit bez dalšího průmyslového zpracování,
2. tabákový odpad upravený pro prodej
konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit,
nebo
3. tabák
ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic s šířkou řezu menší
než 1,5 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret.
(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují
zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené
v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 8.
(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky,
které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené
v odstavci 3 písm. b).
(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek,
který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní
podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 8,
nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud je určen k jinému účelu než ke
kouření a současně je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému
spotřebiteli.
(7) Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových
listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.
(8) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák,
splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským
účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví České republiky
nebo jím pověřená instituce.
§ 101a
Vznik povinnosti daň z tabákových výrobků přiznat a zaplatit
Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje
cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele
uvedená na tabákové nálepce (§ 112).
§ 102
Základ daně z tabákových výrobků
(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného
spotřebitele podle § 103.
(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené
v kusech.
(3) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech
a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.
§ 103
Cena pro konečného spotřebitele
(1) Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena
cenovým rozhodnutím podle zákona o cenách61) jako cena pro konečného spotřebitele
jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato
cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.
(2) Výrobce, oprávněný příjemce nebo dovozce podá Celnímu úřadu pro Středočeský
kraj (dále jen "pověřený správce daně") návrh na stanovení ceny pro konečného spotřebitele.
Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může k podání
návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele pověřit osobu se sídlem, organizační
složkou svého obchodního závodu, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky,
která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od
daně z jiného státu.
(3) Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém
balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele.
(4) Váženým cenovým průměrem se pro účely tohoto zákona rozumí vážený průměr
cen cigaret pro konečného spotřebitele přepočtený na jeden kus, který stanoví Ministerstvo
financí na základě výsledků inventur tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.
(5) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro
konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny
tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém
balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele podle věty první, je cenou
pro konečného spotřebitele vážený cenový průměr.
(6) Vážený cenový průměr slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu
s právním předpisem Evropské unie61a).
(7) Cena pro konečného spotřebitele musí být uvedena na tabákové nálepce.
(8) Cigarety lze uvádět do volného daňového oběhu pouze s tabákovou nálepkou
s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele platnou od data účinnosti cenového rozhodnutí
do posledního dne účinnosti tohoto cenového rozhodnutí.
§ 104
Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto: +------------------------+--------------------------------------------------------------------+ | Text | Sazba daně | +------------------------+----------------------+----------------------+----------------------+ | | Procentní část | Pevná část | Minimální | +------------------------+----------------------+----------------------+----------------------+ | cigarety | 30 % | 1,97 Kč/kus | celkem nejméně však | | | | | 3,52 Kč/kus | +------------------------+----------------------+----------------------+----------------------+ | doutníky, cigarillos | | 2,29 Kč/kus | | +------------------------+----------------------+----------------------+----------------------+ | tabák ke kouření | | 3 000 Kč/kg | | +------------------------+----------------------+----------------------+----------------------+
(2) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako
součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření
je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat
a zaplatit.
(3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby
daně se vypočítá jako součet následujících položek:
a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele
těchto cigaret dělený stem,
b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů.
(4) Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako
součin minimální sazby daně a počtu kusů.
(5) Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety.
(6) Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje
za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm,
se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce
se považuje za další 1 kus cigarety.
(7) Je-li výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní části
sazby daně nižší než výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně, použije
se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.
§ 105
Osvobození od daně z tabákových výrobků
(1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky
týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření,
nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu
zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky
odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných
podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové
výrobky.
(2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky
a) odebrané jako vzorky správcem daně, nebo
b) znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce
daně, nebo za jejich přítomnosti zničené; to se týká pouze tabákových výrobků určených
pro vývoz nebo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského
státu, které současně nejsou způsobilé pro uvedení do volného daňového oběhu na území
jiného členského státu nebo třetí země.
(3) O odebrání nebo znehodnocení tabákových výrobků podle odstavce 2 sepíše
správce daně protokol.
(4) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle tohoto ustanovení
se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku,
ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 105a
Přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně bez povolení
k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně
Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 lze přijímat a
užívat bez povolení k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně.
§ 106
Prokázání zdanění tabákových výrobků
Právnická nebo fyzická osoba vystavující daňový doklad podle § 5 odst.
2, doklad o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo doklad o dopravě podle § 5 odst. 4 je
povinna uvést na těchto dokladech cenu pro konečného spotřebitele u cigaret a neuvádí
výši spotřební daně celkem.
§ 107
Jednotkové balení
(1) zrušen
(2) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny
na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z
jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou
spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.
(3) zrušen
(4) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky
nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném
jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu nebo pokud jsou dopravovány
v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu. Tabákové
výrobky nemusí být uvedeny do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení,
pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105.
(5) Uzavřené jednotkové balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů cigaret
s výjimkou uzavřených jednotkových balení cigaret osvobozených od daně podle § 105.
Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné
sazbě daně61b).
(6) Tabákové výrobky lze prodávat pouze v uzavřeném jednotkovém balení
s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému
spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej.
(7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze
z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno
tabákovou nálepkou.
§ 108
Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti
(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské
činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit správci daně nejpozději tři
týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt
mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného
správce daně.
(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky
uvede v ohlášení obchodní firmu nebo jméno a sídlo právní formu, výši obchodního
jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje
dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce
připojí k ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů,
druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.
§ 109
Oprávněný příjemce tabákových výrobků
(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků a oprávněný
příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků mohou přijímat pouze tabákové
výrobky označené tabákovou nálepkou s výjimkou tabákových výrobků osvobozených od
daně podle § 105.
(2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění
hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. a) nebo b) je považováno za
zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných
výrobků přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek
podle § 118 odst. 3.
(3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění
hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 4 písm. b) je považováno za zajištění
daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků přijímá
výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118
odst. 3.
§ 110
Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele
(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší,
než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li
tento zákon jinak.
(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout
žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele včetně slevy poskytované na základě
odbytu.
(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při
prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele
uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.
§ 111
Snížení ceny pro konečného spotřebitele
(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat cigarety
konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená
na tabákové nálepce, aby výrobci, dovozci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob
v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, ukončení prodeje nebo ukončení podnikatelské
činnosti a v případě exekuce.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret konečnému
spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové
nálepce, souhlas pověřeného správce daně.
(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.
§ 111a
Zákaz nákupu za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele
Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena
pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon
jinak.
§ 112
Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele
Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší,
než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Pokud prodejce
prodá cigarety za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové
nálepce, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň ve výši součinu procentní části
sazby daně podle § 104 odst. 1 a rozdílu ceny, za kterou byly cigarety prodány, a
ceny uvedené na tabákové nálepce.
§ 114
Značení tabákovými nálepkami
(1) zrušen
(2) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové
území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného
členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou62a), pokud nejsou dopravovány
v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo
pokud není v odstavci 6 nebo 7 stanoveno jinak.
(3) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen výrobce, oprávněný
příjemce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území
České republiky.
(4) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu
nebo mimo daňové území České republiky.
(5) zrušen
(6) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které
a) jsou určeny pro vývoz, nebo
b) jsou určeny pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně
do jiného členského státu.
(7) Tabákovou nálepkou nemusí být značeny tabákové výrobky, pokud jsou
osvobozeny od daně podle § 11 odst. 1 nebo § 105, nebo pokud jsou dovezeny na daňové
území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České
republiky pro osobní spotřebu (§ 32 odst. 4).
§ 114a
Tabákové výrobky neznačené a značené nesprávným způsobem
(1) Za neznačený tabákový výrobek se považuje tabákový výrobek, který
ačkoliv musí být značen tabákovou nálepkou,
a) jí není značen, nebo
b) je značen tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím
právním předpisem není čitelná.
(2) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se považuje tabákový
výrobek, který musí být značen tabákovou nálepkou, pokud je značen
a) tabákovou nálepkou jinak, než stanoví tento zákon a prováděcí právní
předpis,
b) tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním
předpisem neodpovídá jednotkovému balení,
c) tabákovou nálepkou, která je určena pro jiný tabákový výrobek, nebo
d) poškozenou tabákovou nálepkou, jejíž náležitosti stanovené prováděcím
právním předpisem jsou čitelné.
(3) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje doutník,
cigarillos nebo tabák ke kouření, které jsou značeny tabákovou nálepkou odpovídající
staré sazbě daně a které byly v době jejich uvedení do volného daňového oběhu značeny
v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
§ 115
Porušení povinností při značení tabákových výrobků
(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značení tabákových
výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně jiným orgánům příslušným k prověřování
plnění povinností při značení tabákových výrobků.
(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní
správy České republiky, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků,
a) postupuje podle daňového řádu a
b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému
úřadu.
(3) Zjistí-li správce daně nebo jiný příslušný orgán neznačené tabákové
výrobky nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem, zajistí je, přičemž bez
zbytečného odkladu předá rozhodnutí o zajištění těchto tabákových výrobků jejich
držiteli. Nelze-li rozhodnutí o zajištění těchto tabákových výrobků takto doručit,
zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.
(4) Zjistí-li orgán příslušný k prověřování povinností při značení tabákových
výrobků, který není uvedený v odstavcích 1 a 2, že byla porušena povinnost při značení
tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému
úřadu.
§ 116
Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně
(1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou
tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9
odst. 3 písm. e), § 9 odst. 3 písm. f) nebo § 101a.
(2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být
použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.
(3) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém
balení.
§ 116a
Zajištění daně z tabákových výrobků
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad,
zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní
účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový
sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem finančních prostředků na
depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik
daňových skladů provozuje, nejvýše 100 000 000 Kč.
(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad,
zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní
účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50 000 000 Kč.
(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový
sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní
účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových
skladů provozuje, nejvýše 100 000 000 Kč.
§ 118
Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek
(1) zrušen
(2) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce
tabákových nálepek k pověřenému správci daně a jejich odběr na daňovém území České
republiky výrobcem, oprávněným příjemcem nebo dovozcem zajišťuje pověřený správce
daně, který zároveň prověřuje přepravu, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce
nebo dovozce.
(3) Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě,
může pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého obchodního závodu, popřípadě
místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové
výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu, k odběru tabákových
nálepek. U tabákových nálepek pro cigarety může být touto pověřenou osobou pouze
osoba, která byla stejným výrobcem nebo dovozcem zároveň pověřena k podání návrhu
na stanovení ceny pro konečného spotřebitele (§ 103 odst. 2). Nákup a přepravu tabákových
nálepek od jejich výrobce k pověřenému správci daně, jejich odběr na daňovém území
České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek a prověření přepravy,
uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený správce daně.
(4) Výrobce, oprávněný příjemce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru tabákových
nálepek podle odstavce 3 (dále jen "odběratel") jsou povinni si v objednávce sami
vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.
(5) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně
u pověřeného správce daně.
(6) Pokud odběratel neodebere objednané tabákové nálepky do 75 dní ode
dne doručení objednávky, pověřený správce daně neodebrané tabákové nálepky zničí
a sepíše o tom protokol. Odběratel je povinen nahradit náklady spojené s výrobou
a zničením těchto tabákových nálepek.
(7) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému
správci daně.
(8) zrušen
(9) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem
bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného správce
daně. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány
výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí
zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu
na daňovém území České republiky.
(10) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek nejpozději při
jejich odběru. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného správce daně k odběrateli
a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.
(11) Tabákové nálepky musí být objednány
a) dva týdny před odběrem v obvyklých případech, nebo
b) nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek nového
vzoru.
(12) Tabákové nálepky objednané podle odstavce 11 písm. b) lze odebrat
nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tabákové nálepky nového vzoru.
(13) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky
starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s
uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení
objednávky pověřenému správci daně.
§ 118a
Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících staré sazbě daně
(1) V případě změny sazby daně lze tabákovou nálepku odpovídající sazbě
daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně objednat s uvedením termínů odběru
nejpozději 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 2 týdny po
doručení objednávky pověřenému správci daně.
(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně
předcházející nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území
České republiky nejpozději přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
§ 118b
Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících nové sazbě daně
(1) V případě změny sazby daně musí být tabáková nálepka odpovídající nové
sazbě daně objednána nejméně 6 týdnů před jejím prvním odběrem.
(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede
dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.
(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající nové sazbě daně
lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky ode dne nabytí
účinnosti nové sazby daně.
§ 118c
Skladování a prodej jednotkových balení cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající
staré sazbě daně
(1) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou
odpovídající jiné než nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze ode
dne nabytí účinnosti nové sazby daně skladovat ani prodávat.
(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou
odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nakoupené za
účelem dalšího prodeje nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne druhého
kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.
(3) Jednotkové balení cigaret, které nelze podle odstavce 1 nebo 2 skladovat
ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.
§ 119
Hodnota tabákové nálepky
(1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek.
Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za
jednotkové balení určené k přímé spotřebě.
(2) Hodnotu tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní ode
dne jejich odebrání od pověřeného správce daně.
(3) zrušen
(4) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek
objednaných u pověřeného správce daně, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena
již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje
a) finanční zárukou vystavenou ve prospěch pověřeného správce daně,
kterou tento správce daně přijal,
b) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro
zajištění daně zřízený pověřeným správcem daně, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká
nárok na úrok z částky složené na depozitním účtu pro zajištění daně zřízeném pověřeným
správcem daně, nebo
c) pojištěním záruky poskytnutým pojišťovnou, pokud tento způsob zajištění
povolí pověřený správce daně; na pojištění záruky se přiměřeně použije § 21 odst.
2 až 6.
(5) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla
uhrazena hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na daňovém území
České republiky, vzniká nárok na vrácení této hodnoty tabákových nálepek za podmínek,
že
a) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně (§ 28 odst.
1) v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň za tyto tabákové výrobky
zaplacena; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních
dnů po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě, nebo
b) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně došlo ke ztrátě nebo znehodnocení těchto tabákových výrobků prokazatelně
v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení; hodnota použitých tabákových
nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po zúčtování takové ztráty nebo
takového znehodnocení tabákových výrobků a po prokázání, že ke ztrátě nebo znehodnocení
tabákových výrobků došlo v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení.
§ 120
Zástavní právo
K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto
zákona zástavní právo k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém
balení.
§ 121
Evidence a inventura tabákových nálepek
(1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených
tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy
v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly
tyto doklady vystaveny.
(2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek za každý
kalendářní rok. Dále je povinen nejpozději do 31. ledna každého kalendářního roku
oznámit pověřenému správci daně výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí
kalendářní rok. Pověřený správce daně zašle souhrnné údaje o výsledcích inventur
za všechny odběratele Ministerstvu financí nejpozději do 15. února každého kalendářního
roku.
§ 122
Vracení tabákových nálepek
(1) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně poškozené tabákové nálepky,
pokud jsou náležitosti tabákových nálepek stanovené prováděcím právním předpisem
čitelné a pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem.
Poškozenou tabákovou nálepkou se pro účely spotřebních daní rozumí rovněž tabáková
nálepka, která je neúplná, pokud její plocha činí více než 60 % původní plochy tabákové
nálepky a skládá se maximálně ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě. Tabákové
nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.
(2) Za poškozené tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci
1, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota
tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené poškozené tabákové nálepky
zničí. O zničení vrácených poškozených tabákových nálepek sepíše protokol.
(3) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky.
Pověřený správce daně vrátí odběrateli hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla
hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené tabákové nálepky
zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.
(4) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému
správci daně nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne,
kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru naposledy uvedeny
do volného daňového oběhu. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích
zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému správci
daně nejpozději do 80 dní ode dne, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou
starého vzoru naposledy uvedeny do volného daňového oběhu. Poškozené tabákové nálepky
starého vzoru je odběratel povinen vrátit do 30 dní od uplynutí lhůty pro vrácení
nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru.
(5) Hodnota vrácených nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru se k
poslednímu dni lhůty podle odstavce 4 stává přeplatkem odběratele. Je-li takto vzniklý
přeplatek vratitelným přeplatkem, použije jej správce daně na úhradu hodnoty tabákových
nálepek nového vzoru při jejich odběru, pokud odběratel nepožádal o vrácení vratitelného
přeplatku.
(6) Pověřený správce daně podle odstavce 5 nepostupuje, pokud odběratel
při vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru požádá o vydání tabákových
nálepek nového vzoru za tabákové nálepky starého vzoru. Pověřený správce daně vydá
tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny.
Odběratel je povinen uhradit nejpozději při vydání tabákových nálepek nového vzoru
rozdíl mezi cenou tabákových nálepek vydaných a cenou tabákových nálepek vrácených.
Pokud pověřený správce daně vydá za tabákové nálepky starého vzoru tabákové nálepky
nového vzoru, které jsou zároveň tabákovými nálepkami odpovídajícími nové sazbě daně,
vzniká odběrateli rovněž povinnost uhradit rozdíl mezi hodnotou tabákových nálepek
vydaných a hodnotou tabákových nálepek vrácených dnem odběru těchto tabákových nálepek.
Pro uhrazení hodnoty tabákových nálepek se použije § 119 obdobně.
(7) Za vrácené poškozené tabákové nálepky starého vzoru, které splňují
podmínky uvedené v odstavci 1 a které byly vráceny podle odstavce 4, vrátí pověřený
správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek
uhrazena.
(8) Pověřený správce daně tabákové nálepky starého vzoru vrácené podle
odstavce 4 zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.
(9) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému správci daně nepoužité
tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených podle odstavce 1, v případě
ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí
mu pověřený správce daně tuto částku.
(10) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o úřední dozor nad
zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat
pouze na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského
státu. Úředním dozorem se rozumí účast úřední osoby pověřeného správce daně při zničení
tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních, které na své náklady zajistí
odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém
území České republiky. Pověřený správce daně je povinen této žádosti vyhovět s tím,
že den, hodina, místo a způsob zničení tabákových nálepek budou stanoveny dohodou.
Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových
nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže
byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.
§ 122a
Nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek v případě změny sazby daně
u cigaret
(1) Nárok na vrácení hodnoty tabákové nálepky v případě tabákové nálepky
odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nalepené na jednotkovém
balení cigaret určeném k přímé spotřebě, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil
z jiného členského státu, vzniká dnem jejího zničení pod úředním dozorem na daňovém
území České republiky, pokud
a) hodnota tabákové nálepky byla již uhrazena,
b) do posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci,
v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, odběratel
1. provede soupis těchto tabákových
nálepek,
2. podá žádost o úřední dozor nad zničením těchto tabákových nálepek elektronicky,
a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový
přístup, a
3. umístí jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s těmito tabákovými
nálepkami na místo, které je zabezpečeno proti zneužití a kde jsou tato jednotková
balení skladována odděleně od jiných tabákových výrobků a viditelně označena,
c) je jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s touto tabákovou
nálepkou do dne zničení skladováno podle písmene b) bodu 3 a
d) ke zničení došlo do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.
(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou
odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně, u něhož jsou
splněny podmínky podle odstavce 1, se do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, nepovažuje za tabákový
výrobek značený nesprávným způsobem.
nadpis vypuštěn
§ 123
Žádost o snížení úhrady nebo zajištění
(1) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o snížení úhrady nebo
zajištění.
(2) Snížením úhrady nebo zajištění se pro účely tohoto zákona rozumí
snížení úhrady hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo snížení zajištění
hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru.
(3) Žádost o snížení úhrady nebo zajištění může podat odběratel, který
v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění
a) odebíral tabákové nálepky pravidelně a
b) hradil hodnotu tabákových nálepek tak, že mu v případě prodlení
s touto úhradou nevznikla povinnost uhradit úrok z prodlení.
(4) Odběratel odebírá tabákové nálepky pravidelně, pokud doba mezi jednotlivými
odběry nepřesáhne 90 dní.
(5) Odběratel může o vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění,
které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění,
požádat nejdříve 4 a nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo původní
rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý
stav.
(6) V případě zamítnutí žádosti o snížení úhrady nebo zajištění lze novou
žádost podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto zamítavého
rozhodnutí.
§ 124
Podmínky pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
Pověřený správce daně rozhodne o snížení úhrady nebo zajištění, pokud
odběratel
a) v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo
zajištění plnil řádně povinnosti odběratele a řádně značil tabákové výrobky tabákovými
nálepkami způsobem stanoveným právními předpisy a
b) splňuje podmínky, za nichž může správce daně rozhodnout o snížení
zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.
§ 125
Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
(1) Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění se vydává na dobu 1 roku
počínaje prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícím po nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí.
(2) Pověřený správce daně rozhodne o žádosti o snížení úhrady nebo zajištění
do 60 dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne do 90 dní.
(3) V případě, že rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění má bezprostředně
navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, nelze toto nové
rozhodnutí vydat před uplynutím lhůty pro podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění.
§ 126
Výše snížení úhrady nebo zajištění
(1) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 10 % hodnoty tabákových nálepek.
(2) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 20 % hodnoty tabákových nálepek,
trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 9 měsíců před vydáním tohoto
rozhodnutí.
(3) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši 40 % hodnoty tabákových nálepek,
trvá-li snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě po dobu 21 měsíců před vydáním
tohoto rozhodnutí.
(4) Snížení úhrady nebo zajištění lze použít v daném kalendářním čtvrtletí
pouze na ty bezprostředně po sobě jdoucí odběry tabákových nálepek, jejichž celková
hodnota nepřesáhne 50 % celkové hodnoty tabákových nálepek odebraných za bezprostředně
předcházející kalendářní rok.
§ 127
Zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
Pověřený správce daně zruší rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
v případě, že
a) je ohroženo zaplacení hodnoty tabákových nálepek, nebo
b) odběratel po vydání tohoto rozhodnutí přestal splňovat podmínky
pro
1. podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění, nebo
2. vydání rozhodnutí o
snížení úhrady nebo zajištění.
§ 128
Povinnosti odběratele v souvislosti se snížením úhrady nebo zajištění
(1) Odběratel je povinen oznámit pověřenému správci daně všechny skutečnosti,
které mají vliv na splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění,
a to do 5 dní od jejího vzniku.
(2) Odběratel je do 5 dní ode dne zrušení rozhodnutí o snížení úhrady
nebo zajištění povinen
a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo
zajištění uvedené v tomto rozhodnutí, nebo
b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení
úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí.
(3) Jestliže na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění
nenavazuje bezprostředně nové rozhodnutí, je odběratel povinen nejpozději následující
pracovní den po uplynutí doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno,
a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo
zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí, nebo
b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení
úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí.
§ 129
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou
a) rozměry, náležitosti, vzor a vyobrazení tabákových nálepek a způsob
jejich umístění na jednotkovém balení,
b) podrobnosti ke způsobu objednávání tabákových nálepek a formulář
objednávky tabákových nálepek,
c) podrobnosti ke způsobu odběru tabákových nálepek,
d) způsob vedení evidence tabákových nálepek a formulář pro její
vedení,
e) způsob oznámení výsledku inventury tabákových nálepek a formulář
tohoto oznámení,
f) způsob vracení nepoužitých nebo poškozených tabákových nálepek,
g) postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u
cigaret a při změnách těchto cen.
HLAVA VI
DAŇ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 130
Zahřívaný tabákový výrobek
(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely daně ze zahřívaných
tabákových výrobků rozumí tabákový výrobek, který
a) obsahuje tabák,
b) je určen k užívání, které nezahrnuje
1. postupné spalování tabáku,
2.
užívání nosem,
3. žvýkání, a
c) není předmětem daně z tabákových výrobků.
(2) Na zahřívaný tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových
výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(3) Na zahřívaný tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.
§ 130a
Předmět daně ze zahřívaných tabákových výrobků
Předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je tabák obsažený v
zahřívaném tabákovém výrobku.
§ 130b
Základ daně ze zahřívaných tabákových výrobků
(1) Základem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je množství tabáku
obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném pro přímou
spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.
(2) Pro stanovení množství tabáku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost
tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
§ 130c
Sazba a výpočet daně ze zahřívaných tabákových výrobků
(1) Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 3
Kč/g.
(2) Daň ze zahřívaných tabákových výrobků se vypočte jako součin základu
daně a sazby daně ze zahřívaných tabákových výrobků.
§ 130d
Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků
(1) Uzavřené jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků musí obsahovat
nejméně 5 kusů zahřívaných tabákových výrobků s výjimkou uzavřených jednotkových
balení zahřívaných tabákových výrobků osvobozených od daně ze zahřívaných tabákových
výrobků.
(2) Na jednotkovém balení zahřívaných tabákových výrobků musí být
uveden údaj o množství
a) zahřívaných tabákových výrobků vyjádřené v kusech a
b) tabáku obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích vyjádřené
v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.
§ 130e
Doprava zahřívaných tabákových výrobků
Na dopravu zahřívaných tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných
výrobků použijí přiměřeně.
§ 130f
Zvláštní ustanovení o tabákových výrobcích značených nesprávným způsobem
Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž
zahřívaný tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré
sazbě daně a který byl v době jeho uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu
s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
HLAVA VII
DAŇ ZE SUROVÉHO TABÁKU
§ 131a
Plátce daně ze surového tabáku
(1) Plátcem daně ze surového tabáku je osoba,
a) která použila surový tabák pro jiný účel než pro
1. výrobu tabákových
výrobků,
2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků, nebo
3. dodání do
jiného členského státu nebo třetí země, nebo
b) u které byl zjištěn surový tabák, u kterého neprokázala
1. původ
surového tabáku,
2. účel použití surového tabáku, nebo
3. identifikaci osoby, které
byl nebo má být surový tabák dodán.
(2) Plátcem daně ze surového tabáku není výzkumná organizace podle právního
předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo veřejná
vysoká škola, které použily surový tabák pro výzkumné nebo vědecké účely.
(3) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat přihlášku k registraci
do 7 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.
§ 131b
Předmět daně ze surového tabáku
(1) Předmětem daně ze surového tabáku je surový tabák.
(2) Surovým tabákem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) přírodně nebo uměle sušený nebo nesušený, fermentovaný nebo nefermentovaný,
expandovaný nebo neexpandovaný list rostliny rodu tabák, nebo jiná její část; listy
mohou být celé, částečně nebo zcela vyžilované,
b) zbytky z listů nebo jiných částí rostliny rodu tabák, které
1. vznikají
při zpracování těchto listů nebo jiných částí rostliny, při manipulaci s těmito listy
nebo jinými částmi rostliny nebo při výrobě tabákových výrobků a
2. nejsou upraveny
pro prodej konečnému spotřebiteli,
c) rekonstituovaný tabák vyrobený spojením jemně rozdrobeného tabáku,
tabákového zbytku nebo tabákového prachu, který není upraven pro prodej konečnému
spotřebiteli.
§ 131c
Vznik daňové povinnosti ze surového tabáku
Daňová povinnost vzniká dnem
a) použití surového tabáku pro jiný účel než pro
1. výrobu tabákových
výrobků,
2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků,
3. dodání do jiného
členského státu nebo třetí země, nebo
b) zjištění surového tabáku, u kterého
1. nebyl prokázán původ surového
tabáku,
2. nebyl prokázán účel použití surového tabáku, nebo
3. nebyla prokázána identifikace
osoby, které byl nebo má být surový tabák dodán.
§ 131d
Základ daně ze surového tabáku
Základem daně ze surového tabáku je množství surového tabáku vyjádřené
v kilogramech.
§ 131e
Sazba a výpočet daně ze surového tabáku
(1) Sazba daně ze surového tabáku se stanoví ve výši sazby spotřební daně
z tabáku ke kouření.
(2) Daň ze surového tabáku se vypočte jako součin základu daně a sazby
daně ze surového tabáku.
§ 131g
Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání k dani ze surového tabáku
(1) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat daňové přiznání.
(2) Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň,
není přípustné podat po uplynutí 6 měsíců od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.
ČÁST ČTVRTÁ
OSVĚDČENÍ PRO ÚČELY UPLATNĚNÍ SNÍŽENÉ SAZBY DANĚ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
§ 132
Vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském
státě
(1) Správce daně na žádost osoby, která na daňovém území České republiky
vyrábí líh, pivo, víno, ostatní kvašené nápoje nebo meziprodukty, (dále jen "výrobce
daného druhu vybraných výrobků") vydá pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném
členském státě osvědčení potvrzující výrobu daného druhu vybraných výrobků touto
osobou za bezprostředně předcházející kalendářní rok a splnění podmínek nezávislosti.
(2) Žádost podle odstavce 1 se podává samostatně pro každý druh vybraných
výrobků.
(3) Osvědčení podle odstavce 1 se vydává na kalendářní rok.
(4) Vzor osvědčení podle odstavce 1 stanoví nařízení Komise upravující formulář
pro osvědčení malého nezávislého výrobce.
(5) Správce daně žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud
a) výrobce daného druhu vybraných výrobků
1. nesplňuje podmínky nezávislosti,
nebo
2. vyrábí daný druh vybraných výrobků v licenci, nebo
b) výroba daného druhu vybraných výrobků, pro který výrobce daného druhu
vybraných výrobků žádá o vydání osvědčení, za bezprostředně předcházející kalendářní
rok překročí v případě
1. lihu 10 hl etanolu,
2. piva 200 000 hl,
3. vína 1 000 hl,
4.
ostatních kvašených nápojů 15 000 hl,
5. meziproduktů 250 hl.
(6) Správce daně rozhodne o žádosti podle odstavce 1 nejpozději do 30 dnů
ode dne podání této žádosti; běh této lhůty však započne nejdříve 1. ledna kalendářního
roku, na který se osvědčení vydává. Ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu
prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně
žadatele vhodným způsobem vyrozumí.
§ 133
Podmínky nezávislosti pro vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby
daně v jiném členském státě
(1) Výrobce daného druhu vybraných výrobků splňuje podmínky nezávislosti,
pokud
a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném výrobci daného druhu
vybraných výrobků a
b) jím provozovaný daňový sklad pro výrobu daného druhu vybraných výrobků
není svými nadzemními ani podzemními provozními ani skladovacími prostorami technologicky
nebo jinak propojen s prostorami jiného daňového skladu pro výrobu daného druhu vybraných
výrobků; to neplatí pro výrobce lihu.
(2) Výrobce daného druhu vybraných výrobků je právně nebo hospodářsky
závislý na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků, pokud
a) vlastní více než 50 % podíl na čistém majetku nebo disponuje více
než 50 % hlasovacích práv jiného výrobce daného druhu vybraných výrobků,
b) jím provozovanému daňovému skladu pro výrobu daného druhu vybraných
výrobků chybí některý hlavní výrobní provozní soubor, nebo
c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou
hospodářskou nebo právní závislost tohoto výrobce na jiném výrobci daného druhu vybraných
výrobků58).
(3) Splňuje-li více výrobně nezávislých, avšak vzájemně právně nebo hospodářsky
závislých výrobců daného druhu vybraných výrobků společně podmínku výroby daného
druhu vybraných výrobků podle § 132 odst. 5 písm. b), hledí se pro účely vydání osvědčení
podle § 132 odst. 1 na každého takového výrobce s výjimkou výrobce lihu jako na výrobce
splňujícího podmínky nezávislosti. Pro účely určení výroby takového výrobce se za
výrobu daného druhu vybraných výrobků považuje souhrnná výroba daného druhu vybraných
výrobků všech těchto výrobců.
(4) Pokud nemusí být daný druh vybraných výrobků vyráběn v daňovém skladu,
použijí se odstavce 1 až 3 pro posouzení nezávislosti pro vydání osvědčení pro účely
uplatnění snížené sazby daně z vybraných výrobků v jiném členském státě obdobně.
§ 134
Zvláštní ustanovení o některých druzích vybraných výrobků pro osvědčení pro
účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě
(1) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se vínem rozumí
a) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 a 2205, s výjimkou vína
podle písmene b), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje
1. 1,2 % objemových,
ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku,
plně kvasného původu bez přídavku lihu,
2. 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových,
pokud byly vyrobeny bez jakéhokoli obohacování a je-li alkohol, který je obsažený
v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu, nebo
b) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 06, 2204 21
07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, které jsou plněny do lahví s hřibovitou
zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které
při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti
rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 %
objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém
výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.
(2) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se ostatním kvašeným
nápojem rozumí kvašené nápoje získané zkvašením ovoce, bobulovin, zeleniny, medového
roztoku nebo zkvašením čerstvé nebo koncentrované šťávy získané z těchto surovin,
které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury
a) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, a 2206, s výjimkou piva
a ostatních kvašených nápojů uvedených v písmeni b), jejichž skutečný obsah alkoholu
přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol obsažený
v hotovém výrobku plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu
použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné
dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových, nebo
b) 2206 00 31, 2206 00 39, 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08,
2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, které jsou plněny
do lahví s hřibovitou zátkou, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo
které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit
z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje
1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený
v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu
použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné
dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových.
(3) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se meziproduktem rozumí
výrobky se skutečným obsahem alkoholu přesahujícím 1,2 % objemových, ale nepřesahujícím
22 % objemových, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206 a které
nejsou pivem, vínem podle odstavce 1 nebo ostatním kvašeným nápojem podle odstavce
2.
ČÁST PÁTÁ
ZNAČKOVÁNÍ A BARVENÍ VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 134a
Vymezení pojmu značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Značkováním a barvením vybraných minerálních olejů se rozumí rovnoměrné
přimíchávání značkovací látky a barviva do těchto olejů.
(2) Druh značkovací látky a druh barviva, jejich minimální množství v 1 litru
značkovaných a barvených minerálních olejů a způsob jejich evidence stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 134b
Předmět značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Předmětem značkování a barvení jsou minerální oleje uvedené pod kódy
nomenklatury 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 43 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710
20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle
metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu
těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto
minerálních olejů včetně ztrát.
(2) Značkovány a barveny podle pravidel stanovených v § 134c až 134k nesmějí
být
a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,
b) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty
a maziva podle zvláštního právního předpisu65e), s výjimkou minerálních olejů, na
které se vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 8,
c) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty
pro plavby na vodách na daňovém území České republiky, na které se nevztahuje osvobození
od daně podle § 49 odst. 8,
d) složky pro výrobu těch minerálních olejů, které jsou uvedeny v písmenech
a) až c),
e) minerální oleje uvedené v odstavci 1, u nichž je značkování a barvení
na závadu jejich použití.
(3) Seznam minerálních olejů podle odstavce 2 písm. e), u nichž je značkování
a barvení na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Značkovány a barveny nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1,
které jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného
osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které jsou nebo mají být vyváženy
do třetích zemí.
§ 134c
Zásady značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 musí být označkovány a obarveny
po celou dobu, kdy se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud tento zákon
nestanoví jinak (§ 134b odst. 4 a § 134e odst. 1).
(2) Na daňovém území České republiky se mohou minerální oleje uvedené v §
134b odst. 1 značkovat a barvit výhradně v daňovém skladu podle § 19 odst. 2, který
je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování a barvení těchto olejů.
Značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad
podle § 19 odst. 2, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování
a barvení těchto olejů, se považuje za závažné porušení tohoto zákona.
(3) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 se posuzují z hlediska obsahu
značkovací látky a barviva formou certifikace podle zvláštního právního předpisu65f).
(4) Na minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkované a barvené jinak,
než stanoví tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované a nebarvené.
§ 134d
Vývoz vybraných minerálních olejů
Právnické a fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v § 134b
odst. 1 určené pro vývoz uvedeny do volného daňového oběhu, jsou okamžikem uvedení
do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění
těchto olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu. V případě zrušení rozhodnutí
o propuštění vybraných minerálních olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu jsou
uvedené osoby povinny tyto oleje, pokud již nebyly označkovány a obarveny, označkovat
a obarvit, a to výhradně v daňovém skladu. Tyto oleje jsou dnem přijetí do daňového
skladu opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli
daňového skladu vzniká dnem jejich přijetí nárok na vrácení daně.
Povinnosti a zákazy při značkování a barvení vybraných minerálních olejů
§ 134e
(1) Značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 je na daňovém
území České republiky povinen provozovatel daňového skladu nejpozději před jejich
uvedením do volného daňového oběhu.
(2) Při dopravě minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 z jiného členského
státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu nebo při
jejich dovozu ze třetí země je povinen značkování a barvení těchto olejů zajistit
jejich příjemce nebo dovozce, a to ještě před jejich vstupem na daňové území České
republiky. To se nevztahuje na případy, kdy jsou minerální oleje dopravovány v režimu
podmíněného osvobození od daně do daňového skladu podle § 19 odst. 2.
(3) Výrobce a uživatel směsi značkovací látky a barviva uvedených v prováděcím
právním předpisu podle § 134a odst. 2, který má sídlo na daňovém území České republiky,
je povinen vést evidenci značkovací látky a barviva podle prováděcího právního předpisu.
(4) Provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce, který je povinen
značkovat a barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 nebo který je povinen
takové značkování a barvení zajistit, je na žádost správce daně nebo příslušného
orgánu povinen předložit certifikát podle zvláštního právního předpisu65f).
(5) Právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo jinak nabudou neznačkované
a nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného
členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu
nebo vyvézt do třetí země, jsou povinny bezodkladně zajistit značkování a barvení
těchto olejů, jestliže se tato doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené právnické
a fyzické osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 obdobně. Pokud jsou
tyto výrobky již uvedeny do volného daňového oběhu, musí být označkovány a obarveny
v daňovém skladu. V takovém případě jsou tyto oleje opětovně uvedeny do režimu podmíněného
osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem přijetí nárok na vrácení
daně.
(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské
činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, jsou povinny
a) vyrábět, zpracovávat, dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak
nabývat, prodávat nebo spotřebovávat tyto oleje jen na základě živnostenského oprávnění
pro tyto činnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání;
to se netýká osob, které nakupují, prodávají, dopravují nebo skladují tyto oleje
výhradně v jednotkovém balení do 20 litrů,
b) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu přístup do objektů,
prostor a zařízení používaných při výrobě, zpracování, dopravě, skladování, nákupu
nebo jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto olejů,
c) na vyžádání předložit správci daně nebo příslušnému orgánu příslušnou
dokumentaci a poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s výrobou, zpracováním,
dopravou, skladováním, nákupem nebo jiným nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto
olejů,
d) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu bezplatně odebrat v
potřebném množství vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
e) uhradit nezbytné náklady spojené s provedením analýzy odebraného
vzorku akreditovanou osobou65f), bylo-li na základě této analýzy zjištěno porušení
povinností stanovených tímto zákonem.
(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské
činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, vedou a uchovávají způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem evidenci o druzích a množství těchto olejů a o uvedených
způsobech nakládání s nimi.
(8) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají
minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst. 2 písm. e) značkovány a barveny,
způsobem uvedeným v odstavci 6, jsou povinny
a) v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených tímto
zákonem pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon
motorů,
b) mít v evidenci prohlášení kupujícího, s výjimkou prodeje minerálních
olejů nepodnikající fyzické osobě v jednotkovém balení do 20 litrů, o tom, že
1.
splňuje podmínky podle odstavce 10,
2. značkování a barvení těchto olejů je na závadu
jejich použití a
3. tyto minerální oleje nebudou použity pro jiné účely, než pro které
nesmějí být značkovány a barveny,
c) uchovávat technickou dokumentaci a doklady k těmto olejům po dobu
10 let ode dne, kdy s nimi začaly nakládat způsobem uvedeným v odstavci 6.
(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v
§ 134b odst. 2 písm. e), jsou na žádost prodávajícího povinny vystavit mu nejpozději
přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle odstavce 8 písm. b). To se nevztahuje
na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení
do 20 litrů.
(10) Odběratelem minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 2 písm.
e) může být pouze osoba, která
a) je vybavená prokazatelně některou z technologií, pro niž je značkování
a barvení minerálních olejů na závadu jejich použití, nebo
b) tyto minerální oleje prodává nebo dodává osobě uvedené v písmeni
a).
(11) Seznam technologií podle odstavce 10 stanoví prováděcí právní předpis.
(12) Ustanovení odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje,
které
a) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských
států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo
které prokazatelně jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí, nebo
b) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady
v režimu podmíněného osvobození od daně.
§ 134f
Je zakázáno
a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování a barvení minerálních
olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad nacházející se na daňovém území
České republiky, který má povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů,
b) uvádět do volného daňového oběhu neznačkované a nebarvené minerální
oleje uvedené v § 134b odst. 1,
c) nabízet k prodeji nebo používat značkované a barvené minerální oleje
uvedené v § 134b odst. 1 pro pohon motorů s výjimkou stacionárních motorů a plynových
turbin určených pro výrobu elektrické a tepelné energie a s výjimkou motorů používaných
při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje
použité pro tyto plavby vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 8,
d) dopravovat a skladovat značkované a barvené minerální oleje uvedené
v § 134b odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby
stáčet,
e) nabízet k prodeji nebo používat minerální oleje uvedené v § 134b
odst. 2 písm. d) a e) pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí
být značkovány a barveny.
Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů
§ 134g
Základní ustanovení o povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 může značkovat a barvit pouze
provozovatel daňového skladu, a to na základě pravomocného povolení ke značkování
a barvení vybraných minerálních olejů.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení ke značkování
a barvení vybraných minerálních olejů novým, lze minerální oleje uvedené v § 134b
odst. 1 značkovat a barvit na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
(3) Značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 bez
povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů, které se podle živnostenského
zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních,
správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.
§ 134h
Zrušení a zánik povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
(1) Správce daně rovněž zruší povolení ke značkování a barvení vybraných
minerálních olejů, pokud držitel povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů porušil povinnosti nebo zákazy stanovené v § 134e a 134f.
(2) Povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů zaniká
rovněž dnem zrušení nebo zániku povolení k provozování daňového skladu, ve kterém
jsou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkovány a barveny podle tohoto povolení
ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů.
§ 134k
Porušení povinností při značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značkování nebo
barvení vybraných minerálních olejů, sdělí tuto skutečnost bezodkladně České obchodní
inspekci.
(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní správy
České republiky, že byla porušena povinnost při značkování nebo barvení vybraných
minerálních olejů,
a) postupuje podle daňového řádu a
b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně.
ČÁST ŠESTÁ
ZNAČKOVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ65g)
§ 134l
Vymezení pojmu značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Značkováním některých dalších minerálních olejů se rozumí rovnoměrné
přimíchávání značkovací látky do těchto olejů.
(2) Druh značkovací látky a její minimální množství v 1 litru některých dalších
minerálních olejů neuvedených v části páté a způsob její evidence stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 134m
Předmět značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Předmětem značkování jsou, s výjimkou případů uvedených v odstavcích
2 a 4, následující minerální oleje:
a) benzol, toluol, xylol, ostatní směsi aromatických uhlovodíků a surové
lehké oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2707 10, pokud jsou určeny pro pohon motorů,
pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2, 2707 20, 2707 30,
2707 50 a 2707 99 11,
b) střední oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11 a 2710 19 15,
c) těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 31 a 2710
19 35,
d) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710
19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 mající alespoň dvě z těchto vlastností:
1. kinematická
viskozita při 40 °C je nižší než 12 mm2 . s-1 včetně,
2. hustota při 15 °C je vyšší
než 784 kg . m-3 včetně a nižší než 913 kg . m-3 včetně,
3. při destilační zkoušce
podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje nejméně 20 % objemu včetně ztrát
do teploty 350 °C s výjimkou těžkých topných olejů určených k použití pro pohon motorů,
e) minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 71, 2710 19
75, 2710 19 81, 2710 19 83, 2710 19 87, 2710 19 91, 2710 19 99 a tyto oleje ve směsi
s bionaftou uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90 mající tyto vlastnosti:
1.
kinematická viskozita při 40 °C je nižší než 12 mm2 . s-1 včetně,
2. bod vzplanutí
podle metody Penskyho a Martense nebo metodou v otevřeném kelímku je nižší než 150
°C včetně,
3. při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje
nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 °C,
přičemž postačí, aby takový olej
měl vlastnost uvedenou v bodu 1 a alespoň jednu z vlastností uvedených v bodech 2
a 3,
f) acyklické nasycené uhlovodíky a acyklické uhlovodíky ostatní uvedené
pod kódy nomenklatury 2901 10, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla
nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2, a kódem nomenklatury 2901 29,
g) toluen, o-xylen, m-xylen, p-xylen a směsi xylenů uvedené pod kódy
nomenklatury 2902 30 00 a 2902 41 až 44,
h) složená organická rozpouštědla uvedená pod kódem nomenklatury 3814
00 90.
(2) Značkovány podle pravidel stanovených v § 134n až 134v nesmějí být
a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,
b) minerální oleje pro specifické zpracování uvedené pod kódy nomenklatury
2710 19 11, 2710 19 31, 2710 19 51 a 2710 19 71,
c) minerální oleje pro chemické zpracování uvedené pod kódy nomenklatury
2710 19 15, 2710 19 35, 2710 19 55 a 2710 19 75; za takové chemické zpracování se
však nepovažuje využití těchto minerálních olejů jako složky pro výrobu minerálních
olejů mísením,
d) minerální oleje uvedené v odstavci 1 používané jako složky pro výrobu
minerálních olejů určených k použití pro pohon motorů,
e) minerální oleje uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), u nichž je značkování
na závadu jejich použití,
f) minerální oleje uvedené v odstavci 1 písm. a) a f) až h), u nichž
je značkování na závadu jejich použití,
g) minerální oleje uvedené v odstavci 1 v jednotkovém balení do 20 litrů.
(3) Seznam minerálních olejů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f), u nichž
je značkování na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Značkovány nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1, které jsou
nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození
od daně, ve volném daňovém oběhu nebo mimo tyto režimy, nebo které jsou nebo mají
být vyváženy do třetích zemí.
§ 134n
Zásady značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 musí být označkovány po celou
dobu, kdy se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví
jinak (§ 134m odst. 4 a § 134p odst. 1).
(2) Na daňovém území České republiky smí minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 1 značkovat výhradně výrobce, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením
pro značkování těchto olejů, nebo provozovatel daňového skladu v případě, že tyto
vybrané výrobky podléhají režimu podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst.
1 a dosud nebyly uvedeny do volného daňového oběhu.
(3) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 se posuzují z hlediska obsahu
značkovací látky formou certifikace podle zvláštního právního předpisu65f).
(4) Na minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkované jinak, než stanoví
tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované.
§ 134o
Vývoz některých dalších minerálních olejů
Právnické a fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 1 určené pro vývoz vyrobeny nebo uvedeny do volného daňového oběhu, jsou okamžikem
ukončení výroby nebo uvedení do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu
celní prohlášení na propuštění těchto olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu.
V případě zrušení rozhodnutí o propuštění některých dalších minerálních olejů do
celního režimu vývozu nebo tranzitu jsou uvedené osoby povinny tyto oleje, pokud
již nebyly označkovány, označkovat. Jestliže jsou tyto oleje uvedené do volného daňového
oběhu přijaty k označkování provozovatelem daňového skladu, jsou dnem přijetí do
daňového skladu opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.
Povinnosti a zákazy při značkování některých dalších minerálních olejů
§ 134p
(1) Značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 je na daňovém území
České republiky povinen jejich výrobce nejpozději při výstupu z výrobního zařízení
nebo provozovatel daňového skladu nejpozději před jejich uvedením do volného daňového
oběhu.
(2) Při dopravě minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 z jiného členského
státu v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu či mimo tyto
režimy nebo při jejich dovozu ze třetí země je povinen značkování těchto olejů zajistit
jejich příjemce nebo dovozce, a to ještě před jejich vstupem na daňové území České
republiky. To se nevztahuje na případy, kdy jsou minerální oleje dopravovány v režimu
podmíněného osvobození od daně do daňového skladu podle § 19 odst. 2.
(3) Výrobce a uživatel značkovací látky uvedené v prováděcím právním předpisu
podle § 134l odst. 2, který má sídlo na daňovém území České republiky, je povinen
vést evidenci značkovací látky podle prováděcího právního předpisu.
(4) Výrobce, příjemce nebo dovozce, který je povinen značkovat minerální
oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo který je povinen takové značkování zajistit,
je na žádost správce daně nebo příslušného orgánu povinen předložit certifikát podle
zvláštního právního předpisu65f).
(5) Právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo jinak nabudou neznačkované
minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského
státu v režimu podmíněného osvobození od daně, ve volném daňovém oběhu či mimo tyto
režimy nebo vyvézt do třetí země, jsou povinny bezodkladně zajistit značkování těchto
olejů, jestliže se tato doprava nebo vývoz neuskuteční. Pro uvedené právnické a fyzické
osoby platí povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 obdobně. Pokud se na tyto výrobky
vztahuje režim podmíněného osvobození od daně a přitom jsou již uvedeny do volného
daňového oběhu, musí být označkovány v daňovém skladu. V takovém případě jsou tyto
oleje opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového
skladu vzniká dnem přijetí nárok na vrácení daně.
(6) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské
činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, jsou povinny
a) vyrábět, zpracovávat, dopravovat, skladovat, nakupovat nebo jinak
nabývat, prodávat nebo spotřebovávat tyto oleje jen na základě živnostenského oprávnění
pro tyto činnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání;
to se netýká osob, které nakupují, prodávají, dopravují nebo skladují tyto oleje
výhradně v jednotkovém balení do 20 litrů,
b) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu přístup do objektů,
prostor a zařízení používaných při výrobě, zpracování, dopravě, skladování, nákupu
nebo jiném nabývání, prodeji nebo spotřebě těchto olejů,
c) na vyžádání předložit správci daně nebo příslušnému orgánu příslušnou
dokumentaci a poskytnout jim pravdivé a úplné informace související s výrobou, zpracováním,
dopravou, skladováním, nákupem nebo jiným nabýváním, prodejem nebo spotřebou těchto
olejů,
d) umožnit správci daně nebo příslušnému orgánu bezplatně odebrat v
potřebném množství vzorky těchto olejů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
e) uhradit nezbytné náklady spojené s provedením analýzy odebraného
vzorku akreditovanou osobou65f), bylo-li na základě této analýzy zjištěno porušení
povinností stanovených tímto zákonem.
(7) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, dopravují,
skladují, nakupují nebo jinak nabývají, prodávají nebo spotřebovávají v rámci podnikatelské
činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, vedou a uchovávají způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem evidenci o druzích a množství těchto olejů a o uvedených
způsobech nakládání s nimi.
(8) Právnické a fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo prodávají
minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst. 2 písm. b) až f) značkovány,
způsobem uvedeným v odstavci 6, jsou povinny
a) v průvodní technické dokumentaci a v dokladech stanovených tímto
zákonem pro tyto oleje výslovně uvést, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon
motorů,
b) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího,
že značkování těchto olejů je na závadu jejich použití nebo že nebudou použity pro
pohon motorů nebo k výrobě pohonné hmoty či maziva podle zvláštního právního předpisu65e),
c) mít v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího,
že splňuje podmínky podle odstavce 10; to se nevztahuje na nákup a prodej minerálních
olejů uvedených v § 134m odst. 2 písm. f),
d) uchovávat technickou dokumentaci a doklady k těmto olejům po dobu
10 let ode dne, kdy s nimi začaly nakládat způsobem uvedeným v odstavci 6.
(9) Právnické a fyzické osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v
§ 134m odst. 2 písm. b) až f), jsou na žádost prodávajícího povinny vystavit mu nejpozději
přede dnem vydání těchto olejů prohlášení podle odstavce 8 písm. b). To se nevztahuje
na nepodnikající fyzické osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení
do 20 litrů.
(10) Odběratelem minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 2 písm.
e) může být pouze osoba, která
a) je vybavena prokazatelně některou z technologií, pro niž je značkování
minerálních olejů na závadu jejich použití, nebo
b) tyto minerální oleje prodává nebo dodává osobě uvedené v písmeni
a).
(11) Seznam technologií podle odstavce 10 stanoví prováděcí právní předpis.
(12) Osoby, které nakupují minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm.
e) jsou povinny na žádost prodávajícího vystavit prohlášení podle odstavce 8 písm.
c), a to přede dnem vydání těchto olejů. To se nevztahuje na nepodnikající fyzické
osoby nakupující tyto minerální oleje v jednotkovém balení do 20 litrů.
(13) Ustanovení odstavce 8 písm. a) se nepoužije pro minerální oleje,
které
a) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských
států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo
které prokazatelně jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí, nebo
b) prokazatelně jsou nebo mají být dopravovány mezi daňovými sklady
v režimu podmíněného osvobození od daně.
§ 134q
Je zakázáno
a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování minerálních olejů
uvedených v § 134m odst. 1,
b) uvádět do volného daňového oběhu či prodávat neznačkované minerální
oleje uvedené v § 134m odst. 1,
c) nabízet k prodeji nebo používat značkované minerální oleje uvedené
v § 134m odst. 1 pro pohon motorů,
d) dopravovat a skladovat značkované minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčet,
e) nabízet k prodeji nebo používat pro pohon motorů minerální oleje,
které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. b) až g),
f) nabízet k prodeji nebo používat minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 2 písm. e) a f) pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí
být značkovány.
Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů
§ 134r
Základní ustanovení o povolení ke značkování některých dalších minerálních
olejů
(1) Minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 může značkovat pouze osoba
uvedená v § 134p odst. 1, a to na základě pravomocného povolení ke značkování některých
dalších minerálních olejů.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení ke značkování
některých dalších minerálních olejů novým, lze minerální oleje uvedené v § 134m odst.
1 značkovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
(3) Značkování minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 bez povolení
ke značkování některých dalších minerálních olejů, které se podle živnostenského
zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních,
správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.
§ 134s
Podmínka pro vydání povolení ke značkování některých dalších minerálních
olejů
Podmínkou pro vydání povolení ke značkování některých dalších minerálních
olejů je bezdlužnost.
§ 134t
Zrušení a zánik povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Správce daně rovněž zruší povolení ke značkování některých dalších
minerálních olejů, pokud držitel tohoto povolení porušil povinnosti nebo zákazy stanovené
v § 134p a 134q.
(2) Povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů zaniká rovněž
dnem zrušení nebo zániku povolení k provozování daňového skladu, ve kterém jsou minerální
oleje uvedené v § 134m odst. 1 značkovány podle tohoto povolení ke značkování některých
dalších minerálních olejů.
§ 134v
Porušení povinností při značkování některých dalších minerálních olejů
(1) Zjistí-li správce daně, že byla porušena povinnost při značkování některých
dalších minerálních olejů, sdělí tuto skutečnost bezodkladně České obchodní inspekci.
(2) Zjistí-li orgán Finanční správy České republiky nebo orgán Celní
správy České republiky, že byla porušena povinnost při značkování některých dalších
minerálních olejů,
a) postupuje podle daňového řádu a
b) sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně.
ČÁST SEDMÁ
SLEDOVÁNÍ NAKLÁDÁNÍ SE ZVLÁŠTNÍMI MINERÁLNÍMI OLEJI
§ 134w
Vymezení základních pojmů
(1) Zvláštním minerálním olejem se rozumí minerální olej uvedený pod
kódy nomenklatury 2710 19 71 až 2710 19 99 a tento olej ve směsi s bionaftou uvedený
pod kódem nomenklatury 2710 20 90, jehož kinematická viskozita při 40 °C je nižší
než 12 mm
2
.s-1
včetně a který má alespoň 1 z těchto vlastností:a) bod vzplanutí podle metody Penskyho a Martense nebo metodou v otevřeném
kelímku je nižší než 150 °C včetně,
b) při destilační zkoušce podle metody stanovené v ČSN ISO 3405 předestiluje
nejméně 20 % objemu včetně ztrát do teploty 350 °C.
(2) Osobou nakládající se zvláštním minerálním olejem se pro účely tohoto
zákona rozumí osoba, která nabývá zvláštní minerální olej volně ložený nebo umístěný
v balení přesahujícím 220 litrů, a to
a) výrobou na daňovém území České republiky,
b) za účelem prodeje nebo jiného převodu na daňové území České republiky,
nebo
c) za účelem spotřeby na daňovém území České republiky.
§ 134x
Registrační řízení
(1) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna se před zahájením
své činnosti registrovat u správce daně.
(2) Přihláška k registraci se podává elektronicky.
§ 134y
Podmínky registrace
(1) Podmínkami registrace jsou:
a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti osoby nakládající
se zvláštním minerálním olejem,
b) spolehlivost,
c) bezdlužnost,
d) skutečnost, že osobě nakládající se zvláštním minerálním olejem nebyl
vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon její činnosti, a
e) skutečnost, že osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem není
v likvidaci nebo v úpadku.
(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat
a) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem,
b) v případě, že je osobou nakládající se zvláštním minerálním olejem
právnická osoba, rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního
orgánu osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem anebo vykonává činnost statutárního
orgánu nebo člena statutárního orgánu osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem,
a
c) odpovědný zástupce osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem.
(3) Podmínky registrace musí být splněny po celou dobu registrace.
§ 134z
Rozhodnutí o registraci
(1) Splní-li osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem podmínky registrace,
správce daně ji zaregistruje. V rozhodnutí o registraci jí správce daně přidělí registrační
číslo pro účely nakládání se zvláštním minerálním olejem.
(2) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je registrována pátým
dnem následujícím po účinnosti rozhodnutí o registraci až do účinnosti rozhodnutí
o zrušení registrace.
§ 134za
Zrušení registrace na návrh
Správce daně zruší registraci na návrh osoby nakládající se zvláštním minerálním
olejem.
§ 134zb
Zrušení registrace z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky registrace, vyzve
osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem k jejich splnění ve správcem daně
stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí
z prodlení.
(2) Správce daně zruší registraci, pokud
a) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem na výzvu správce
daně nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek registrace,
b) nejsou splněny podmínky registrace, k jejichž splnění správce daně
osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem nevyzývá,
c) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem po dobu 12 po sobě
jdoucích kalendářních měsíců neprovádí svoji činnost, nebo
d) osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem poruší své povinnosti
vztahující se ke správě nakládání se zvláštním minerálním olejem a ani uložení pokuty
nevedlo k nápravě.
(3) Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může osoba nakládající se
zvláštním minerálním olejem podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 2 let
ode dne, kdy rozhodnutí o zrušení registrace nabylo právní moci, nejedná-li se o
zrušení registrace podle odstavce 2 písm. c).
§ 134zc
Registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji
(1) Generální ředitelství cel vede registr osob nakládajících se zvláštními
minerálními oleji, ve kterém shromažďuje údaje potřebné pro sledování nakládání se
zvláštními minerálními oleji.
(2) Generální ředitelství cel zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový
přístup tyto údaje z registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji:
a) obchodní firmu nebo jméno,
b) sídlo,
c) umístění organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby v České
republice, je-li zřízena,
d) daňové identifikační číslo,
e) registrační číslo pro účely nakládání se zvláštním minerálním olejem,
f) den registrace,
g) den zrušení registrace,
h) údaj o tom, zda registrace
1. byla zrušena na návrh, nebo
2. byla zrušena
z moci úřední,
i) změnu zveřejňovaných údajů z registru osob nakládajících se zvláštními
minerálními oleji a den této změny.
(3) Generální ředitelství cel zveřejní den registrace osoby nakládající se
zvláštním minerálním olejem nejpozději ke dni registrace.
(4) Registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji obsahuje údaje
podle odstavce 1 i v případě, že registrace byla zrušena; údaje podle odstavce 2
se zveřejňují po dobu 5 let ode dne zrušení registrace.
§ 134zd
Omezení nakládání se zvláštními minerálními oleji
Zvláštní minerální olej může nabýt, prodat nebo jinak převést pouze registrovaná
osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem.
§ 134ze
Evidence zvláštních minerálních olejů
(1) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna vést elektronicky
evidenci zvláštních minerálních olejů, a to ve formátu a struktuře stanovené správcem
daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna uchovávat
evidenci zvláštních minerálních olejů a doklady, na jejichž základě byly zápisy do
evidence provedeny, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto
doklady vystaveny.
§ 134zf
Oznamovací povinnost osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem
(1) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna oznámit
správci daně tyto údaje:
a) identifikaci osoby, od které je zvláštní minerální olej nabýván,
b) název, popřípadě obchodní označení zvláštního minerálního oleje a
jeho kód nomenklatury,
c) množství přijímaného zvláštního minerálního oleje zaokrouhleného na
celé litry při teplotě 15 °C,
d) údaje o tom,
1. zda bude zvláštní minerální olej značkován,
2. pro
jaký účel bude zvláštní minerální olej spotřebován nebo identifikaci osoby, které
bude zvláštní minerální olej prodán nebo jinak převeden.
(2) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna oznámit správci
daně předpokládané množství zaokrouhlené na celé litry při teplotě 15 °C nabytého,
prodaného nebo jinak převedeného anebo spotřebovaného zvláštního minerálního oleje
v příslušném kalendářním roce.
(3) Osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem je povinna oznámit
správci daně tyto údaje:
a) účel použití zvláštního minerálního oleje a údaj o tom, zda je tento
zvláštní minerální olej značkován,
b) místo skladování nebo spotřeby zvláštního minerálního oleje,
c) identifikační údaje osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem,
u níž předpokládá, že nabude zvláštní minerální olej za účelem spotřeby, prodeje
nebo jiného převodu.
(4) Oznámení podle
a) odstavce 1 se podává nejméně 24 hodin a současně ne více než 72 hodin
před každým přijetím zvláštního minerálního oleje; má-li dojít ze závažných provozních
nebo technologických důvodů k mimořádnému přijetí zvláštního minerálního oleje, lze
takové přijetí oznámit bezodkladně poté, co je zřejmé, že k takovému přijetí zvláštního
minerálního oleje dojde,
b) odstavce 2 se podává
1. společně s přihláškou k registraci a
2. do
konce ledna příslušného kalendářního roku,
c) odstavce 3 se podává
1. společně s přihláškou k registraci a
2. před
každou změnou údaje.
(5) Oznámení podle odstavců 1 až 3 se podává elektronicky ve formátu a struktuře
zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 134zg
Zajištění zvláštního minerálního oleje nebo dopravního prostředku
(1) Správce daně zajistí zvláštní minerální olej, popřípadě i dopravní
prostředek, pokud jej dopravuje, jestliže zjistí, že
a) je s ním nakládáno v rozporu s § 134zd, nebo
b) nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 134zf.
(2) Pro zajištění podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona
upravující řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
(3) Ve věci zajištěného zvláštního minerálního oleje, popřípadě i dopravního
prostředku, se použijí obdobně ustanovení § 42b až 42e.
ČÁST OSMÁ
NĚKTERÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM
HLAVA I
SKLADOVÁNÍ SUROVÉHO TABÁKU PRO JINÝ ÚČEL NEŽ PRO VÝROBU TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 134zh
Osoba skladující surový tabák
(1) Osobou skladující surový tabák se pro účely tohoto zákona rozumí osoba,
která skladuje surový tabák pro jiný účel než pro výrobu tabákových výrobků.
(2) Osobou skladující surový tabák není
a) výzkumná organizace podle právního předpisu upravujícího podporu
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
b) veřejná vysoká škola.
§ 134zi
Registrační řízení
(1) Osoba skladující surový tabák je povinna se před zahájením své činnosti
registrovat u správce daně.
(2) Přihláška k registraci se podává elektronicky.
§ 134zj
Podmínky registrace
(1) Podmínkami registrace jsou
a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti osoby skladující
surový tabák,
b) spolehlivost,
c) bezdlužnost,
d) skutečnost, že osobě skladující surový tabák nebyl vysloven zákaz
činnosti znemožňující výkon její činnosti,
e) skutečnost, že osoba skladující surový tabák není v likvidaci nebo
v úpadku, a
f) poskytnutí kauce.
(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat
a) osoba skladující surový tabák,
b) v případě, že je osobou skladující surový tabák právnická osoba,
rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu
osoby skladující surový tabák, anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena
statutárního orgánu osoby skladující surový tabák, a
c) odpovědný zástupce osoby skladující surový tabák.
(3) Podmínku poskytnutí kauce musí splňovat pouze osoba skladující surový
tabák, která není plátcem daně z tabákových výrobků.
(4) Podmínky registrace musí být splněny po celou dobu registrace.
§ 134zk
Kauce
(1) Osoba skladující surový tabák je povinna poskytnout kauci ve výši 20
000 000 Kč.
(2) Kauce se poskytuje
a) složením částky na zvláštní účet správce daně s tím, že kauce musí
být na tomto účtu po celou dobu registrace osoby skladující surový tabák, nebo
b) bankovní zárukou, kterou přijal správce daně, k zajištění nedoplatků,
které jsou evidovány u správce daně nebo u jiných orgánů veřejné moci k devadesátému
dni ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák.
(3) Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být
kratší než 2 roky.
§ 134zl
Žádost o snížení kauce
(1) Osoba skladující surový tabák, která splňuje podmínky pro snížení kauce,
je oprávněna podat žádost o snížení kauce.
(2) V žádosti o snížení kauce je osoba skladující surový tabák povinna
uvést rovněž údaje
a) o vlastnické struktuře a o tom, které osoby vykonávají významný
vliv na řízení této osoby skladující surový tabák,
b) potřebné pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce.
(3) Pokud byla žádost o snížení kauce zamítnuta, může osoba skladující
surový tabák podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne,
kdy zamítavé rozhodnutí nabylo právní moci.
§ 134zm
Podmínky pro snížení kauce
(1) Podmínkami pro snížení kauce jsou
a) registrace osoby skladující surový tabák,
b) ekonomická stabilita a
c) spolehlivost osoby vykonávající významný vliv na řízení osoby skladující
surový tabák.
(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. a) musí být splňována nepřetržitě po
dobu alespoň 3 po sobě jdoucích let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti
o snížení kauce.
(3) Podmínky pro snížení kauce musí být splňovány po celou dobu tohoto
snížení.
§ 134zn
Snížení kauce
(1) Správce daně na žádost osoby skladující surový tabák sníží kauci na
10 000 000 Kč, splní-li tato osoba podmínky pro snížení kauce. V opačném případě
správce daně žádost o snížení kauce zamítne.
(2) Dojde-li k pravomocnému snížení kauce, stává se částka, o níž byla
kauce snížena, přeplatkem osoby skladující surový tabák. Je-li takto vzniklý přeplatek
vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně osobě skladující surový tabák do 15
dnů ode dne pravomocného snížení kauce.
(3) Dodatek ke stávající bankovní záruce, kterým je snižována bankovní
záruka k zajištění nedoplatků, může správce daně přijmout nejdříve ode dne pravomocného
snížení kauce.
§ 134zo
Oznamovací povinnost osoby skladující surový tabák se sníženou kaucí
(1) Osoba skladující surový tabák, které byla snížena kauce, je povinna
správci daně oznámit změnu údajů o vlastnické struktuře a změnu údajů o tom, které
osoby vykonávají významný vliv na řízení této osoby skladující surový tabák, a to
do 5 pracovních dnů od této změny.
(2) Osoba skladující surový tabák, které byla snížena kauce, je povinna
ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci daně údaje
potřebné pro posouzení ekonomické stability; to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc
od sdělení těchto údajů při podání žádosti o snížení kauce.
(3) Osoba skladující surový tabák v souvislosti se snížením kauce nemusí
uvádět údaje, které má správce daně k dispozici, nebo jejichž změnu může správce
daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen
automatizovaný přístup.
(4) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup okruh
údajů
a) potřebných pro posouzení splnění podmínek pro snížení kauce, které
je osoba skladující surový tabák povinna správci daně sdělovat,
b) podle odstavce 3.
§ 134zp
Zrušení snížení kauce na návrh
(1) Správce daně zruší snížení kauce na návrh osoby skladující surový tabák,
které byla kauce snížena.
(2) Rozhodnutí o zrušení snížení kauce správce daně vydá až poté, co osoba
skladující surový tabák poskytne kauci ve výši 20 000 000 Kč.
§ 134zq
Zrušení snížení kauce z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky pro snížení kauce,
vyzve osobu skladující surový tabák, které byla snížena kauce, k jejich splnění ve
správcem daně stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští
a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Správce daně zruší snížení kauce, pokud
a) osoba skladující surový tabák na výzvu správce daně nezajistí ve
stanovené lhůtě splnění podmínek pro snížení kauce, nebo
b) nejsou splněny podmínky pro snížení kauce, k jejichž splnění správce
daně osobu skladující surový tabák nevyzývá.
(3) Osoba skladující surový tabák je povinna do 20 dnů od oznámení rozhodnutí
o zrušení snížení kauce z moci úřední poskytnout kauci ve výši 20 000 000 Kč.
(4) Pokud bylo zrušeno snížení kauce z moci úřední, může osoba skladující
surový tabák podat žádost o snížení kauce nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy
rozhodnutí o zrušení snížení kauce nabylo právní moci.
§ 134zr
Použití kauce
(1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku registrace osoby skladující
surový tabák, stává se složená částka přeplatkem osoby skladující surový tabák. Je-li
takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně osobě skladující
surový tabák do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo zániku registrace osoby
skladující surový tabák.
(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je správcem daně nebo
jiným orgánem veřejné moci vedeno řízení,
a) jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo
jiného obdobného peněžitého plnění a
b) které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení nebo
zániku registrace osoby skladující surový tabák.
(3) Dojde-li ke zrušení nebo k zániku registrace osoby skladující surový
tabák, vyzve správce daně výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného
k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový
tabák u
a) správce daně, nebo
b) jiného orgánu veřejné moci, který o jeho uhrazení správce daně požádal.
(4) Správce daně vyzve výstavce bankovní záruky nejdříve po 90 dnech, nejpozději
však do 5 měsíců ode dne zrušení nebo zániku registrace osoby skladující surový tabák.
(5) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne
doručení výzvy.
§ 134zs
Rozhodnutí o registraci
(1) Splní-li osoba skladující surový tabák podmínky registrace, správce
daně ji zaregistruje. V rozhodnutí o registraci jí správce daně přidělí registrační
číslo pro účely skladování surového tabáku.
(2) Osoba skladující surový tabák je registrována pátým dnem následujícím
po účinnosti rozhodnutí o registraci až do účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace
nebo do zániku registrace.
§ 134zt
Zrušení registrace na návrh
Správce daně zruší registraci na návrh osoby skladující surový tabák.
§ 134zu
Zrušení registrace z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky registrace, vyzve
osobu skladující surový tabák k jejich splnění ve správcem daně stanovené lhůtě,
pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Správce daně zruší registraci, pokud
a) osoba skladující surový tabák na výzvu správce daně nezajistí ve
stanovené lhůtě splnění podmínek registrace,
b) nejsou splněny podmínky registrace, k jejichž splnění správce daně
osobu skladující surový tabák nevyzývá,
c) osoba skladující surový tabák po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních
měsíců neprovádí svoji činnost, nebo
d) osoba skladující surový tabák poruší své povinnosti vztahující se
ke skladování surového tabáku, a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě.
(3) Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může osoba skladující
surový tabák podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 2 let ode dne, kdy
rozhodnutí o zrušení registrace nabylo právní moci, nejedná-li se o zrušení registrace
podle odstavce 2 písm. c).
§ 134zv
Zánik registrace
(1) Registrace osoby skladující surový tabák zaniká 5 měsíců přede dnem
uplynutí doby, na kterou byla poskytnuta bankovní záruka, která je kaucí.
(2) Registrace podle odstavce 1 nezanikne, pokud je
a) doba, na kterou byla bankovní záruka poskytnuta, prodloužena nejméně
o 2 roky,
b) poskytnuta nová bankovní záruka, která bezprostředně navazuje na
předchozí bankovní záruku a kterou přijal správce daně,
c) složena částka ve výši kauce na zvláštní účet správce daně, nebo
d) kauce poskytnuta složením částky na zvláštní účet správce daně a
bankovní zárukou.
§ 134zw
Informační povinnost správce daně
Správce daně vyrozumí výstavce bankovní záruky o zrušení nebo zániku registrace
osoby skladující surový tabák.
§ 134zx
Registr osob skladujících surový tabák
(1) Generální ředitelství cel vede registr osob skladujících surový tabák,
ve kterém shromažďuje údaje potřebné pro prověřování plnění povinností souvisejících
se skladováním surového tabáku.
(2) Generální ředitelství cel zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový
přístup tyto údaje z registru osob skladujících surový tabák:
a) obchodní firmu nebo jméno,
b) sídlo,
c) umístění organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby v
České republice, je-li zřízena,
d) daňové identifikační číslo,
e) registrační číslo pro účely skladování surového tabáku,
f) den registrace,
g) den zrušení nebo zániku registrace,
h) údaj o tom, zda registrace
1. byla zrušena na návrh,
2. byla zrušena
z moci úřední, nebo
3. zanikla,
i) změnu zveřejňovaných údajů z registru osob skladujících surový tabák
a den této změny.
(3) Generální ředitelství cel zveřejní den registrace osoby skladující
surový tabák nejpozději ke dni registrace.
(4) Registr osob skladujících surový tabák obsahuje údaje podle odstavce
1 i v případě, že registrace byla zrušena nebo zanikla; údaje podle odstavce 2 se
zveřejňují po dobu 5 let ode dne zrušení nebo zániku registrace.
§ 134zy
Evidence surového tabáku
(1) Osoba skladující surový tabák je povinna vést elektronicky evidenci
surového tabáku, a to ve formátu a struktuře stanovené správcem daně způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(2) Osoba skladující surový tabák je povinna uchovávat evidenci surového
tabáku a doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po dobu 10
let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.
HLAVA II
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM
§ 134zz
Omezení nakládání se surovým tabákem
(1) Surový tabák, který je skladován pro jiný účel než výrobu tabákových
výrobků, nesmí skladovat jiná osoba než registrovaná osoba skladující surový tabák.
(2) Surový tabák, se kterým je nakládáno pro jiný účel než pro výrobu tabákových
výrobků, nesmí být dále zpracováván nebo upravován.
(3) Omezení nakládání se surovým tabákem podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje
na nakládání se surovým tabákem, který je použit pro výzkumné nebo vědecké účely
výzkumnou organizací podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního
vývoje a inovací nebo veřejnou vysokou školou.
§ 134zza
Oznamovací povinnost v případě přijetí nebo odeslání surového tabáku
(1) Osoba skladující surový tabák a provozovatel daňového skladu z tabákových
výrobků jsou povinni oznámit správci daně tyto údaje:
a) identifikaci osoby, od které je surový tabák přijímán nebo které
je odesílán,
b) množství přijímaného nebo odesílaného surového tabáku v kilogramech,
c) místo skladování surového tabáku,
d) údaje o tom, pro jaký účel má být surový tabák použit, a
e) údaje o dopravci.
(2) Osoba skladující surový tabák je povinna oznámit správci daně předpokládané
množství v kilogramech přijatého nebo odeslaného surového tabáku v příslušném kalendářním
roce.
(3) Oznámení podle
a) odstavce 1 se podává nejméně 24 hodin a současně ne více než 72
hodin před každým přijetím nebo odesláním surového tabáku; má-li dojít ze závažných
provozních nebo technologických důvodů k mimořádnému přijetí surového tabáku, lze
takové přijetí oznámit bezodkladně poté, co je zřejmé, že k takovému přijetí surového
tabáku dojde,
b) odstavce 2 se podává
1. společně s přihláškou k registraci,
2. do
konce ledna příslušného kalendářního roku a
3. před každou změnou údaje.
(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se podává elektronicky ve formátu a struktuře
zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 134zzb
Doklad pro účely dopravy surového tabáku
(1) Doprava surového tabáku na daňovém území České republiky musí být provázena
dokladem, který je osoba dopravující tento tabák povinna na vyžádání předložit správci
daně.
(2) Doklad podle odstavce 1 musí obsahovat tyto náležitosti:
a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby,
od které je surový tabák přijímán,
b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, osoby, které je surový tabák odesílán,
c) množství surového tabáku v kilogramech,
d) místo určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující
polohu místa určení,
e) datum vystavení dokladu,
f) číslo dokladu a
g) údaje o dopravci a registrační číslo dopravního prostředku.
§ 134zzc
Zajištění surového tabáku nebo dopravního prostředku
(1) Správce daně zajistí surový tabák, popřípadě i dopravní prostředek,
který jej dopravuje, jestliže zjistí, že
a) je s ním nakládáno v rozporu s § 134zz,
b)
nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 134zza, nebo
c) je surový tabák dopravován bez dokladu uvedeného v § 134zzb, údaje v něm uvedené
jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo doklad je pozměněný nebo padělaný.(2) Pro zajištění podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení tohoto
zákona upravující řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
(3) Ve věci zajištěného surového tabáku, popřípadě i dopravního prostředku,
se použijí obdobně ustanovení § 42b až § 42e.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘESTUPKY
HLAVA I
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY SPOTŘEBNÍCH DANÍ
nadpis vypuštěn
§ 135
Přestupek proti umístění přijatého vybraného výrobku
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel dopustí
přestupku tím, že ve stanovené lhůtě neumístí přijatý vybraný výrobek osvobozený
od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků
osvobozených od daně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 135a
Přestupek proti podmíněnému osvobození od daně
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že v rozporu s § 19 odst. 4 umístí vybrané výrobky do daňového skladu jinak než v
režimu podmíněného osvobození od daně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
nadpis vypuštěn
§ 135b
Přestupky proti zajištění daně
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel
daňového skladu nebo oprávněný příjemce dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost
a) průběžně sledovat výši zajištění daně, nebo
b) předat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující
se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě nebo přijetí vybraných výrobků.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
nadpis vypuštěn
§ 135c
Přestupky proti elektronickému průvodnímu dokladu při ukončení dopravy
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce vybraných
výrobků přijatých v režimu podmíněného osvobození od daně dopustí přestupku tím,
že
a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí vybraných výrobků
pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných
výrobků, nebo
b) v oznámení o přijetí vybraných výrobků neuvede ztráty a znehodnocení,
ke kterým došlo v průběhu dopravy.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 135d
Přestupek proti dopravě vybraných výrobků uvedených do volného daňového
oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba odebírající
vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání dopustí přestupku tím,
že před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v
jiném členském státě neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 135e
Přestupek proti zasílání vybraných výrobků
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zástupce pro zasílání
vybraných výrobků dopustí přestupku tím, že před odesláním vybraných výrobků z jiného
členského státu neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
HLAVA II
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY DANĚ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 135f
Přestupky proti skladování zkapalněných ropných plynů
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) uvedené
do volného daňového oběhu
a) skladuje společně ve stejném zásobníku,
b) skladuje odděleně v zásobnících, které
1. nejsou technologicky
odděleny, nebo
2. jsou vzájemně propojeny,
c) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi neskladuje v zásobníku,
který je pevně spojen se zemí, nebo
d) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi skladuje v zásobníku pevně
spojeném se zemí, který není užíván v souladu se stavebním zákonem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do
1 000 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze právnické nebo podnikající fyzické
osobě uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
§ 135g
Přestupky proti dopravě minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém
území České republiky
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních
olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, 2, 6 nebo 8 dopustí přestupku tím,
že při dopravě těchto olejů neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel zkapalněných
ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) osvobozených od daně
dopustí přestupku tím, že při dopravě těchto plynů neposkytne zajištění daně alespoň
ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny
pro pohon motorů.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních
olejů, které jsou osvobozeny od daně, dopustí přestupku tím, že
a) ve stanovené lhůtě neuvědomí správce daně, který je místně příslušný
podle místa zahájení dopravy, o zahájení dopravy těchto olejů,
b) navzdory námitkám správce daně zahájí dopravu těchto olejů,
c) nedodrží správcem daně stanovenou
1. lhůtu, v níž má být doprava
těchto olejů ukončena, nebo
2. trasu, po které mají být tyto oleje dopravovány, nebo
d) v případě změny místa určení nebo příjemce, ke které došlo v průběhu
dopravy těchto olejů, ve stanovené lhůtě
1. neoznámí tuto změnu správci daně, nebo
2.
nezajistí zaznamenání této změny v dokladu o osvobození vybraných výrobků od daně.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3.
nadpis vypuštěn
Přestupky proti nakládání se zkapalněnými ropnými plyny
§ 135h
nadpis vypuštěn
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba,
která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e),
f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, dopustí přestupku tím,
že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedených do volného daňového oběhu.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba,
která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f)
nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 20 tun za jeden kalendářní
rok, dopustí přestupku tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu
zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí
přestupku tím, že
a) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo
g) vydá osobě bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného
daňového oběhu,
b) v rozporu s § 60 odst. 5, 6 nebo 7 prodá zkapalněné ropné plyny
uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za cenu včetně daně vypočtené na základě
vyšší sazby daně, nebo
c) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst.
1 písm. f) nebo g) bez poskytnutého zajištění daně pro dopravu těchto plynů podle
§ 60 odst. 11.
(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba,
která plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových
nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, dopustí přestupku tím, že
a) nepoužívá hmotnostní průtokoměr,
b) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí není elektronická
evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti,
nebo
c) používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí je elektronická
evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti,
který není po celou dobu opatřen závěrami správce daně.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze fyzické osobě uložit pokutu
do 1 000 000 Kč.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze právnické nebo podnikající
fyzické osobě uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
nadpis vypuštěn
§ 135i
nadpis vypuštěn
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g)
při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu ve stanovené lhůtě neuvede do režimu
podmíněného osvobození od daně, nebo
b) dopravuje zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm.
e), f) nebo g) s rozdílnou sazbou daně, po jejich uvedení do volného daňového oběhu,
společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba odebírající pro účely podnikání
zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo
g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, se dopustí
přestupku tím, že neposkytne zajištění daně alespoň ve výši daně, která by musela
být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu od 50 000
Kč do 1 000 000 Kč.
HLAVA III
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY DANĚ Z LIHU
nadpis vypuštěn
§ 135j
Přestupky proti dopravě lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území
České republiky
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel lihu
osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo d) dopustí přestupku tím, že
při dopravě tohoto lihu neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že na daňovém území České republiky dopravuje líh obecně denaturovaný podle zákona
upravujícího líh určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo
pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo
b) 1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
§ 135k
Přestupky proti oznamování prodeje lihovin
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která
hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového
oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající
částky daně z přidané hodnoty, dopustí přestupku tím, že
a) ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně takový prodej, nebo
b) v oznámení o takovém prodeji neuvede zákonem stanovené údaje.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.
HLAVA IV
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY DANĚ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A DANĚ ZE ZAHŘÍVANÝCH
TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 135l
Přestupek proti ceně pro konečného spotřebitele
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že uvede do volného daňového oběhu cigarety s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou
pro konečného spotřebitele v jiném období, než pro které byla tato cena stanovena.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 135m
Přestupky proti jednotkovému balení
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že uvede do volného daňového oběhu, doveze nebo dopraví na daňové území České republiky
z jiného členského státu
a) tabákové výrobky, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení,
b) jednotkové balení s tabákovými výrobky, které nepodléhají stejné
sazbě daně, nebo
c) jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, na kterém nejsou
uvedeny zákonem stanovené údaje.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že prodá tabákové výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou
tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli.
(3) Za přestupek podle odstavce 2 lze fyzické osobě uložit pokutu do 50
000 Kč.
(4) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b) od 50 000 Kč do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
2.
§ 135n
Přestupek proti oznamovací povinnosti při dovozu tabákových výrobků
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dovozce, který hodlá
dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, dopustí přestupku tím, že
ve stanovené lhůtě písemně neohlásí správci daně první dovoz tabákových výrobků.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
§ 135o
Přestupky proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu pro konečného
spotřebitele
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodejce dopustí
přestupku tím, že
a) prodá konečnému spotřebiteli cigarety za cenu nižší nebo vyšší,
než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce,
b) při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytne slevu z ceny
pro konečného spotřebitele.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že
a) prodá konečnému spotřebiteli cigarety, ke kterým je přidán nebo
přibalen jiný předmět, za celkovou cenu odlišnou od ceny pro konečného spotřebitele
uvedené na tabákové nálepce, nebo
b) váže prodej cigaret konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako konečný spotřebitel
dopustí přestupku tím, že nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného
spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako konečný spotřebitel
dopustí přestupku tím, že spotřebuje cigarety zakoupené za cenu nižší, než je cena
pro konečného spotřebitele.
(5) Za přestupek podle odstavce 3 lze fyzické osobě uložit pokutu do 50
000 Kč.
(6) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 4, nebo
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2.
§ 135p
Přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky
neoprávněně drží nebo jinak nakládá s neznačenými tabákovými výrobky.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že na daňovém území České republiky umožní skladování nebo prodej
a) neznačených tabákových výrobků, nebo
b) tabákových výrobků značených nesprávným způsobem.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1
000 000 Kč.
(4) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
nebo
b) od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
2 písm. a).
§ 135q
Přestupky proti značení tabákovými nálepkami
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že tabákové výrobky značí tabákovými nálepkami na daňovém území České republiky mimo
daňový sklad.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že do volného daňového oběhu uvede tabákové výrobky, které musí být značeny,
a) neznačené,
b) značené nesprávným způsobem,
c) značené tabákovou nálepkou starého vzoru poté, kdy mohly být tabákové
výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru do volného daňového oběhu uvedeny naposledy.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c),
b) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce
2 písm. b), nebo
c) od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce
2 písm. a).
§ 135s
Přestupek proti objednání, odběru a distribuci tabákových nálepek
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí
přestupku tím, že tabákové nálepky prodá nebo bezúplatně předá.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 135t
Přestupky proti evidenci a inventuře tabákových nálepek
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí
přestupku tím, že
a) nevede evidenci odebraných, použitých nebo vrácených tabákových
nálepek,
b) po stanovenou dobu neuchovává evidenci odebraných, použitých nebo
vrácených tabákových nálepek nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy v této
evidenci provedeny,
c) neprovede inventuru tabákových nálepek za daný kalendářní rok, nebo
d) ve stanovené lhůtě neoznámí pověřenému správci daně výsledek inventury
tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo
d), nebo
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
b).
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 135u
Přestupky proti vracení tabákových nálepek
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí
přestupku tím, že
a) nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému správci daně nepoužité
tabákové nálepky starého vzoru, nebo
b) v případě ukončení své činnosti nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému
správci daně nepoužité tabákové nálepky.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
HLAVA V
PŘESTUPKY NA ÚSEKU ZNAČKOVÁNÍ A BARVENÍ VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ
Díl 1
Přestupky proti povinnostem při značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
§ 135v
nadpis vypuštěn
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového
skladu dopustí přestupku tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované nebo
nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce
minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 dopustí přestupku tím, že nezajistí
značkování nebo barvení těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel
směsi značkovací látky a barviva se sídlem na daňovém území České republiky dopustí
přestupku tím, že nevede evidenci značkovací látky a barviva.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového
skladu, příjemce nebo dovozce s povinností značkovat nebo barvit minerální oleje
uvedené v § 134b odst. 1, nebo s povinností takové značkování nebo barvení zajistit,
dopustí přestupku tím, že na žádost správce daně nebo příslušného orgánu nepředloží
certifikát.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu od 50 000 Kč
do 50 000 000 Kč.
nadpis vypuštěn
§ 135w
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí
nebo jinak nabude neznačkované nebo nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst.
1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození
od daně či ve volném daňovém oběhu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí přestupku
tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí
jejich značkování nebo barvení.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která
vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo
spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, dopustí
přestupku tím, že
a) vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém
balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo
b) nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích
a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která
vyrábí, zpracovává nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst.
2 písm. e) značkovány a barveny, způsobem uvedeným v § 134e odst. 6, dopustí přestupku
tím, že
a) v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede,
že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,
b) nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího
podle § 134e odst. 8 písm. b), nebo
c) neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům
po stanovenou dobu.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu od 50 000
Kč do 50 000 000 Kč.
Díl 2
Přestupky proti zákazům při značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
§ 135x
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 značkuje a barví, nebo
b) značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2
nabízí k prodeji nebo používá pro pohon motorů.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, které jsou
a) značkované a barvené, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich
značkování nebo barvení mimo daňový sklad s povolením ke značkování a barvení vybraných
minerálních olejů,
b) neznačkované a nebarvené, uvádí do volného daňového oběhu,
c) značkované a barvené, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon
motorů, nebo
d) značkované a barvené, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která
je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. d) a e) nabízí k prodeji nebo
je používá pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány
a barveny.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze fyzické osobě uložit pokutu
do 1 000 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze právnické nebo podnikající
fyzické osobě uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
Díl 3
Další přestupky na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů
§ 135y
Přestupek proti povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních
olejů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového
skladu dopustí přestupku tím, že značkuje nebo barví minerální oleje uvedené v §
134b odst. 1 bez povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 10
000 000 Kč.
HLAVA VI
PŘESTUPKY NA ÚSEKU ZNAČKOVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ
Díl 1
Přestupky proti povinnostem při značkování některých dalších minerálních
olejů
§ 135z
nadpis vypuštěn
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel
daňového skladu dopustí přestupku tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované
minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce
minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 dopustí přestupku tím, že nezajistí
značkování těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel
značkovací látky se sídlem na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím,
že nevede evidenci značkovací látky.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce, příjemce
nebo dovozce s povinností značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo
s povinností takové značkování zajistit, dopustí přestupku tím, že na žádost správce
daně nebo příslušného orgánu nepředloží certifikát.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu od 50 000 Kč
do 50 000 000 Kč.
§ 135za
nadpis vypuštěn
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí
nebo jinak nabude neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 s úmyslem
dopravit je do jiného členského státu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí přestupku
tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí
jejich značkování.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která
vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo
spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, dopustí
přestupku tím, že
a) vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém
balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo
b) nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích
a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která
vyrábí, zpracovává nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst.
2 písm. b) až f) značkovány, způsobem uvedeným v § 134p odst. 6, dopustí přestupku
tím, že
a) v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede,
že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,
b) nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího
podle § 134p odst. 8 písm. b) nebo c), nebo
c) neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům
po stanovenou dobu.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu od 50 000 Kč
do 50 000 000 Kč.
Díl 2
Přestupky proti zákazům při značkování některých dalších minerálních olejů
§ 135zb
nadpis vypuštěn
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 značkuje, nebo
b) značkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 nabízí k prodeji
nebo používá pro pohon motorů.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1, které jsou
a) značkované, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování,
b) neznačkované, uvádí do volného daňového oběhu či je prodává,
c) značkované, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů,
nebo
d) značkované, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení
s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje, které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm.
b) až g), nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů.
(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. e) a f) nabízí k prodeji nebo
je používá pro jiné účely, než pro které tyto oleje nesmějí být značkovány.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze fyzické osobě uložit pokutu
do 1 000 000 Kč.
(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze právnické nebo podnikající
fyzické osobě uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
Díl 3
Další přestupky na úseku značkování některých dalších minerálních olejů
§ 135zc
Přestupek proti povolení ke značkování některých dalších minerálních
olejů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel
daňového skladu dopustí přestupku tím, že značkuje minerální oleje uvedené v § 134m
odst. 1 bez povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 10
000 000 Kč.
HLAVA VII
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SLEDOVÁNÍ NAKLÁDÁNÍ SE ZVLÁŠTNÍMI MINERÁLNÍMI OLEJI
nadpis vypuštěn
§ 135zd
Přestupky proti sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 134zd nabude, prodá nebo jinak převede zvláštní minerální olej
volně ložený nebo umístěný v balení přesahujícím 220 litrů.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba nakládající
se zvláštním minerálním olejem dopustí přestupku tím, že
a) v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje,
b) nepodá oznámení o změně registračních údajů,
c) nevede evidenci zvláštních minerálních olejů nebo ji vede v neúplném
rozsahu,
d) neuchovává evidenci zvláštních minerálních olejů nebo doklady,
na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po stanovenou dobu, nebo
e) v rozporu s § 134zf neoznámí správci daně stanovené údaje.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do
1 000 000 Kč.
(4) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až
d),
b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), nebo
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
HLAVA VIII
PŘESTUPKY NA ÚSEKU NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM
§ 135ze
Přestupky proti nakládání se surovým tabákem
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že nakládá se surovým tabákem v rozporu s § 134zz.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba skladující
surový tabák dopustí přestupku tím, že
a) v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje,
b) nepodá oznámení o změně registračních údajů,
c) nevede evidenci surového tabáku nebo ji vede v neúplném rozsahu,
d) neuchovává evidenci surového tabáku nebo doklady, na jejichž základě
byly zápisy do evidence provedeny, po stanovenou dobu, nebo
e) v rozporu s § 134zza neoznámí správci daně stanovené údaje.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového
skladu tabákových výrobků dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 134zza neoznámí
správci daně stanovené údaje.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1
000 000 Kč.
(5) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit
pokutu do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až d),
b) 6 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e) nebo
odstavce 3, nebo
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
HLAVA IX
PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ NEZNAČENÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
ZNAČENÝCH NESPRÁVNÝM ZPŮSOBEM
nadpis vypuštěn
§ 135zf
Propadnutí neznačených tabákových výrobků a tabákových výrobků značených
nesprávným způsobem
Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, která je neznačeným
tabákovým výrobkem nebo tabákovým výrobkem značeným nesprávným způsobem, její propadnutí
se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 135zg
Zabrání neznačených tabákových výrobků a tabákových výrobků značených
nesprávným způsobem
Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, která je neznačeným
tabákovým výrobkem nebo tabákovým výrobkem značeným nesprávným způsobem, rozhodne
se o jejím zabrání, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze
přestupku.
§ 135zh
Společná ustanovení o propadnutí a zabrání
(1) Generální ředitelství cel propadlé nebo zabrané neznačené tabákové
výrobky nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem zničí. Na zničení dohlíží
tříčlenná komise složená z úředních osob správce daně.
(2) Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí neznačených
tabákových výrobků nebo tabákových výrobků značených nesprávným způsobem, nebo osobě,
u které byly zabrané neznačené tabákové výrobky nebo tabákové výrobky značené nesprávným
způsobem zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou
a zničením.
(3) Proti rozhodnutí o zabrání neznačených tabákových výrobků nebo tabákových
výrobků značených nesprávným způsobem nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené
s jejich správou a zničením se nelze odvolat.
HLAVA X
PŘÍSLUŠNOST
§ 135zi
Věcná příslušnost
(1) K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce daně.
(2) Česká obchodní inspekce a finanční úřad jsou příslušné k řízení
o
a) přestupcích na úseku správy daně z tabákových výrobků a daně ze
zahřívaných tabákových výrobků, a to o
1. přestupcích proti jednotkovému balení,
2.
přestupcích proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele,
3.
přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky,
b) přestupcích na úseku značkování a barvení vybraných minerálních
olejů,
c) přestupcích na úseku značkování některých dalších minerálních olejů.
(3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je příslušná k řízení
o přestupcích na úseku správy daně z tabákových výrobků a daně ze zahřívaných tabákových
výrobků, a to o
a) přestupcích proti jednotkovému balení,
b) přestupcích proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu
pro konečného spotřebitele,
c) přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky.
(4) Obecní živnostenský úřad je příslušný k řízení o přestupcích proti
nakládání s tabákovými výrobky.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je příslušný k řízení o přestupku
proti jednotkovému balení, kterého se dopustí fyzická osoba; příkazem na místě může
tento přestupek projednat rovněž orgán Policie České republiky, orgán Vojenské policie
nebo strážník obecní policie.
(6) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 136
(1) Právnické nebo fyzické osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být uživatelem
[§ 3 písm. i) a § 13] nebo provozovatelem daňového skladu [§ 3 písm. f) a § 19 odst.
2 písm. b)], jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení do 30 dnů ode dne
vyhlášení tohoto zákona.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle
tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst. 3), jsou
povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20) do 30 dnů ode dne vyhlášení
tohoto zákona.
(3) Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají
návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do 30 dnů ode
dne vyhlášení tohoto zákona, jsou povinny zajistit daň způsobem uvedeným v § 21 odst.
1 do 31. prosince 2003. Celní ředitelství může vydat povolení k provozování daňového
skladu ještě před tímto datem. Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna,
celní ředitelství vydané povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad musí zajištění
daně odpovídat:
a) výši daně zdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání
návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na
území budoucího daňového skladu a u kterých bude uplatněn nárok na vrácení daně,
b) výši daňové povinnosti, která by navrhovateli vznikla podle dosavadních
právních předpisů při vyskladnění dosud nezdaněných vybraných výrobků, které jsou
v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu
umístěny na území budoucího daňového skladu,
c) jedné desetiny výše daňové povinnosti, která navrhovateli vznikla
podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění vybraných výrobků v období od
1. ledna 2003 do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl návrh
na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podán.
(4) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky
vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003 provést inventarizaci
všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch zdaněných vybraných výrobků, u kterých
budou uplatňovat nárok na vrácení daně.
§ 136a
Zdaňovací období, daňové přiznání a splatnost daně v průběhu insolvenčního
řízení
(1) Jde-li o plátce, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním
řízení, probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni účinnosti rozhodnutí
o úpadku. Další zdaňovací období plátce začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku
a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo toto rozhodnutí insolvenčním
soudem vydáno. Pro další období trvání insolvenčního řízení je zdaňovacím obdobím
plátce kalendářní měsíc.
(2) Dnem, kdy je ukončeno insolvenční řízení, končí probíhající zdaňovací
období plátce. Další zdaňovací období plátce začíná dnem následujícím po dni ukončení
insolvenčního řízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo ukončeno
insolvenční řízení.
(3) Daňová přiznání za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je
insolvenční správce, případně jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu20)
oprávněna účinně nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty, povinen podat
do 25. dne po skončení zdaňovacího období.
(4) Daň za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná do 40.
dne od skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
(5) Daň ze surového tabáku za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a
2 je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
§ 137
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na
dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu
a) provést úpravu platných sazeb daně,
b) umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům, hasičským
záchranným sborům, havarijním službám a subjektům hospodářské mobilizace nákup vybraných
výrobků za ceny bez daně.
§ 139
(1) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k ustanovením § 21 odst. 2 a 11,
§ 26, 56, 81 a 129.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 49 odst.
12, § 134a odst. 2, § 134b odst. 3, § 134e odst. 3, § 134e odst. 6 písm. d), § 134e
odst. 7 a 11, § 134l odst. 2, § 134m odst. 3, § 134p odst. 3, § 134p odst. 6 písm.
d) a § 134p odst. 7 a 11.
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 140
(1) Správu daní, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nezaniklo
právo daň vyměřit nebo vymáhat nebo nezanikl nárok na vrácení daně, vykonávají dosavadní
správci daně podle dosavadních právních předpisů.
(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují všechny lhůty až do
ukončení jejich běhu, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona;
lhůty pro uplatnění práv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí
dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(3) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky
vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny přiznat a zaplatit daň z nezdaněných vybraných
výrobků, které nebudou od 1. ledna 2004 umístěny v režimu podmíněného osvobození
od daně, do 25. ledna 2004.
(4) Při výpočtu daně, která bude přiznána a odvedena podle odstavce 3,
se použijí sazby daně platné od 1. ledna 2004. Při uplatnění nároku na vrácení daně
podle odstavce 1 může být daň vrácena pouze do výše daně, která byla zahrnuta do
cen vybraných výrobků ve výši platné v den jejich vyskladnění podle dosavadních právních
předpisů.
(5) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních
linek při odletu z České republiky a fyzickým osobám v prodejnách DUTY/TAX FREE v
tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek
lze uskutečňovat do dne vstupu České republiky do Evropské unie na základě povolení
udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. prosince
2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem následujícím po dni vstupu České
republiky do Evropské unie platnost těchto povolení zaniká.
(6) Byl-li prodej vybraných výrobků uskutečňován v prodejnách DUTY/TAX
FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů
platných do 31.12.2003, osoby provádějící takový prodej vybraných výrobků bez daně
na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31.12.2003 za účasti celního
úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci
všech nezdaněných vybraných výrobků. Od 1.1.2004 do 31.3.2004 mohou být nezdaněné
vybrané výrobky, uvedené v inventurním seznamu, doprodány za ceny bez daně v prodejnách
DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů. Zbývající
zboží, které na prodejnách zůstane i po 31.3.2004, bude po zaplacení daně nebo do
přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem, a to včetně vybraných
výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejnách DUTY/TAX FREE.
(7) Je-li prodej vybraných výrobků uskutečňován do dne vstupu České republiky
do Evropské unie v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť
a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31.12.2003
(odstavec 5), osoby provádějící prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení
Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu České republiky
do Evropské unie za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží
bez daně prováděn, provést inventarizaci všech vybraných výrobků. Od tohoto dne jsou
nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji
vybraných výrobků za ceny bez daně podle § 36 nebo do přidělení příslušného celně
schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu
vývozu a umístěných v prodejně DUTY/TAX FREE.
(8) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt tabákové
výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně z tabákových výrobků
platnou do 31. prosince 2003 nejpozději do 31. ledna 2004.
(9) Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou tabák bez označení tabákovou
nálepkou vyrobit, dovézt a uvést do volného daňového oběhu nejpozději do 31. ledna
2004.
(10) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily tabák bez označení tabákovou
nálepkou za účelem dalšího prodeje, mohou tento tabák prodávat nejpozději do 30.
června 2005. Po uplynutí této doby tabák bez označení tabákovou nálepkou se považuje
za neznačený.
(11) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které
nebyly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, musí být uvedeny do volného daňového
oběhu nebo uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(12) Vybrané výrobky vyrobené před datem účinnosti tohoto zákona, které
byly zdaněny podle dosavadních právních předpisů, mohou být umístěny v daňovém skladu
společně s vybranými výrobky uvedenými do režimu podmíněného osvobození od daně až
do doby jejich odeslání z daňového skladu, nejdéle však do 30. června 2004. Tyto
zdaněné výrobky musí být v daňovém skladu skladovány a evidovány samostatně.
(13) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku
2710 91 až 2710 99, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právnické nebo
fyzické osoby získaly bez daně nebo s nulovou sazbou daně a použily je pro výrobu
směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve
znění pozdějších předpisů, nebo je pro tento účel prodaly, nebo je použily pro výrobu
tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodaly, se osvobozují
od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce daně uvedený v
odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.
(14) Odpadní oleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku
2710 91 až 2710 99 získané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výměnou olejů
v motorech, v převodovkách, v transformátorech, v hydraulických zařízeních a v ložiscích,
a to nejvýše v takovém množství oleje, které bylo do těchto zařízení původně vloženo,
se osvobozují od spotřební daně. Pokud již byla spotřební daň zaplacena, správce
daně uvedený v odstavci 1 ji na žádost daňového subjektu vrátí.
(15) Pokud je výrobek osvobozen od spotřební daně podle odstavců 13 a 14,
nevznikla daňovému subjektu z tohoto důvodu povinnost k registraci a k vystavování
daňového dokladu podle zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů. Nesplnění této povinnosti daňovým subjektem přede dnem účinnosti tohoto
zákona nepodléhá sankcím.
(16) Cigarety v jednotkovém balení obsahujícím méně než 20 kusů mohou být
na daňovém území České republiky uvedeny do volného daňového oběhu do 31. ledna 2007.
V takovém případě se ustanovení § 135b odst. 1 písm. b) a § 135b odst. 3 písm. b)
nepoužijí.
(17) Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily cigarety v jednotkovém
balení obsahujícím méně než 20 kusů za účelem jejich dalšího prodeje, mohou tyto
cigarety prodávat nejdéle do 30. června 2007. V takovém případě se ustanovení § 135b
odst. 1 písm. h) a § 135b odst. 3 písm. e) nepoužijí.
HLAVA III
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 141
Zrušuje se:
1. Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní.
2. Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.
3. Zákon č. 199/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních.
4. Zákon č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
5. Zákon č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992
Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a
o opatřeních s tím souvisejících.
7. Zákon č. 45/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993
Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.
8. Zákon č. 106/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 303/1993
Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve
znění zákona č. 45/1994 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb.
HLAVA IV
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 142
Účinnost
1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení
a) § 4 odst. 1 s výjimkou písm. e) a h) a odst. 2, § 13 s výjimkou odst.
2 písm. h), § 20 s výjimkou odst. 2 písm g) a i), § 21, 117, 136, 138 a 140, která
nabývají účinnosti dnem vyhlášení,
b) § 2 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2, § 3 písm. b), h) a m), § 4
odst. 1 písm. e) a h), § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. g) a i), § 11
odst. 1 písm. d), § 13 odst. 2 písm. h), § 14 odst. 2, 3 a 5, § 20 odst. 2 písm.
g) a i), § 22, 23, 25, § 26 odst. 11, § 27, § 28 odst. 5, 6 a 9, § 29, 30, 31, 32,
33, 36, 39, § 49 odst. 8, 9, 10 a 11, § 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 107 odst. 2
a 4, § 109, § 114 odst. 2 a 6, § 118 odst. 2, 8 a 13, § 119 odst. 5, § 122 odst.
4 a § 126 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České
republiky k Evropské unii v platnost.
2. Ustanovení § 3 písm. a) a l), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1
písm. c), § 13 odst. 2 písm. g), § 20 odst. 2 písm. f) a h), § 26 odst. 10, § 35,
§ 49 odst. 5, 6 a 7, § 104 odst. 1, § 107 odst. 1 a 3, § 114 odst. 1 a 5, § 118 odst.
1, 7 a 12, § 119 odst. 4 a § 126 písm. a) pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy
o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
v z. Gross v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 693/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nároky na vrácení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím
tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa vzniklé
za období do dne účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2. Tichá vína podle § 93 odst. 3 vyrobená před účinností tohoto zákona a
zdaněná podle dosavadních právních předpisů mohou být přijata do daňového skladu
při jeho zřízení, a to způsobem, jako by dosud nebyla zdaněna podle dosavadních právních
předpisů.
Čl.II zákona č. 217/2005 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zvláštní povolení vydaná podle § 13 a 60 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu stanovenou
ve zvláštním povolení nebo do dne jejich zániku anebo jejich odejmutí, a ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona nahrazují povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů
uvedených do volného daňového oběhu podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Právnická osoba, která skladuje minerální oleje nebo líh osvobozené od
daně jako součást státních hmotných rezerv, je povinna tyto výrobky dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona uvést do režimu podmíněného osvobození od daně. Pokud tak neučiní,
považují se tímto dnem tyto výrobky za uvedené do volného daňového oběhu.
3. Těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710 19
69, které byly do dne 26. května 2004 předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. b)
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou
osvobozeny od daně, pokud je právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 56 odst. 1
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nakoupily
za cenu obsahující daň ve výši 8 150 Kč/1 000 l nebo 9 950 Kč/1 000 l a pokud byly
těmito osobami použity pro výrobu tepla v době od 1. května 2004 do 31. května 2005.
Celní úřad daň těmto osobám vrátí na jejich žádost obsahující náležitosti podle §
56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, podanou nejpozději do 30. listopadu 2005.
4. Právnické nebo fyzické osobě, která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona
nakoupila nebo vyrobila minerální oleje, které byly předmětem spotřební daně podle
§ 45 odst. 3 písm. d) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, za cenu obsahující daň nebo při jejich spotřebě pro výrobu tepla odvedla
daň ve výši 11 980 Kč/1 000 l nebo 11 840 Kč/1 000 l a která tyto nakoupené nebo
vyrobené minerální oleje spotřebovala nebo spotřebuje pro výrobu tepla do 6 měsíců
následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na vrácení daně
ve výši uvedené v § 56 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Nárok na vrácení daně musí být uplatněn způsobem uvedeným
v § 56 odst. 10 a prokázán doklady podle § 56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Tiché víno (§ 93 odst. 3) uvedené do volného daňového oběhu, které bylo
umístěno v daňovém skladu podle § 19 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uvádí do režimu podmíněného osvobození
od daně dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 575/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Kontroly barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv podle
zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv
a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní
rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně
zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů, ve znění pozdějších předpisů, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a které nebyly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně dokončeny,
budou dokončeny orgány stanovenými v dosavadních právních předpisech, a to způsobem
a ve lhůtách podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o uložení pokut podle zákona č. 136/1994 Sb., která byla zahájena
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona pravomocně dokončena, budou dokončena orgány stanovenými v dosavadních
právních předpisech, a to způsobem a ve lhůtách podle dosavadních právních předpisů.
3. Provozovatelé daňových skladů, kteří barví a značkují minerální oleje
uvedené v § 134b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, mohou tyto oleje barvit a značkovat do 31. března 2007 bez
povolení uvedeného v § 134g odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Právnické nebo fyzické osoby, které značkují minerální oleje uvedené v
§ 134m odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, mohou tyto oleje značkovat do 31. března 2007 bez povolení uvedeného
v § 134r odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
5. Na minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly do dne 31. prosince
2006 obarveny a označkovány podle právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se do 31. prosince 2007 pohlíží tak, jako by byly označkovány
a obarveny podle části čtvrté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Na minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly do dne 31. prosince
2006 vyrobeny nebo uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky
nebo které byly na toto území dopraveny z jiných členských států či dovezeny, se
do dne 31. prosince 2007 pohlíží tak, jako by byly označkovány podle části páté zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Na neoznačkované a neobarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
použité pro pohon motorů používaných při plavbách na vodách na daňovém území České
republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby vztahuje osvobození
od daně podle § 49 odst. 10, se do 30. dubna 2007 pohlíží tak, jako by byly označkovány
a obarveny podle části čtvrté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. XIX zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti užívají
odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99 osvobozené od spotřební
daně podle § 49 odst. 1 a 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, mohou tyto odpadní oleje užívat do 31. března 2008 bez zvláštního
povolení uvedeného v § 13 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. U vybraných výrobků, které jsou předmětem daně podle zákona č. 353/2003
Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem daně ze zemního plynu
a některých dalších plynů, se všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, až do ukončení jejich běhu, posuzují podle zákona č. 353/2003
Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XCVII zákona č. 296/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení tohoto zákona se použije i pro spotřební daň související s řízením,
které bylo zahájeno a pravomocně neskončeno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu
a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 37/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období počínající
prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení
§ 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2010, které
se použije poprvé pro zdaňovací období počínající dnem 1. července 2010.
2. Povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému přijímání
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového zástupce
vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení
a souhlasy vyžadované podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
tohoto zákona; podmínkou je, že osoby, které zajišťují daň podle § 21 odst. 2 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a) podají do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona celnímu ředitelství
prostřednictvím celního úřadu návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst.
1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a
b) do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění
daně poskytnou zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím,
jinak povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému
přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového
zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají
platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu,
povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození
od daně a povolení daňového zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle
§ 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pozbývají platnosti rovněž při zamítnutí návrhu podaném podle písmene a),
a to posledním dnem lhůty uvedené v písmenu a).
3. Povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli
daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují
za povolení vyžadovaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; podmínkou je, že provozovatel daňového skladu, který poskytuje
zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a) poskytne do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajištění
daně ve výši podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
b) do 15 dnů
1. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá celnímu ředitelství
prostřednictvím celního úřadu návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst.
1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a
2. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně poskytne
zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím,
jinak povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli
daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu vydaná
podle § 20 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, provozovateli daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77
odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pozbývají platnosti rovněž při zamítnutí návrhu podaného podle bodu 1, a
to posledním dnem lhůty uvedené v bodu 1.
4. Celní ředitelství o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodů
2 a 3 rozhodne do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Proti rozhodnutí podle věty první
lze podat odvolání ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti rozhodnutí
má odkladný účinek.
5. Souhlas s dopravou lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu
syntetického zvláštně denaturovaného v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém
území České republiky, která byla zahájena bez poskytnutí zajištění daně podle §
77 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, udělený podle § 24 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas vyžadovaný podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to nejvýše 10 dnů
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty souhlas s dopravou
lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu syntetického zvláštně denaturovaného
v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky udělený
podle § 24 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pozbývá platnosti.
Čl. II zákona č. 292/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Právnické a fyzické osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
nabyly minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a neuvedené pod kódy
nomenklatury 2710 11 31, 2710 11 70 nebo 2710 19 21, provedou bez zbytečného odkladu
inventarizaci minerálních olejů, na něž se osvobození podle § 49 odst. 10 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, již nevztahuje.
2. Minerální oleje uvedené v bodě 1 mohou být použity za podmínek stanovených
v § 49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejpozději prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; tímto dnem vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.
3. Pokud bylo pro minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 10
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyžadováno
zvláštní povolení pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně,
je právnická nebo fyzická osoba povinna bezodkladně oznámit celnímu ředitelství změnu
údajů uvedených v povolení, ke které došlo dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při
změně povolení postupuje celní ředitelství obdobně podle § 13 odst. 19 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Od daně osvobozené směsi minerálních olejů uvedené v § 49 odst. 14 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a uvedené
do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze užívat v
souladu s tímto osvobozením nejdéle do konce třetího kalendářního měsíce ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Po tomto datu se na ně pohlíží jako na nezdaněné.
Právnickým a fyzickým osobám, které tyto minerální oleje nedoužívaly, vzniká k tomuto
datu povinnost přiznat daň a zaplatit.
5. Právnické a fyzické osoby, které užívají směsi minerálních olejů podle
§ 49 odst. 14 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, mohou tyto směsi užívat bez zvláštního povolení, nejpozději však do konce
třetího kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud těmto osobám
nebude nejpozději prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona zvláštní povolení vydáno, vznikne jim k tomuto datu povinnost daň přiznat
a zaplatit za minerální oleje, které nebyly k uvedenému datu spotřebovány.
6. Ustanovení § 54 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro zdaněné minerální oleje uvedené do
volného daňového oběhu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Ustanovení § 45 odst. 3 písm. a), k) a § 45 odst. 4 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro
zdaňovací období počínající prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
8. Uplatnění podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje uvedené v
§ 59 odst. 1 písm. a) a h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období počínající prvním
dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Právnické nebo fyzické osoby, které jsou povinny uplatnit podmíněné osvobození
od daně pro minerální oleje uvedené v § 59 odst. 1 písm. a) a h) zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny podat
návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, a to do 30 dnů ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; povolení vydané celním ředitelstvím bude možno uplatnit
nejdříve prvním dnem sedmého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
10. Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v bodě 9 podá návrh na vydání
povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventarizaci zásob minerálních
olejů uvedených v bodě 8 k poslednímu dni šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Tyto minerální oleje se prvním dnem sedmého kalendářního
měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za uvedené do režimu podmíněného
osvobození od daně.
Čl. VI zákona č. 362/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zajištění daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, poskytnuté provozovateli daňových skladů, oprávněnými příjemci
a daňovými zástupci pro zasílání vybraných výrobků se považuje za zajištění daně
poskytnuté podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, za podmínky, že uvedené osoby zvýší zajištění daně do 60 dnů ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona tak, aby odpovídalo zajištění daně poskytnutému podle
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Má-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona dojít ke změně způsobu zajištění
daně poskytnutého provozovateli daňových skladů, tyto osoby a) podají do 15 dnů ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona celnímu ředitelství prostřednictvím celního úřadu
návrh na změnu způsobu zajištění daně a b) poskytnou do 15 dnů ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím;
jinak povolení k provozování daňového skladu vydané podle § 20 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Celní ředitelství o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu
2 rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání
ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek.
4. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně nebo pro dopravu vybraných výrobků osvobozených od daně, zahájenou
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ukončenou po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 59/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud orgány jiného členského státu Evropské unie v období od 1. dubna
2010 do 31. prosince 2010 využijí možnosti dané čl. 46 směrnice Rady č. 2008/118/ES
ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS
dopravovat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně za použití náležitostí
stanovených směrnicí Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení,
pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění platném k 31. prosinci
2009, postupuje se při uskutečňování nebo ukončování takové dopravy podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, která
byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla ukončena do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje nebo ukončuje podle zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pokud při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od
daně, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla
ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, došlo k porušení režimu podmíněného
osvobození od daně, postupuje se podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Doprava vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu uskutečňovaná
podle § 29 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pro kterou bylo poskytnuto zajištění daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a která nebyla ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje
nebo ukončuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
5. Doprava vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu uskutečňovaná
podle § 31 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které po
jejím ukončení vznikne plátci nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 2 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se při
uplatnění nároku na vrácení daně podle § 14 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Při zasílání vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu
z jiného členského státu na daňové území České republiky uskutečňovaném podle § 33
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro
které daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků poskytl zajištění daně přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebylo ukončeno přijetím zasílaných vybraných
výrobků do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Při zasílání vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu
z daňového území České republiky do jiného členského státu uskutečňovaném podle §
33 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
které bylo celnímu úřadu oznámeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u kterého
po jeho ukončení vznikne plátci nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 3 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se při
uplatnění nároku na vrácení daně podle § 14 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Vybrané výrobky uvedené v § 19 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a umístěné v daňovém skladu podle
§ 19 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny do režimu podmíněného osvobození
od daně.
9. Platnost povolení daňových zástupců vydaných podle § 23a zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona s výjimkou těch povolení, pro jejichž držitele byla zahájena doprava
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přede dnem účinnosti tohoto
zákona. Platnost takových povolení zaniká dnem posledního přijetí těchto výrobků.
Zánikem povolení není dotčena povinnost držitelů povolení přiznat a zaplatit daň,
která vznikla v důsledku přijetí vybraných výrobků.
10. Řízení ve věci zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních
prostředků podle § 42 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo ukončeno, se dokončí podle ustanovení zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně všech
příslušných lhůt, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Vznikne-li nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, a je-li uplatněn nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje
se podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Čl. II zákona č. 95/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko
nebo Řecko v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 bude uplatňovat spotřební
daň nižší, než je stanovena v čl. 2 odst. 2 první pododstavec směrnice 92/79/EHS
ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU,
budou cigarety uvedené do volného daňového oběhu v těchto členských státech osvobozeny
od daně nejvýše do 300 kusů, budou-li dopravované fyzickou osobou pro osobní spotřebu
z těchto členských států na daňové území České republiky.
2. Bankovní záruka poskytnutá podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za bankovní
záruku poskytnutou podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. S minerálními oleji osvobozenými od spotřební daně podle § 49 odst. 17
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze
nakládat v souladu se schváleným pilotním projektem podle § 3 písm. p) zákona č.
353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005 Sb., nejpozději do 1. ledna 2012; tímto
dnem vznikne osobám, které nabyly minerální oleje v souladu se schváleným pilotním
projektem podle § 3 písm. p) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 217/2005
Sb., povinnost daň přiznat a zaplatit z minerálních olejů uvedených v tomto bodě.
4. Osoby, které přede dnem 1. ledna 2012 nabyly minerální oleje osvobozené
od daně podle bodu 3, provedou následující pracovní den po 31. prosinci 2011 inventarizaci
těchto minerálních olejů.
5. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného
osvobození od daně podle § 58 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a ukončenou po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění
daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Doprava minerálních olejů zahájená podle § 59 odst. 5 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
předpisů.
7. Na minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 25, které byly
uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které
byly označkovány podle části páté zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nahlíží
jako na minerální oleje obarvené a označkované podle části čtvrté zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. U tabákových nálepek objednaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a od pověřeného celního úřadu neodebraných se postupuje podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III zákona č. 407/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Povolení vydaná podle § 23 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vydaná podle § 23 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. S minerálními oleji osvobozenými od spotřební daně podle § 49 odst. 1
nebo 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, lze nakládat v souladu s osvobozením pro minerální oleje použité k mineralogickým
postupům a v metalurgických procesech nejpozději do 30. června 2013; následujícím
dnem vznikne osobám, které nabyly takové minerální oleje, povinnost daň přiznat a
zaplatit.
3. Osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyly minerální
oleje osvobozené od daně podle bodu 2, provedou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
inventuru těchto minerálních olejů, a to do 5 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
4. Pokud osoba podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu,
povolení oprávněného příjemce pro přijímání vybraných výrobků nebo změnu již vydaných
povolení pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 3811 11 10, 3811 11 90,
3811 19 00 a 3811 90 00, na které musí být uplatněn režim podmíněného osvobození
od daně podle § 59 odst. 1 písm. h) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 8 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
považuje se tato osoba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí právní
moci rozhodnutí o tomto návrhu za provozovatele daňového skladu pro tyto oleje nebo
za oprávněného příjemce pro přijímání těchto olejů, bylo-li návrhu vyhověno.
5. Povolení vydaná podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vydaná podle § 60a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Řízení o správním deliktu podle části šesté zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. XIII zákona č. 500/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Osoba, která nakoupila nebo sama vyrobila, a která přede dnem nabytí účinnosti
této části prokazatelně použila minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu podle
§ 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části,
může uplatnit nárok na vrácení daně z těchto minerálních olejů podle § 57 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, nejdéle
do 25. července 2014.
Čl. XII zákonného opatření č. 344/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Není-li stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty,
předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákonného opatření Senátu stejná ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, jako na skutečnosti, poměry,
vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů
účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, které jsou jim
svou povahou a účelem nejbližší.
Čl. II zákona č. 201/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na vrácení daně podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká ze spotřeby minerálních olejů uvedených
v § 45 odst. 1 písm. b), § 45 odst. 2 písm. c) a j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, spotřebovaných od 1. července 2014.
2. Pro jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s tabákovými nálepkami
odpovídajícími sazbám daně předcházejícím sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 118c
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nepoužije.
Čl. III zákona č. 331/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Provozovatel daňového skladu, který poskytuje zajištění daně z minerálních
olejů složením nebo převodem finančních prostředků podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen
a) do 60 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnout zajištění
daně z minerálních olejů podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nebo
b) do 15 dní ode dne nabytí
1. účinnosti tohoto zákona podat správci
daně návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
2. právní moci rozhodnutí
o změně způsobu zajištění daně poskytnout zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím.
2. Povolení k provozování daňového skladu vydané provozovateli daňového
skladu, který
a) postupoval v souladu s bodem 1, se považuje za povolení k provozování
daňového skladu vydané podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona,
b) postupoval v souladu s bodem 1, ale jemuž byl návrh na změnu způsobu
zajištění daně zamítnut, pozbývá platnosti patnáctým dnem po nabytí právní moci rozhodnutí
o tomto zamítnutí, nebo
c) nepostupoval v souladu s bodem 1, pozbývá platnosti dnem následujícím
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů, který nesplňuje
podmínky stanovené v § 59 odst. 8 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se považuje za povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu
6 měsíců. Nedojde-li v této době ke splnění podmínek stanovených v § 59 odst. 8 zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povolení
k provozování takového daňového skladu uplynutím této doby zaniká.
4. Správce daně o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu 1 rozhodne
do 60 dní ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do
10 dní ode dne jeho doručení; odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.
5. Povolení vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává v platnosti
s tím, že se jeho účinky posuzují podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tím není dotčena doba platnosti stanovená
v tomto povolení.
6. Podmínky pro vydání povolení podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být v případě povolení podle bodu 5
splněny do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Účinky návrhu na zahájení řízení podaného přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, kterým bylo zahájeno řízení o vydání povolení, které nebylo do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončeno, zůstávají zachovány s tím, že
správce daně vyzve navrhovatele, aby doplnil údaje potřebné pro vydání povolení podle
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Lhůta pro vydání povolení podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě řízení podle bodu 7 běží znovu
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Osoba, která je osobou nakládající se zvláštním minerálním olejem ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu nakládající se zvláštním minerálním
olejem registrovanou podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Pokud osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem podle bodu 9 do
3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá přihlášku k registraci, považuje
se za osobu nakládající se zvláštním minerálním olejem registrovanou podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do
dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního řízení.
11. Pokud bude přihláška k registraci podle bodu 10 zamítnuta, považuje se
osoba nakládající se zvláštními minerálními oleji dnem nabytí právní moci zamítavého
rozhodnutí za osobu nakládající se zvláštními minerálními oleji, jejíž registrace
byla zrušena.
Čl. III zákona č. 157/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Povolení k provozování daňového skladu minerálních olejů, který přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nesplňuje podmínky stanovené v § 59 odst. 8 písm.
a), b) nebo c) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se do 31. prosince
2015 považuje za povolení vydané podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. Tuto lhůtu může správce daně na základě žádosti provozovatele daňového
skladu minerálních olejů ze závažných technických nebo provozních důvodů prodloužit
nejdéle do 31. prosince 2016.
2. Nedojde-li ve lhůtě stanovené v bodě 1 ke splnění podmínek stanovených
v § 59 odst. 8 písm. a), b) nebo c) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
nebo § 59 odst. 12, 14 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, povolení k provozování takového daňového skladu zaniká.
3. Osoba, která je osobou skladující surový tabák ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona, se považuje za osobu skladující surový tabák registrovanou podle zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po
dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pokud osoba skladující surový tabák podle bodu 3 do 1 měsíce ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona podá přihlášku k registraci, považuje se za osobu skladující
surový tabák podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního
řízení.
5. Pokud bude přihláška k registraci podle bodu 4 zamítnuta, považuje se
osoba skladující surový tabák dnem nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí za osobu
skladující surový tabák, jejíž registrace byla zrušena.
Čl. II zákona č. 382/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u spotřební daně za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související,
se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Uživatel, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyl minerální
oleje uvedené v § 45 odst. 3 písm. k) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, osvobozené od daně za účelem dalšího prodeje, může tyto oleje prodávat
osvobozené od daně nejdéle do 30. června 2016, pokud provede inventuru těchto minerálních
olejů do 5 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 30. června 2016 nemusí
být tyto minerální oleje odděleně skladovány, pokud jsou odděleně evidovány.
Čl. II zákona č. 453/2016 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na vrácení daně osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství,
která provozuje zemědělskou prvovýrobu podle § 57 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká ze spotřeby
minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b), § 45 odst. 2 písm. c) a j) zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, spotřebovaných od 1. ledna 2016.
2. Pro nárok na vrácení daně osobě podnikající podle zákona upravujícího
zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu podle § 57 odst. 3 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2017, který vznikl přede dnem
1. července 2017, jakož i práva a povinnosti s ním související, se použije zákon
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2017.
3. Pro nárok na vrácení daně osobě, která provádí hospodaření v lese, nebo
osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou
prvovýrobu podle § 57 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
1. ledna 2019, který vznikl přede dnem 1. ledna 2019, jakož i práva a povinnosti
s ním související, se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
1. ledna 2019.
§ 54 zákona č. 65/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
(1) Řízení a postupy podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(2) Informování správce daně podle § 133 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za splnění
povinnosti oznámit příležitostný prodej lihovin podle tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 4/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro nárok na vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje
pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese, který vznikl před
1. lednem 2019, se použije § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném před 1.
lednem 2019.
2. Pro nárok na vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje
pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese, který vznikl od
1. ledna 2019 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije
§ 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Ustanovení § 57 odst. 22 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro daňové povinnosti fyzických
osob za zdaňovací období před 1. lednem 2022.
Čl.IX zákona č. 80/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související,
se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Značit doutníky a cigarillos tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky
uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců
ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové
nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.
3. Značit tabák ke kouření tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky
uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců
ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové
nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.
4. Značit jednotkové balení cigaret tabákovou nálepkou starého vzoru a tato
jednotková balení uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky
lze po dobu 4 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos
a tabáku ke kouření.
5. Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené nebo dovezené na daňové
území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné
a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu
nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 6 týdnů ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou;
dnem uvedení těchto zahřívaných tabákových výrobků bez tabákové nálepky do volného
daňového oběhu se tyto výrobky považují za zdaněné.
7. Se zahřívanými tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 5 a
6 lze nakládat po dobu 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu
se tyto zahřívané tabákové výrobky nepovažují za neznačené.
8. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyrobila zahřívaný
tabákový výrobek na daňovém území České republiky nebo dopravila zahřívaný tabákový
výrobek na daňové území České republiky z jiného členského státu, se považuje za
držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo
povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 1 měsíce
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Pokud osoba podle bodu 8 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových
výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků nebo
žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení
pro opakované přijímání tabákových výrobků, považuje se tato osoba za držitele povolení
k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované
přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného
ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení.
Čl.VIII zákona č. 364/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat
a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost
daň přiznat a zaplatit vznikla v roce 2019 nebo nejpozději v druhém kalendářním měsíci
následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla v roce 2019 nebo nejpozději
v druhém kalendářním měsíci následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona.
3. Evidence piva osvobozeného od daně dle ustanovení § 86 vyhotovená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se uchovává po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejvýše však po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém
byla tato evidence vyhotovena.
4. Pokud v důsledku přijetí tohoto zákona vznikne provozovateli daňového
skladu nebo oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků do 35
dnů ode dne, od kterého se tento zákon použije na dané vybrané výrobky, povinnost
změnit zajištění daně poskytnuté podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen
a) zvýšit zajištění daně ve lhůtě 40 dnů ode dne zjištění rozdílu podle
§ 21 odst. 9 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, nebo
b) do 10 dnů ode dne
1. zjištění rozdílu podle § 21 odst. 9 zákona č.
353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podat správci
daně návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
2. nabytí právní moci
rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně, poskytnout zajištění daně v souladu s
tímto rozhodnutím.
5. Povolení k provozování daňového skladu nebo povolení pro opakované přijímání
vybraných výrobků vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci,
kteří postupovali v souladu s bodem 4 písm. b) bodem 1, se do doby nabytí právní
moci rozhodnutí o návrhu na změnu podle bodu 4 písm. b) bodu 1 považují za povolení
vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
6. Správce daně o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu 4 písm.
b) bodu 1 rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze
podat odvolání do 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti tomuto rozhodnutí
má odkladný účinek.
7. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků nebo zahřívaných
tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pro dopravu lihu
osvobozeného od daně zahájené přede dnem, od kterého se tento zákon použije na dané
vybrané výrobky, se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č.
353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 229/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba, která do 31. března 2020 neuplatnila nárok na vrácení daně v daňovém
přiznání podle § 57 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, za zdaňovací období, u nějž lhůta pro podání daňového
přiznání uplynula dnem 31. března 2020, může tento nárok uplatnit v daňovém přiznání
podaném ve lhůtě od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Rozhodnutí správce daně, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a kterým došlo k ukončení řízení z důvodu uplynutí lhůty pro podání
daňového přiznání podle § 57 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to řízení zahájeného podáním daňového přiznání
ve lhůtě od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za zdaňovací
období podle bodu 1, se stává neúčinným dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.VII zákona č. 299/2020 Sb.
Přechodné ustanovení
Pro lhůtu pro vrácení vratitelného přeplatku, jejíž běh započal přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 57 odst. 21 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XXXII zákona č. 609/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost
daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti
čl. XXXI bodů 4 a 7.
2. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost
daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti
čl. XXXI bodů 5 a 8.
3. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9, se nepoužijí pro
a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost
daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9,
b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti
čl. XXXI bodů 6 a 9.
4. Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4
a 7, činí lhůta podle
a) § 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7,
b) § 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně.
5. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných
tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí
účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu
se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů
4 a 7.
6. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných
tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí
účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu
se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů
5 a 8.
7. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných
tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí
účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu
se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů
6 a 9.
8. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě
nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI
bodu 7, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 7.
9. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě
nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI
bodu 8, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 8.
10. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě
nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně
podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI
bodu 9, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 9.
11. Jednotkové balení, které nelze podle bodů 8 až 10 skladovat ani prodávat,
se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.
12. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé
spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, se použije § 122a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně
s tím, že lhůta podle
a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení,
b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním
dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení.
13. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé
spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 8, se použije § 122a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně
s tím, že lhůta podle
a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení,
b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním
dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení.
14. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé
spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 9, se použije § 122a zákona
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně
s tím, že lhůta podle
a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení,
b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním
dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat
ani prodávat takové jednotkové balení.
15. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije
zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
16. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje
pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57
odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně
vznikl, prokáže, že
a) minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm.
j)
1. nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 zákona č. 353/2003 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
2. vyrobila a uvedla
do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a
b) nakoupené nebo vyrobené minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b)
nebo § 45 odst. 2 písm. j) použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění
hospodaření v lese do 31. prosince 2021.
Čl.II zákona č. 93/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související
se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17, jakož i pro práva a povinnosti
s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17.
3. neplatil
4. Na dopravu vybraných výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 131/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních
olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních
olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti čl.
I bodů 2, 4 a 6, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon
č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6.
3. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j)
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č.
353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6.
5. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2,
4 a 6, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně
vznikl, prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2
písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4
a 6, nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti
čl. I bodů 2, 4 a 6.
Čl.II zákona č. 179/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. - 2.
neplatil
3. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní vzniklé ode dne nabytí účinnosti
čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až 135 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až
135.
4. Ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
čl. I bodů 19 a 125, se pro účely přidělení jedinečného čísla pro dopravu ve volném
daňovém oběhu použijí ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 19 a 125. Toto číslo lze
pro účely dopravy ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy použít ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a to pouze na dopravu, která byla zahájena nejdříve dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
neplatil
6. Ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
čl. I bodů 20 a 132 až 135, se pro účely vydání čísla pro účely zasílání použijí
ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 20 a 132 až 135. Toto číslo lze pro účely zasílání
použít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 286/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních
olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
neplatil
3. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j)
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro
zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst.
6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl,
minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č.
353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15
zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo
b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6.
1) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních
daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS, ve znění směrnice Rady 2013/61/EU ze dne 17.
prosince 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o francouzské
nejvzdálenější regiony, a zejména Mayotte.
Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební
daně z tabákových výrobků.
Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních
daní z alkoholu a alkoholických nápojů.
Směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební
daně z alkoholu a alkoholických nápojů.
Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových
olejů a petroleje.
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových
předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice
Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud
jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny
dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění, a směrnice Rady 2004/75/ES
ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru
uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou
úroveň zdanění.
Směrnice Rady (EU) 2019/475 ze dne 18. února 2019, kterou se mění směrnice
2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o zahrnutí italské obce Campione d'Italia a
italských vod jezera Lugano do celního území unie a do územní působnosti směrnice
2008/118/ES.
Směrnice Rady (EU) 2020/1151 ze dne 29. července 2020, kterou se mění směrnice
92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.
Směrnice Rady (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019, kterou se mění směrnice
2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné
úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie.
1a) Směrnice Rady 2008/118/ES.
6a) Článek 12 odst. 1 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné
úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.
8) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické
nomenklatuře a o Společném celním sazebníku.
9) § 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb. a
zákona č. 119/2000 Sb.
10) Zákon č. 505/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10a) § 2 písm. d) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích
pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách),
ve znění zákona č. 575/2006 Sb.
17a) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým
se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z
přidané hodnoty, v platném znění.
19) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
20) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
22) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské
úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb.,
o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra
zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška
ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška
ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k
Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním
Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení
Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách
tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,
sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb.m.s., o přijetí Dohody o právním
postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.
23) Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
24) Čl. 1 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.
24a) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České
republiky.
27c) Článek 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES ze dne
16. června 2003 o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování výrobků
podléhajících spotřební dani.
27d) Článek 23 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě
spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.
27e) Článek 12 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince
2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.
28) Nařízení Komise č. 684/2009 ze dne 24. července 2009 kterým se provádí
směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní.
30) Nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 ze dne 17. prosince 1992 o zjednodušeném
průvodním dokladu pro pohyb výrobků podléhajících spotřební dani, které byly uvolněny
ke spotřebě v odesílajícím členském státě, uvnitř Společenství.
31a) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
34) § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv,
ve znění zákonů č. 272/1996 Sb., č. 189/1999 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb.
35) § 13 odst. 3 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č.
455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o lihu).
35a) ČSN EN 228.
35b) ČSN 65 6512 Motorová paliva - Ethanol E85 - Technické požadavky a metody
zkoušení.
35c) ČSN 65 6513 Motorová paliva - Ethanol E95 pro vznětové motory - Technické
požadavky a metody zkoušení.
35d) § 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
ve znění zákona č. 191/2008 Sb.
37) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České
republiky.
41) § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004
Sb. Čl. II bod 1 zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
46) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb.
47) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb.
47a) Čl. 27 bod 5 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci
struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.
48) § 3 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.
49) § 2 odst. 1 písm. o) a § 4 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších
předpisů.
50) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
51) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
52) § 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb.
53) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
53a) § 12 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona č. 22/2000
Sb. a zákona č. 354/2003 Sb.
54)§ 21 odst. 2 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění zákona č. 22/2000
Sb.
55) § 2 odst. 1 písm. l) bod 7 zákona č. 61/1997 Sb.
56) § 2 odst. 1 písm. l) a m) zákona č. 61/1997 Sb.
57)§ 15 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění zákona č. 22/2000 Sb.
58) Například § 190b zákona č. 513/1991 Sb., § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně
hospodářské soutěže.
60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince
2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují
nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007,
v platném znění.
60d) Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci
trhu s vínem, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1227/2000, nařízení Komise (ES) č.
1607/2000, nařízení Komise (ES) č. 1622/2000, nařízení Komise (ES) č. 1623/2000,
nařízení Rady (ES) č. 2826/2000, nařízení Rady (ES) č. 1037/2001, nařízení Rady (ES)
č. 2585/2001, nařízení Rady (ES) č. 527/2003, nařízení Rady (ES) č. 806/2003, nařízení
Komise (ES) č. 1687/2003, nařízení Komise (ES) č. 1793/2003, nařízení Komise (ES)
č. 1795/2003 a nařízení Komise (ES) č. 709/2004. Nařízení Komise (ES) č. 1227/2000
ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES)
č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu,
ve znění nařízení Komise (ES) č. 784/2001, nařízení Komise (ES) č. 1253/2001, nařízení
Komise (ES) č. 1342/2002, nařízení Komise (ES) č. 315/2003, nařízení Komise (ES)
č. 1203/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1841/2003. Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000
ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES)
č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu, ve
znění nařízení Komise (ES) č. 2409/2000, nařízení Komise (ES) č. 2786/2000, nařízení
Komise (ES) č. 545/2001, nařízení Komise (ES) č. 1282/2001, nařízení Komise (ES)
č. 1660/2001, nařízení Komise (ES) č. 2022/2001, nařízení Komise (ES) č. 2047/2001,
nařízení Komise (ES) č. 2429/2001, nařízení Komise (ES) č. 2464/2001, nařízení Komise
(ES) č. 1315/2002, nařízení Komise (ES) č. 1795/2002, nařízení Komise (ES) č. 2224/2002,
nařízení Komise (ES) č. 625/2003, nařízení Komise (ES) č. 1183/2003, nařízení Komise
(ES) č. 1411/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1710/2003.
60e) § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství
a o změně některých souvisejících zákonů.
61) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
61a) Článek 2 odst. 3 směrnice Rady 92/79/EHS, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU.
Článek 16 odst. 1 a 2 směrnice Rady 95/59/ES, ve znění směrnice Rady 2010/12/EU.
61b) Ustanovení § 107 odst. 5 bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací
v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění
směrnice 98/48/ES.
62a) Vyhláška č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových
výrobků.
65e) § 77 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,
ve znění zákona č. 311/2006 Sb.
65f) § 10 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002
Sb.
65g) Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu
a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti
technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice
98/48/ES.
67) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
68) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních
organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb.
69) Nařízení Komise (ES) č. 3199/93 ze dne 22. listopadu 1993 o vzájemném uznávání
postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně, v platném znění.
70) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018
o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES, v platném znění.
71) Nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci
v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004, v platném znění.