Řádné opravné prostředky, jejichž vyčerpání požaduje § 5 s. ř. s. , jsou takové, které - jsou-li podány řádně a včas - dávají účastníkům řízení procesní oprávnění iniciovat přezkoumání vydaného správního rozhodnutí před nabytím jeho právní moci. Řádné odvolání tedy s sebou pravidelně přináší suspenzivní (odkladný) účinek. Účinky právní moci, a tedy i vykonatelnosti, se odkládají až do vyřízení opravného prostředku (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2004, č. j. 1 As 28/2004 – 106 , publ. pod č. 454/2005 Sb. NSS ). Podání námitky však nemá vliv na právní moc exekučního příkazu. Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel žádné řádné opravné prostředky neměl k dispozici a žaloba z tohoto důvodu nemohla být odmítnuta.
Námitky a soudní přezkum
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
–
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 9 Afs 284/2015, www.nssoud.cz
Žalovat rozhodnutí správce daně je možné pouze v případě, kdy zákon nezná jiné řádné opravné prostředky. Ve vztahu k exekučnímu příkazu však vznikla otázka, zda za tento lze považovat námitky. Nejvyšší správní soud pak poukázal na skutečnost, že námitky nemají vliv na právní moc exekučního příkazu. A je to právě odkladný účinek na právní moc, který je s řádným opravným prostředkem obvykle spojen, pročež námitky nelze považovat za řádný opravný prostředek.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz.