Prokázání dodání do jiného členského státu

Vydáno: 2 minuty čtení

Žalobce prokazoval splnění podmínek pro osvobození od DPH čestnými prohlášeními jednatele společnosti MS Metall, který byl následně během daňové kontroly vyslechnut jako svědek, dodacími listy a potvrzením o registraci společnosti MS Metall k DPH v Německu. Navrhl také výslech dvou svědků, kteří zboží nakládali, a také řidiče, který je fakticky přepravoval. Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s hodnocením krajského soudu, dle kterého si lze za daných okolností těžko představit další způsoby, kterými by mohl žalobce splnění podmínek prokázat.

Prokázání dodání do jiného členského státu
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 1 Afs 253/2016, www.nssoud.cz
Je relativně častým požadavkem finanční správy, aby daňový subjekt prokázal dodání zboží do jiného členského státu odběrateli, který je uveden na daňovém dokladu. V případech, kdy odběratel byl nekontaktní, se daňové subjekty dostávaly do důkazní nouze. Od těchto je však nutno odlišovat případy, kdy odběratel je plně kontaktní, přijetí plnění potvrdí, avšak existují pochyby o tom, zda toto plnění následně řádně zdanil. I v těchto případech však finanční správa nezřídka zpochybňuje dodání do jiného členského státu odběrateli, kdy poukazuje na různé rozpory v důkazních prostředcích.
Nejvyšší správní soud si však v jednom z takovýchto případu správně všímá, že je
absurdní
po daňovém subjektu požadovat další a další důkazní prostředky prokazující dodání. Pakliže daňový subjekt a jeho odběratel uskutečnění obchodního vztahu potvrdí, přičemž o existenci zboží a jeho přepravě do jiného členského státu není pochyb, není možné trvat na tom, že daňový subjekt dodání do jiného členského státu neprokázal. Toto tvrzení je
absurdní
, kdy z povahy věci je téměř vyloučeno jej vyvrátit. Vždyť jak jinak, než potvrzením obou stran, lze toto tvrzené ještě jinak prokázat? Finanční správa je proto povinna upustit od snah poukazovat na drobné rozpory v důkazních prostředcích, a na místo toho by se měla zaměřit na prokazování, zda se daňový subjekt nestal součástí podvodného obchodu, o kterém minimálně mohl vědět.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty