Úrok z nadměrného odpočtu s akcentem na jeho eurokonformitu a jiné související aspekty

Vydáno: 41 minut čtení

Již od okamžiku vydání rozsudku ve věci Kordárna se zdály býti české právní (daňové) vody zase o něco průzračnější, neboť velká právní nejistota byla judikatorně překlenuta (dotvořena), a to jednoznačně in favorem plátců DPH v podobě lukrativní úrokové sazby ve výši 14 %. V návaznosti na tento rozsudek se český zákonodárce rozhodl zmíněné překlenutí uzákonit, aby učinil svému pochybení zadost v podobě nelukrativní, ale spravedlivé úrokové sazby ve výši 1 %. Není tedy divu, že se takové uzákonění, byť zcela v souladu s evropským právem, stalo dalším jablkem sváru mezi Finanční správou České republiky a plátci DPH reprezentovanými především daňovými poradci a advokáty.

Úrok z nadměrného odpočtu s akcentem na jeho eurokonformitu a jiné související aspekty
Mgr. Bc.
David
Kyzlink,
Odvolací finanční ředitelství
 
1. Kontext a časové rozdělení
Do dne 1. 1. 2015, kdy nabylo v d. ř.1) účinnosti ustanovení 254a, a tudíž nebyl
expressis verbis
úrok ze zadržovaného odpočtu upraven, se přiznával úrok ze zadržovaného daňového odpočtu ve smyslu „výkladového“ rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2014, č. j. 7 Aps 3/2013-34, ve znění opravného usnesení ze dne 5. 11. 2014, č. j. 7 Aps 3/2013-47, kterým byla analogií
legis
vyplněna mezera v právu stran absence zmíněného úroku ze zadržovaného daňového odpočtu (soudcovské dotváření práva). Na základě tohoto rozsudku, který se vžil v řadách odborné veřejnosti pod názvem „
lex
Kordárna“, byl daňovým subjektům přiznáván úrok ze zadržovaného daňového odpočtu, který byl kvalifikován jako přeplatek
sui generis
, ve výši úroku z vratitelného přeplatku dle § 155 odst. 5 d. ř., tedy 14 procentních bodů + příslušná repo sazba. Poté, co nabyl účinnosti § 254a d. ř., byl od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 úrok ze zadržovaného daňového odpočtu stanoven ve výši 1 procentní bod + příslušná repo sazba. Novelizací tohoto ustanovení došlo s účinností k 1. 7. 2017 k navýšení úrokové sazby na 2 procentní body + příslušná repo sazba. Graficky lze celou posloupnost – pro přehlednost – vyjádřit na níže uvedené časové ose.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=10333.jpg
Nyní se do hájemství přezkumu v rámci správního soudnictví dostávají první spory, jejichž předmětem je tedy především otázka, zdali na úrok z nadměrného odpočtu, který vznikl před účinností, resp. etablováním, § 254a d. ř. a stále trval pouze v režimu nenovelizace tohoto ustanovení, aplikovat předmětný § 254a d. ř., resp. jeho úrokovou sazbu ve výši 1 procentní bod + příslušná repo sazba, anebo aplikovat právní úpravu, jež se uplatňovala do vzniku § 254a d. ř., tedy § 155 odst. 5 d. ř., resp. úrokovou sazbu ve výši 14 procentních bodů + repo sazba. Z uvedeného vzniknou (a budou vznikat) veledůležité pilotní rozsudky, především z per prvních (a zároveň jediných) instancí správního soudnictví (krajských soudů2)). Zatím jediným krajským soudem, který tuto otázku meritorně řešil, byl Krajský soud v Českých Budějovicích, ale o tom pojednává autor až v samotném závěru.
 
2. Eurokonformita úroku z nadměrného odpočtu (1. 1. 2015 až 30. 6. 2017 – 1 %)
Do 31. 12. 2014 byl daňovým subjektům přiznáván úrok dle rozsudku „
lex
Kordárna“, neboť do té doby neexistovala přiléhavější právní úprava, než tato (analogi#254e
legis
). Opak3) by znamenal v právním státě nepřípustné4) odepření spravedlnosti
(
denegatio
iustitie).
Pakliže nebyl úrok vyplacen do 31. 12. 2014, tedy trval i po 1. 1. 2015, byl daňovým subjektům přiznáván již od 1. 1. 2015 úrok dle § 254a d. ř., což byla taktéž nejpřiléhavější právní úprava, neboť tato úprava účinná od 1. 1. 2015 je ve vztahu k (analogií
legis
dovozenému) „
lex
Kordárna“ úpravou speciální. K aplikaci § 254a d. ř. na zadržované daňové odpočty, které nebyly do 1. 1. 2015 vyplaceny, se vyslovil i zákonodárce, a to v rámci čl. VII (novelizačního) zákona č. 267/2014 Sb., kde v rámci přechodných ustanovení v bodě 6 uvedl, že:
„Byl-li postup k odstranění pochybností zahájen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se
5)
takový postup pro účely § 254a zákona č. 280/2009 Sb. za zahájený dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Zákonodárce tedy výslovně stanovil, že na zadržované daňové odpočty, které nebyly do 1. 1. 2015 vyplaceny, se bude od účinnosti § 254a d. ř. aplikovat tento, ale jen co do výše úrokové míry, což je správce daně povinen – vázán zásadou legality dle § 5 odst. 1 d. ř. – respektovat (není prostoru pro správní uvážení). Plná aplik