Správní orgán prvního stupně i žalovaný svou obavu odůvodnily nízkým stavem volných peněžních prostředků žalobce, zatížením významných majetkových položek žalobce zástavními právy ve prospěch bankovních institucí, zvyšující se zadlužeností žalobce. K těmto okolnostem je nutné uvést, že toto skutečně mohou být indicie, které by mohly zakládat odůvodněnou obavu o budoucí vymahatelnosti daně z přidané hodnoty, avšak aby tento závěr mohly správní orgány učinit, musely by se zabývat konkrétními podmínkami a zjistit konkrétní skutečnosti, proč obchodní společnost takto jedná.
Zajišťovací příkaz a zadlužující se daňový subjekt
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 11 Af 55/2016, www.nssoud.cz
Jednou z hlavních podmínek pro vydání zajišťovacího příkazu je, aby předpokládaná daň byla v budoucnu nedobytná, či alespoň její vybrání bylo spojeno se značnými obtížemi. Finanční správa má tuto skutečnost prokázanou zejména tam, kde u daňového subjektu dochází ke snižování majetku či zvyšování jeho zadlužení. V tomto ohledu tak koncipovala jakousi nevyvratitelnou domněnku o tom, že podmínka pro vydání zajišťovacího příkazu je splněna.
Soud v tomto případě však správně postřehl, že důvody pro takové kroky mohou být ryze racionální a mít základ v ekonomické činnost zajišťovaného daňového subjektu, a nemusí být tak činěny s úmyslem znemožnit v budoucnu vybrání daně. Koncipování nevyvratitelné domněnky je tudíž nepřípustné. Správce daně musí zjišťovat konkrétní okolnosti zvyšujícího se zadlužení, a podmínku nezbytnou pro vydání zajišťovacího příkazu považovat za nenaplněnou tam, kde pro takovéto kroky daňového subjektu existují racionální důvody.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.