Z výše uvedeného plyne, že i v případě, kdy není možné určit subjekt, který daňovému subjektu zdanitelné plnění skutečně poskytl, není možné daňovému subjektu odepřít nárok na odpočet DPH, pokud není zároveň prokázáno, že předmětné plnění bylo součástí podvodu na dani, o kterém osoba uplatňující nárok na odpočet daně věděla, nebo musela vědět.
Podvod na DPH
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. 4 Afs 58/2017, www.nssoud.cz
Také zde Nejvyšší správní soud po vzoru judikatury Soudního dvora EU konstatoval, že zbavit nároku na odpočet lze jen ve výjimečných případech. Není-li pochyb o existenci plnění, přičemž daňový subjekt disponuje daňový dokladem, byť nekontaktního, dodavatele, pak je třeba jít cestou podvodu na DPH. To nezávisle na tom, že není postaveno na jisto, kdo byl skutečným dodavatelem prokazatelně existujícího plnění. Správce daně tak nemůže odepřít nárok na odpočet pro nesplnění hmotněprávních podmínek, avšak musí prokazovat, že daňový subjekt o podvodu na DPH věděl či musel vědět.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.