Nejvyšší správní soud (považuje) za vhodné zmínit, že by se stěžovatel měl zabývat i otázkou daňové prekluze s ohledem na objektivní desetiletou lhůtu k vyměření daně, na to, že nynější věc se týká zdaňovacích období 1., 3. a 4. čtvrtletí roku 2006, a na to, že soudní řízení bylo na základě první žaloby (věc vedená před krajským soudem pod sp. zn. 57 Af 8/2011 ) zahájeno až za účinnosti daňového řádu .
Maximální délka lhůty pro stanovení daně
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
–
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 9 Afs 348/2016, www.nssoud.cz
Platí, že lhůta pro stanovení daně, která započala běh podle daňového řádu, je maximálně desetiletá, kdy na tuto nemají vliv žádné skutečnosti typu soudního řízení apod. Nicméně ohledně lhůty pro vyměření daně dle zákona o správě daní a poplatků toto neplatilo. Zde soudy došly k závěru, že i tato se může např. z důvodu vedeného soudního přezkumu stavět. Nyní však Nejvyšší správní soud tuto tezi zpochybnil. Je tak otázkou, zda tento názor nakonec nebude přehodnocen, to nejspíše v rámci rozšířeného senátu. S ohledem na malý počet do úvahy přicházejících případů (a s tím spojený tak malý nepříznivý vliv na státní rozpočet) lze přitom předpokládat, že šance daňových subjektů budou v tomto velice reálné.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.