Několik poznámek k článku "Nástroje pro boj proti podvodům na DPH a limity jejich využívání"

Vydáno: 21 minut čtení

Cílem tohoto příspěvku je přiblížit některé souvislosti z článku „Podvod na dani z přidané hodnoty: Je ručení tou správnou cestou?“.1) Aktuálně se k tomuto článku kriticky staví příspěvek „Nástroje pro boj proti podvodům na DPH a limity jejich využívání“.2) Autor Ondřej Moravec v tomto příspěvku kriticky přistupuje k některým z předestřených argumentů. Domnívám se však, že Ondřej Moravec z velké části polemizuje s argumenty, které z článku interpretoval, nikoliv s těmi, které v článku zazněly či tak byly myšleny, přitom takto utvořenou polemiku dále rozvíjí svými postřehy. Mám za to, že v případě desinterpretace mých myšlenek, popřípadě jejich modifikace do mnou nezamýšlené podoby, může v krajním případě dojít až k naprosté eliminaci judikaturou aprobovaných postupů při boji s daňovými podvody na dani z přidané hodnoty. Z toho důvodu považuji za vhodné učinit k dané věci několik, na pravou míru uvádějících či dané myšlenky rozvíjejících, poznámek.3)

Několik poznámek k článku „Nástroje pro boj proti podvodům na DPH a limity jejich využívání“
Mgr. Bc.
David
Švancara,
Odvolací finanční ředitelství
1.
Chybějící daň nerovná se podvod na dani z přidané hodnoty.
Dle Ondřeje Moravce jsem dovodil závěr, že zmizí-li určitý subjekt ze scény (resp. ze skutečnosti, že daňoví podvodníci nechají takový subjekt zmizet), jedná se o tzv. missing tradera a již tato skutečnost sama o sobě odůvodňuje přijetí závěru o naplnění objektivní stránky podvodu.
Toto jsem však v článku nikdy nedovodil,
naopak jsem (a to bych chtěl zdůraznit) s oporou v judikatuře Soudního dvora a Nejvyššího správního soudu vymezil podvod na dani z přidané hodnoty jakožto veličinu o dvou prvcích. Pro jeho konstatování tudíž musí být dány prvky oba, tedy jak prvek chybějící daně, tak prvek tzv. nestandardnosti. Prvek chybějící daně jsem poté dovodil i v situacích, které je možno označit jako „zmizení ze scény“.
Naplnění podstaty podvodu na dani z přidané hodnoty jsem proto nikdy nespojoval pouze se zmizením obchodníka v řetězci,
jak interpretuje právě Ondřej Moravec. Souhlasím tedy (svým způsobem paradoxně) s vyvozeným závěrem, že pouhá okolnost zmizení obchodníka v řetězci v zásadě nepostačuje ke konstatování podvodu na dani z přidané hodnoty – spolu s prokázanými nestandardnostmi však již podvod na dani z přidané hodnoty dozajista konstatovat lze.
2.
Chápání podvodu na dani z přidané hodnoty jako přesně vyčíslené daňové ztráty a její neexistence v typových situacích
.
V článku jsem se snažil objasnit, co chápu pod tzv. chybějící daní. Pod tuto podřazuji nejen konkrétně vyčíslenou daňovou povinnost, ale i situace skutkově složitější, mj. tzv. zmizení ze scény.4) Ondřej Moravec k typovým situacím uvádí, že postihování těchto situací ztrátou nároku na odpočet daně nemá oporu v judikatuře Soudního dvora.
Postihování této situace ztrátou nároku na odpočet daně jsem přitom nedovozoval v článku ani já sám.
Toto je z mého pohledu zkratkovitě uvedeno, neboť postihován může být subjekt jedině v případě, pokud na základě objektivních okolností o své účasti na podvodu věděl nebo vědět měl a mohl. Za samotnou nastalou situaci „zmizení obchodníka ze scény“ bez dalšího sankcion