Návrh novely daňového řádu DAC V a relativní povaha advokátní mlčenlivosti

Vydáno: 25 minut čtení

Tento článek se zaměřuje na v současné době velice diskutovanou novelu daňového řádu , ve které je především některými zástupci advokátního stavu spatřován podstatný zásah do institutu advokátní mlčenlivosti. Článek se nejprve zabývá relevantní částí navrhované regulace ve vztahu k advokátnímu tajemství, a to i z pohledu cílů výchozí unijní legislativy. Následně obsahuje pojednání o advokátní mlčenlivosti, a především o důvodech pro její prolomení zákonnou právní úpravou v případech, kdy je to nezbytné z pohledu veřejného zájmu. Závěrem je pak vyhodnoceno, zdali a proč novela daňového řádu představuje legitimní prolomení advokátní mlčenlivosti.

Návrh novely daňového řádu DAC V a relativní povaha advokátní mlčenlivosti
JUDr.
Tomáš
Sejkora,
Ph.D.,
Katedra finančního práva a finanční vědy, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
 
1. Úvod
Jednou z velmi diskutovaných změn daňové legislativy je v současné době novelizace zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), zákonem č. 94/2018 Sb. (tato novela dále jen jako „novela daňového řádu DAC V“) rozšiřujícím mimo jiné okruh osob povinných poskytnout správci daně informace pro správu daní.1) Deklarovaným cílem této novely je především transpozice směrnice Rady 2011/16/EU, o správní spolupráci v oblasti daní (dále jen „směrnice DAC“) ve znění směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění DAC, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (tato novelizující směrnice dále jen jako „směrnice DAC V“). Přesto se jedná o novelu vyvolávající protichůdné postoje k jejímu věcnému obsahu i rozsahu přijaté právní úpravy, neboť se nejedná o čistě transpoziční novelu výše uvedených unijních směrnic, když je navrhován přístup správců daně k podstatně širšímu okruhu informací, než je vyžadováno směrnicí DAC V. Z tohoto důvodu se často setkáváme s postoji, že novela daňového řádu DAC V sleduje prolomení speciálních povinností mlčenlivosti, především bankovního tajemství2) a mlčenlivosti zachovávané řadou svobodných povolání.
Bohužel diskuze nad problematikou věcného obsahu novely daňového řádu DAC V často postrádá racionální základ opírající se o věcné argumenty, a tudíž jsou v rámci legislativní i
mediální
diskuze nabízeny pouze vyhraněné názory, které však nejdou do hloubky problému. Obdobný způsob argumentace se také vyskytl v případě rozpravy dopadu návrhu novely daňového řádu DAC V na zachovávání mlčenlivosti členů advokátního stavu, jakožto jednoho ze segmentů svobodných povolání dotčených navrhovanou právní úpravou. Nikde však neproběhla diskuze nad tím, zdali opravdu je advokátní tajemství natolik absolutní výsadou klienta advokáta, do které je možné zasáhnout veřejnou mocí pouze ve zcela krajních případech, mezi něž se však z pohledu České advokátní komory daňová problematika neřadí.3)
 
2. Cíle DAC V
Impulzem k přijetí novely daňového řádu DAC V byla beze sporu směrnice DAC V zavazující členské státy Evropské unie k jejímu provedení nejpozději do 31. prosince 2017. Co do věcného obsahu se jedná o směrnici velmi krátkou o rozsahu pouze 4 článků, kdy pouze první článek je vl