Transpozice směrnice ATAD do právního řádu České republiky

Vydáno: 39 minut čtení

Směrnice ATAD je dalším z řady právních předpisů, jejichž primárním cílem je boj proti daňovým únikům. Cílem článku je obecně představit jednotlivá opatření uvedená ve směrnici ATAD, která musí být v brzké době transponována do právního řádu České republiky, a zhodnotit možnosti této transpozice.

Transpozice směrnice ATAD do právního řádu České republiky
doc. JUDr.
Radim
Boháč,
Ph.D.,*
Mgr. Bc.
Lukáš
Hrdlička**
Vysvětlivky*: Tento text byl zpracován v rámci programu
„PROGRES Q02 – Publicizace práva v evropském a mezinárodním srovnání”
realizovaného v roce 2018 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. orcid.org/0000-0003-4496-4699.
Vysvětlivky**: Tento text byl zpracován v rámci projektu studentského vědeckého výzkumu
„Finance a informační technologie jako hybatelé právní regulace v zemích Evropské unie a jejich trestněprávní aspekty“
realizovaného v letech 2017–2019 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, SVV 260 360/2017. orcid.org/0000-0002-9864-6947.
 
1. Úvod
Směrnice Rady (EU) č. 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (dále jen „směrnice ATAD 1“), je součástí balíčku Evropské komise proti vyhýbání se daňovým povinnostem,1) který v rámci Evropské unie navazuje na projekt Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj proti erozi daňového základu a přesouvání zisků (v angličtině
base erosion and profit shifting
, zkr. BEPS, dále jen „projekt BEPS“)2) nadnárodních koncernů (v angličtině
multinational entities
, zkr. MNEs).3)
Závěry a doporučení projektu BEPS identifikovaly několik oblastí, díky kterým k erozi daňového základu a přesouvání zisků dochází.Tyto závěry a doporučení však samy o sobě nemají závaznou povahu, proto se Evropská komise rozhodla zakotvit do práva Evropské unie a následně do právních řádů členských států řešení zabraňující erozi základu daně a přesouvání zisků právnických osob.4)
Směrnice ATAD 1 proto obsahuje sérii opatření, jejichž účelem je v souladu s cílem výše uvedeného balíčku a projektu BEPS zabránit agresivnímu daňovému plánování,5) které umožňuje poplatníkům daní z příjmů právnických osob snižovat základ daně nebo převádět zisky do jurisdikcí s výhodnějším daňovým režimem.6) V případě, že by tato opatření nebyla zavedena mezi všemi členskými státy Evropské unie, umožnilo by to těm členským státům, které by se rozhodly tato opatření nezavádět, využívat výhodnějšího postavení na trhu zahraničních investic. Některá opatření (např. daň na odchodu, řešení hybridních nesouladů) navíc není možné zavést v rámci právního řádu jednoho členského státu, pokud na tato opatření nereflektují určitým způsobem právní řády ostatních členských států. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno ke koordinovanému postupu zavedení opatření a k implementaci těchto opatření byl zvolen nástroj směrnice.7)
V souladu s konečným cílem směrnice ATAD 1, kterým je zabránit erozi základu daně z příjmů právnických osob,8) obsahuje směrnice ATAD 1 v rámci obecných ustanovení článek 3, který jako obecné pravidlo umožňuje členským státům, aby při transpozici směrnice ATAD 1 zavedly oproti směrnici přísnější pravidla, pokud cílem těchto pravidel je ochránit základ daně z příjmů právnických osob (minimální úroveň ochrany).9)
Opatření zavedená směrnicí ATAD 1 jsou pak tato:
1.
Omezení odpočitatelnosti úroků (čl. 4 směrnice ATAD 1).
2.
Zdanění při odchodu (čl. 5 směrnice ATAD 1).
3.
Obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu (čl. 6 směrnice ATAD 1).
4.
Pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti (čl. 7 a 8 směrnice ATAD 1).
5.
Pravidla týkající se hybridních nesouladů (čl. 9 směrnice ATAD 1).
Z těchto pěti opatření tvoří specifickou skupinu opatření vztahující se na hybridní nesoulady, která se podle směrnice ATAD 1 vztahovala pouze na některé druhy hybridních nesouladů mezi jednotlivými členskými státy, resp. jejich právními řády. Vzhledem k tomu, že hybridní nesoulady jsou možné i mezi právními řády členských států a třetích zemí a směrnice ATAD 1 na tyto vztahy nedopadala, byla proto posléze přijata novelizující směrnice Rady (EU) 2017/952 ze dne 29. května 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady se třetími zeměmi (dále jen „směrnice ATAD 2“; novelizovaná směrnice ATAD 1 dále jen „směrnice ATAD“). Tato směrnice rozšiřuje opatření týkající se hybridních nesouladů i na vztahy členských států Evropské unie a třetích zemí.
S ohledem na skutečnost, že se celý projekt BEPS a balíček Evropské komise zaměřuje na agresivní daňové plánování
entit
, vymezuje čl. 1 směrnice ATAD svou osobní působnost pouze na poplatníky daní z příjmů právnických osob. Proto se výše uvedená opatření v zásadě nepoužijí na