Švarcsystém ve světle nedávné judikatury

Vydáno: 20 minut čtení

Problematika „švarcsystému“ je právně i daňově velmi rozsáhlá a v konkrétní praxi se často jeví jako nepřehledná a nejednoznačná, jelikož je protkána mnoha právními normami a judikaturou soudů. Přestože v nedávné době nedošlo k novelizaci zákona o zaměstnanosti či zákona o daních z příjmů fyzických osob ovlivňující danou oblast, byla vydána některá soudní rozhodnutí, jež mohou napovědět, jakým směrem se daňová i právní oblast tohoto ožehavého tématu, především v podobě možné překvalifikace smluvního vztahu mezi podnikateli na závislou činnost, ubírá.

Švarcsystém ve světle nedávné judikatury
Ing.
Lucie
Bláhová,
daňová poradkyně, č. osvědčení 04958
Mgr.
Anna
Szabová,
advokát, ev. č. ČAK 14355
V současné době je intenzivně řešeným tématem práce cizinců a volný pohyb pracovní síly v rámci Evropské unie. Těžištěm pozornosti kontrol prováděných inspekcí práce je především nelegální práce cizinců v České republice a obcházení zákona o zaměstnanosti, s čímž velmi úzce souvisí právě otázka nesprávně nastaveného smluvního vztahu mezi dotčenými subjekty.
Cílem tohoto příspěvku je demonstrovat na příkladu tří rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR (NSS) vývoj v náhledu na problematiku „švarcsystému“ v období posledních dvou let.
 
1. „Operátorky“ videochatů – klasifikováno jako nezávislá činnost
Rozsudek ze dne 31. 3. 2016, č. j. 2 Afs 265/2015-114
V tomto případě byla řešena činnost účinkujících („operátorek“), které vystupovaly v erotických video chatech. Ty byly nahrávány pomocí webových kamer a přenášeny živě, případně uloženy jako nahrávky na internetu.
Činnost byla vykonávána v prostorách stěžovatelky, účinkující byly za výkon své činnosti odměňovány hodinovou sazbou, přičemž celkovou částku měsíčně fakturovaly stěžovatelce. Stěžovatelka dle názoru správních orgánů, potvrzeného krajským soudem, vymezovala místo, čas a předmět činnosti, formulovala meze, v nichž účinkující musely činnost podle obsahu uzavřených smluv provádět, koordinovala jednotlivé časy a místa vysílání. Smluvní vztah byl po formální stránce nastaven jako nezávislý pomocí tzv. nepojmenovaných smluv.
 
1.1 Tři způsoby provozování výdělečné činnosti
Nejvyšší správní soud v rozsudku, jímž v popsané věci rozhodl, vymezil svůj náhled na rozsah a limity volnosti smluvních stran, pokud jde o volbu právního základu pro provozování výdělečné činnosti fyzickou osobou pro jiný subjekt, a máme za to, že závěry v něm obsažené se mohou stát zásadním východiskem pro budoucí judikaturu. V rozhodnutí totiž NSS konstatuje, že (výdělečná) činnost může být v závislosti na své povaze provozována v zásadě tř