Finanční analýza jako exaktní podpora pro správce daně při vydávání zajišťovacích příkazů z pohledu jejich tvůrců

Vydáno: 25 minut čtení

V posledních měsících se objevují časté mediální útoky na Finanční správu ČR v souvislosti s mnoha jejími kroky. Snad nejčastěji je předmětem kritiky oblast vydávání zajišťovacích příkazů, zejména v souvislosti s řetězcovými podvody na DPH a speciálně s vydáváním zajišťovacích příkazů podle § 103 zákona o DPH . Při úvaze o vydání těchto zajišťovacích příkazů se správce daně nachází v nelehké situaci. Na základě aktuálně dostupných údajů je totiž nucen posoudit nejen pravděpodobnost, s jakou bude v budoucnu daň stanovena, ale také, zda bude taková daň v některém budoucím okamžiku dobytná, popřípadě, s jakými obtížemi bude její vymožení spojeno. Tento příspěvek reflektuje náročnost druhé zmiňované úvahy, totiž úvahy o budoucí schopnosti daňového subjektu dostát svým daňovým závazkům.

Finanční analýza jako exaktní podpora pro správce daně při vydávání zajišťovacích příkazů z pohledu jejich tvůrců
Ing.
Jiří
Pšenčík,
Ph.D.,
Územní pracoviště v Českých Budějovicích, Ředitel kontrolního odboru
 
1. Úvaha, zda správce daně má zajišťovací příkaz vydat
Tuto úvahu upravuje § 167 daňového řádu hned v prvním odstavci1). Zajišťovací příkaz lze zjednodušeně vydat, je-li pravděpodobné, že v budoucnu stanovená a splatná daňová povinnost bude buď zcela nedobytná, nebo dobytná jen se značnými obtížemi. Jedná se tedy o tzv. budoucí daň.
Především je nutné konstatovat, že predikovat ekonomickou budoucnost neumí nikdo, byť se o to analytici mohou na základě sofistikovaných modelů, osobní zkušenosti či kombinace obojího pokoušet. Jakýkoliv model projekce budoucího ekonomického vývoje, je-li míněn vážně, je průběžně korigován, jen výjimečně se stane, že střednědobá ekonomická predikce v dnešní turbulentní a diskontinuální době zcela vyjde.
Správce daně se tedy logicky při úvaze o budoucí dobytnosti daně může obracet k uchopitelné a ukotvené finanční analýze.
 
2. Finanční analýza jako podklad pro rozhodování o vydání zajišťovacího příkazu
Nejdříve je třeba upozornit na skutečnost, že finanční analýza nesmí být pojímána dogmaticky. Finanční analýza je bohatá a kreativní disciplína, přitom však maximálně
exaktní
, odborně ustálená, a tím tedy nesporná. Aby však její výstupy byly přehledné, musí z mnoha jejích ukazatelů být vybrány takové, které logicky odpovídají ve své interpretaci účelu prováděné analýzy2).
Podnikový management se bude zajímat o speciální ukazatele finanční analýzy (např. zásobovači o rychlost obratu zásob či dobu obratu zásob, risk management například o zadluženost, vrcholový management o rentabilitu či tržní podíl), zatímco vlastníci (akcionáři) či investoři sledují hodnotu svých stávajících či budoucích investic (např. jako
MVA – Market Value Added
). Banky zase pro účely poskytnutí úvěru budou provádět svou speciální finanční analýzu právě za účelem zjištění schopnosti klienta úvěr splácet – například analyzují ukazatele zadluženosti, likvidity, cash-flow, rentability apod. Své speciální ukazatele budou bezesporu užívat také například instituce poskytující a kontrolující
dotace
. Vždy bude tedy finanční analýza aplikována v závislosti na účelu zkoumání.
Správce daně je jedním z nejtypičtějších externích uživatelů účetnictví a výkaznictví podniků, a logicky tedy bude využívat i vhodných ukazatelů finanční analýzy. Výlučným účelem finanční analýzy konkrétně v případě rozhodování o vydání zajišťovacího příkazu, jak je shora již uvedeno, je zkoumání